První terapie
Anna Fodorova
Gail studuje psychoterapii v jednom londýnském institutu. Má dospívajícího syna a přítele, jímž si není zcela jistá. Do života jí náhle vstoupí česká emigrantka Alena, její první klientka, trpící představou, že ji někdo sleduje. Bolestné tajemství, které v sobě nese, ji téměř zbavilo řeči. Ze střípků informací začne Gail pomalu sestavovat Alenin příběh, až se mimoděk dostane do role detektiva. Její osobní život se přitom stále více rozpadá. Napínavý psychologický román s detektivní zápletkou a překvapivým rozuzlením dává nahlédnout do dilemat, s nimiž se začínající terapeuti potýkají.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2019 , LabyrintOriginální název:
The Training Patient, 2015
více info...
Přidat komentář
Kniha mi vubec nesedla a vylozene jsem se ji protrpela. Precetla jsem ji s vypětím sil. Tema bylo pro me zajimave, ale jeho zpracování a styl psani autorky me vůbec nezaujal.
Psychoterapeuta zajímá, co si myslí pacient. Zde je skvělá příležitost dozvědět se, co si myslí psychoterapeut. A navíc i základní pravidla výkonu této profese. Člověk nikdy neví, kdy se mu to může hodit.
Příběh začínající terapeutky je zajímavý, příběh její pacientky trochu přitažený za vlasy.
Prvních 10 kapitol se potácíte v nejistotě hlavní hrdinky, pak se to ale zajímavě rozjede a kniha je velmi čtivá. Pocity pacientů se přenesou do terapeuta a pocity terapeuta se přenesou do Vás.
Asi jsem možná čekal víc, zajímavé téma - práce psychoterapeuta a propojení se soukromým životem, ale hlavní zápletka mě až tak moc nezaujala.
Zajímavé téma i vhled do do práce terapeuta a jeho světa. Zdá se mi, že autorka zaplatila daň za to, že není profesí spisovatelka. V okamžiku, kdy příběh graduje, si s ním trochu neví rady a objeví se kaskáda nepravděpodobných historek a souvislostí... Místy psáno velmi vtipně, zejména pokud jde o události soukromého života. 4 hvězdičky.
Prý napínavý psychologický román s detektivní zápletkou a překvapivým rozuzlením, který dává nahlédnout do dilemat, s nimiž se začínající terapeuti potýkají.
Na první pohled se zdál námět zajímavější, než jak byl zrealizovaný. Nic moc zpracování, které mi příliš nechytlo.
Kterak se knihovnice stává psychoterapeutkou..... zajímavé je zasvěcení do tohoto procesu, příběh pacientky Aleny i osobní příběh Gail - hlavní hrdinky.
Váhám mezi 3 a 4, ale vzhledem k tomu, že během četby jsem uvažovala i o 5, nechám více. Knížka je příjemná na pohled, taková poctivě vyrobená a zbytečně nenabývá objemu poloprázdnými stránkami. Téma románu je neotřelé, zajímavé. Nakonec ale musím přiznat, že mě v ději občas něco zaráželo a nadšení z četby ke konci kolísalo. Hrdinka je žena po čtyřicítce a její rodinné a vztahové trampoty mě bavily mnohdy více než ta sezení. Ale zároveň jsem se dozvěděla něco více o práci psychoterapeutů, která, má-li být prospěšná, vyžaduje určité schopnosti a znalosti. Doporučuji přečíst a udělat si vlastní názor.
Mé rozhodnutí přečíst si právě tuto knihu ovlivnila tato fakta: téma psychoterapie (spotřeba psychofarmak se u nás za 25 let zvedla šestinásobně, v Česku máme nedostatek psychoterapeutů), hlavní hrdinka knihovnice, autorka britská psychoterapeutka s českými kořeny píšící anglicky, jejíž matka byla pražská spisovatelka píšící německy Lenka Reinerová.
Před nedávnem jsem četla knihu se stejným tématem. Zatímco Agathe plynula tiše a drama se odehrávalo spíše v nitru protagonistů, První terapie je živější a zahrnuje více z osobního života Gail. V pořadu Host Lucie Výborné (ČRo Radiožurnál) se Anna Fodorová mimo jiné svěřila, že při psaní románu čerpala i ze své praxe.
Kniha plná něžných surovostí, v hlavní roli nejistota, pochyby a hledání. Knihovnice toužící po práci psychoterapeutky a její zkušební pacienti působí předvídatelně až banálně příliš dlouho na to, abych si vychutnala závěr, v němž se všechno spojí a dostaví se i drobné překvapení...
Trochu předvídatelný příběh, který ukazuje nesnadnou cestu ke skutečné profesionalitě v oboru psychoterapie vzhledem k osobnímu příběhu. Nečte se úplně špatně, ale rozhodně nic zásadně objevného. Ani Gail si mě svým přístupem příliš nezískala.
Hodně bude záležet na pohledu čtenáře na psychoterapii. Pokud máte zdravou nedůvěru a dáváte přednost vypovídání se blízkému příteli, spíš vás to ve vašem postoji utvrdí. Z druhé strany, kdo má tendenci psychoterapii trochu přeceňovat, může v příběhu objevit její lidský rozměr.
Tři a půl :o)
Líbil se mi závěr s přesahem do osobní historie autorky.
Asi se vyplatí poslechnout si rozhovor s ní....
https://www.youtube.com/watch?v=dVbSkpYoui4
V knize jsem se moc neorientovala, přišlo mi to jako plácání páté přes deváté. Protrpěla jsem se ke konci jen kvůli čtenářské výzvě.