Protiklady ve vývoji lidstva
Rudolf Steiner
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433612/bmid_protiklady-ve-vyvoji-lidstva-qBn-433612.jpg
5
4
4
Autor v knize nabízí spoustu informací ohledně dalšího směřování vývoje lidstva. Jasně formuluje role Lucifera a Ahrimana a jejich impulsy vkládané do vývoje lidstva. Nadčasově charakterizuje asijskou i evropskou kultury, včetně role Krista ve vývoji civilizace. Přehledně vystihuje materislismus, jezuitismus, leninismus a další mohutné světové proudy, včetně pohledů duchovní vědy na poslání Východu, Západu i Středu (střední Evropy). Autor nabízí aplikaci impulsů tzv. "sociální trojčlennosti" v chodu společnosti jako východisko ze všech možných problémů a překonání hrozeb pro lidstvo.. Dnešní svět stojí na křižovatce. Jedinou oporou a řešením je poznání pravdy a zavádění pravdivých a tedy správných impulsů do vývoje lidstva. Není možné čekat na osvícené vládce. Lidé musí převzít osobní odpovědnost za sebe, za svůj život a tedy v sociálním kontextu i za další vývoj světa.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1999 |  Filosofie svobody |
| 2005 | Tajná věda v nástinu |
| 2001 | Podstata včel - kosmická chemie |
| 1999 | Kalendář duše |
| 2000 | Má cesta životem |
Další podnětný přednáškový cyklus, ve kterém si autor všímá zásadních sil, které zasahují do vývoje lidstva.
"Můžeme metamorfovat materialismus ve spirituální vnitřní duševní život. Proto je zcela neodůvodněno, když anthroposofové pohrdají tím, co přináší materialismus. Musí se s ním počítat. Nelze na základě této neznalosti vyvíjet anthroposofii, nýbrž musíme ji vyvíjet tím, že jsme živoucně uvnitř současného života, a tento život je právě nejprve životem materialistickým." (str. 88)
"Vyrovnáváme se správně se světem vjemů jen tehdy, když jej pojímáme jako fenomény, jako svět jevů." ... "Tedy co nacházíme jako hmotné jevy, nejsou vůbec žádnými hmotnými úkazy, ve skutečnosti to není vůbec žádná hmota. Jsou to právě jen jevy, jsou tím, co přichází a odchází z jiné skutečnosti, kterou nepojímáme, když si ji nemůžeme myslit duchovně. To je ten určitý pocit, který musíme vyvinout: nehledat hmotu ve vnějším světě!" (str. 89)
Autor si také všímá zhoubné jednostrannosti dvou směrů: materialismu a mystiky. Varuje, že bychom se neměli nechat strhnout ani jedním proudem a neustále se snažit nalézat zlatou střední cestu (tedy Krista, jenž je střední cestou mezi jakýmikoliv myslitelnými protiklady). Všímá si, že právě nebezpečí mystiky spočívá v tom, že se člověk stane postižený materialismem jaksi z opačné strany - neboť mystikovy zážitky a vize nejsou ničím jiným než halucinacemi pocházejícími z vnitřního pohledu na procesy látkové výměny v těle...
Ukazuje, že přehnaný materialismus vede ke slabomyslnosti, a přehnaná mystika k infantilismu. Obojí nás vlastně vzdaluje od našeho lidství a kalí nám jasné myšlení, kterého je dnes tak moc potřeba...
Doporučuji všem, kdo v materialismu nebo mystice vidí spásu světa.