Prstenec kolem Slunce
Clifford D. Simak
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28578/bmid_prstenec-kolem-slunce-pAN-28578.jpg
4
77
77
Autor v tomto románu rozvíjí teorii paralelních Zemí – Zemí, které jsou stejné, důvěrně známé, a přece v mnoha aspektech odlišné. Pátrání po korporaci, která prodává nezničitelné a nesmírně levné věci, něžný příběh podivuhodného vztahu, dětská hračka – brána do světa divů – to vše tvoří rámec knihy.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1995 , Laser-books (Laser)Originální název:
Ring Around the Sun, 1953
více info...
Přidat komentář
Přes 70 let staré a přitom tak současné. A při čtení mě napadlo, zda o této knize věděli/y tvůrci/kyně Matrixu. Určitá podobnost tam je.
Ano, ano, Simakuv humanismus. Zdařilé dílo. O paralelní země nejde, jen o to, jak nalozime s tou svou a s příležitostmi. Joe Vickers nikoho nezabije, dá jen jednu ránu do zubů. A hledá cesty tam, kde zdánlivě nejsou, snaží se spojit vodu a oheň. Na jeho místě bych vzteky zůstal na straně lidi, on ale zůstal klidný až do konce, protože věděl, že proti sobě má jen sám sebe. Trochu náročné, ale zdařilé.
Tohle sci-fi nezestárlo dobře. Je to 6. kniha, kterou jsem od autora četla a stejně jako u předchozích i tady platí, že se mi líbily nápady, ale vůbec mě neoslovilo zpracování. Tím s autorem končím.
První polovina super, skoro jako od Dicka. S příchodem na Zemi č.2 se to trochu rozplizne, ale celkově rozhodně silný nadprůměr.
Hlavní postava celkem sympaťák a celkově se mi zde líbily všechny postavy a neměl jsem ani k jedné výtky. Příběh byl taky fajn, ale nevím, noo... Ten konec měl asi působit nějakým "wow efektem" ale moc nepůsobil, když to odhadnete už dávno dávno předtím. Myšlenka knihy zajímavá, ale určitě by se to dalo zpracovat lépe a víc čtivě, ale každopádně špatný to není. Pokud někdy narazím na další autorovu knihu, dám šanci.
Moc mi to bavilo a popravdě jsem se ke knížce dostal díky zmínce S. Kinga v jeho knížce Srdce v Atlantidě, jinak bych jí asi minul :-) Zajímavá myšlenka přeskakování do dalších světů a v podstatě restartování civilizace, když se něco nepovede (tady mi to trošku připomnělo Městečko Pines, kde taky docházelo k "restartům", ovšem úplně za jiných okolností).
Každopádně moc zajímavá knížka, celkem jednoduchá na čtení, ale vybízí i k zamyšlení a určitě se k autorovi a sci-fi ještě vrátim, rozšířil jsem si obzory.
Nebavilo mě to tolik jako Město a Čas je ta nejjednodušší věc, ale i v této knize je silně Simakův humanismus, pro který si ho vážím. A hodně hodně myšlenek propletené dohromady, silná kritika agresivních tendencí lidstva a ekonomických systémů, co si zvolilo.
Popisy a reakce hlavní postavy na svou situaci chvíli připomínaly nejlepší povídky Lovecrafta, zvraty Dicka, text Bradburyho a naději Star Trek.
Ale jsou tu i momenty, co vyšly naprázdno, třeba hned postava z první kapitoly, dívka od sousedů po 50. stránce z textu na dobro zmizela. Někdy byly vnitřní úvahy a posuny v ději na sílu a prkenné. Středem knížky jsem bojovala. Poslední třetina zas získala spád a příjemně dovedla do konce :-)
Země se dostala na rozcestí a spěje mílovými kroky ke katastrofě. Pod maskou umírněné a spokojené civilizace vře nenávist, postrádající špetku lidského porozumění. Kultura, založená na pýše, na podezřívání každého, kdo nemluví stejným jazykem, nejí stejná jídla nebo se neobléká stejně jako ostatní, přežívá sama sebe a požírá pilíře, na nichž stojí. A do tohoto světa se rodí lidé, kteří jsou tak trochu jiní, odlišní od svých vrstevníků, nadaní mimořádnými schopnostmi. Někteří si svou výjimečnost ani neuvědomují, jiní ji využívají k vlastnímu prospěchu a někteří se díky ní stávají samotáři a vyděděnci společnosti. Toto jsou výchozí premisy Simakova románu Prstenec kolem Slunce. Není to adrenalinová jízda s plynem na podlaze ani bojůvka plná zvratů a šokujících odhalení. Kdepak, nic takového. Simak zkoumá možnosti, hledá východiska, noří se do hlubin základních otázek, pohánějících lidstvo kupředu a pak je pitvá až na samou dřeň, obnažujíce ty nejzákladnější pravdy pozemského bytí. Dělá to s pokorou, nadhledem, něžností a bezbřehým optimismem. Za jeho sci-fi příběhem se skrývají myšlenky daleko přesahující žánr, a přestože jsou více než půl století staré, stále mají co říct.
Zajímavá kniha se zajímavou myšlenkou, která bohužel nevyužila svůj potenciál...paralelní světy seřazené za sebou jako prstenec, mě opravdu nadchly, bohužel jim moc prostoru věnováno není, alespoň že vysvětlení je jaksi logické..téma mutantů, kteří jsou vlastně výsledkem přirozené evoluce člověka a téma androidů, do kterých se přenese mysl člověka, je přímo fascinující..jen se mi zdálo, že autor se vším klouže jen po povrchu, něco naťukne a šup jinam..v knize nechybí filozofické myšlenky, některé řádky doslova nutí k zamyšlení, zejména ty jež se věnují tématu války a nucené války, která zachrání ekonomiku a průmysl a upevní pozice jednotlivých světových vlád..kniha je to dobrá, chytrá a rozhodně zaujme, přesto je pro mě slabou čtyřhvězdou...
Můj výběr Simakovy tvorby má co se týče kvality sestupnou tendenci. Tento příběh o paralelních světech mě nenadchnul, kolem a dokola se nic moc neděje a celá ta myšlenka mutantů, dělených životů a točících se vlčků mi připomněla P. K. Dicka v "nejlepší formě" - 30 %
Veľmi zaujímavá jednohubka na zamyslenie sa. Autor tu rozvíja myšlienku paralelných Zemí celkom zaujímavo. Zo začiatku ide o knihu ako každú inú, postupne budú prichádzať do obchodov večné predmety a vy si budete pokladať otázky, odkiaľ sa dočerta vzali a akú súvislosť majú s paralelnými svetmi. Od polovice knihy sa tempo pomaličky zvyšuje, autor prezrádza svoje myšlienky, vysvetľuje sa mnoho otázok a koniec je celkom akčne a logicko ukončený, zostal mi taký príjemný pocit, pretože som nepotreboval od autora už žiadne ďalšie vysvetlenia - knihu autor krásne ukončil, jednoducho. Obálka pôsobí zavádzajúco, keďže sa nikde v texte neobjavila basketbalová lopta, hlavní aktéri boli asi dvakrát starší, nechodilo sa po strechách metropolí budúcnosti, aj keď si myslím, že pán Simak v roku vydania knihy(1952) vystihol dnešnú atmosféru alebo aspoň budúcnosť, aj keď nebola daná do dnešného storočia a paralelná Zem pôsobí skôr ako prerastený Mesiac. Nuž čo - za taký drobný peniaz(3,30€) tá kniha za to stála. 70%
Kniha má hĺbku, to sa musí uznať. Najlepšie sa dá ta hĺbka predstaviť aj nasledujúcou vetou:
"Světy seřazené za sebou v řetězu, jeden za druhým."
Zvláštní kniha. Autor řeší hned několik věcí, často vzájemně nesouvisejících, ale nějakým záhadným způsobem se mu daří je poskládat smysluplně a docela čtivě dohromady, včetně filozofických pasáží. Řeší zde mladou lásku a odplynulé sny, jež se nevracejí, řeší zde velké ekonomické téma, co by se dělo, kdyby nadnárodní výrobní korporace přišly o svou moc díky levné konkurenci a odchodu dělníků, řeší se zde i paralelní světy a směřování lidstva, snaha o jakousi teorii míru (zde vyjádřenou jakousi zemědělsko-loveckou komunitou v čisté přírodě). Je zde hodně zajímavých myšlenek a nápadů, vedle nich i myšlenky naivnější. Ale nejvíce mne zaujalo, že přes rok svého vzniku je právě dnes hodně aktuální.
A ikdyž čtivé, téma je už natolik obeplivované nejrůznější filozofílií kolem dokola, že se v tom jednoduše strácí i jakýkoliv intusiasmus. A teď k hlavnímu hrdinovi, kolem kterého se děj netočí, ale sotva kluše. Ten, jak se zdá, má v zálibách kromě důkladného popisu marasmatické demagogie i pravidelné pozorování drejdla s halucinogenními účinky. Jak praktické, avšak dospělí takovou bajdu už dnes asi neprovozují, ale nevadí, jsu přeci lidé, co mu mohou porozumět. Kdo? Přeci předstírači aneb, jak se jim říká v odborné češtině, pacienti nemocnice Bohnice. Viva la Clifford The Slimák za jeho neuvěřitelný talent prudit a nudit. P.S.: Nenechte se nachytat obálkou, nemí s tím nic společného.
Simak je stejný „poeta melancholik“ jako Ray Bradbury.
Prstenec kolem Slunce náleží do Zlatého věku science-fiction a myslím, že rozhodně patří k tomu nejlepšímu co v té době vzniklo...
Zajímavý nápad s paralelními světy (obzvlášť ve své době), zajímavý nápad, jak napravit negativa lidské civilizace. Kniha není akční, její děj je spíš rozvláčný a celkově se toho v ní příliš nestane. Je spíše zadumaná a působí sentimentálně, autor často podrobně popisuje vzpomínky na dětství hlavního hrdiny, jeho pocity při návratu na rodná místa, úvahy a podobně. Celkově mě nijak zvlášť nenadchla, ale ani nezklamala, prostě poctivé tři hvězdičky.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Město |
| 1990 | Poselství z vesmíru |
| 1995 |  Prstenec kolem Slunce |
| 1992 | Čas je ta nejjednodušší věc |
| 1993 | Přestupní stanice |
Po dočtení mě napadlo, že to byla krásná pohádka a nevidím na tom vůbec nic špatného. Míň namáhavé sci-fi, kterým jsem proletěla rychle a přitom mi přišlo relevantní. Chtěla bych taky vidět točící se káču.