Purpurea
Adalyn Grace
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/545693/bmid_purpurea.jpg
4
54
54
Beladona / Belladonna série
< 2. díl
Signa a Smrtonoš se musí popasovat s nevypočitatelným nepřítelem. Vévoda Wakefield přišel o život. Pán Thorn Grove čelí obvinění z vraždy. A v nedalekém honosném sídle se usadil sám Osud – s odhodláním se pomstít svému bratru Smrtonošovi za to, že před lety připravil o život jeho milovanou ženu. I přesto Signa a její sestřenice Blythe doufají, že Osud může zachránit Elijaha před odsouzením za zločin, který nespáchal. Záhady a nebezpečí však číhají na každém rohu a dívky se musí rozhodnout, zda si mohou navzájem důvěřovat. Rozplétají vraždy, jež pronásledují jejich rodinu, čelí nevyzpytatelným kličkám Osudu – a jejich budoucnost přitom visí na vlásku.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2024
,
Yoli (ČR)
Originální název:
Foxglove, 2023
více info...
Přidat komentář
Druhý díl ze série se mi líbil o něco víc než první. Měla jsem z něj trochu strach, protože jsem se bála, aby mě nezklamal, ale opak byl pravdou. Navíc jsem měla i správnou podzimní atmosféru.
Samotný děj se v první polovině nijak moc nehýbal, všechno bylo takové nejasné a hodně prostoru se dávalo nové postavě: Osudu. V druhé polovině se začaly více objevovat kapitoly z pohledu Blythe, což mě osobně udělalo velkou radost a oblíbila jsem si ji ještě víc. Posledních pár kapitol bylo zase plných odhalení a šokujících zvratů. Jediná věc, co mi chyběla byla ta jiskra mezi Signou a Smrtonošem.
Moc se těším na třetí díl a hodně doufám, že by mohl vyjít třeba už příští rok... no tak uvidíme.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace
Purpurea je nádherná kniha na pohled a po Beladoně jsem čekala skvěle propracované pokračování s temnou atmosférou. Adalyn Grace ale laťku neudržela.
Vedle Signy dostala prostor i Blythe, ale její kapitoly mě tolik nebavily. Zaujala mě ale jiná nová postava, která zahýbala kartami a tou je Osud. Nejdřív jsem nevěděla, co si o něm myslet, pak mi pil krev za to, co tam prováděl, poté mi ho zas bylo líto… věřím, že čtenáře vážně zaujme.
Nejspíš by mi prospěl rereading Beladony, abych se do toho příběhu ponořila, protože takhle jsem měla pocit, že mi furt něco uniká, že si příběh neužívám na 100 %. Stále jsem čekala, kdy z toho budu hotová (jako jsem byla z jedničky), kdy mě to chytne.
Hned po prvním dílu jsem se vrhla na druhý, ten jsem přečetla v podstatě na jeden zátah. Obě knihy mě neskutečně bavily, jsou napínavé, temné, romantické.
První díl byl možná trochu více temný a "detektivní" v tomto díle, už je vyšetřování opravdu jen okrajově a je tam spíše jako motivace pro hlavní hrdinky.
Vedle Signy dostává svůj prostor i Blythe, tu jsem si oblíbila už v prvním díle a do hry se přidává ještě Osud. Reálná postava vydávajícího se za prince, který přišel zamíchat karty. Tak jako v prvním díle mne bavilo, jak kniha vysvětluje některé věci o smrti, tak zde se dostaneme k úvahám o tom, zda se dá bojovat nebo vyhrát nad osudem.
Osud je zde brán jako postava, která přestože se chová pomstichtivě a ničí štěstí dvojici z první knihy. Je jasné, že v základu kladná, jen je nešťastná a určitým způsobem si ji oblíbíte, zvláště zda jak konec napověděl hra teprve začne. Jak se bude tato linka vyvíjet mne napadlo, už někdy na začátku ale na kroketu, kde se mimo jiné ukázalo, jak dokáže tahle čtveřice být zábavná, jsem si tím byla víceméně jistá.
Od prvního dílu jsem měla podezření na osobu, která mi byla podezřelá a v tomto díle si autorka na tuto notu přisadila ale nakonec tomu tak nebylo a pro mne bylo překvapením kdo byl vrahem.
Obě knihy jsem si zamilovala a těším se jak se situace bude vyvíjet.
(SPOILER)
Určitě to není taková bomba jako první díl. A já stále přemýšlím zda tři nebo čtyři hvězdičky. Možná tři a půl? U Signy a Smrtonoše mi chyběla ta jiskra z prvního dílu. Ale i tak jsem celou dobu Osud proklínala, za to co jim provádí. S Osudem chvíli soucítíte a v další kapitole ho máte chuť uškrtit. Blythe na mě udělala dojem až na konci, a její rozhodnutí mě hodně navnadilo na další díl.
Co mě hodně zaujalo byla Osudová věta "Jestli nás všechny nechcete uvrhnout do spárů Chaosu...." Že by autorka měla v záloze ještě dalšího bratra? Já doufám že ano!
Prvni díl byl bomba. Seznámení s prostředím, postavami... Takže má pak člověk velká očekávání. Purpurea má bohužel osud, jako spoustu druhých dílů. Je to takový mezistupeň kde se toho tolik nového neděje, naopak se toho hodně pokazí. Mě tedy přišla nudná především druha část knihy. Působí na mě jako trochu zbytečné natahování děje. Třetí část naštěstí zase nabrala spád a tak se těším na další pokračování.
Co mi ale hodně vadilo jsou chyby v textu. Za to samozřejmě autorka nemůže, ale dost mě to rozčilovalo, když byla špatná písmena ve slovech každých par stránek.
Opět nádherná kniha vhodná do podzimního čtení. Tahle autorka opravdu umí psát. Originální, krásné, snové a přesto plné jedu.
Musím říct, že první díl se mi líbil více a postava Blythe mě dost rozčilovala ale jsem ráda, že nakonec měla svůj smysl a do děje zapadla. Přidává se nám tu další postava Osud, který je velmi zvláštní charakterem nicméně si myslím, že si s ním ještě zažijeme spletité časy v dalším díle a co se Signy a Smrtonoše týče, těm autorka zachovala charakter i důvtip a ještě obohatila o trochu více chemie. Někdy je zkrátka v jednoduchosti krása, těším se na poslední díl.
Jasně a stručně. První díl byl úžasný, druhý už tolik ne. Kniha byla příliš zdlouhavá - zbytečně. Chybělo mi určité tajemno, které bylo v prvním dílu. Na druhou stranu jsem zvědavá na pokračování s Blythe, protože konec byl chytlavý. Zkrátka se povedl napsat tak, aby člověk chtěl číst co bude dál.
Já se na druhý díl příběhu Signy a Smrtonoše nemohla dočkat. Napínavý závěr prvního dílu mi to vážně neulehčoval.
Druhý díl byl podobně skvělý. Tentokrát okořeněný příchodem Osudu, který se nebál zamíchat kartami. Kromě něj měli Signa se Smrtonošem na starost vyšetřování další vraždy. Zkrátka tato dvojice se nikdy nezastaví.
Moc se mi líbí ten temný vibe, za mě naprosto ideální čtení během podzimních večerů, když je venku za okny chlad a mlha a listí padá ze stromů.
Signina sestřenice Blythe dostala víc prostoru a já za to byla ráda. Protože je skvělá, sympatická a rázná žena. Kniha nabízí rovnou pár kapitol z jejího pohledu, takže skvělý.
Kniha se mi četla krásně. Užívala jsem si popisy temného prostředí a zkrátka co k tomu říct. Čekala jsem po prvním díle hodně a hodně jsem taky dostala.
Konec byl napínavý, zajímavý, ale ani ne tak šokující. Některé věci jsem odhadla, než jsem o nich četla. Každopádně doufám, že čekání nebude dlouhé, protože se nemůžu dočkat!
"Ľúbila ho ako zimu, rozhodne a odovzdane. Ľúbila ho nemenne ako leto. Ľúbila ho so všetkou zúrivosťou prírody."
Foxglove začíná přesně tam, kde Beladona skončila. Kniha má stejně ponurou, gotickou atmosféru, udržuje si napětí a postupně odkrývá tajemství jednotlivých postav. Je to taková kombinace romantické fantasy a historické detektivky.
Máme tu vyšetřování další vraždy na Thorn Grove, bratrskou rivalitu a nenávist mezi Smrtonošem a Osudem, a také se blíže seznámíme s Blythe, která podobně jako její sestřenice nikomu nedaruje nic zadarmo.
Přesto musím připustit, že Foxglove zdaleka nedosahuje kvalit Beladony. Na mě to působí jako takové přemostění mezi uzavírajícím se příběhem Signy a jako úvod do příběhu, který bude následovat v další knize.
První polovina byla utahaná a místy měla hluchá místa, zároveň se tu kombinuje tolik motivů, až to jako celek nepůsobí moc kompaktně. Ale čím víc se schyluje k závěru, tím příběh nabírá na obrátkách a tím víc mě bavil.
Konec mě navnadil na pokračování, narýsovala se tu krásně nenávistná dvojice, ústřední postavy pro další díl. Na jejich příběh jsem ohromně natěšená! Hodnotím 3,5/5
Uff... tak tohle bylo hodně jakože WTF? Bohužel došlo k tomu, čeho jsem se obávala. Druhý díl je o poznání horší.
Příběh začíná přesně tam, kde Beladona skončila, takže se jedná o přímé pokračování. A co k tomu napsat?
Měla jsem pocit, že čtu úplně jiný příběh. Zatímco Beladona byla dark romantasy, a téměř žádné výhrady jsem k ní neměla, tak tady jsem si nebyla jistá, co vlastně čtu ale rozhodně ne pokračování, kterého jsem se nemohla dočkat.
Příběh byl zmatený, překombinovaný, na žánr "fantasy" se tlačilo až příliš, a to tak, že z toho vzešel dort, který vařili pejsek s kočičkou. V příběhu vystupuje příliš mnoho postav, které jsou bohužel vesměs otravné nebo vás nezajímají.
Autorka zde střídá pohledy Blythe a Signy, což nechápu. Za mě je to naprosto zbytečné, zvláště když mi je postava Blythe vyloženě nesympatická, což se po 1.dile nezměnilo. (Mé sympatie si získá až úplně na závěr 2.dílu). Ze Signy udělala snaživou spasitelku, která chce pořád někoho zachraňovat. Smrtonoš se "odklidil" na vedlejší kolej a stal se z něho podpantoflák..a nová postava Osudu... tak ten byl vyloženě na facku, zkrátka taková osina v zadku
„Kým budeš chcieť, budeš len moja, Signa Farrowová. Radšej celý svet premením na popol, ako by som mal dovoliť, aby mi ťa niekto vzal.“
Foxglove, rovnako ako Belladonna si zachoval svoju atmosféru - historický nádych s kvapkou krimi zápletky, šľachtických intríg a duchariny.
Ako ukázal koniec Belladonny, na scénu vstupuje Osud, ktorý je rozhodnutý získať späť reinkarnáciu svojej životnej lásky Existenciu. Samozrejme to vyzerá, že je ňou práve Signa, čo značne komplikuje jej vzťah so Smrtihlavom. Osudy sa preplietajú, sám Osud uzatvára jednu dohodu za druhou, aby docielil svoje. Mimochodom, Osud mi ako záporák vôbec neprišiel, práve naopak, ja som mu vlastne dosť fandila! :))
Tentokrát bolo rozprávanie príbehu nasmerované nie len na Signu, ale aj na jej sesternicou Blythe. Musím hneď povedať, že práve Blythe ma tentokrát bavila o kvapku viac. A vzhľadom na prekvapivé finále sa jej dočkám ešte o kúsok viac v ďalšom pokračovaní, vo Wisterii :) Moc sa teším!
Oproti predošlej časti, ma však kniha celkovo bavila o čosi menej, preto je to tentokrát za 4* :)
"Mali by ste sa pripraviť, princiatko. Nemám v úmysle dovoliť vám pobozkať ma.“
„Dovoliť mi?“ Osud sa úprimne bavil. „Nie ste môj typ, drahá.“
„Tak predsa Boh existuje.“ Blythe zopla ruky a pozrela k nebu, predstierajúc, že sa modlí. „Stačil mi jediný pohľad na vaše umenie, aby som zistila, že vám chýba vkus.“
2,5*
Musím říci, že dvojka byla za mě opravdu ukázkově vycpávkový díl. Dvakrát jsem knihu odložila a přečetla mezi tím jiné a to je z mého úhlu pohledu prostě špatně. Buď ke mně přišla v nesprávný čas (ale to si tentokrát opravdu nemyslím), nebo je prostě fakt slabší. Ona ani jednička pro mě nebyla něco extra, ale něco na ní mě přece jenom lákalo k přečtení druhého dílu. A teď už jenom přemýšlím nad tím, jestli budu číst trojku, momentálně nevím, sama jsem na to zvědavá...
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků