Psí pánbůh
Anna Hessová
Osm povídek o psech od autorky, která je velkou milovnicí psů i jiných zvířat. Psí miláčci si vyprávějí své psí příběhy, smutné i veselé. V těch smutných si stěžují na křivdy a nepochopení ze strany člověka, kterého vnímají jako velice nedokonalého a mnohdy bezcharakterního tvora. Naštěstí nejsou všichni lidé stejní a tak jsou tu i příběhy o přátelství,lásce a psích radostech.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2006 | Neposkvrněné početí |
2007 | Panny a netvor |
2004 | Oidipův návrat |
2009 | Ikarův let ke slunci |
2001 | Psí pánbůh |
První (Psí bůh) z osmi povídek má 34 stran a začíná „Železná tyč dopadla….“, což mne už mělo varovat. Další povídky jsou 6-14 stran a jsou lehce stravitelnější, a to doslova díky počtu stran. Autorka je (byla) možná milovnicí psů, za které tady vypráví příběhy, ale když opominu její styl pak poměr smutné a veselé je markantní. Možná jsou příběhy skryté do záhady a nevyzní tak drasticky, ale depresivní dojem s každou stranou mne nutil přeskakovat i na těch cca 120 stranách, jež kniha má:o((
Dle popisu knihy - nejen „mnohdy“, ale skoro celá kniha má z pohledu psů lidi za bezcharakterní tvory. Naopak psí přátelství, láska a radost se sotva ohřejí.... Možná chtěla autorka na něco upozornit, ale nevím na co:o((
Citace z obalu „Čtenář je od samého začátku do konce pohlcen dějem a jen těžko bude tuto knihu odkládat dřív, než si ji přečte“ je super-extra-levný reklamní PR trik….