Psí vojáci
Adrian Tchaikovsky (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412421/bmid_psi-vojaci-lLG-412421.jpg
4
64
64
„Jmenuju se Rex. Jsem hodný pes.“ Rex je ovšem také dva metry vysoký, neprůstřelný, ježí se těžkou palebnou výstrojí a vybavený simulátorem hlasu vyvolávajícím strach. Rex je geneticky upravená forma života, speciálně vyvinutá zbraň určená k šíření zkázy. Je to bioform. Vyvinul ho jeho Pán spolu s dalšími bioformy z jeho Smečky v anarchistické enklávě mexického státu Campache pro boj v jeho špinavé ilegální válce. V Rexově Smečce bojuje Drak (ještěr), Meda (medvědice) a Včelky (roj včel). Každý bioform má dostatečnou inteligenci pro plnění rozkazů a čip zpětné vazby, který ho odmění, když svůj úkol splní. Rex je pes a jediné, po čem touží, je být hodný pes. Stačí jediné, splnit vše, co po něm Pán chce. A Pán říká, že musí zabíjet nepřítele. Mnoho nepřátel. Ale jak má poznat, kdo je nepřítel? Co se stane, když se vše zhroutí, bitvy jsou prohrány a válka ztracená? Pán je souzen jako válečný zločinec? Pamatuje Ženevská konvence na práva zbraní? Jsou-li zároveň živými bytostmi. Má Rex a jemu podobní právo existovat? A co se stane, když se Rex vysmekne z vodítka?... celý text
Přidat komentář
Mé první, doufám však, že nikoliv poslední setkání s autorem. Na knihu jsem narazil náhodou zde, když jsem hledal nějakou čtecí inspiraci. Zanedlouho knihu zakoupil a teď, po dvou letech si ji konečně přečetl.
Níže je můj komentář trošku spoiler (neprozrazuji děj, spíše jen zaměření knihy)
Ačkoliv jsem čekal akční jízdu plnou rozzuřených bojových, geneticky upravených psisek a jiných monster, uvnitř jsem nalezl něco jiného. Samotného mě to překvapilo. Nejdříve negativně (chci akci, ne Nietzscheho!), nicméně při dalším zdolávání stran tohoto zajímavého příběhu na mě vykukovalo spousta otázek, na které se mi autor snažil i svým způsobem odpovědět. Takže jsem místo trhání končetin, vyhřezlých střev a potoků krve dostal zajímavé pojednání o svobodné vůli, autoritách, systému, právu na sebeurčení a svobody jako takové, včetně negativ z toho plynoucích. A musím říct, že se mi to líbilo. Takové moderní zamyšlení nad světem, určené, dle mého skromného názoru, spíše mladší generaci, brilantně však schované pod přikrývkou netradičního akčního hrdiny.
Nebylo to sice, to, co jsem čekal, nicméně kniha je to skvělá. Samozřejmě, dá se tomu ledasco vytknout, nicméně poselství je jasné: zamyslete se.
S Adrianem Tchaikovskym postupně pokouším osud a už podruhé mě ubezpečil o tom, že jeho knižní náměty stojí za přečtení. Po Ocelové šlechtě jsem si tak užil i Psí vojáky.
Ti otevírají hodně zajímavé téma nadnárodní organizace, která vyrábí nelidské stroje, takzvané bioformy, kteří budou ve válce, pokud budou na Vaší straně, rozsévat smrt. A ještě Vám za to uctivě poděkují. Tyto upravené formy života totiž vychází ze zvířat a jsou vcelku nehumánně upravovány.
Autor zde vypráví příběh Rexe, který vychází ze psa. Máte možnost se dostat do jeho myšlenek, do vývoje jeho osobnosti, která se s každou další stránkou lepší nejen v popisu prostředí, ale i rozhodováním a myšlením, které je ze začátku absolutně oddané tvůrcovi, aby postupem času zjistil, proč vůbec vznikl a rozhodl se jednat na vlastní triko.
Super čtení, ze začátku trošku akční béčko, postupem času má ale kniha velký humánní přesah, který si pokládá řadu otázek. Mimo jiné i tu, jak moc je v pořádku, když se dnes klonují zvířata, mění jejich DNA a co se může v budoucnu stát, kdyby by to došlo až do extrému.
Kniha moc hezky ukazuje nevinnost, naivitu, ale hlavně oddanost psů, kteří by následovali své pány až do pekel i kdyby to byli ti nejhorší lidé na světě. Jenže většina psů si narozdíl od Rexe neuvědomí, že pán dělá něco špatně. Nápad knihy je podle mě velice dobrý a dobře zpracovaný. Místy mi přišla kniha trochu utahaná, ale jako celek to byl skvělý příběh a užil jsem si ho.
Přečetl jsem si název Psí vojáci, podíval jsem se na ozbrojeného psa na obálce a očekával jsem zábavné akční scifi béčko, plné stříleček a ničení nepřátel. A taky jsem přesně tohle dostal... jenže v polovině knihy nastal najednou obrat a příběh se zaměřil jiným směrem. Akce zmizela a začaly se klást otázky. A právě díky této změně je knížka mnohem zajímavější.
Většina moderních lidí není stvořená pro války a zabíjení. Vojáci vracející se z válek trpí různými posttraumatickými syndromy, někteří se vracejí doslova jako trosky. Pro stát je velmi nákladné ale i těžké takového člověka zařadit zpátky do normálně fungující společnosti. Člověk také nemusí uposlechnout rozkaz, může podat svědectví o válečných zločinech nebo dezertovat. Proto vznikly v laboratořích Bioformové to nejlepší z lidí, strojů a zvířat. Logika a inteligence lidí, hardware a software, který se dá jednoduše vymazat a ovládat. Zvířecí smysly, cit pro hierarchii a poslušnost. Na špici toho všeho stojí člověk. Hlavní hrdina Rex je bioform, dokonalá zbraň s tváří a tělem obrovského psa.
Co se ale stane, když našeho poslušného pejska s celou jeho zvířecí jednotkou odstřihnou od jejich pána (člověka)? Dostane se jim svobodné vůle?
Po anotaci jsem si říkal, že dostanu sci-fi řežbu s obřím psem utrženým ze řetězu v hlavní roli. Jenže není tomu tak, máme tu ukázku bojových schopnosti a možnosti jenž bioformové mají. Dále dostáváme ale střet lidské inteligence a zvířecích půdu. Je to pěkný pohled na dvě odlišné mysli v jednom mozku. Navíc podporované nejmodernějším softwarem. Kniha má spád a bavila mě. V první třetině dostaneme spoustu akce, a v druhé více filozofování nad tím, že zvíře může žít jako člověk ale celý svůj život fungoval jako něčí zbraň a nese si z tohoto počínání své následky. V poslední třetině se nám příběh zkomplikuje stále je zde nosnou silou Rex a jeho vnitřní boj o to být poslušný pes anebo být svobodný pes. Navíc se zde přesuneme do globálního měřítka už nepůjde jen o jednoho bioforma, půjde o všechny, o jejich práva a jejích přežití.
Za mě originální, uvěřitelné sci-fi. Které více méně nemá hluchá místa. Psané to je lehce spousta zajímavých nápadů. hlavně se nám autor snaží v pozadí sdělit že i když vytvoříme život automaticky to z nás nedělá bohy jenž budou určovat život myslícím stvořením
Hodnocení 4,5⭐/5⭐
Pod opravdu velmi dlouhé době jediná kniha, kterou jsem četl pouze s drobnými přestávkami od začátku až do konce. I když jde o příběh, který už jste již nejspíš někde v jiném podání nejspíš četli či slyšeli, získal si Tchaikovsky mou pozornost především pro vyprávění skrze hlavní postavu, psího biomecha Rexe, který velmi dětským způsobem podává odyseu sebe a své jednotky.
Dostává se vám tak akorát tolik informací, abyste věděli o tom, co se děje kolem, ale ne zase příliš, aby to rozbilo iluzi o Rexově pohledu na svět a to především na konci, kdy je už velmi znatelné, nakolik byl Rex odsouzen ke svému konci ve světě, který se kolem něho vyvíjí rychleji, než je schopen si chápat.
Rozhodně jsem si Tchaikovskeho Psí Vojáky velmi užil a zařadil jsem je do svých oblíbených knih a mohu jedině doporučit.
Trochu jsem měl problém s koncem, kdy autor se snažil říct moc a dějově už to ztrácelo, ale i tak se jedná o dobré válečné sci-fi.
Vcelku vydařený román s hlavním hrdinou vyšlechtěným lidsko-psím cyborgem Rexem, který překoná své vlastní omezení a zařazení a dokáže pochopit, kde je pravda a spravedlnost. Jeho přátelství se členy týmu jímž velí, hlavně Medou a Včelky, se rozvíjí ve velice čtivém a napínavém ději románu. Originální a zajímavé, doporučuji. Howgh.
Původně jsem ke knize přistupoval, že to bude klasická military sci-fi, pořádná akční řežba, ve které se mydlí geneticky vyšlechtěné bioformy zvířecích válečníků, ale nakonec se ukázalo, že je to něco úplně jiného, mnohem chytřejšího. Přirovnal bych to k Válce s mloky ale naruby. Představte si, že by Válka s mloky byla celá napsaná z pohledu mloků a navíc by situace byla taková, že by si mloci uvědomovali, že jich není dost, aby mohli lidstvo jen tak spláchnout do oceánů, takže by se rozhodli pro integraci mírovou cestou. Jenže ani to se neobejde bez problémů. Je potřeba vyrovnávat se s veřejným míněním (které má nakokonec stejně mnohem větší váhu než mezinárodní soudní tribunál), s právními spory o to, co je svobodná bytost a co jen lidský výtvor/věc. Přitom hlavní psí hrdina chce vlastně jen jedniné, být hodný pes. Jenže jak být hodný pes, když zde není žádný pán, který by mu říkal, co je dobré a špatné a musí na to přicházet sám? Není asi těžké si představit, že čtenář bude s takovým hrdinou soucítit a fandit mu, i nebohé Frankensteinovo monstrum dokázalo vzbudit v divákovi soucit. Jenže psí bioformové nejsou jedinými protagonisty knihy. Umíte si představit, že budete držet palce třeba takovému roji včel?
Po pár kapitolách jsem se už připravoval na zběsilou, možná trochu i tuctovou, akční nálož s robo/zvířaty, ale nakonec jsem byl celkem i mile překvapen hloubkou příběhu.
Ja Rex, hodny pes, muj pan zly pan! Ma to obcas svoje silne stranky, ale vetsinou jen silene politicke korektnosti pro milovniky psu a kocek.
Spisovatel Adrian Tchaikovsky má evidentně nějaký komplex ze zvířat. Poté, co opakovaně postavil do předních rolí svých knih hmyzáky všeho druhu, skončil tentokrát rovnou po hlavě mezi savce. Opět přitom dává najevo, jak moc je člověk vůči svým zemským spoluobyvatelům vlastně nedokonalý. Až si jeden říká, zdali soudruzi z východu při té evoluční dvouletce neudělali někde ve výpočtech drobnou chybu.
Přestože se Psí vojáci tváří jako poctivá akční sci-fi, opak by nemohl být větší pravdou. Střílení a vybuchování si čtenář samozřejmě užije vrchovatě, včetně originálně pojatého nového druhu válečníka (roboti ať si trhnou), ovšem v druhém plánu je autorská vize budoucnosti, jež předkládá složitá morální dilemata. Zvrácené genetické experimenty zkrátka mohou občas vyústit ve zcela nečekané společenské i právní rozpory. Tohle už není jen o následcích či odpovědnosti, ale o samotné podstatě lidství a ochotě přijmout do svých řad něco zcela nového. A právě v tomhle ohledu román rozhodně nezklame.
Ale jo, nakonec se přikloním ke 4*. Spíše by se hodilo tak 3,5*, ale nějak to zvládnu.
Začátek perfektní, prvních cca 200 stránek bylo úplně super a bezkonkurenční, ale pak to opadlo. Filozofické otázky ohledně toho, co je vše člověk a co má duši a co ne jako proč ne, ale nějak se mi to k celkovému kompletu knihy nehodilo. Ale každopádně se těším na další nějakou knihu od autora a i další knihu od nakladatelství...
Cekal jsem jednoduchou akcni jednohubku a nemohl jsem se vice mylit, protoze kniha je predevsim velmi silnou uvahou o povaze a definici cloveka.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Děti času |
| 2022 | Střepy Země |
| 2020 | Klec duší |
| 2010 | Impérium černé a zlaté |
| 2020 | Psí vojáci |
Tato kniha klame tělem - tedy obálkou a anotací. Co vypadá jako klasická military sci-fi je akční military sci-fi v první půlce. Poté, co hlavní hrdinové pořádně provětrají svůj zbrojní arzenál, tak se vyprávění přesune k filozofičtějším otázkám. Ne, že by už žádná akce nebyla, ale již není tou stěžejní osou vyprávění, ale spíše kulisou pro závažnejší otázky, které svým způsobem reflektují i témata z naší současnosti. Není to čistých 5 hvězdiček, ale 4 mi přišlo málo:).