Proměna
Franz Kafka
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/175595/bmid_promena-8m6-175595.png
4
4393
4393
Klíčové dílo literární tvorby Proměna, vypráví velice živý příběh, v němž se ukazuje síla Franze Kafky, a právem patří mezi nejlepší povídkové texty na světě. Ilustrace významného argentinského výtvarníka Luise Scafatiho obdivuhodně vystihují zvláštnosti prostředí a osobnosti této povídky a zvou čtenáře k pozoruhodnému dobrodružství.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2013 , B4U PublishingOriginální název:
Die Verwandlung, 1915
více info...
Přidat komentář
Proměna je mé první seznámení s panem Kafkou. Povídka zasahuje lidskost a člověčenství hodně do hloubky. Kafka nenápadně manipuluje čtenářem a vtahuje ho do pocitů a situací o kterých doposud neměl ani zdání.
Další ze seznamu knih k maturitě a zároveň moje první povídka od Kafky. Příběh zajímavý, ale na mě moc rychlí konec. Velice zvláštní děj a místy až smutný.
Moje první kniha od Kafky, takže jsem byl ze začátku hodně překvapený. Zajímavé zamyšlení, jak může člověk působit na své okolí.
Kafkovy myšlenky - skvělé. Jeho styl - unikátní. Ale prostě se nepřenesu nad to, že se člověk ráno probudí jako brouk a ani není překvapený.
Absurdní, zvrácené, smutné, místy odporné.. Ale to je (až na poslední bod) prostě Kafka.
Tahle kniha mě neuvěřitelně překvapila. Je opravdu děsivé jak se člověk může nechat ovlivnit vzhledem a zapomenout na všechno, co pro něj druhý člověk znamenal. Tato myšlenka je nádherná, ale z vlastní zkušenosti vím, jak strašně těžké je se tomuto souzení vyhnout. Myslím si, že jako lidé jsme už takhle nějak nastaveni a sbavit se toho vyžaduje obrovské množství práce a úsilí. Při čtení se mi neustále vybavovala kniha (ne)obyčejný kluk od R. J. Palacio.
Jsem ohromená. Kafkův jazyk mi maximálně vyhovoval. Povídka je hodně silná. Je tu jakási upřímnost v tématu, o kterém se nemluví. Je to odporné přát si smrt člena rodiny a nikdy by to nikdo nepřiznal. Myslím si ale, že podobných situací jako v knize je mnoho, když se rodina musí starat o příbuzného, který toho ze zdravotních důvodů není schopen sám. Pokládám se za člověka, kterého jen tak nějaká dojemná chvilka v knize či filmu nerozhodí, ale u této povídy jsem měla na krajíčku. Kafka na mě touto povídkou udělal dojem.
Kafkův svět je snový, absurdní, skličující.
Po dnešku vím, jak měl Řehoř Samsa vytapetovaný pokoj. A hlavně jak ho měl uspořádaný.
Proti oknu, jímž se díval do rozkvetlé přírody, rozestlaná postel. U postele psací stůl. Hromada papírů a knih svědčí o tom, že u něj často pracoval.
Z dvou stran jsou dveře. Mezi nimi v rohu skříň. Zaujalo mě, jakou českou klasikou si ji Řehoř vypodložil.
Vedle okna skříňka a zrcadlo.
Dnes jsem našel další klíč k poznání Kafkovy Proměny.
Tahle kniha mi bohužel nesedla. Četla se mi špatně a celkově téma se mi - bohužel - nelíbilo. :(
Úžasná absurdita. Od počátku, až do konce, přes starosti Řehoře, jak se po proměně dostane do práce, pak ta úporná snaha se rodině přizpůsobit a neobtěžovat, reakce rodiny na to vše, nikdo neřeší, proč se to stalo a co s tím udělat…. Nonsens, který je ale zasazen do každodenní normální reality a na který všechny postavy včetně Řehoře reagují, jako by to nic nesmyslného a nepochopitelného nebylo…
Já sama při čtení vysvětlující paralely a podobenství nehledám, na mě působí text přímo, svou absurditou, svým vyzněním, při zapojení fantazie neskutečně působivé.
Ve vydání nakladatelství B4U Publishing navíc zajímavé ilustrace Luise Scafati, které text skvěle doplňují.
První je lepší dozvědět se něco o Franzově životě, vztahu s otcem a až potom se pustit do Proměny. Hlavní je během četby nečekat a prostě úplně přestat hledat nějaké velkolepé a nečekané rozuzlení, či vysvětlení na stříbrném podnose, neboť knihu je vždy lepší číst kvůli příběhu než jejímu konci. A tak si myslím, že u Kafky je hlavní ponořit se do děje celé situace, která v příběhu nastává přesně tak jak to napsal, nebát se přijmout absurdní a tragickou povídku, kde se přeludy stávají skutečností. A zamyslet se nad tím, jak ji lze pochopit.
Proměna je prostě kult a i ten, kdo od Kafky nečet nic jinýho, o Proměně minimálně slyšel (i kdyby jen ve škole). A to je to, čemu tak úplně nerozumim - přijdou mi "lepší" povídky, dá-li se teda u Kafky vůbec něco porovnávat; za mě třeba V kárném táboře, Jedenáct synů nebo Před zákonem... O románech samozřejmě nemluvě. Proměna je samozřejmě skvělá, to ne že ne - bizarní, temná a špinavá, absurdní v Řehořově odevzdanosti a netečnosti k jeho proměně i v opadajícím zájmu rodiny... ale podle mě ne nejlepší, ne to jediný dílo, který se má mnohým vybavit, když se řekne Kafka. Ale nakonec co já vim - jeden můj přítel řiká, že Proměna se mu tolik líbí proto, že i jemu se jednou stalo, že se probudil a věděl, že všechno je nenávratně jinak. A že úplně rozumí tomu, co se s Řehořem dělo - přestože v povídce se nic nevysvětluje, není tam nic z Řehořova předchozího života nebo nějaký situace z doby "před" - je to prostě hotová věc, která se až trochu nezúčastněně a apaticky popisuje až k úplnýmu, hořkýmu konci. Takovýhle probuzení do života, ve kterym nic neni jako dřív, to mě ještě nepotkalo a upřímně doufám, že ani nepotká, nicméně možná i to je důvod, proč to na čtenáře může působit tak nebo onak. Já každopádně patřím do tý skupiny, která Kafkovy vrcholy vidí jinde.
Proměna se mi líbila více než Proces, ale Kafka se neřadí k mým oblíbeným autorům, není to úplně můj styl.
Kafku beru jako jednoho z nejvýznamnějších autorů, ale upřímně ho moc nemusím. Prostě jeho knihám nerozumím. Přesto jsem při čtení knihy cítila tíseň z bezmoci hlavního hrdiny a čím dál více odmítavého postoje jeho blízkých. A ten konec... děsivé.
Další velice zajímavá knížka. Na Kafku se člověk musí naladit. Knihy nejsou jednoduché, ale opravdu stojí za přečtení.
Nejdřív jsem se této knížky trochu bála, ale naštěstí jsme ji museli povinně číst, tudíž jsem se přinutila si ji půjčit. Pak už jsem jenom zírala, kolik fantazie Kafka měl a už se na něj dívám úplně jinak než dřív. Trochu mi vadil zastaralý způsob mluvy, ale nakonec dobře korespondoval s dobou, ve které děj probíhal. jsem ráda, že jsem se k přečtení dokopala.
Je to překrásně zvláštní, absurdnem oplývající dílo a asi jedna z nejpodivnějších věcí co jsem četl. Stupňující se pasivita příbuzných vůči Řehořovi, ale chování jiných postav (pánů podnájemníků) je opravdu mrazivá. Velmi dobře jsou zde popsány myšlenky hlavního hrdiny, myslím že podobně by asi uvažoval každý.
Mladý obchodní cestující Řehoř se jednou ráno probudí jako brouk a nejvíc ho trápí to, že zaspal a ujel mu vlak. Sžívá se s novým nemotorným tělem a doufá, že jeho nový zevnějšek nebude nikomu vadit a on bude moci nejbližším vlakem odjet na naplánované obchodní schůzky a život půjde dál jako by se nechumelilo. Jenže ono se „chumelí“, a to tak, že dost...
Knížka je psaná tím krásným starým květnatým jazykem, který jen podtrhuje „staré dobré“ zaběhnuté časy.
Souhlasím, že jako povídka o proměně v hmyz je to poměrně podivné a zdlouhavě nudné čtení.
Ten příběh ale zdaleka není o broukovi...
Proměnu v brouka je možné chápat jako metaforu jakékoli podobně závažné, nepříjemné a nevratné změny v životě. Může to být tělesné postižení nebo znetvoření po nemoci či úrazu - které vyžaduje péči ostatních a pohled na něj může být nepříjemný, s kterým se člověk musí naučit žít a postupně se vzdát nadějí, že všechno bude zase „v pořádku“.
Může to být metafora toho, kdy se z člena rodiny stane bílá vrána nebo naopak černá ovce - kdy změní chování a způsob života natolik, že ho rodina odvrhne.
Rodinné soužití a předchozí vztahy jsou touto proměnou podrobeny tvrdé zkoušce a většinou se též výrazně promění nebo nevydrží.
Pokud si připustíte tento typ metafory, nabízí vám těch pár Kafkových stránek hromadu podnětů k zamyšlení. A to není málo.
Námět je dost originální a příjemně švihlý. Je to prostě taková ta kravina, co vás napadne, při dlouhé chvíli, ale na rozdíl od většiny podobných nápadů, autor ten svůj zrealizoval.. no a.. nápad fajn, zbytek ne. Za mě docela nuda. Dost jsem se musel přemáhat k dočtení.
Část díla
Proměna / Premena
1915
Autorovy další knížky
| 2007 |  Proměna |
| 2005 | Proces |
| 1989 | Zámek |
| 2001 | Dopisy Mileně |
| 1962 | Amerika |
O hvězdičku méně za tu nevolnost, kterou jsem při čtení pociťovala...