Půlnoční růže
Lucinda Riley
Román Půlnoční růže líčí osudy čtyř generací, jeho děj provádí čtenáře pohádkovými paláci indických mahárádžů i velkolepými panskými sídly anglické šlechty, od idylických časů starosvětských pořádků před první světovou válkou až po hektickou globální společnost moderní doby. Na pozadí dějin sleduje pozoruhodný život krásné a inteligentní Indky Anahity. Anahita pochází z urozené, ale zchudlé indické rodiny. V dobách, kdy Indie bývala britskou kolonií a všechno britské bylo předmětem toužebného obdivu, se Anahita spřátelí s bohatou princeznou Indirou, a jako její společnice ji krátce před vypuknutím první světové války provází do Anglie, kde obě dívky nastoupí na dívčí internátní školu. Tam se Anahita seznámí s mladičkým Donaldem Astburym, jediným dědicem panství… Osmdesát let poté přijíždí na panství Astbury točit historický film mladá americká herečka. Aby na chvíli unikla slídivým očím bulváru, ubytuje se na panském sídle uprostřed odlehlých vřesovišť Dartmooru. Tam se nečekaně objeví i Anahitin pravnuk, který pátrá po minulosti svých předků. Spolu začínají odhalovat temná tajemství rodu Astburyových, která dosud visí jako kletba nad životem jejich jediného žijícího potomka…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , VíkendOriginální název:
The Midnight Rose, 2013
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Perfektně propracovaný příběh částečně z Indie, kde je popsán život pohádkových palácí indických mahárádžů a částečně z Anglie, ze starého sídla Astbury, kde se zrovna natáčí filmovým štábem "Ticho noci". Rozuzlení na konci mě šokovalo. Možná i my někdy celá léta chodíme v blízkosti toho, co si myslíme, že je na hony vzdálené. Jediné, co mě v knize nebavilo, byla přeměna lorda v Alici, ale asi to mělo své opodstatnění. V každém případě mě Lucinda Riley chytla svými díly za srdce a je mě moc líto, že se dalšího nedočkáme.
Moje druhá kniha, a opět moc příjemné klidné čtení, i když životní zvraty hrdinů o klidu nesvědčí. Znovu se ukazuje, jak životy předků ovlivňují životy jejich pokračovatelů. A je zajímavé, že v těchto románech se nechá najít dost životních mouder. Od těch, že práce by nikdy neměla ničit rodinné vazby, přes náhled na filosofii přístupu k životu západu a východu, až po ty že štěstí a naplnění vás může potkat na těch nejneobvyklejších místech.
Připravila mě o trochu spánku, jenže kdybych ji nedočetla v noci, tak bych stejně neusnula. Tak hluboko jsem v příběhu byla, proto to bylo jedno a já ji musela číst, dokud jsem nebyla na poslední stránce. Lucinda je něco jako spisovatelský Bůh. Opravdu silná kniha se spoustou informací o historii. Její prolínání přítomnost s minulostí vůbec neruší, celou knihu se to střídá a skvěle doplňuje.
Knihu určitě doporučuji a kdo už něco četl od této autorky nemusí ani váhat, protože už ví, že její příběhy se "žijí" s hlavními hrdiny.
Pěkně podaná Indie začátku 20. století, příjemné připomenutí Kiplingovy úžasné básně "Když...", hezký popis blat a vřesovišť...
Tak mám pocit, že knížky paní Rileyové jsou takové schématické - přítomnost, minulost, velká křivda v té minulosti, prolínání dějů až do splynutí... Ale čte se to dobře, o to nic.
Trochu starosvětská červená knihovna, která na začátku upoutá krásným prostředím exotické Indie a přepychových paláců a později nás zavede na tradiční šlechtické panství v Anglii. Proplétají se tu osudy indických a anglických hlavních postav a my spolu s nimi rozkrýváme rodinná tajemství, která měla být zapomenuta. Obdivujeme zvláštní schopnosti Anahity a jejích potomků, jsme okouzleni barevnou a halasnou Indií a posléze ukolébáni klidem vřesovišť v Dartmooru a osamoceností velkolepého panství. V tomto příběhu hraje velkou roli lpění na tradicích a náhoda, která dokáže v jednom malém okamžiku změnit život, ať už v dobrém slova smyslu nebo ve špatném. Příběh doplňují deníkové zápisky.
Pěkné čtení s tajemstvím, pokud máte rádi atmosféru začátku dvacátého století v Anglii a koloniích, přijdete si na své.
Opět krásně napsaná od autorky Lucindy Riley. Moc pěkné čtení s příběhem, kde se prolíná doba minulá i současná a navíc v úžasném prostředí indických paláců a anglických sídel, popisující osudy čtyř generací.
Kouzelná kniha. Krásný košatý román odehrávající se ve dvou zemích a ve dvou časových rovinách. Ženské postavy jsou tu plné života a jejich mužské protějšky za nimi v ničem nezůstávají pozadu. Všecko už popsali stejně nadšení čtenáři přede mnou. Toto byla první knížka paní Riley, kterou jsem četla. Zpočátku jsem měla obavy, aby to nebyla slaďoučká červená knihovna. Zmýlila jsem se a jsem tomu ráda - je to pěkná a kvalitní četba. Doporučuji, čte se výborně a na žádné chyby jsem nenarazila. Konec je nad všecka očekávání, fantastický!
Nádherný příběh, vonící vzácnou růží, exotickou Indií a bylinkami. A největší bomba v epilogu. To se autorce povedlo. Moc se mi to líbilo..
U posledni strany mi spadla brada a naskocila husi kuze... Chudak Anahita...
Jinak kniha samozrejme skvela, uz se tesim na dalsi knihy autorky
aaach, první kniha od autorky a trefa!! za mě krásný a čtivý. Příběh měl podle mě všechno co má mít. Těším se na další knihy
Krásný i když dojemný romantický příběh, ve kterém se prolínají dvě časové linie. Určitě můžu doporučit k přečtení.
Nádherný príbeh.... opisy Indie na začiatku 20. storočia, tradície, láska, bolesť.......bolo tam všetko.....
Třetí kniha této spisovatelky, kterou jsem přečetla a velmi se mi líbila. Více se mi líbil příběh Anahitin, který vyrůstala jako společnice indické princezny v Indii a později studuji ve škole v Anglii. Kniha je nabitá dějem, tak je problém přestat číst. Nechybí zde láska a ke konci i napětí. Doporučuji
Paní Riley, co mi to děláte?! Já jen četla a četla... A prožívala vše s nima... Ještěže to je jen fikce, uf! ????
Další zajímavá a čtivá kniha od autorky, jen mi zde docela vadil pomalý rozjezd. Bohužel jsem se do příběhu nedokázala ponořit tak rychle, jak bych si sama přála. Asi do poloviny knihy se mi kromě toho nelíbila linka ze současnosti, která mi vůbec nechtěla sednout. Nakonec se to naštěstí změnilo a já jsem se pro změnu od knihy nedokázala odtrhnout. Příběh jako takový je i hodně smutný, vždyť nebýt několika náhod, mohlo se všechno odehrát úplně jinak, šťastněji. Anahita byla opravdu fascinující žena, i přes svůj nedobrý osud se nevzdala a šla svou cestou dál. Donald mi byl také sympatický, přestože jsem ne vždy jeho chování chápala. Ale to bude možná i tím, že nejsem muž? :-) Poslední zhruba třetinu knihy jsem už četla jedním dechem a hltala každou stránku. Znovu jsem se přesvědčila o tom, že autorka psát umí a její příběhy jsou opravdu nádherné, proto se budu na shledání s ní zase časem těšit. Tentokrát však dávám o jednu hvězdičku méně, důvody jsem uvedla již výše ;-).
Druhá kniha od této autorky, a jak jinak než nádherný, čtivý příběh ikdyž opravdu smutný.
Moc pěkně napsaný romám kde se prolíná minulost i součastnost přečteno za 2 dny mužu doporučit.
Štítky knihy
léčitelství romantika ztráta blízkých osud prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
2016 | Sedm sester |
2015 | Levandulová zahrada |
2017 | Sestra bouře |
2014 | Půlnoční růže |
2012 | Tajemství černé orchideje |
Lucinda Riley boří moje zakořeněné mýty o „nečtivosti“ literatury pro ženy. Asi si přečtu její kompletní dílo (bohužel už konečné), protože její příběhy mě prostě baví. Podobně jako u série „sester“, opět nabízí stejnou šablonu „dva v jenom“, prolínají se dvě časové roviny a dva příběhy, které do sebe v závěru knihy skvěle zapadnou. A stejně jako u „sester“ v hlavě cestujeme po světě. Tentokrát je to Indie s přepychovými paláci a princeznami a vedle toho Anglie a pro ni typické panství příslušníků modré krve. A když do toho vstoupí ještě americká celebrita, atraktivní mix je zajištěn. Vždycky přemýšlím, jestli autorka toto velké množství zemí, které umí tak barvitě a emotivně přibližovat, sama navštívila, anebo jen sama hodně četla a tu nezaměnitelnou kulturu a atmosféru každé země si dokázala vytvořit jen ve vlastní hlavě. Každopádně to uměla opravdu parádně. Indii i anglický venkov jsem kolem sebe opravdu cítila.
Kdo nevyhledává jen „hlubokomyslné“ knihy, má rád hezkou, oddechovou literaturu, nelpí na uvěřitelnosti náhod nebo nehledá v knize jen logiku, určitě si přijde na své. Já si přišla.