Půlnoční knihovna
Matt Haig
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484552/bmid_pulnocni-knihovna-ZfS-484552.jpg
4
3766
3766
Mezi životem a smrtí stojí knihovna. Když se Nora Seedová ocitne v půlnoční knihovně, má možnost všechno napravit. Dosud byl její život jen přehlídkou zoufalství a výčitek. Připadá jí, že všechny včetně sebe zklamala. To se ale může co nevidět změnit. Knihy v půlnoční knihovně umožní Noře zažít, co by se stalo, kdyby mohla změnit svá dřívější rozhodnutí. S pomocí staré známé může Nora odčinit vše, čeho lituje, a zjistit přitom, který život je pro ni ten pravý. Ale vše není tak, jak si to představovala, a brzy ji její rozhodnutí uvrhnou i s celou knihovnou do velkého nebezpečí. Než jí vyprší čas, musí najít odpověď na odvěkou otázku: jaký je nejlepší způsob života?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , FobosOriginální název:
The Midnight Library, 2020
více info...
Přidat komentář
Když jsem knížku začínala číst, hned v prvních kapitolách mě napadl jeden možný konec, a tehdy jsem si řekla, že tak to určitě neskončí, protože to by bylo úplně stupidní a předvídatelný, když mě to napadlo v prvních pěti minutách čtení.
No a skončilo to tak... A máme tu knížku s předvídatelným a stupidním koncem s pěti hvězdičkami, protože ta knížka se stupidním a předvídatelným koncem je úplně skvělá a úžasně napsaná a naprosto báječná.
Některé životy Nory Seedové se mi líbily víc a jiné míň, ke konci se mi zdálo, že těch životů už bylo kapku moc a že se to začíná opakovat, každopádně obdivuju, že je každý z těch životů tak jiný a skvěle vymyšlený.
Na konci jsem brečela jak želva. Toto není spoiler, protože to nebylo proto, že by se tam děly nějaké smutné věci, ale protože mi ta knížka brnkala na emoce jako na harfu. Tohle si prostě musíte přečíst, pokud máte aspoň maličko podobný vkus jako já.
Po všech pozitivních ohlasech a lákačkách jsem byla na knihu nesmírně zvědavá a natěšená. A s radostí mohu napsat, že byla přesně tak skvělá, jak jsem doufala!
Byť mi hlavní hrdinka Nora úplně povahově nesedla, čtení jsem si užila.
Četlo se to výborně i díky krátkým kapitolám. Ano, chcilkama tam byly trošku nudnější pasáže, ale většina knihy, byla velká jízda. A určitě i poučná. :)
Byla jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne a myslím, že to autor vyřešil moc dobře. Dokonce mě i dojal.
Kniha se četla dobře a oceňuji originální myšlenku Půlnoční knihovny a paralelních životů, ale něco mi při čtení chybělo. Každopádně kniha stojí za přečtení i zamyšlení.
"Otázka není, na co se díváš, nýbrž co vidíš."
Tak to bylo něco. Kniha plná hlubokých myšlenek a zamyšlení, ale zároveň i motivace a takového nějakého "sebeuvědomění" vlastního života. Ačkoliv se neřadím mezi pravidelné čtenáře tohoto žánru knih, byla jsem nadšená a rozhodně knihu všem doporučuji (ale chápu, že se v ní nenajde každý, je potřeba být tak nějak správně otevřen a nastaven novému pohledu na mnoho věcí). Aneb všechno má svůj důvod a to, že jsme tam, kde jsme, je zásluhou nejrůznějších okolností. Díky, obrovské DÍKY za tuto knihu. Díky ní jsem zase o kapku více vděčná za to, co mám.
Na knihu jsem se tesila, precetla ji za par hodin. Diky ni jsem ziskala zajimavy pohled na zivot, ale neco mi tam chybelo.
Podlehla jsem šílenství této knížky a taky zakoupila. Krásná obálka, námět knihy mě také zaujal, i když běžně toto vůbec nečtu. Nemůžu ale říct, že bych z ní byla úplně nadšená, jako většina čtenářů zde. Možná mám ještě na tuto knihu čas, možná se ke mě ještě toto téma úplně nedostalo, nevím. Každopádně dobře napsané, o tom žádná, ale asi ne úplně kniha pro mě, možná se k ní zkusím vrátit za pár let.
Taková ta hezky nasládlá pohádka o uvědomění si toho, že každý, i sebezbytečnější život má hodnotu a že záleží hodně na tom, jak se k němu budeme stavět.
Matt si zde vzal docela hezkou metaforu pro umírající ženu, která má možnost podívat se na životy, které mohla prožít. Kromě jednoho překvapení se však jedná o zcela tuctový příběh, ve kterém je navíc dokola veleben Thoreau – což je pro anglosaské autory jeden z autorů, ke kterému se pořád vracejí. Navíc ne vše, co v knížce Matt zmiňoval nebyla tak docela pravda. :D
Závěr? Hezká knížka, dobře se čte, ale v zásadě nic originálního, ani překvapivého. Nejspíš v mé knihovničce zapadne. :) Nicméně doporučuju každému, kdo má chuť na nenáročný, milý příběh.
Kniha na mě udělala dojem ne velkou reklamou ale samotnou myšlenkou připomínající knihu "Veronika se rozhodla zemřít"
Kniha přináší mnoho životních pravd aneb co by kdyby, filozofické myšlenky i životním rozhodnutí a moci výčitek. Samotný příběh měl hodně co do sebe a ačkoliv mi Nora charakterem nesedla její život i změny a pohled na dané okamžiky byli inspirativní. Jsem si jistá že kniha může čtenáři přinést co hledá ať už pár dobrých myšlenek nebo uvědomění si směru svého života:)
(SPOILER)
Ne děkuji.
Za mě promrhaný potenciál pro něco hlubšího, zajímavějšího. Ale tohle byla jedna z dalších knih, co škrábe jen po povrchu.
Konec je jasný už téměř od začátku knihy a příběh je poměrně repetitivní. Jediné, co se postava učí je, že v jiné verzi života by to nebyla ona, ale její jiná verze.
To co kniha otvírá, je téma deprese a touhy nežít. A otvírá se tu dilema mezi depkou (cítit se krátkodobě smutný/nešťastný) a depresí. Asi tak na mě knížka působí. Jako by se dalo zbavit deprese tím, že zjistíte, že v jiné verzi vašeho života to není o moc lepší. Takže není čeho litovat, že jste se nakonec rozhodli tak, jak jste se rozhodli. A že proces touhy zemřít je spíše impulz.
Nora se rozhodla zemřít. Odpočet právě začal. Jde o motivační příběh a nejde o motivační příběh. To záleží na naší optice. Můžeme číst o Nořině životě obyčejným způsobem, nebo se do něj ponořit, podrobit ho hloubkovému průzkumu a vztáhnout spoutu věci na sebe. Taky jsem to tak udělala a začala věci kolem sebe vidět v jiném světle. Je tu plno citátů a hlubokých myšlenek. Některé jsem si podtrhla. Máme se skutečně ptát, co by se stalo kdyby? Skutečně to chceme? Utopit se v toku takových myšlenek? Něco si vyčítat a litovat se? Kdybych udělala něco jinak, byla bych šťastnější? Vyhovovalo by mi to? Opravdu? V danou chvíli děláme vždy všechno podle svého nejlepšího přesvědčení, vědomí a svědomí, i když možností je nekonečně mnoho. Žijeme život jaký máme. Nemusíme mu přece vůbec rozumět a pitvat ho. Stačí, že ho žijeme tady a teď. Asi se mi to velmi lehce říká, ale je to tak. Třeba kniha spoustě lidí pomůže. Někam je popostrčí a ukáže směr. S hlavní postavou se dá velmi dobře stotožnit. Samozřejmě záleží na tom v jakou chvíli knihu čteme a v jakém rozpoložení se nacházíme. Obálka knihy je opravdu výstižná. To se tedy povedlo a k příběhu sedne naprosto dokonale.
Po této knížce jsem vlastně šáhla hlavně kvůli překladatelce. A vidím, že jsem neudělala chybu. Zrovna jsem ji dočetla a stále jsem plná dojmů. Bylo to nádherné. Každý z nás si prošel tím, že litoval svých rozhodnutí, a nebo toho, že vlastně žádné velké rozhodnutí neudělal. Každý vidí sebe v jiných dimenzích stejně růžově, jako právě Nora Seedová. Kniha mě rozplakala, musela jsem ji i na chvíli odložit a přijít na jiné myšlenky, ale také mě i rozesmála. Knížka mi na konci ukázala, jak si znovu užívat všední věci, které už nám zešedivěli v repetitivním šumu života. Jen běžte ven a užívejte si zrovna vykvetlé kosatce a jejich výrazně fialovou barvu, nebo kávu, kterou jsme si právě uvařili.
Kniha je rozdělená do mnoha kratších kapitol a sloh je velmi plynulý a čte se jedna báseň. V knize jsem narazila snad jen na jeden překlep a to až ve dvou třetinách. (I když jsem dyslektik, takže jich tam může být víc, ale jak znám Terezku, tak si na to dávala velký pozor. :) ) Ani mi nevadilo to, že jsem předpokládala správně konec, protože tady není tolik důležité jak to skončí, ale jak se k tomu závěru hlavní hrdinka dostala.
I když jsem si to dlouho neuvědomovala, moje kniha výčitek se již začala vyprazdňovat. Zjistila jsem, že kdybych jsem neudělala tolik odboček ve svém životě, tak bych teď nebyla tam kde jsem šťastná. Svět se nemusí změnit, aby jste se na něj začali dívat jinak. I Nora Seedová mohla být hlavní postavou svého života, tak proč ne Vy?
Děkuji za krásnou knížku panu Haigovi, ale i překladatelce (ehm... tedy PřekladaTerce - IG @prekladaterka )
“Nora si přála žít ve světě, kde by nebyla žádná krutost, ale měla k dispozici jen světy, ve kterých žijí lidé”.
Když jsem se pro titul rozhodovala, váhala jsem, zda jsem v té správné čtenářské cílové skupině . Ale jsem ráda, že jsem se rozhodla pro přečtení. Vlastně jsme stále na nějakém rozcestí a před volbou další cesty a je to jen na nás, kudy dál.
Ach bože, to bylo tak bolestivě nádherný. Automaticky jsem se vcítila do situace hlavní hrdinky, přišlo mi, že jí naprosto rozumím. Její půlnoční životy jsem hltala, doufala jsem v nalezení toho "perfektního." Zároven jsem ale trochu doufala, že tenhle perfektní život neexistuje, že se autor nesníží ke sklouznutí ke snadnému konci. Já jsem od knihy dostala vše, co jsem chtěla a možná i něco víc.
Pokud existuje kniha, kterou budu na potkání vnucovat úplně každému, tou knihou je dozajista Půlnoční knihovna.
Nejdřív jsem si nadávala, že jsem koupila audioknihu a nepřečetla si pořádně anotaci. Jaktože si koupím fantasy, které jinak moc nemám ráda? Měla jsem knihu už dlouho na seznamu, čekala jsem, až vyjde, ale už si nepamatuju proč mi ji kdo doporučil.
Ze začátku jsem proto byla trochu rozpačitá. Ale postupně jsem se ponořila do textu a nechala se provést knihou a zamotat si do toho vlastní myšlenky, postupně si oblíbit Noru i paní knihovnici a nakonec i nechat doznít poselství déle, než jen do zaklapnutí knihy.
Za mě je to psychologické sci-fi, které donutí člověka přemýšlet o vlastních prioritách. Doporučuji.
Mám od autora v knihovničce ještě nedotčenou knihu Vězeň času, na toho se budu muset v nejbližší době taky podívat.
Kniha má zajímavý námět. Škoda jenom velké reklamy. Asi jsem očekávala více, s ohledem na to, jak byla všude promovaná. Nicméně četla se dobře, oceňuji krátké kapitoly. V druhé polovině knihy mi přišlo, že se trochu opakuje a zbytečně natahuje, ale závěr mě poté potěšil. Závěrem tedy kniha hezká, ale čekala jsem více.
Úžasný námět, miluju filosofovaní tohoto směru - různé cesty budoucnosti, život sám o sobě a jeho možnosti, rozhodnutí se a následky. Já bych trošku téma přirovnala k Tulákovi po hvězdách, ten byl ale o dost depresivnější a také hlubší. Tato kniha nakonec zas tak hluboká nebyla, možná byl lehce předvídatelný konec. Nenáročné čtení, krátké kapitoly a pozitivní poselství.
Kniha s filozofickými myšlenkami (přebranými od jistého filozofa) pro širší okruh čtenářů, nenáročná avšak s přidanou hodnotou. Možná mi chybí hlubší rozebírání témat sebevraždy a deprese, ale to by zas kniha byla příliš depresivní. Náročného čtenáře, který očekává nějaké velké filozofické dílo bohužel zklame, nicméně mě mile překvapila ačkoliv takové knihy nečtu (viz mé přečtené).
Příběh mi plynul jako film před očima, čtenost tedy zaručena a u knihy jsem se vůbec nenudil.
Takže mohu doporučit pro všechny čtenáře Mornštajnové, F. Backmana a další, kteří si chtějí přečíst něco nenáročného a přesto chytrého a vlastně i pozitivního. :)
Skvělý námět, od začátku knihy to gadovalo a wow efekt se objevil v podstatě tak na začátku knihy. Konec wow efekt sice neměl, ale vzhledem k celéu dění knihy si neumím představit jak by se tam vůbec dal zakomponovat. Nic mi nepřišlo přitažené za vlasy, vše dávalo smysl. Za mě skvělá kniha.
Kniha na první dojem působí jako něco úžasně zajímavého, ale je to takový hmm. Průměr. Začátek celkem drasticky realistický návod, proč by jsme všichni měli spáchat sebevraždu, když se nám něco nevede, vyhodí nás z práce a nebo prostě jsme jen průměrní lidé s průměrnými životy a pocitem méněcennosti. To je ta podle mě zajímavější část a vtáhne do děje. Pak to začíná mít fantazijní prvky.. což tomu přidává něco nového. Ale tím to tak končí. Kniha má hezkou myšlenku, jak je důležité si vážit svého života a že každý z nás může dokázat cokoliv a být čímkoliv. Ale nijak zvlášť mě to nezasáhlo. Celkem průměrné čtení.
Štítky knihy
sebevražda naděje deprese psychoterapie zklamání knihovny alternativní vesmír fantasy britská literatura alternativní realita
Autorovy další knížky
| 2022 |  Půlnoční knihovna |
| 2018 | Vězeň času |
| 2011 |  Radleyovi – Upíři odvedle |
| 2016 | Důvody, proč zůstat naživu |
| 2022 | Kniha útěchy |
Zajímavý,k zamyšlení pro nás pro všechny, ať už deprese máte nebo nemáte,protože tady to zdaleka není jen o tom.
Přečtený za 2 dny a to jen kvůli tomu,že člověk holt spát musí.Hrozně mě bavilo s Norou procházet všechny její paralelní životy a sledovat,kde teda vlastně bude nejvíc spokojená?
Konec možná spoustu lidí tuší,podle toho co jsem tady četla,ale v tomhle případě to na kvalitě příběhu a myšlenky vůbec neubírá.
Dávám ještě menší plus za Thoreaua :)