První čarodějovo pravidlo
Terry Goodkind
Meč pravdy série
1. díl >
První čarodějovo pravidlo je román vynikajícího spisovatele fantasy. Příběh RichardaCyphera předurčeného bojovat s protivníkem nejsilnějším - tím je Darken Rahl, zlověstnýmág, který si přeje zničit všechno, co Richard považuje za dobré a krásné, a odsoudit jejspolu s ostatními obyvateli Západozemí k životu v pekle zotročení a ponížení. Richardůvživot se změní, když zachrání Kahlan, krásnou ženu, která zoufale prchá před Rahlovýmiúkladnými vrahy, když se pokouší najít Zedda, posledního velkého čaroděje. Pouze Zeddmůže vysvětit hledače pravdy, člověka s čistým srdcem a silnou vůlí, který bude musetvládnout strašlivou mocí, legendárního Meče pravdy. Pouze hledač může zabránit Rahlovizískat tři schránky Ordenu, které propůjčí moc nad vším živým tomu, kdo je má. Jak seRahlův plán blíží svému osudovém vyvrcholení, Zedd vyzve Richarda, aby se stal hledačem.Richard se zpočátku zdráhá pozvednout meč a postavit se nebezpečím, která na něj číhají,přijme však tento úkol, když si uvědomí, že jeho svět zvadne pod bičem Rahlovi Temnénadvlády...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , ClassicOriginální název:
Wizard's First Rule, 1994
více info...
Přidat komentář
„První čarodějovo pravidlo: lidé jsou hloupí.“
Takmer 600 strán, prvá časť série Meč pravdy, ktorá má dokopy 15 dielov. Môj prvý kontakt s autorom. Ako pri každej knihe; tá má vo svete svojich obdivovateľov, ale aj neoblomných kritikov. Čo ja? No, dal som to. Neodradil ma ani tzv. „kostrbatý“ prejav pána Goodkinda. Naivita? A kde nie je, pri ktorej fantasy sérii alebo aj mimo nej? Radšej toto, intelektuál zo mňa nikdy nebol a ani nebude.
„Celou tu dobu jsem si myslel, že bojujeme se zlem. Se zlem, které je na svobodě, které zešílelo. Ono tomu ale vůbec tak není. To, proti čemu stojíme, se spíše podobá ničivé pohromě, pohromě hlupáků.“
Ako ďalej s Goodkindom? Ak sa moja vyziabnutá VISA kartička, večne trpiaca anorexiou, spamätá z posledného nákupného ošiaľu, ktorý zhodou okolností zapríčinili dvaja Števkovia - pán Steven Erikson a jeho séria Malazská kniha padlých, i majster Stephen King s jeho sedemdielnou Temnou vežou – môj ďalší nákup sa bude zaručene motať okolo druhých dielov; Mistborn Brandona Sandersona, Tulák Davida Gemmella a Kámen sĺz Terryho Goodkinda.
Skvělá knížka, která vtáhne do děje. Přečetla jsem jí za týden (i když měla skoro 600 stran). Nebyla tam nudná chvíle, takže se knížka skoro nedala odložit.
Proč nedávám plný počet hvězdiček je pro mě přílišené věnování se mučení jedné z postav. Moc jsem nepochopila, proč se v tom autor tak vyžíval.
Možná ze mě mluví trochu nostalgie, série je jednou z prvních fantasy, ke které jsem se před lety dostal, a tuze mě tehdy chytla (než začala svou nekonečností implodovat sama do sebe). Hlavní postavy jsou klaďasové, až to bolí, ale celkový epický příběh a jeho gradace v jednotlivých knihách prostě stojí za to. Přiznám se, že jsem zatím nečetl Kolo času, od kterého se prý hodně kopíruje (autor Goodkind je tedy skutečně exot jak se patří), takže nedovedu tohle srovnání posoudit.
(SPOILER) Původně jsem četl jenom tento první díl a až po letech zjistil, že je to vlastně celá série. Jako začátek, je tento díl skvělej a nemohl bych mu nic vyčítat. Maximálně to, že sou i další díly a autor se každým dalším zamotává a zamotává, až to vlastně vůbec nedává smysl. Postavy nemají absolutně žádný vývoj. Prakticky jediná postava, která tam něco dělá, je postava Richarda. Je to první válečný čaroděj po 3000 letech, ale vlastně čarovat neumí, protože jeho magie se ovladá samovolně. Ani po 10 dalších dílech se vlastně nenaučí vůbec nic, jenom x magických pravidel, kde každý další je ten "nejdůležitější", ačkoliv realně dává smysl jenom to první. Už od prvního dílu víme, že se Richard a Kahlan neskutečně milují a proto Kahlanina schopnost neměla efekt na Richarda, ale přesto v každým díle čteme jenom fňukání a pochyby Kahlan o čemkoliv, co se Richarda týče. Jenom aby Richard mohl přiběhnout a rozseknout to mečem pravdy a dokázat nám, že žádná jiná není. O předvídatelnosti celé série ani nebudu mluvit. Prakticky každý díl byl o tom, že první půlku končí svět a v té druhé, Richard všechny zachrání tím, že si správně vyloží naprosto nesmyslné čarodějovo pravidlo. I přes to vše ale musím říct, že to nebyla až tak špatná série a koho baví fantasy, nemá zrovna co číst, tak by se do ní určitě měl ponořit. A třeba až to dočte, může mi říct, o čem to vlastně bylo.
První tři knihy mě kdysi dávno úplně dostaly, bohužel, měla jsem skončit třetím dílem. Dostala jsem se až k sedmému či osmému a co si dodnes pamatuji jsou mix zoufalství a frustrace z toho, jak autor v každé následující knize opakuje a opakuje a znovu opakuje to, co už bylo v předchozích dílech řečeno. To mi celkový dojem bohužel bezpečně zkazilo. S Kahlan to mám podobně, jako Ilirea25, vykreslení její postavy mi nesedělo - na mě působila jako nespokojená fňukna, která neví, co chce, ale nebude spokojená, dokud to nedostane. To se pak těžko dalo naladit na silnou ženu, za kterou asi Terry chtěl, aby ji čtenář měl.
První tři díly skvělé, jak se říká, v nejlepším přestat.. .
Ke knize jsem se dostala díky seriálu, netušila jsem však, že se do toho tolik ponořím, bez váhání si jdu pořídit druhý díl.
Za prvé, lituji toho, že jsem to četl.....až ve 26 letech. Kniha na mě udělala velký dojem, který jsem dlouho od fantasy žánru nepocítil. Někdo píše, že příběh byl jednotvárný či postavy strohé, ale mě to nepřišlo. A proto doporučuji všemi deseti.
*******Může obsahovat spoilery*******
Ačkoliv to není nijak těžká literatura, docela dlouho jsem knihu louskala.
Pomalu vplouváme do dlouhého a rozsáhlého příběhu Richarda a záhadné Kahlan (Která mi od samého začátku pila krev, ať šlo o nechci Richarda, chci Richarda, radši mě zabij, ať máš klid nebo na pokaždé omlouvání sebe sama).
Příběh mě velmi bavil. Více mě bavila linka Ráchel a Ráhla. Určitě budu pokračovat v dalších dílech, ale teď to chce vše zpracovat a dát si pauzu.
1. díl je výpravné dobrodružství skrz fantasy svět s cílem zachránit svět. Až na velmi pomalý rozjezd (200 stran) jde o super knihu. Za pomalý rozjezd strhávám jednu hvězdu. Jde o filozofické fantasy, které cílí na starší fanoušky fantasy. Pro teen nedoporučuji. I moje babička, která jinak fantasy nečte ocenila příběh.
Dlouho se vyhýbám tomuto komentáři, ale resty se mají plnit, takže vzhůru do toho. První úvodní kniha, kde se pomalu seznamujeme s knižním světem. Postavy jsou vcelku strohé a klasicky působí jednobarevně. Hlavní postava mi byla sympatická už ze startu, oproti tomu jsem si musel k dalším postavám udělat vztah až časem. Kniha se dobře čte a autor má velkou originalitu. Bohužel už znovu číst nechci protože knižní série má momentálně cca 25dilů a já u toho defakto vyrostl. Vyloženě mě autor štve vydáváním pořád dalších dílů, které si musím neustále kupovat, protože se od této série nedokážu distancovat. Všem doporučuji, ale zároveň upozorňuji že tato série je velice emočně náročná a přečíst všechny díly je vcelku časově náročné.
Klasicke, kouzelne tim spravnym fantasy feelingem - vousati carodejove, temne hvozdy, hrady, superkladni kladasove, superzaporni zaporaci. Je to i peclive, prehledne odvypravene a nechybi tomu ani spetka romantiky vseho druhu. Bohuzel, to na me ale pusobilo ponekud bezkrevne. Hrdinove pronaseji knizni fraze, kazda treti veta pusobi jako skautska poucka a vsemu chybi trocha spiny, skutecnych emoci, vzruseni ci cloveciny. Ano, k zanru to patri, ale te sošnosti bylo mozna az prilis. Je to mnohem lepsi nez takova Shannara, ale Feistuv Mag mi porad sedl mnohem vic. Nicmene, rad bych dal - az bude vhodne rozpolozeni - Kahland a Richardovi znovu sanci. Jista kouzelna knizni substance me ke cteni zkratka zrejme jeste zlaka.
Ač fantazy rád tak z této serie jsem dal jen tři knihy a těžko se k ní budu vracet. Styl psaní mi nesedl. Velmi zjednodušené, nepropracované postavy, nelogická jednání .... Nápad není špatný ale při čtení se mi otevírá kudla v kapse :-). Ještě že jsem neviděl filmové zpracování :-))).
Má nejoblíbenější fantasy sága. První kniha je taková úvodní, lehce pomalá. Člověk se vlastně jen seznamuje s okolním světem. Pak se to úplně zlomí, když se na scéně objeví Denna a i když se to s ní točí jen kolem mučení, člověk musí mít tuhle Mord Sithu prostě rád. Knihu jsem začal číst až na základě seriálu a brzy jsem pochopil, že je obojí vlastně úplně o něčem jiném. Závěr byl až přehnaně pohádkový. Vlastně nechyběl ani drak. Další kniha už je mnohem lepší!
Nedočetla jsem to, nemohla jsem překousnout český překlad, který se místy opravdu nedal číst. Skončila jsem asi na 100 stránkách, jinak bych to asi přečetla.
Až na ty příšerné přechodníky. Párkrát se to fakt nedalo číst. Naštěstí jich v budoucnu ubylo
Po dlouhé době jsem dostal chuť přečíst si tuhle ságu znovu a znovu mě nezklamala, pro mě osobně jedna z nejlepších fantasy knih, které jsem kdy četl a už se těším na další díly.
po přečtení první knihy už chápu, proč seriálové zpracování nemělo až takový úspěch, děj je mnohem "spletitější" než se dá natočit a celkově mě seriál nezaujal tolik, jako kniha, dočítám Kámen slz a určitě nebudu končit
Tohle je pro mě docela těžké hodnotit. Na jednu stranu je příběh jednoduchý, není v něm příliš zvratů (ale to už tak ve většině fantasy je), na druhou stranu se v něm vyskytují situace, které jako kdyby vymýšlel úplně jiný autor fantasy pro dospělé. Ve světě se tedy pohybujeme od hodných čarodějů se zálibou v jídle po zlé čaroděje se zálibou ve věštění ze střev žijícího člověka. Další vadou na kráse, za kterou doufám nemůže sám autor, je naprosto otřesný překlad. Věty, kde slovosled nic neznamená... slovesa ve tvarech, ve kterých nemají co dělat - ale hlavně, že vypadají hezky... a celkově to na mě působilo skoro jako kdybych to napsal sám, což bohužel není nic pěkného. Pokud by se toho chopil překladatel, který umí.. a po něm to ještě prošlo korekturou, což tady chybí, určitě by knížka byla mnohem lepší. Jenže z téhle češtiny úplně bolely oči. A nejoblíbenější postava? Samozřejmě Denna. I když do spárů bych se jí dostat nechtěl.
Pro mě osobně kniha, kvůli které jsem začal číst fantasy. Výborný začátek i konec, tajemný a komplexní svět. Slabší části v cca dvou třetinách knihy, kdy je mnoho stran pospisujících mučení.
Goodkind začal knihu psát na Mt Desert Islandu (Maine, skoro nejzašší severovýchod USA), a po návštěvě tohoto ostrova mě napadá několik jevů s touto knihou sovisejících. Z životopisů Goodkinda obvykle uváděných na internetu jsem si myslel, že Mt Desert je pustý ostrov bez lidí. Opak je pravdou, ačkoliv je to národní park, tak na okrajích docela dost vesnic, hustá dopravní infrastruktura a okolo docela dost turistů. Přesto jsou tam ale divoká místa, která Goodkinda zjevně inspirovala - na skalnatých útesech zarostlým řídkým borovicovým lesem jsem si jen představoval, Jak Kahlan a Richard zdrhají před komandem. Děj Prvního Čarodějova pravidla je z velké části situován do ekosystémů dle popisu silně připomínající lesy severozápadu USA - sedí na Západozemí i velkou část Středozemí, byť často jsou popisovaná území hornatější (v dalších knihách převládají spíše ekosytémy chladné pouště - palác Lidu v D Haře či teplejší klimatické zóny - v zásadě celý Nový světů Zajímavé je, že ač ostrov je logicky u moře a s velmi členitým pobřežím, tak Goodkind moře ve svých knihách v podstatě ignoruje (pokud vím, jediné zmínky jsou o plavbě uprchlých sester temnot a také Hluboká Nicota je u moře; obě míst ale dle popisu úplně jiné než Mt Desert Island).
Taky jsem našel hadí víno - jde o rostlinu Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans), rostlinu keřovitého vzhledu, případně často liánu na stromech, která při styku s kůží působí výraznou reakci, o dost horší než naše kopřivy (srovnatelné s bolševníkem velkolepým). Tato rostlina hojná na narušených místech v New Hamsphire i Maine včetně Mt Desert slandu.
A město Hartland jsem našel na mapě v Kanadě při hranicích s Maine.
Autorovy další knížky
2008 | První čarodějovo pravidlo |
1997 | První čarodějovo pravidlo 1: Zlověstný mág |
2009 | Kámen slz |
2016 | Válečné srdce |
1997 | První čarodějovo pravidlo 2: Tři schránky Ordenu |
(SPOILER) rereading ( >1x ): Sérii Meče pravdy jsem četla, když jsem chodila na základku. Vzpomínám si, že ve mně tehdy zanechala vcelku silný dojem, ne-li až trauma. Byla jsem zvědavá, jak moc se mé dojmy budou lišit, když si dám rereading o 15 let později - a prozatím se to o moc nezměnilo. Ač se v první části téměř nic neděje, tak pro mě byla až nepochopitelně návyková, což mi teda celkem vadí, vzhledem k tomu, co jsem si o autorovi pozjišťovala. A ano, i když je Zlověstný mág jenom předehra k pozdějším situacím, ve kterých se autor sadisticky vyžívá, už i tady jsou jejich drobné náznaky (přehnané sexualizování Kahlan, Zeddova čarodějná skála, rituál s chlapcem, rituál ve vesnici bahňáků). Do toho nepochopitelné myšlenkové pochody obzvláště Kahlan, nekonečné cestování tam a zpátky (přechod přes Hranici zabral několik stran, ale když se R pak vracel zpět a pak přes ni šli znova, tak byl celý tento proces popsán cca ve dvou větách) a velice jednoduchá zápletka. Některé nápady jsou však velmi povedené (červené ovoce, stavěcí mouchy, koncept zpovědnic). Druhá část je pak výrazně akčnější a autorova úchylka se začíná naplno projevovat, přičemž, spoiler, se bude v dalších dílech zdůrazňovat víc a víc. Mluvím samozřejmě o nejkontroverznější pasáži Richard x Denna. Na brutalitu jsem zvyklá z jiných knih, takže o ni mi nejde, ale je to naprosto nerealistické - pokud si R opravdu prošel implikovaným sadistickým zneu****ním, tak ho to vůbec nepoznamenalo, ani se nezamyslel, jestli je vůbec ještě plodný, a naopak mu ještě zcela nesmyslně na Denně se vší vážností záleželo, i když se zlomit nenechal. Samotné ukončení Schránek Ordenu pak bylo předvídatelné, ale uspokojivé. Největší výtku mám však ohledně Michaela. R mě v samém závěru strašně zklamal tím, že svého bratra sice odsoudil, ale nebyl schopen ho vlastnoručně popravit; namísto něj to musel udělat někdo druhý. Richarde, jsi zbabělec nejhlubšího zrna. Jinak jsem zvědavá, jestli se v dalších dílech objeví Violet, Scarlet, nebo i Darken Rahl. Ohledně těchto všech mi to přišlo celkem neuzavřené.