• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Karl - Heinz Tuschel

Purpurová planeta

„O autorovi jsem nikdy neslyšel. Knihu jsem náhodou vzal do ruky v antikvariátu, zaujala mě anotace, a tak jsem si ji koupil. O chvíli později jsem přemýšlel, kam ji doma založit, a najednou jsem zjistil, že ji čtu a nemohu se od ní odtrhnout. Je to klasické sci-fi ze 70. let, velmi podobné sovětským románům z daného období. Kromě toho, že se v budoucnosti lidé vypořádali s vykořisťováním a nyní mají v podstatě dokonalý komunismus, jsem tam nenarazil na žádnou propagandu. U naší nejbližší sousední hvězdy Proximy se najde planeta, kde by mohl být život. Nejprve začnou Pozemšťané do sousední sluneční soustavy posílat sondy, pak první loď s lidskou posádkou. Ta však po příletu přestane komunikovat, a tak lidé posílají záchrannou kosmickou loď, kterou vede syn kapitána první lodi – Němec Uwe. Na palubě, kromě jeho ruské manželky Iriny, jsou jen další Němci. Po 30 letech raketa dorazí na místo určení a my sledujeme probuzení z hibernace, problémy s přistáním na nové planetě, magnetické bouře, podivné rostliny, nález vraku první lodi a setkání s prvními kolonisty. Čte se to velmi dobře, někdy jsem to srovnával i s klasikou od Arthura C. Clarka. Ano, jsou zde i úsměvné momenty, například jak v daleké budoucnosti používají děrné štítky a tištěné výstupy z počítače, nebo když při zkoumání nové planety lezou na kopce, aby měli lepší rozhled – tak nějak si spíše představuji průzkum pomocí dronů apod. Určitě se pokusím sehnat další knihy od tohoto autora.“... celý text
— Adapa

---

Purpurová planeta

„Autor si tentokrát odpustil komunistickou propagandu (kromě asi tří stran), takže vzniklo velmi slušné sci-fi o letu, přistání a životě na nové planetě. Obsahuje i žertovné momenty např. v raketě, která letí desetinou rychlosti světla, se používají děrné štítky :) .“... celý text
— Eyghon

---

Vesmírná flotila útočí

„Dvě novely Karla-Heinze Tuschela vznikly v době rozděleného Německa, kdy se ještě členské státy Varšavské smlouvy (Československo nevyjímaje) považovaly za důstojného oponenta vojenského paktu, schovaného pod zkratkou NATO. Podle toho také oba texty vypadají. Ona pokřivená ideologie východního bloku více vystrkuje růžky v titulní Vesmírné flotile, v níž se skupina pozemšťanů setkává s návštěvníky z jiné dimenze (alespoň tedy v přeneseném slova smyslu). Nenápadný Mr. McHine je pak moderní variací na Pygmalion, zkombinovaný se záhadou zamčeného pokoje. Z obou Tuschelových výletů do oblasti sci-fi vychází McHine oproti Vesmírné flotile o pověstný chlup lépe, přesto i on je poplatný době svého vzniku. Na velké nadšení a jásání to sice není, házet knihu do koše by na druhou stranu bylo bezpochyby chybou.“... celý text
— ludek.n

---

---

Purpurová planeta

„Je to velice zajímavé čtení top kniha“
— JANINA53

---

Vesmírná flotila útočí

„Bohužel je v knize strašně znát, že autor byl kovaný komunista - cpát do sci-fi myšlenky typu: "Mimozemšťani musí mít beztřídní společnost, protože bez společného vlastnictví výrobních prostředků není možné vyrobit raketu, která doletí až k nám." - je strašné. Chápu, že kniha je ze 70. let, ale ty kecy o komunizmu a socialistickém zřízení si mohl autor odpustit. Celkově by obě povídky mohly být aspoň průměrné, nebýt jejich useknutých konců - jako by je autor musel zkrátit a nechal konec na fantazii čtenáře.“... celý text
— Eyghon