Ptačí křik
Wej Wang
https://www.databazeknih.cz/img/books/86_/86574/bmid_ptaci-krik-9Yk-86574.jpg
4
14
14
Wang Wej (cca 699–760) patří k předním básníkům doby dynastie Tchang – časově rozsáhlého období, v němž raně středověká čínská kultura dosáhla svého vrcholu. Věhlas a celosvětovou čtenářskou oblibu si získal především jako autor působivé přírodní lyriky, v níž se odráží také filozofický řád učení tao a zenového buddhismu. Touto knihou se jeden z nejvýznamnějších autorů staré Číny představuje v moderním přebásnění Dana Jedličky a vůbec poprvé v samostatném českém knižním vydání.... celý text
Přidat komentář
Za prvoplánovým vjemem této poezie se skrývá víc: dá se říct, že "slova ustrnula, ale smysl pokračuje dál bez konce". Čínská duše si uvědomuje, že vše, co je vyjádřeno slovy, barvami a zvuky, nedokáže přesně vystihnout skutečnost, a proto nalézá svůj domov mimo slova, barvy a zvuky. Slova využívá k evokování nedefinovatelného, zvuky vyjadřují ticho a barvy beztvarý prostor. A to všechno slouží k evokování ducha.
Jak praví sinolog Herbert Giles: "Imprese nemá být konečná, ale je jen jakousi předehrou k dlouhé řadě vizí a pocitů. Je plná narážek, které věčně trvají a nedávají nám obraz konečné dokonalosti, jsou to obrazy zahalené do hávu nekonečnosti našich nejjemnějších myšlenek."
Většina těchto básní sice mluví o přírodě nebo o blízkých věcech, ale nejde o fotografické záznamy jednotlivých faktů, ale o jemné pastelové náčrtky intimních prožitků.
Takový je styl východního básnictví.
A takový je také styl Zenu.
Seskočím z koně//
hned ti víno nalívám//
a mezi řečí ptám se, kam vedou tvé cesty//
ty odpovíš, že zatím nedošel jsi tam//
zatím se míjíš se svým cílem beze štěstí//
a míříš na jih k horám//
dál se nemám ptát//
osudem mraků bývá věčně putovat
Tohle moc pohladilo duši volného sinologa...
jako když pohlédnu na obraz nebo na fotku milého místa a chci je někomu ukázat...on to uměl popsat; nemusel je přinést...
Dost mě zamrzelo, když jsem na konci knihy zjistila, že básně nejsou přeložené z čínštiny, ale z angličtiny, což je škoda. Výběr básní mě moc nezaujal, leckteré jsem už četla jinde, takže sbírka mi moc nového nepřinesla.