Ptačí žena
Lenka Chalupová
Svět ptáků ji zcela pohltil, stal se její posedlostí… Ptačí žena Mariana Černá léčí ve své záchranné stanici jejich těla, kterým rozumí – avšak mnohem méně chápe lidi. Samotářka Mari, ponořená do opeřeného světa, má ale svá tajemství. Ráda by o nich mlčela, nechala je pozvolna umírat ve své hlavě. Jenže… Její pětadvacetiletý syn Jonáš začne otevírat zákoutí matčiny duše ve chvíli, kdy se rozhodne najít biologického otce své desetileté sestry Bohdanky. Ten má ale za sebou tak temnou minulost, že je i Jonáš zaskočen. A právě minulost Leonarda France nakonec poznamená všechny členy rodiny. Ponořme se i my – do příběhu, který sleduje osudy blízkých lidí Ptačí ženy od podzimu do začátku jara. Na konci té cesty ale už není nikdo jako na začátku, všichni si nesou na svých bedrech tíhu tajemství, které si sami odkryli tím, že buď mlčeli, anebo zbytečně moc mluvili…... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Další kniha od autorky.. jdu od novějších ke starším, ale ráda bych si je postupně přečetla všechny, líbí se mi autorky psaní, ale tato kniha byl takový střed..úplně nepřekvapila, ale i tak byl zajímavý konec .. tajemství byla krásně propletená..příjemná oddychovka
Mrzí mě to, ale z knihy jsem zklamaná. Dočetla jsem ji, ale nesmírně jsem se těšila na konec, který jsem tušila už od poloviny. Postavy se mi zdály ploché, jen takové načrtnuté karikatury lidí, kteří mluví ve frázích a klišé. Nedařilo se mi představit si je jako skutečné bytosti.
Tato kniha se mi dostala do ruky v době hnízdění labutí. Obdivuji tyto elegantní a ladné tvory. Bohužel v naší lokalitě lidskou vinou o mláďata přišly, a tak jsem ve smutku toužila přečíst si něco o nádherných ptačích tvorech.
Tato kniha mi ukázala krásu i dalších ptáčků a opět mě utvrdila v tom, jak lidské zájmy a chamtivost dokáží ničit jejich životy a přidělávat jim utrpení. Se zvířaty se bezohledně kšeftuje pro peníze, na druhé straně jsou tu lidé, kteří se o ně s láskou starají a uzdravují je. Nečekala jsem, že se z příběhu vyvine tak zajímavá detektivka, která ukazuje nejen vztah lidí k přírodě a zvířatům, ale také spletité vztahy mezi lidmi v rodině i mimo ni. Určitě vyhledám další knihy této autorky, píše opravdu zajímavě.
Jen jedno jediné bych paní spisovatelce vytkla: že její hrdinka jde krmit labutě se sáčkem pečiva. To jim škodí a ptačí žena by to měla vědět.
Ptačí žena je již sedmou knihou, kterou jsem od autorky přečetla a opět mě nezklamala. Je to příběh plný zbytečných tajemství a rodinných zvratů.
81%
...Pro sovy měla Mariana slabost od dětství, ošetřila jich už desítky, ale tenhle kousek byl exemplární. Přivezli jí tu královnu až od Moravského krasu, našli ji v lese, byla už na pokraji života a smrti, spíše tedy mrtvá, než živá. ...Mrkla do kalendáře na říjnová jména a oko jí spočinulo na Olívii. Krásné a příhodné jméno pro sovičku.
____________________________________________________________________
Moje první knížka od autorky a jsem mile překvapená. Moc se mi líbí, jak píše, i když to není zrovna veselé čtení. Autorka je z Přerova a asi proto zasadila děj románu do tohoto města. Oblíbila jsem si Marianu, její děti Jonáše a Bohdanku a babičku Hedviku. Bohdanku jsem si zamilovala, to byla tak šťastná holčička! Ráda jsem četla o ptačí záchranné stanici, dost věcí jsem se tady dozvěděla. Mariana je žena, která miluje své děti a svou lásku dává taky ptákům. Proto je na ni přezdívka "Ptačí žena" jako vyšitá.
Netušila jsem, že v knížce bude i detektivní zápletka a jednomu z rodiny půjde o život. Tehdy se zatím poklidný život Mariany změní. Na povrch vystupují zatím nepoznané emoce a všechno, co si vybudovala se v jedné minutě tříští. Strach z ptačí chřipky, který ji předtím doprovázel se teď stává nepodstatný.
Přestože kniha nekončí moc šťastně, autorka ponechala závěr optimistický.
Doporučuji a od Lenky Chalupové si ráda přečtu další knížky.
Pěkná kniha,ale je vidět jak paní spisovatelka zraje.Její novější knihy jsou o několik úrovní výš.
Další kniha od paní Chalupové. Já si toho vážím, krásně napsaný příběh, ale je to jako sebemrskačství.
Chválím - a šup - rychle na něco veselejšího.
Budu číst dál, ale je to vždycky tak smutný.
Tak krásný a zamotaný příběh jedné zvláštní ženy, která miluje ptáky a svoje děti. Obé se snaží chránit svou mateřskou láskou. To co je v knize napsáno, se může stát komukoliv z nás, prostě příběh ze života. Třešinkou to nekončí, ale v životě není vždy happy and.
Pěkný příběh, krásně se to četlo, konec byl pěkně zamotaný a byla jsem zvědavá jak to vše dopadne.
Krásná kniha, plná rodinných tajemství, zvratů a špatných rozhodnutí. Kdyby se tak více mluvilo otevřeně.. předešlo by se tolika nepříjemnostem.
Život je složitý. Mnohé se vymyká našim představám a nevolíme ta správná řešení. Je mnohem jednodušší uzavřít se do svého mikrosvěta, v tomto případě ptačího, skrývat svá tajemství, mlčet. Pštrosí politika je pro ptačí lidi asi ta nejpřirozenější. Ale všeho do času.
Zajímavý příběh, mírně varující, ale nic světoborného.
Příběh vyjadřující přesné ztělesnění ticha před bouří. Asi tak bych popsala Ptačí ženu. Od samého začátku se k vám informace dostávají klidně, rozvážně, zpravidla vás nijak nerozhází, ani nějak jinak nedostanou z míry. Začnete proto knížku brát jako klidnou a předvídatelnou, v polovině vám může připadat až loudavá. V poslední čtvrtině se ale tato loudavost ukazuje jako bezchybný záměr autorky. Příběh začne nabírat zcela jiných rozměrů a čtenáře, který byl zvyklý na “lážoplážo“, dovádí do nejtemnějších koutů jeho mysli. Vyjádření, jak rychle se může život otočit o sto osmdesát stupňů, pro mě bylo klíčové. Tento přerod pozorujeme nejen v rovině záhad, ale také v rovině citů, rodiny, lásky a vášně. A proto, i když bytostně nesnáším pomalu se vyvíjející příběhy, tenhle mě zasáhl jako do slabin mířená střela, jelikož jeho pomalost byla přesně tím, co mělo odvést pozornost od zvěrstev a černých životních osudů, které k vám do podvědomí na konci knihy vtrhnou jako neočekávaný host.
Námět knihy je z běžného každodenního života, ale zajímavě zpracovaný. Knížka mě bavila a dobře se četla.
Moje první kniha této autorky a doufám, že ne poslední. Kniha se mi líbila. Čekala jsem červenou knihovnu a ono ne. Sice se vůbec nezajímám o ptačí říši , ale v knize mi to vůbec nevadilo. Konec knihy byl na konci i napínavý. Mohu doporučit.
Příběh z Přerova. Hlavní postavou je žena, která se stará o poraněné ptáky a jejich společnosti dává přednost před světem lidí. Ten ji ale nakonec skrze dceru a syna donutí se k němu vrátit.
Zvláštní kniha. Celou dobu jen tak ubíhala všedními starostmi. A na konci to autorka rozjela.
Čtvrtá kniha od Lenky Chalupové, kterou jsem četl. Zatím je pro mě každá její knížka o chlup lepší než předchozí, tzn. tuhle považuji za (zatím) nejpovedenější. Vyloženého happy endu od Chalupové se asi nedočkáme, avšak pro mě osobně tato kniha neskončila vyloženě špatně (zejména ve srovnání s románem Ledové střepy - zatím nejdepresivnější ze všech "chalupovek"). Prostředí ornitologie je mi vzdálené, avšak v ději knihy mi vůbec nevadilo, bylo to zajímavé koření. Totéž platí o dávné návštěvě zahraničního cirkusu poblíž parku Michalov. Knihy Chalupové jsou pro mě zajímavé i tím, že Přerov (ale i Tovačov a vůbec okolí Přerova) celkem znám, protože zde pár let žiji a ještě déle pracuji.
První kniha, kterou jsem od autorky četla a určitě ne poslední. Příjemný příběh z Přerova a okolí. Nečekala jsem že se z toho vyklube detektivka, ale potěšilo.
Štítky knihy
ptáci, ptactvo partnerské vztahy rodinné vztahy ochrana zvířat matky a synové matky a dcery rodinná tajemství kukačky nemanželské děti české romány
Autorovy další knížky
2020 | Kyselé třešně |
2022 | Páté jablko |
2014 | Pomněnkové matky |
2023 | Svatojánské ořechy |
2016 | Tyrkysové oko |
Teda, tolik toho autorka na jednu rodinu naložila. Líbilo, moc. A mlčeti je sice zlato, ale jen někdy.