Psí kůže (Huncleder) / Kámen nářku
Vladimír Körner
Obě přítomné novely - Psí kůže a Kámen nářku - mají společné dobové téma, jsou jim příbuzná i hledání sebe sama a smyslu existence na pozadí mnohdy ne-lidských událostí. Nechybí v nich ani expresivní popisnost hrůzností žoldáckého konání ve válečných letech 17. století (Psí kůže) či smysl pro tajemno, které téměř evokuje prastaré krváky (Kámen nářku). Psí kůže byla původně napsaná jako scénář pro televizní film a čtenáři měli možnost se s touto novelou setkat již dvakrát v průběhu 90. let, přičemž jednou byla vydaná jako bibliofilský tisk. Druhá novela, Kámen nářku, je novinka z konce 20. století, vycházející zde vůbec poprvé. Je důkazem, že se Körnerův styl během posledních let nezměnil, naopak - s přibývajícími léty odkrývá autor stále více bravurně lidskou psychologii hrdinů, mnohdy až s barokními prvky setkávání nízkého s vysokým. Rudolfínská "Praha magická" není jen barvitou kulisou při hledání odpovědí po smyslu lidského života, ve kterém nechybí všechny stinné stránky, které jsme dávno vytěsnili do svého podvědomí. Je to organismus, který právě opouští doznívající humanismus a temnota blížící se války začíná až příliš nebezpečně zasahovat do osudů všech.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1967 | Adelheid |
1997 | Údolí včel |
1973 | Zánik samoty Berhof |
2007 | Písečná kosa |
1984 | Lékař umírajícího času |
Psí kůže je až brutálně aktuální ("podle zákona HUNCLEDER mohl být každý běženec bez dalšího soudu popraven, zahrabán do země bez církevních obřadů i beze jména, jako by nikdy ani nežil"– a také „kdo vydá svého souputníka, bratra, ba i otce svého, budiž odměněn z každé hlavy“ - vynikající příležitost, jak se zbavit nepohodlných bližních, třeba pravého majitele statku, na němž momentálně hospodařím). A Kámen nářku je skutečně syntézou motivů, jež nacházíme v dřívějších Körnerových pracech (koneckonců sám autor tuto novelu označil za svou prozaickou labutí píseň), spletených do děje z roku 1577, v němž se objevuje mladičký císař Rudolf II. a židovská dívka Ester, kat Mydlář a jeho sestra Dorka, Gentl a rabbi Löw - a "Praha magická", přesněji židovská i antisemitská, směřující k pogromu - či snad alespoň zrození Golema...? Skvostný jazyk, podmanivé obrazy, nejednoznačné příběhy a silné emoce - nejednoduché čtení, vyžadující maximální soustředění a v případě humanitní nedovzdělanosti ochotu dohledávat si informace (třeba latina je velmi zvukomalebná - ale vědět, co ta krásně znějící slova znamenají, je nezbytné). Vyhovění nadstandardním nárokům textu však vede k velké čtenářské rozkoši - a k touze po častých návratech.