Pučálkovic Amina
Jindřich Plachta
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/546963/bmid_pucalkovic-amina.jpg
4
290
290
Edice Doporučená školní četba vám přináší milé a veselé vyprávění o rodině Pučálkovic, která adoptuje opuštěné „štěně“, co dostane jméno Amina. Rodina očekává, že ze štěněte vyroste bernardýn, ale místo velkého psího plemene z něj k údivu všech nakonec je žirafa. Tato nenadálá událost s sebou přinese nejednu humornou situaci a Pučálkovic rodina tak zažívá mnoho z toho plynoucích nečekaných dobrodružství. Kniha je vhodná pro čtenáře každého věku.... celý text
Přidat komentář
Kdysi dávno jsem viděla stejnojmenný večerníček. Vůbec jsem nevěděla, že existuje knížka, kterou navíc napsal můj oblíbený prvorepublikový herec Jindřich Plachta. Knížka se četla velmi dobře, bavil mě i skrytá satira, která je stále aktuální. Určitě si seženu i další díla tohoto skvělého, ale přesto nedoceněného herce :-)
Krásná knížka od bezvadného PANA herce.
Možná by se k našim pejsanům taková Aminka hodila.
Poslouchala jsem audioknihu nádherně načtenou milovaným panem Brodským.
A nelze nevzpomenout senzačního, smutného a nedoceněného herce
Jindřicha Plachtu
Pučálkovic Amina aneb jak se z bernardýna stala žirafa.
A já mám hned krásnější den :-)
Je neuvěřitelné, že Pučálkovic Amina už velmi brzy oslaví sto let od vydání, a přesto je stále tak zábavná, originální, nadčasová, nenahraditelná a hlavně čtivá i pro dnešní děti. Jsou to ale zejména dospělí, kteří si v ní mezi řádky vyčtou tu satirickou kritiku lidských nešvarů. Jindřich Plachta byl nejen skvělý herec, ale také spisovatel, který uměl pracovat jak se slovy, tak s jazykem jako takovým. Ten způsob vyprávění mi v mnohém připomíná styl Jirotky v Saturninovi, kde právě jazyková vznešenost vytváří tu komiku. A to prostě miluju. Rozhodně se k ní zase vrátím :)
Naše děti vyrůstaly v bezpečí rodiny a měly to štěstí, že jsme je ukládali do postýlek a četli jim pohádky.
Mohli jsme jim poskytnou dostatek potravin, přiměřené bydlení a vzdělání.
Mnoho dětí tohle štěstí nemá a tak se snažme jim pomáhat. K Amině tohle nepatří, ale ještě ve mně doznívá hořkost ze získaných informací o dětech bez domova.
Pučálkovic Amina vnučky rozesmála a moc se jim celý příběh líbil. A mně po všech letech také.
Upřímně řečeno, současná nabídka dětských knih je obrovská, ale úroveň docela pokulhává. A rozhodně počet stran a obsah neodpovídá cenám. Většinou si stáhnu ukázky, přečteme je a pak si vybereme.
I tak se ráda vracím ke klasice a do Aminy se holčičky zamilovaly.
Krásně napsanej vtipnej příběh. Jednoduchá knížka, která ani neurazí, ale ani kdo ví jak nenadchne. Sice ten konec už nebyl tak srandovní. Nicméně celkovej dojem je fajn.
Knížku jsem četla jako malá holka a opakovaně jsem se k ní vracela. Je to vtipně popsaný příběh jedné rodiny, lákavé téma pro dětskou duši a spousta legrace.
Možná jsem měl špatná očekávání, dostal jsem méně pohádkovosti, než jsem čekal, a daleko více komunální satiry. :)
Jako děcko jsem si ji půjčila v knihovně. Bylo to roztomilé čtení. Tak nějak mi způsob vyprávění i obsah knížky pasoval k dojmu, který jsem z osoby pana herce Plachty měla z filmů pro pamětníky, na které jsem se každou neděli těšila a které jsem milovala.
"Po meči a po přeslici čítala rodina poštovního tajemníka Pučálky pět členů..."
Stačilo si přečíst první větu a už se mi zvedaly koutky úst k úsměvu z tušení, že tohle bude trochu jiné počtení, než na jaké jsme zvyklí. A bylo tomu tak.
Jindřich Plachta byl nejen skvělý herec ale také spisovatel. Jeho kniha mě hodně zaujala a jsem ráda, že se i dnes dá v knihkupectvích sehnat. Tím spíš, když v dnešní době frčí spíš "depresivní" literatura, je takovéto dílko o to větším pokladem. (Jakožto knihkupkyně můžu potvrdit, že vybrat z dnešní nabídky nějakou pozitivní knihu, kde se i zasmějete nad inteligentním humorem, bývá hodně velký oříšek. Jako další tip bych doporučila Paměti mouchy Gabriely - také stará klasika od českého autora Franka Weniga, která znovu vyšla v roce 2020.)
Pučálkovic Amina je určitě známá mnoha lidem a věřím, že se k ní rádi vracejí. Situace, které pan Plachta v knize popisuje, jsou trefné, vtipné a některé i nezapomenutelné. Těším se, až si Aminu znovu přečtu. Nepochybuju o tom, že se u ní budu smát stejně jako když jsem ji četla poprvé.
Žirafy mám moc ráda, takže jsem si oblíbila i Aminu :-). Tato knížka, dnes už snad možno říci i klasika české literatury pro děti, je roztomilá (i když některé pasáže se mi moc nelíbily, např. vojenské manévry při chytání Aminy) a dnešním dětem by odkazy na některé dobové reálie možná už nebyly srozumitelné.
Na půvabu knížce dodávají vtipné ilustrace Ondřeje Sekory.
Mám rád Pučálkovic Aminu, stejně jako mám rád Jindřicha Plachtu, zábavného chlapíka, který ve čtyřiceti vypadal jako ctihodný kmet.
Před lety v liberecké ZOO, na ochoze pět metrů nad podlahou výběhu, koukali jsme si z očí do očí s místním žirafákem. Aminu prý neznal a s pejskem bychom si ho určitě nespletli!
"Pučálkovic Amina" mě až do teď, než jsem si přečetla pěkné komentáře mých oblíbených knižních čtenářů minula a tak jsem to musela napravit a začala jsem tuto krásnou knížku číst rovnou i svým ratolestem. Nejdříve jsem si při prvních stránkách říkala, že to asi nebyl příliš dobrý nápad, že to je spíš knížka určená starším dětem, mládeži, ale nejen mně, ale i mým dětem se příběh moc líbil a každý večer jsme čekali jak se bude odvíjet dál.
Příběh poštovního tajemníka, jeho manželky Andulky, jejich dětí a Aminy, je milé, humorné vyprávění z dávných časů, které pobavilo nejen mě, ale i dnešní generaci dětí.
Amina rozhodně není obyčejný pes!
A Pučálkovi rozhodně nejsou úplně obyčejná rodina,
teda spíš byli, od té doby, co maji Aminu, se stala tahle rodina zcela neobyčejnou --- no řekněte mi o někom, kdo by si vybral za domácího mazlíčka žirafu?
Jenže Amina to s nimi umí --- všechny si obtočila kolem kopýtka, vlastně dlouhatánského krku.:".
Na to, že s Aminou pejskem není něco v piradku přijdou Pučálkovi poměrně brzo, zvlášť když jí na hlavě rostou divné hrbolky, krk se prodlužuje a nežere maso a nejradši má mrkvičku:-).
První, kdo to vyslovil, byla babička: "vždyť to povídám, že to není pes." --- chvíli poté, co rozkousala vánoční stromeček.
A pak přišel máj a bylo to venku --- AMINA - ŽIRAFA - STOP ---
A co teď s Aminou?
A co tomu řekne pan domácí?
"Růst už rozhodně nesmíš, to by ses sem nevešla!"
To víte, že se to vyřešilo, Amina se prostě stala raritou --- "večer se dívali pan a paní Pučálkovi z okna a přes ně natahovala krk Amina" ---
Zkrátka Pučálkovic rodina je legračně milá, oblibíte si všechny její členy a Amina, ta je stránku od stránky milejší ---
"Smíchu nebylo konce a sám pan tajemník Pučálka se zdvořile pochechtával".
Moc hezky napsané. S vtipem a lehkosti. S velkou dávkou laskavého humoru, úplný balzám na duši.
Knihu jsem četl v pěti letech. Kdysi jsem ji vlastnil, ale kdo ví, kde je dnes. Jsem rád, že ji budu mít v čtečce a určitě si ji někdy opět přečtu. Je to laskavá kniha
Autorovy další knížky
| 1989 |  O lidech nešikovných |
| 1980 |  Na slovíčko s Jindřichem Plachtou |
| 1991 | Hamlet IX. hodnostní třídy |
| 2015 | Pučálkovic Amina |
Knihu jsem četla jako dítě a líbila se mi. Teď se mi do rukou dostala v rámci čtenářské výzvy, byla to taková jednohubka, ale už mi tak dobrá nepřipadala. Ale na pana Plachtu nedám dopustit, byl to skvělý herec.