Prorok
Chalíl Džibrán
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51601/bmid_prorok-65737fd53478b.jpg
4
246
246
Nesmrtelná klasika, Džibránovo vrcholné dílo, filosofická báseň v próze týkající se zásadních témat lidského života a smrti, v novém překladu Pavly Piňosové.
Literatura světová Fejetony, eseje Poezie
Vydáno: 2009 , DharmaGaiaOriginální název:
The Prophet, 1923
více info...
Přidat komentář
Můžeme se na Proroka zlobit či s ním nesouhlasit, jeho zrcadlo odrazu naší duše však rozbít nedokážeme...
naprostý klenot, ktorý svieti ako zlatý lúč z každej knižnice. Bol naviac nahraný na audioknihu s jedným z naj krajších hlasov Česka, Janom Potměšilom. Tá hudba, nahrávka, ktorá vznikla na vzácnom mieste a ten hlas vás zaručene dostanú večer do ríše snov. A kniha rovnako.
Velmi zajímavá a příjemná kniha ..... mezi tzv. duchovní literaturou je to ta z těch lepších....
Tuhle knihu jsem koupila přímo v Libanonu, kde jsem strávila cestováním a poznáváním Švýcarska středního východu. Je to jedna z národně uznávaných autorů, které mi dosti pomohlo poznat srdce Libanonského lidu a jejich tužeb. Autor původně napsal v angličtině, poté přeloženo do francouzštiny.
Někdo pode mnou psal, že je to jako Coelho v jiném kabátu a dovoluji si opáčit, že Coelho v jiném kabátu to teda není, páč Coelho je rádoby spiritualista, zatímco Khalil Gibran je národně uznávaný spisovatel a poeta, který dokáže zachytit essenci Libanonského národu. Dosti mylné ho srovnávat s Coelhem.
Kontext při čtení jakékoli knihy je dosti důležité a obzvláště při čtení tohoto díla.
Takové to tradiční mesiášské mudrování, jen přístupnější, než je u obdobných textů obvyklé. Idealismus, který celkem prosviští hlavou... ale:
"Když vám dá láska znamení, následujte ji, přestože její cesty jsou nesnadné a příkré.
A když vás její křídla obestřou, nebraňte se jim, přestože meč skrytý v jejich perutích vás možná poraní.
A když k vám promlouvá, důvěřujte jí, přestože její hlas možná roztříští vaše sny tak, jako severní vítr mění zahradu v pustinu.
I když vás láska bude korunovat, zároveň vás i ukřižuje. I když je vaším růstem, zároveň je i omezením.
I když vás vynese do výšin a s něhou opatruje nejkřehčí výhonky chvějící se v slunci, zároveň sestoupí k vašim kořenům a zacloumá jejich úponky zapuštěnými v zemi.
Sváže vás k sobě jako snopy obilí.
Vymlátí vás až na holé zrno.
Prosije vás, abyste se zbavili slupek.
Semele vás do běla.
Bude vás hníst, dokud nebudete poddajní;
a pak vás předloží svému obětnímu ohni, aby se z vás stal posvátný chléb k posvátnému hodu božímu.
To vše s vámi láska udělá, abyste odhalili tajemství svého srdce, a tímto poznáním se stanete částí srdce Života.
Budete-li však ve strachu hledat jen klid lásky a rozkoše lásky, pak je pro vás lepší, abyste zakryli svou nahotu a odešli od mlatu lásky."
"Když se odloučíte od svého přítele, netruchlíte; neboť to, co na něm nejvíce milujete, se může jasněji projevit v jeho nepřítomnosti, stejně jako horolezec lépe vidí z roviny vzdálenou horu."
"Častokrát potlačujete svou touhu po rozkoši, ale vaše touha se tím jen hromadí v skrytých koutech vašeho bytí.
Kdo ví, že to, co je dnes opomíjeno, na vás čeká zítra?
I vaše tělo zná své dědictví a své oprávněné potřeby a nechce být podváděno.
A vaše tělo je harfou vaší duše."
Taký Coelho v inom kabátiku.
Jednému čitateľovi čosi dá, inému vezme.
Ale neľutujem, že som prečítala.
"Len vtedy budete naozaj spievať, ak sa napijete z rieky ticha."
"Nie ste zavretí vo svojich telách, ani pripútaní k domom a poliam. To, čo ste, sídli nad horami a hájmi a túla sa spolu s vetrom. Ste slobodní, ste duch, čo obklopuje zem a hýbe sa éterom."
Tento komentář je speciálně pro uživatele LAVASH
Akceptuji Váš názor, bohužel jste nepochopil autorovy myšlenkové pochody a proto jste napsal takovýto blábol, čímž právě Vy ovlivňujete potencionální čtenáře. Divím se, že v bibli jste to našel.
Kniha není o potřebě číst slova a díky ním se cítit lépe. Tato kniha a text v ní, mají podnítit k zamyšlení o svém životě. Rozhodně to není kniha životních receptů. Každý z nás žije pouze svůj život a má pouze své vlastní zkušenosti. Cizí zkušenost v jakékoliv podobě patří jen a pouze svému autorovi. Váš "bratranec slov" je jediná možná cesta k sobě samému, na tom se shodneme. Ale proč podsouváte názor, že se čtenář stane obětí slov? Asi nejspíš Vaše zkušenost. Bible je v důsledku naprosto stejně psaný text, akorát rozsáhlejší a z mého pohledu pro drtivou většinu čtenářů a věřících je pouze self-help bez vhledu za slova. Autor zde píše své úvahy nad různými životními situacemi a je jen na čtenáři, zdali si vezme k srdci jen ty slova, nebo se bude zabývat obsahem za slovy.
Za mě tato kniha má velikou hloubku a nabízí zajímavý pohled na dané téma, který čtenáři zrcadlí zkušenosti vlastního života.
nemám rád tyhle self-help knížky. jestli potřebuješ slova, aby ses cejtil líp, tak budeš do konce života obětí těch slov. ironický co? life experience je to, co hledáš (bratrance slov).
pro frajera přijede loď, všichni sou smutný, ptají se ho na věci, a on jim poetickým způsobem odpovídá.
přečti si bibli, ti dá víc
Od Khalila Gibrana jsem tuto knihu četla před pár lety a dodnes patří mezi mé absolutní favority. Čistá poezie s plným srdcem na dlani a moudrostí, jež bere dech.
Nadherna kniha ke ktere se rada vracim kdyz je mi smutno.
Da se cist i na preskacku podle toho, jake tema zrovna clovek v zivote resi.
Krásně poeticky psaná filosofická úvaha nad základními hodnotami lidstva. Jednotlivé promluvy proroka směřují k jednomu společnému jmenovateli - k rovnováze. Bez ní nemůže život existovat. "Vyrovnanost – radost a žal – ničeho není více. Nelze je od sebe oddělovat. – Společně přicházejí, a když si jeden z nich sedne s vámi ke stolu, pak si buďte vědomi toho, že druhý spí pod vaší postelí. Skutečně se pohybujete jako váhy mezi svým žalem a svou radostí." Stejně tak i všechno na světě má dvojí podstatu. Např. láska, která nás bude korunovat a zároveň ukřižovat, a i když je naším růstem, zároveň je i naším omezením." V manželství bychom zase měli "stát při sobě, ale ne příliš blízko, neboť pilíře chrámu mají mezi sebou rozestup a dub a cypřiš nerostou ve stínu toho druhého." Autor původem maronita se ve svém díle snaží spojovat různé prvky náboženství Blízkého východu. Např. zmíněná rovnováha dobra a zla vycházející z Persie nebo křesťanský a islámský důraz na štědrost vůči potřebným. Na druhou stranu v kapitole o jídle zase hovoří o nutnosti žít s přírodou v souladu. "Když zabíjíte zvíře, promluvte k němu ve svém srdci takto: Stejnou silou, jaká zabíjí tebe, jsem zabíjen i já, a také já budu pozřen. Neboť zákon, jenž mi svěřuje tebe do mých rukou, svěří mě i do rukou mocnějších." Samotný autor byl ostatně silně ovlivněn vírou Bahá’í jejíž vyznavači se snaží spojit všechna abrahámovská náboženství. Při četbě jsem měl neustále pocit, že Džibrán už v roce 1923 předvídá dějiny své země. Libanon je země, jejíž existence stojí a padá na rovnováze (maronité, sunnité, šiíté). Když se naposledy tato rovnováha porušila, upadla země do krvavé občanské války. Současné protesty snad zemi přinesou mír a konečně se její lid sjednotí pod jednou vlajkou bez ohledu na náboženství.
PS: Jako učitel oceňuji krásnou pasáž o učení. "Učitel, jenž kráčí ve stínu chrámu mezi svými následovníky, nerozdává ze své moudrosti, ale spíše ze své víry a laskavé péče. Je-li opravdu moudrý, pak vás nezve, abyste vstoupili do domu jeho moudrosti, ale raději vás vede k prahu vaší vlastní mysli."
Další z knih, které patří jak do kolonky "přečteno" tak do kolonky "právě čtu". Moudrost podaná básnickým jazykem.
***
U městské brány a u vašich krbů jsem viděl, jak se vrháte na zem a uctíváte svou vlastní svobodu. Dokonce i otroci se ponižují před tyranem a oslavují ho, ačkoliv je vraždí. Ano, v chrámových hájích a ve stínu citadely jsem viděl, jak nejsvobodnější z vás nosí svou svobodu jako chomout a želízka. A srdce uvnitř mne krvácelo; neboť vy můžete být svobodní jen tehdy, když i touha po hledání svobody se pro vás stane poutem a když přestanete o svobodě mluvit jako o cíli a naplnění. Skutečně svobodní budete, až své dny nebudete prožívat nadarmo a vaše noci nebudou naplněny žádostí a smutkem.
***
minimálně jednou za rok si to buď musím přečíst anebo pustit do ouška, víc se mi to líbí ve slovenském překladu. A když mě trápí láska, tak si na tato moudrá slova vzpomenu a je mi líp.
Nudně táhnoucí se kázání kam až mě má trpělivost dovedla. Pro trochu uvědomělého člověka s otevřenou myslí a očima kniha moc nenaučí ani nepřinese. Avšak proti gustu...
Nezměrně krásné čtení, co s vámi prostě souzní... slova Proroka však nekončí na poslední stránce, protože ve vás něco z nich zůstane už napořád.
Nesmrtelná klasika, opus magnum autora. Ústy Proroka promlouvá tento libanonský malíř,spisovatel a básník o věčných tématech lidstva- zločin a trest, svoboda, láska, náboženství aj. Tato útlá knížka v sobě skrývá přímo duchovní poklad. Zdroj poučení i inspirace pro všední den a zároveň esence lidství.
Poeticky zpracované dílo, které se dotkne duše při každém otevření knihy. Vždy a znovu.
Štítky knihy
filozofie Libanon arabská literatura poezie arabská poezie arabská filozofie libanonská literaturaAutorovy další knížky
| 1996 |  Prorok / Zahrada prorokova |
| 1996 | Zlomená křídla |
| 2006 | Poutník |
| 2001 | Prorok |
| 1998 | Písek a pěna |
Jako nevěrec těžko dokáži posoudit skutečný význam tohoto díla, čili raději nehodnotím. V některých pasážích jsem byl úplně mimo. Některé mne ale zaujali a jsem rád, že podle nich žiji, např. O manželství:
"Zpívejte, tančete a radujte se spolu, ale dopřejte jeden druhému, aby byl sám" či "Dávejte si svá srdce, ale ne proto, abyste si je navzájemsvěřovali do opatrování"