Puls
Stephen King
Civilizace sklouzla po krvavé stopě do dalšího období temna, což možná někoho nepřekvapí, ale stalo se to takovou rychlostí, jakou nepředvídali ani největší škarohlídi mezi futurology. Bylo 1. října, Bůh dlel na nebesích, burza prosperovala a většina letadel létala načas. Za čtrnáct dní však nebe opět patřilo ptákům a bursa se stala vzpomínkou. Příčinou zkázy je jakýsi jev, kterému se začne říkat Puls, a ten se šíří mobilním telefonem. Několik zoufalců, kteří přežili, se najednou ocitne v černočerném civilizačním temnu, plném násilí a chaosu. Kdekdo má mobil. A kdo ho nemá? Nový strhující román Stephena Kinga nejenže pokládá zásadní otázku: „A teď už mě slyšíte?" Rovněž na ni brutálně odpovídá.... celý text
Přidat komentář
Sakryš jak tohle hodnotit? Mám z toho pocit, jako by to nebylo dokončený. Jako povídka v nějaký sbírce by to asi dopadlo líp. OK. Budu to brát jako nepříliš povedenou poctu Romerovi... :-)
Dala jsem si Puls podruhé, neb mě velice zajímalo, zda i po X letech..., to bude stejné. Stejné čtení, stejný pocit, či nikoliv...? A ano! Bylo to naprosto stejné.
Nejprve se mi tep - puls lehce zvýšil, pak se v druhé polovině zase začal zklidňovat a v samém závěru, konci jsem měla pocit, že puls necítím vůbec. Prostě nic! Žádný, silný emoční zážitek se ani tentokrát nekonal...
I když King ve většině případů umí..., tak u Pulsu to žádné velké posvícení za mě není.
Za mě skvělá kniha, která zaujala už od začátku a nepustila téměř do konce ... puls, který změní chování lidí... to bylo prostě super ...
Mě připadá ten thriller odbytý, King ukazuje, že postavy umí vykreslit skvěle, má i zajímavý nápad, ale příliš popouští uzdu fantazii (levitaci, telepatii a další věci mohl vynechat).
Mohl sepsat hutný thriller podobný "Pod kupolí, Svědectví ...", ale vybral si zkratku ... Bohužel.
To byla skvělá jízda! King mě zase dostal a od čtení jsem se nemohla odtrhnout. Když jsem myslela, že mám telefoňáky přečtené, přišlo něco totálně nečekaného. Postavy mě hrozně bavily, nejvíc jsem si oblíbila Alice :) Navíc tam byly i super dávky humoru, přestože byl konec světa a lidé umírali, a tak to vždy prolomilo tu hutnou, bolestnou atmosféru. Konec byl na mě trošku otevřený, ale vlastně nic hrozného :D boží!
King je můj oblíbený autor hororů, ale tato kniha byla na můj vkus o dost slabší. I tak ale byla povedená a čtivá. Stephen King si prostě umí pohrát s myslí čtenáře a dostat ho přímo do děje knihy.
Nápad a téma knihy zajímavý a doladěný do posledního detailu. Nedivila bych se, kdyby se nějaký takový "puls" stal v budoucnu i skutečně.
Děj knihy se ubíral jinak než jsem očekávala. "Zombie" nebyly podle mých představ a levitace či telepatie byla spíše k smíchu. Samotná kniha měla pár strašidelných míst, ale jinak spíše pohádka.
King mi hrál dost na city, když mi zabíjel oblíbené postavy.
Co musím nejvíce zkritizovat je ten konec. Totální happyend s otevřeným koncem. Jak to dopadlo s Clayovým synem? Co bylo pak? Setkal se znovu Clay se svými kamarády a skoro rodinou? Achjo, to je k naštvání.
Kniha není špatná třeba se to někdy může stát že přijde nějaký puls a lidé co budou mít zrovna mobil u ucha se znění možné je všechno.
(SPOILER)
Najslabšia kingovka, akú som zatiaľ čítal aj keď chápem, že udržať si niekoľko desaťročí rovnako vysoký štandard kvality je asi nemožné.
Na zombíkov s mobilmi nepotrebujete apokalypsu, stačí sa prejsť po ulici alebo sa pozrieť do ktoréhokoľvek prostriedku hromadnej dopravy.
K samotnej knihe: Nápad zaujímavý, postupom času sa to ale zamotávalo. Predstava postupne sa upgradujúcich zombíkov s vychytávkami ako levitácia či telepatia mi prišla viac vtipná, než desivá. Latina tomu asi mala dodať nádych tajomna (je mi zle vždy, keď počujem nejakého Amíka przniť latinu americkou výslovnosťou).
Záver je tiež smutný, hlavný hrdina likviduje zombíkov po kvantách a hľadá vlastnú rodinu len aby skončil s niečím, čo sa schováva pod posteľ a serie mu na dvor. Po tom, čo autor nechal zabiť moju obľúbenú postavu dvomi úplne zbytočnými existenciami, sa mi zvyšok knihy čítal ťažšie.
Chtěl jsem audioknihu. King je jedním z nejnačítanějších autorů, jelikož se dobře prodává. Takže dobrá kombinace. Poprvé jsem se s autorem setkal (literárně) někdy v 80. letech a od té doby mu tak jednou za dva tři roky dám znovu šanci. Je to beznadějné a Puls můj názor nevylepšil.
Námět zajímavý, ale obsahově tak na sloupek v časopisu. Tady ovšem rozmělněný na 328 stran. Překladatelka Linda Bartošková se na Kinga specializuje, nicméně slovník má poplatný době vzniku Babičky, takže postavy tu běhají "křepce", nikoli rychle. Když jsem byl tak v polovině, říkám si No jo, knížka která byla napsaná před padesáti lety, není divu že dnes neobstojí. Pak mě to ale trklo - vždyť Mistr popisuje mobilní telefony - a koukám, že to vydal v roce 2006. V tom případě, ač nerad, musím konstatovat, že od roku 1974, kdy vydal svůj první opus, se jeho psaní nijak nevyvinulo. Audiokniha byla v tomto případě ideální volbou - škoda papíru...
Knihu jsem četla už před několika roky, takže si už některé detaily těžko vybavuji, ale musím uznat, že je to čtení natolik dobré, že si hlavní postavy a děj pamatuji i teď a pořád si myslím, že Puls stojí za přečtení.
Musím řict že už dlouho mne žádná kniha takto nevyvedla z míry. Z jedné strany tleskám Mistr opět nezklamal, ale popravdě mě strašně hloda otevřeny konec knihy a otázka kde se puls vzal kdo a proč, špatná náhoda záměr?? Každopádně nádherne napsáno a vlastně i takové téma k zamyšlení....v dnešní době kdy jsme všichni závislí na mobilních telefonech....co když...
(SPOILER) Podle anotace jsem měla nějakou představu, která byla po pár stránkách naprosto vyvedena z míry nečekanou zombie apokalypsou. Přiznám se, že o tomhle číst jsem vůbec neměla chuť a zvažovala odložení, nakonec to ale bylo tak napínavé, že jsem musela vědět jak to bude pokračovat dal. Zombie jako takové tam nakonec vlastně nejsou a děj knihy se ubírá úplně jinak než bych čekala. Příběh je originální, ale nezodpověděl mi na spoustu otázek - proč se Puls objevil? Zasáhl celý svět? Jak to bylo dál???
Další skvělé postapo s neotřelým nápadem a perfektní zápletkou. Tento druh knih prostě zbožňuji. I když jsem časově nestíhal a četl jsem po útržcích poměrně dlouho, z mé strany kniha neztrácela tempo (samozřejmě určité uvolnění tam bylo) a já stále bažil po tom zjistit, co bude dál.
Vzhledem k ději na konci by příběhu slušelo i pokračování.
No páni, zase jiný typ apokalypsy. Při té představě mrazí, líbilo se mi, jak to King popsal. Kniha se četla dobře a opět, mám ráda takový road trip s různými typy postav. Jediný konec mi přišel dost urychlený a trochu otevřený.
Zajímavá myšlenka. Některé scény působily fakt znepokojivě a docela pozitivní pocit jsem měla z toho, že bych pravděpodobně první chaos přežila :).
Konec mě ale docela zklamal...
Po těch komentářích tady jsem se bála, že King zase nezvládl konec, jak je u něj už klasika, ale náhodou... Já jsem s tím ukončením spokojená! :)
(SPOILER) Knihu jsem sice přečetla, některé pasáže byly fajn, ale když jsem se s kamarádkou, která má ráda Kinga, bavila o tom, jestli bych jí knihu doporučila, moje odpověď byla "spíš ne". V podstatě jde o román, který by se dal svým obsahem vměstnat do jedné povídky, jen King je mistr v odbíhání od hlavního tématu, kdy dokáže na velkém množství stránek do nejmenšího detailu popisovat víceméně cokoliv, a to s barvitým připodobňováním k různým značkám, jiným dílům, cizím myšlenkám apod. Zpětně si říkám, že téma by bylo super i na knihu, ale kdyby se tam nějakým způsobem rozvedl závěr, čtenář by dostal odpovědi alespoň na nějaké otázky. To se tady však nestalo a pokud to čtete dál, jen abyste se dověděli proč, jak, z jakého důvodu, co teď s tím... tak se nedovíte vůbec nic :) (+ spoiler) Na závěr - četlo se to fajn, místy brutálně nudné, roztahané, odskakující od hlavního děje a tématu až nepatřičně a nadmíru. A jak tu zaznělo v jiných komentářích, asi na knihu brzo zapomenu a nezůstane z ní ve mně nic.
Je to jen můj pocit, že pozdější literární dítka Stephena Kinga jsou jako bernardýn a čivava? V obou případech jde o psy, ale rozdíly jsou značné. Tyto potomky bych si dovolil rozdělit do dvou školských zařízení.
První jsou propracované a vypiplané dětičky, které jsou tak dokonalé, že s klidem přeskočí několik stupňů základky a rázem se vrhají na studium gymnázia. Běžní žáci je mají rádi, ale někdy by si od nich raději odpočinuli, protože všeho je příliš a občas přece neškodí vypustit z hlavy únavné studie a vyrazit třeba na plácek honit mičudu.
Druhé jsou naopak repetenti, jimž se otec příliš nevěnoval, nebo nad nimi zlomil hůl v okamžiku, kdy nevěděl, co s nimi dál. Ti jen s odřenýma ušima dokončí základku a radši půjdou někam makat, protože to jim jde nejlíp. Ostatní je mají rádi, protože je s nimi zábava, ale čekat od nich něco víc by byla bláhovost.
Co to melu? Jak to souvisí s Pulsem? No, Puls je ten druhý případ. Vypadá nadějně, zábavně a chcete se s ním kamarádit, ale po několika stech stranách zjistíte, že jste pořád v šesté třídě, nic nového jste se nenaučili a je třeba jít dál, najít si jiné spolužáky.