Prosím vás, sestřičko
Hana Marie Körnerová (p)
Prosím vás, sestřičko série
1. díl >
Křehký příběh ze sedmdesátých let minulého století, z prostředí, které křehkým citům právě nepřálo. Příběh o tom jak si poradit se životem bez cizí pomoci, cestou vlastnoručně ohmataného poznání, vykoupeného občas trpkostí, občas zakopnutím.
Přidat komentář
Zajímavý nástřel různých vztahů v nemocnici. Toho jak to fungovalo v rodině a trochu těch politických pletek. Tlak na Pldřicha z různých úhlů taky zajímavý, myslím, že v téhle době by se zachoval jinak a líbí se mi i posun samotné společnosti. Nicméně takové oddychové, trochu plytké.
Nemůžu jinak, než dát plný počet a hned sahám po druhém dílu. Super čtení, měla jsem problém knihu odložit a dělat i něco jiného:-)
Za mě super čtení, děj je svižný kniha je během chvíle přečtená. Těším se na pokračování.
Klasická Körnerová,četla se jako vždy dobře . Dokáže vtáhnout do děje a je to taková jednohubka. Mou favoritkou je ale stále Heřmánkové údolí
Ze začátku mě kniha nijak zvlášť nebavila, měla velmi pomalý rozjezd a zápletka slibovala jen průměrný příběh. ALE! - Linka týkající se staré secesní vily byla neotřelá a dokázala víc než co jiného připomenout bizarní principy minulého režimu, úroveň zdravotnictví 70. let v malé oblastní nemocnici mi způsobovala husí kůži, kterou dokázalo zahnat jen teplo kachlových kamen. A závěr, ten se autorce obzvlášť povedl.
Od autorky znám mnohem lepší díla. Kniha byla co se týče postav velice dobře napsána jako všechny autorčiny postavy. Dějově jsem ale trošičku něco postrádala.
Já prostě můžu od paní Körnerové číst cokoliv a kdykoliv... Její knížky jsou velmi uvěřitelné, čtivé a povzbudivé. Čtenáře a čtenářky vtáhne do děje a často se mi stává, že mne zastihne i svítání. Sledujeme její hlavní hrdinky při dospívání v sebevědomé ženy, odhodlané poprat se s celým světem proti zlomyslnému osudu. Nikdy se nelitovat, poučit se z chyb a jít dál za svým cílem. Opět netradičně plný počet, doporučuji ke čtení. I druhý díl Děkuji, sestřičko je moc pěkný...
Už jsem od autorky četla víc knížek. Umí dobře vyprávět. Tahle je z trochu jiného prostředí, ale dobré čtení.
Nádherný a velmi čtivý příběh z nemocničního prostředí a života v sedmdesátých letech minulého století. Je to román pro ženy a pro muže, kteří se této škatulky nebojí. Víc není třeba dodávat. Snad jen popřát dobré čtení.
Citace: Fišer rozrazil dveře ošetřovny. Vždycky spíš vtrhával, než vcházel, a Sylvie jednou mezi sestrami poznamenala, že k celkovému obrazu chybí už jen to, aby vždycky zařval: Hände hoch! Hned druhý den mu to některá donesla.
Křehký příběh o složitosti lidských vztahů a o nelehkém životě v období normalizace. Mladá sestřička Sylvie během několika měsíců dospívá ve zralou ženu plnou odhodlání a bez zaváhání se pere se vším, co jí osud staví do cesty. Moc hezké čtení.
Prosím vás, sestřičko...
Poslední dobou se mi stává čím dál tím častěji, že se dostávám k literatuře, která je označena jako román pro ženy... Tak nevím, jestli není chyba ve mně? Asi je to spíše literatura pro ženy, ale je zatraceně dobrá a čtivá... Občas se zkrátka vyplatí koupit knižní dárek pro drahou polovičku a pak si ho přečíst... ;-) Snad Vás, dámy, neurazí, že Vám lezu do zelí... ;-)
Já si prostě u těchto knížek prima odpočinu... Odpočinek u knihy... Není snad nic lepšího...
K samotné knize... Děj knihy se odehrává v sedmdesátých letech, tedy v letech ve kterých jsem se já - jedno z mnoha Husákových dětí - narodil...
Mladá - začínající zdravotní sestřička Sylvie Vojtěchovská nastupuje v malém městě na oddělení chirurgie... Nevyhne se problémům v rodině, zaměstnání ani lásce... Nijak blíže neprozradím... Snad jen, že je i druhý díl... ;-)
Od autorky jsem doposud přečetl Heřmánkové údolí a Hlas kukačky... Nyní Prosím vás, sestřičko...
Jedna lepší než druhá... Doporučuji a za pět... Hvězdiček... ;-)
Čtivý příběh z nemocničního prostředí, pojednává o mladé začínající sestřičce, která po neshodách ve vztahu a v rodině, opouští svůj domov a stěhuje se k tetě do staré, chátrající vily..
Sylvie si pomalu zvyká na život v malé nemocnici, navazuje nová přátelství, a časem na ní čeká i láska. Bohužel osud jí chystá další tvrdou lekci..
"Vlídná tma, ticho a teplo - tři atributy pocitu bezpečí. Vzpomínku na ně si přináší člověk na svět už z mateřského lůna. Fungují spolehlivě, přinášejí uvolnění, klid, důvěrnou pohodu. Navozují snovou atmosféru, která by nikdy nemohla být tak dokonalá za ostrého denního světla.
Nebezpečnou atmosféru, nahlodávající pilíře pevných úmyslů a zdánlivě nepřekročitelných mezí."
Našla jsem novou oblíbenou autorku! Tak a ke knize... Příběh obyčejné zdravotní sestřičky,která si v životě některé klacky hází pod nohy sama, ale dost jich tam nahází i ostatní. Vykreslené prostředí nemocnice na jedničku. A vztahy a drbárna, pomluvy šířící se rychlostí blesku taky naprosto reálné.Hlavně v malém špitále (o tom něco vím). Krásná kniha k odpočinkovému čtení. Není tam obr zvratů a ''hrozně'' překvapivých zápletek ,ale hezky se čte a hezky plyne.
Úplně nemám ráda knížky z nemocničního prostředí, ale tahle se mi líbila, byla velmi čtivá. Naprostý top pro mě ale bude vždycky série Pán hor.
Jednoduše jsem se zamilovala do paní Körnerové, jako před lety do Jarmilky Loukotkové. Skvělý příběh, perfektně popsaná 70.léta, normalizace a tak i nechutnosti a absurdity komunismu, bezmoc a bezpráví. Silná žena a zapeklité a téměř neřešitelné vztahy. Prostě senzace!
Knihy paní Körnerové baví a tato není výjimkou. Velmi dobře napsaný příběh ze sedmdesátých let z prostředí nemocnice je velmi čtivý a baví. Doporučuji
Čtivý příběh dívky, která to neměla v životě lehké. V době ve které nebylo vše samozřejmostí jako je dnes. Přesto, že byla mladá, dokázala zvládnout nápor okolí a životní lekce.
Kniha se mi četla velice dobře. Byla jsme zvědavá, jak to dopadne - no už se těším na další díl...
Štítky knihy
lékařské prostředí česká literatura zdravotní sestry socialismus 70. léta 20. století maloměšťáctvíAutorovy další knížky
2012 | Heřmánkové údolí |
2019 | Hlas kukačky |
2018 | Co neodvál ani čas |
2013 | Kočár do neznáma |
2022 | Jelení vršek |
Pohled na životní kapitolu jedné mladé holčiny z období 70let minulého století.
Musím říct, že Sylvie byla neuvěřitelně srovnaná holka s poměrně vysokým morálním kreditem, navíc vykonávající náročné povolání.
Oldřicha jsem někdy vůbec nechápala, ale fandila jsem mu v jeho složitém soukromí. I přesto, že teprve 30catník, tak toho s ,,ženou,, zažil až až.
Reálně ukázaný život v období socialismu.
Líbilo se mi to a opravdu hodně a teď jdu na další díl. (Doufám, že to nakonec Sylvii a Oldřichovi klapne).