Proměna a jiné povídky
Franz Kafka
Další vydání slavné Kafkovy existenciální povídky, ve které se hlavní hrdina, odcizený sám sobě a smyslu svého života, proměnil v odporného brouka. Kniha obsahuje také povídkové soubory: Rozjímání, Venkovský lékař, Umělec v hladovění aj. ISBN 80-7309-059-7 (chybné)
Povídky Literatura česká
Vydáno: 2002 , Levné knihyOriginální název:
Erzählungen, 2002
více info...
Přidat komentář
Franz Kafka mě touto knihou uchvátil již v ranné pubertě. Byl prvním autorem, u kterého jsem objevil díla, která nebyla prvoplánová a plochá, ale za kterými se skrývaly hluboké myšlenky. Možná i proto se stal mým nejoblíbenějším českým spisovatelem. Zajímavá je interpretace Kafkova díla... snad každý ho bere trochu jinak, každému přináší něco jiného. Je to jako by se na toto dílo každý díval z jiného úhlu, ale čistým pravdivým pohledem na stále stejný objekt. Interpretace tak většinou naprosto sedí, přestože se mohou vzájemně vylučovat. Přemýšlím, zda právě celkové rozpoložení čtenáře, kdy se s Kafkou poprvé setká, neimplikuje navěky jeho pohled na toto dílo. Možná tedy také vzhledem k mému věku, kdy jsem Kafku poprvé četl, ho beru za výborného společensko-kritického autora, který se strefuje přesně do nejpalčivějších problémů tehdejší společnosti, které však lze promítnout i do té dnešní. To je příklad také této povídkové knihy, kde do popředí vystupují takové skvosty jako je Proměna nebo V kárném táboře. Bohužel v ní jsou také nepovedené texty, spíše zlomky bez začátku a konce... to ale nemůže zásadně zkazit můj celkový dojem.
Tato sbírka je podle mě celkem nevyvážená - nejvíc jí zvedá Proměna samotná (opravdu zajímavá, ale i lehce čtená povídka, která zanechá v člověku dojem), na druhou stranu u některých povídek jsem si říkal, jestli jsou opravdu hodné publikace v knize - a u některých jsem měl skoro problém objevit místo, kde jsem přestal předešlý den číst (povídka o myším národě, například). Každopádně si myslím, že sbírka stojí za přečtení, konec konců i některé krátké povídky pana spisovatele čtenáře vyloženě zaujmou (já jsem se například ztotožníl s povédkou Pasažér. Líbilo se mi, jak Kafka zachytil proud myšlenek znuděného pasažéra, které nejsou nijak vedeny a také je jejich směr ovlivněn naprosto bezděčně)
Kdo by to byl řekl, že z Kafky by mohl být vynikající horrorový spisovatel... Za jeho Proměnu by se nemusel stydět ani Howard Phillips Lovecraft a svého času V kárném táboře by mohlo být silnou inspirací pro Cliva Barkera. Celá sbírka je trošku nesourodá, naprosto vynikající díla (viz výše jmenovaná) se utápí mezi současnému čtenáři (a možná každému čtenáři kromě samotného Kafky) nicneříkajícími psanými úvahami a rozjímáními. Některé jednotlivé povídky mají sílu a osobnost, kniha jako celek však znatelně ztrácí body.
Kafka má svůj vlastní styl. Depresivní, složitý, k zamyšlení. Nejvíc se mi líbil asi Kárný tábor a kratší povídky. Třeba i půlstránkové. Hodnotím čtyřmi hvězdičkami, protože na mě to bylo moc rozvláčné a poslední povídka už mi dala zabrat se soustředěním. Každopádně jsem ráda, že Kafku dali na seznam k maturitám, i když nejsem si jistá, co všichni na té Proměně vidí.
Část díla
Bída starého mládence
1913
Bratrovražda
1917
Cesta domů
1908
Císařské poselství
1919
Děti na silnici
1913
Autorovy další knížky
2007 | Proměna |
2005 | Proces |
1989 | Zámek |
2001 | Dopisy Mileně |
1962 | Amerika |
Kafkovo dílo Proměna jsem četla kvůli maturitě do školy, ale řekla bych, že to nebyla ztráta času. Rozhodně! Kafaka jako jeden z mála lidí dokazuje, že emoce nejsou vždy na prvním místě, protože jak jinak bychom mohli objektivně posoudit vzniklou situaci. Když do toho nepleteme emoce, je jednodušší pozorovat věci aniž by nás ovlivnily pocity. Je důležité nepřebírat pocity napsané v knize, ale sami si ty pocity utvářet a díky Kafkovi je to možné.