Pučálkovic Amina

Pučálkovic Amina
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12226/pucalkovic-amina-12226.jpg 4 268 268

Humoristické vyprávění o trampotách s nalezeným štěnětem, z něhož nakonec vyroste žirafa. Děti pana poštovního tajemníka Pučálky našly na místě bývalého cirkusu štěně a teprve po mnoha ztřeštěných příhodách a dobrodružstvích zjistí rodina, že doma přechovává žirafu. Kromě směšných a zábavných historek ukazuje autor i na lidské nectnosti a slabosti a snaží se zdůraznit myšlenku, že člověk má za každých okolností zůstat vůči druhému člověkem.... celý text

Přidat komentář

martianekk
18.11.2024 3 z 5

Knížku jsem četla jako malá holka a opakovaně jsem se k ní vracela. Je to vtipně popsaný příběh jedné rodiny, lákavé téma pro dětskou duši a spousta legrace.

Krabat13
29.10.2024 3 z 5

Možná jsem měl špatná očekávání, dostal jsem méně pohádkovosti, než jsem čekal, a daleko více komunální satiry. :)


gab72
05.08.2024 5 z 5

Moc pěkné čtení, ke kterému jsem dospěla až jako dospělá :)

Zemlja
31.07.2024 3 z 5

Jako děcko jsem si ji půjčila v knihovně. Bylo to roztomilé čtení. Tak nějak mi způsob vyprávění i obsah knížky pasoval k dojmu, který jsem z osoby pana herce Plachty měla z filmů pro pamětníky, na které jsem se každou neděli těšila a které jsem milovala.

Cara.17
13.04.2024 5 z 5

"Po meči a po přeslici čítala rodina poštovního tajemníka Pučálky pět členů..."

Stačilo si přečíst první větu a už se mi zvedaly koutky úst k úsměvu z tušení, že tohle bude trochu jiné počtení, než na jaké jsme zvyklí. A bylo tomu tak.
Jindřich Plachta byl nejen skvělý herec ale také spisovatel. Jeho kniha mě hodně zaujala a jsem ráda, že se i dnes dá v knihkupectvích sehnat. Tím spíš, když v dnešní době frčí spíš "depresivní" literatura, je takovéto dílko o to větším pokladem (jakožto knihkupkyně můžu potvrdit, že vybrat z dnešní nabídky nějakou pozitivní knihu, kde se i zasmějete nad inteligentním humorem, bývá hodně velký oříšek. Jako další tip bych doporučila Paměti mouchy Gabriely - také stará klasika od českého autora Franka Weniga, která znovu vyšla v roce 2020.)
Pučálkovic Amina je určitě známá mnoha lidem a věřím, že se k ní rádi vracejí. Situace, které pan Plachta v knize popisuje, jsou trefné, vtipné a některé i nezapomenutelné. Těším se, až si Aminu znovu přečtu. Nepochybuju o tom, že se u ní budu smát stejně jako když jsem ji četla poprvé.

Hoblinka
07.04.2024 5 z 5

Moc pěkné čtení.

DádazPrahy
03.02.2024 3 z 5

Žirafy mám moc ráda, takže jsem si oblíbila i Aminu :-). Tato knížka, dnes už snad možno říci i klasika české literatury pro děti, je roztomilá (i když některé pasáže se mi moc nelíbily, např. vojenské manévry při chytání Aminy) a dnešním dětem by odkazy na některé dobové reálie možná už nebyly srozumitelné.
Na půvabu knížce dodávají vtipné ilustrace Ondřeje Sekory.

elexmil
31.01.2024 5 z 5

Další bezva vzpomínky na četbu z dětství

heavy66
13.01.2024 5 z 5

Mám rád Pučálkovic Aminu, stejně jako mám rád Jindřicha Plachtu, zábavného chlapíka, který ve čtyřiceti vypadal jako ctihodný kmet.
Před lety v liberecké ZOO, na ochoze pět metrů nad podlahou výběhu, koukali jsme si z očí do očí s místním žirafákem. Aminu prý neznal a s pejskem bychom si ho určitě nespletli!

Janizoun
10.01.2024 5 z 5

"Pučálkovic Amina" mě až do teď, než jsem si přečetla pěkné komentáře mých oblíbených knižních čtenářů minula a tak jsem to musela napravit a začala jsem tuto krásnou knížku číst rovnou i svým ratolestem. Nejdříve jsem si při prvních stránkách říkala, že to asi nebyl příliš dobrý nápad, že to je spíš knížka určená starším dětem, mládeži, ale nejen mně, ale i mým dětem se příběh moc líbil a každý večer jsme čekali jak se bude odvíjet dál.
Příběh poštovního tajemníka, jeho manželky Andulky, jejich dětí a Aminy, je milé, humorné vyprávění z dávných časů, které pobavilo nejen mě, ale i dnešní generaci dětí.

alef
24.12.2023 5 z 5

Amina rozhodně není obyčejný pes!
A Pučálkovi rozhodně nejsou úplně obyčejná rodina,
teda spíš byli, od té doby, co maji Aminu, se stala tahle rodina zcela neobyčejnou --- no řekněte mi o někom, kdo by si vybral za domácího mazlíčka žirafu?
Jenže Amina to s nimi umí --- všechny si obtočila kolem kopýtka, vlastně dlouhatánského krku.:".
Na to, že s Aminou pejskem není něco v piradku přijdou Pučálkovi poměrně brzo, zvlášť když jí na hlavě rostou divné hrbolky, krk se prodlužuje a nežere maso a nejradši má mrkvičku:-).
První, kdo to vyslovil, byla babička: "vždyť to povídám, že to není pes." --- chvíli poté, co rozkousala vánoční stromeček.
A pak přišel máj a bylo to venku --- AMINA - ŽIRAFA - STOP ---

A co teď s Aminou?
A co tomu řekne pan domácí?
"Růst už rozhodně nesmíš, to by ses sem nevešla!"

To víte, že se to vyřešilo, Amina se prostě stala raritou --- "večer se dívali pan a paní Pučálkovi z okna a přes ně natahovala krk Amina" ---

Zkrátka Pučálkovic rodina je legračně milá, oblibíte si všechny její členy a Amina, ta je stránku od stránky milejší ---

"Smíchu nebylo konce a sám pan tajemník Pučálka se zdvořile pochechtával".

Dandulka
22.11.2023 5 z 5

Moc hezky napsané. S vtipem a lehkosti. S velkou dávkou laskavého humoru, úplný balzám na duši.

felia
22.11.2023 5 z 5

Knihu jsem četl v pěti letech. Kdysi jsem ji vlastnil, ale kdo ví, kde je dnes. Jsem rád, že ji budu mít v čtečce a určitě si ji někdy opět přečtu. Je to laskavá kniha

Jessica007
21.11.2023 5 z 5

Moc pěkná knížka. Znám ji z dětství a teď jsem se k ní znovu vrátila.

Akvabela
05.10.2023 3 z 5

(SPOILER) Pana Plachtu jako herce mám moc ráda. Kniha mě úplně neoslovila. Především nereálný závěr mi hodně vadil.

Naďa2411
30.08.2023 5 z 5

Díky této aknize jsem se vrátila do dětství krásných pohádek. Úsměvná zábavná pohádka s pěkným motivem, jak si děti s tatínkem přinesou domů nalezené štěně a ono to "doroste" do žirafy.

georginaa
07.05.2023 5 z 5

Knihu jsem dostala jako malá holka a často jsem si jí četla. Dokonce ji i česká televize natočila jako pohádku s hercem Jiřím Pleskotem a Danou Medřickou z r.1967. Byla i natočená jako audio. Myslím, že tento příběh je pořád aktuální a pro děti zábavný.

Petra-Nela
13.04.2023 5 z 5

Příběh se mě moc líbil, knížku mě půjčila nejlepší kamarádka, řekla mi že je to moc pěkná knížka a měla pravdu.

Hanjimka
16.06.2022 4 z 5

Jako dítě jsem si přála pejska, pak Aminu a měla jsem rybičky . Nevím co by na tento příběh řekly dnešní děti, ale pro mě to jako vzpomínka na dětství fungovalo.

Apo73
12.06.2022 3 z 5

Jako vzpomínka na dětství to funguje někde uprostřed. Vysoko jsou pro mne zážitky typu knihy Karla Maye nízko knihy jako Malý Bobeš. A někde uprostřed je rozverný příběh o nalezeném cosi, co se pak stane žirafou. Takže je to trochu čapkovské, trochu poláčkovské, trochu haškovské, ale chybí tomu ten jazyk, jak by to výše zmiňovaní napsali a nebo takový Emanuel Frynta. A pak ten naučně politický kontext je skutečně škoda. A to teď mluvím nejen jako bývalé dítě, ale i jako současný dospělý, zbytečně to knížku deklasuje hlavně tím, že je to najednou politická, ale ještě k tomu komunální satira, která tehdy byla běžná a možná to tak Plachta i myslel, ale tím to tu knížku bohužel zasazuje do její doby a nedovolí jí to, aby přežila v té rozvernosti a čerstvosti, jako se to dařilo ostatním.