Purpurová planeta
Karl - Heinz Tuschel
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60769/purpurova-planeta-60769.jpg
3
27
27
Vesmírná loď Terra se blíží k planetě Relais, jedné z oběžnic vzdáleného slunce Proxima Centauri. Posádka lodi se postupně probouzí z anabiózy, stavu kontrolované smrti, v němž ustaly přechodně na dlouhých třicet let kosmické pouti všechny životní funkce. Všech pět členů se připravuje k přistání na planetě, která je z dálky vítá svým purpurovým světlem. Co je tam čeká? Dokáže jejich loď bez nehody proniknout oblaky sopečného prachu, najdou téměř naslepo a v nevyzpytatelných větrných smrštích bezpečný terén k přistání?A žijí vůbec ještě lidé, kteří se sem vypravili ze Země před mnoha a mnoha lety, aby zde uskutečnili velkolepý projekt osvojení „nové země“? A jestliže ano, jak daleko pokročili ve vytváření podmínek pro lidský život na tomto vesmírném tělese, podařilo se jim vyvolat řízenou biologickou explozi, která měla změnit atmosféru a učinit planetu obyvatelnou? Tyto otázky a mnoho jiných si klade velitel lodi Uwe Heywaldt se svými druhy, kteří byli vysláni, aby zjistili, co se stalo s posádkou kosmické lodi Relais 1…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1984 , MelantrichOriginální název:
Purpure Planet, 1975
více info...
Přidat komentář
Autor si tentokrát odpustil komunistickou propagandu (kromě asi tří stran), takže vzniklo velmi slušné sci-fi o letu, přistání a životě na nové planetě. Obsahuje i žertovné momenty např. v raketě, která letí desetinou rychlosti světla, se používají děrné štítky :) .
Ačkoliv mám sci-fi velmi rád, tato kniha mě nějak nesedla. Přes zajímavé téma velmi nudně a nezáživně napsané.
Autorovy další knížky
| 1984 |  Vesmírná flotila útočí |
| 1984 |  Purpurová planeta |
| 1985 | Komando Venuša 3 |
| 1963 |  Stříbrné C |
(SPOILER) O autorovi jsem nikdy neslyšel. Knihu jsem náhodou vzal do ruky v antikvariátu, zaujala mě anotace, a tak jsem si ji koupil. O chvíli později jsem přemýšlel, kam ji doma založit, a najednou jsem zjistil, že ji čtu a nemohu se od ní odtrhnout.
Je to klasické sci-fi ze 70. let, velmi podobné sovětským románům z daného období. Kromě toho, že se v budoucnosti lidé vypořádali s vykořisťováním a nyní mají v podstatě dokonalý komunismus, jsem tam nenarazil na žádnou propagandu.
U naší nejbližší sousední hvězdy Proximy se najde planeta, kde by mohl být život. Nejprve začnou Pozemšťané do sousední sluneční soustavy posílat sondy, pak první loď s lidskou posádkou. Ta však po příletu přestane komunikovat, a tak lidé posílají záchrannou kosmickou loď, kterou vede syn kapitána první lodi – Němec Uwe. Na palubě, kromě jeho ruské manželky Iriny, jsou jen další Němci.
Po 30 letech raketa dorazí na místo určení a my sledujeme probuzení z hibernace, problémy s přistáním na nové planetě, magnetické bouře, podivné rostliny, nález vraku první lodi a setkání s prvními kolonisty. Čte se to velmi dobře, někdy jsem to srovnával i s klasikou od Arthura C. Clarka.
Ano, jsou zde i úsměvné momenty, například jak v daleké budoucnosti používají děrné štítky a tištěné výstupy z počítače, nebo když při zkoumání nové planety lezou na kopce, aby měli lepší rozhled – tak nějak si spíše představuji průzkum pomocí dronů apod.
Určitě se pokusím sehnat další knihy od tohoto autora.