Purpurové řeky
Jean Christophe Grangé
Komisař Niémans série
1. díl >
V prostředí skal a ledovců jsou postupně nalezena tři zmučená těla – všechna ve stejné, zvláštní pozici. Rituální vraždy, nebo dílo šílence? Na druhém konci Francie dojde k nevysvětlitelné krádeži dvacet let staré školní kartotéky a podivnému vniknutí do místní hrobky. Vyšetřování vedou nezávisle na sobě dva policisté, maximálně rozdílní, ovšem jen zjevem. Jednotlivé střípky mozaiky do sebe postupně zapadají, napětí nejen neochabuje, ale stále narůstá.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , XYZ (ČR)Originální název:
Les rivières pourpres, 1997
více info...
Přidat komentář
Tak jsem se konečně dostal k četbě Purpurových řek ,a musím souhlasit ,že je to naprosto
senzační detektivní thriller. V knize není žádné hluché místo, a příběh mě udržoval v neustálém napětí. Film jsem zatím neviděl, ale až budu mít někdy možnost, rád se na něj podívám. Doporučuji !!
Líbilo se mi, že hlavní dva vyšetřovatelé, hlavní dvě postavy, nejsou úplně ideální postavy, já jsem si je určitě nezamilovala a to mi přišlo strašně fajn změna, že jsem neměla pocit, že musím s hlavní postavou soucítit a zamilovat si ji. Za mě dost povedená detektivka, takový severský typ detektivek, které jsou trochu drsnější. Za mě malinko zklamání ze závěru, už mi to přišlo trochu moc, myslím, že trochu lepší konec by tomu slušel víc
Myslel jsem, že po skvělé Harrisově trilogii s legendárním Hannibalem Lecterem už mne žádný thriller tak nezasáhne. Grangé a jeho Purpurové řeky se však velmi přiblížily. V hlavních rolích dva detektivové z opačných konců Francie řešící vzdáleně nesouvisející případy, jejichž kořeny sahají až do daleké historie a ve finále je oba svádějí dohromady. Příběh je opravdu zamotaný, avšak pečlivě vystavěn a skvěle vyprávěn. Charaktery detektivů nejsou ploché, oba mají svou hloubku a minulost. Popisy jsou detailní a snadno představitelné. Za mě skvělý počin.
Právě dočteno a musím se o dojem z této knihy podělit teď hned, protože tohle je ukázková, stará, dobrá detektivka v tom nejlepším, co tento žánr nabízí a vůbec se nedivím, že měla a má takový úspěch! Film jsem neviděla, nemám tedy s čím srovnávat, ale Purpurové řeky čekaly několik let na mém čtenářském pořadníku.
Autor nás se slušným napětím provází vyšetřováním ve dvou dějových linkách, které se k sobě nakonec přiblíží a protnou. Tentokrát tedy musím říci, že ani jeden z vyšetřovatelů mé sympatie nezískal. Oba kriminalisté jsou docela drsní týpci, příběh má hutnou atmosféru podtrženou prostředím, v němž se odehrává a závěr vyžaduje docela soustředění na pochopení všech souvislostí, které do sebe ale dokonale zapadnou. Věrohodnost neřeším, to bych se připravila o ten skvělý dojem, který ve mně kniha zanechala.
A za mě velké doporučení!!!
Francouzský původ autora Jean-Christophe/aGrangé je zárukou nezbytného jiskřivého svádění. Purpurové řeky však nabízí mnohem víc, než jen prostor pro sexuální harašení. Kulisy hor, ledovců a bystřin skrývají bizarní příběh, který Grangé rozehrává po dvou paralelních liniích stojících na dvou nesporně zajímavých dvojících. Francouzi mají opravdu zvláštní představy o excelentních policajtech; když už má nadprůměrné IQ, tak se to musí někde kompenzovat, ať už v jeho povaze nebo oblečení. Jo, a hlavní protagonistky jsou zase úchvatné krásky :-).
Odhlédnu-li od těchto klišé, dostal se mi do ruky velice čtivý román, plný zvratů, zahlcující čtenáře spoustou informací. Pravda, jeden z těch géniů, Karim, projevoval v určité fázi vyšetřování podivnou slaboduchost, což nejspíš potřeboval autor pro celkový rámec své zápletky, ale trochu mě to štvalo. Konec románu je dosti nečekaný, o to je zajímavější. Ne však co do nalezení vraha, toho jsem tušila už nějakou chvíli, na rozdíl od Karima :-). A protože Grangé po 20 letech vyrukoval s pokračováním, nepochybně se s komisařem Pierrem Niemansem ještě setkám. Už jenom s ohledem na zakončení Purpurových řek.
Velmi dobře napsaná kniha se zajímavým námětem. Původně jsem se rozhodla k přečtení jen proto, že miluji filmové zpracování a musím říct, že rozhodně nelituji a určitě si od autora ráda přečtu ještěněco dalšího.
Vynikající detektivka, která má všechno, co může čtenář chtít. Zajímavá zápletka, trochu toho tajemna, nitky do minulosti, akční scény, nádherné prostředí a zajímavé postavy hlavních hrdinů. Určitě si brzy přečtu 2. díl. Francouzské detektivky moc nemusím, snad jen Simenon v dobách, kdy nic lepšího ke čtení nebylo. Ale asi to budu muset přehodnotit.
Námět byl zajímavý, téma výborné a hlavně čtivé. Nicméně, já jsem se v ději pořád ztrácela, přičemž mi největší problém dělala jména.
Celkový dojem z knihy je takový průměr, do dalšího dílu určitě nepůjdu.
(AUDIOKNIHA) Knihou jsem nadšená, moc mě bavila. Výborné vyšetřování vražd v horách. Kdysi dávno jsem viděla film, z kterého jsem si už nic nepamatovala. Což je dobře. Kniha je většinou lepší.
Román je opravdu čtivý a napínavý. Bavil mě v podstatě celou dobu, ale ten konec....? No proto jsem dal pouze čtyři hvězdičky. Už jenom kvůli tomu konci si musím někde sehnat pokračování, které vyšlo u nás vloni v románu Poslední lov....
Tak tohle nebyl můj šálek kávy. Samotný případ byl celkem zajímavý, i když dost přitažený za vlasy. Ale postavy dvou hlavních detektivů? Ne, prostě ne. Ti dva měli být za mřížemi nebo přinejmenším ve svěrací kazajce. Policejní brutalita, napadení, krádeže, vraždy... V čem se ti dva lišili od darebáků, které honili? Jenom v tom, že je chránil policejní odznak. Dobrá detektivka zruinovaná (zbytečným) machismem.
Legendární thriller, možná i díky filmu s Jeanem Renem a Vincentem Casselem. Autor s vydatnou pomocí velehor a mystiky rozjíždí téměř hororová pátrání dvou svérázných policistů v různých částech Francie. Když se konečně jejich cesty protnou, střídá jedno překvapivé odhalení další a další (příběh je to pořádně zamotaný a přiměřeně překombinovaný) a napětí nepolevuje až do strhujícího konce.
Audiokniha, Jakub Saic čte s velkým dramatickým zaujetím, zvýrazňuje zoufalou snahu policistů i jejich vnitřní rozpoložení, a napínavé situace, kterými autor nešetří, prožívá tak intenzivně, až se občas zadýchává.
90 % (zatím 269 hodnotících s průměrem 86 %).
Jednou za čas musím ten svůj dramatický přetlak rozředit nějakou tou mordovací jednozátahovkou... dle okousaných prstů a řádně sežmoulané záložky mohu poznamenat, že tentokrát se to povedlo... zdánlivě dva různé případy mě bez milosti přikurtovaly k těm dvěma nýmandům, co se honí za nechutným purpurovým tajemstvím... škoda jen těch občasných vykonstruovaných klišoidních šablon... ALE... má psychopatická maličkost opouští ledovce uspokojena a to se počítá ;)
Celou knihu jsem měla problém s tím, jak je psaná přímá řeč a na začátku jsem měla chuť to odložit. Místy mi pily krev moravské obraty jako “počkám tě” nebo spisovné koncovky ve vulgární řeči. Byl mi sympatický hlavně Karim, ale je znát, že to je staré skoro pětadvacet let (nicméně ve své době to musela být pecka), popisy bitek mi evokují akční filmy z devadesátek, absence techniky je také úsměvná. Zápletka naprosto neuvěřitelná. Celou dobu jsem se nemohla začíst a fakt se mi ulevilo, že už je konec. Začátek nebyl špatný, ale postupně mě to bavilo méně a méně. Ve své době to asi musela být pecka, dneska už to wow efekt nevyvolá.
Poutavé čtení v pro mě přitažlivém horském prostředí. Dva neústupní policisté, zabývající se zpočátku zdánlivě odlišnými pátráními, které nakonec svede jejich cesty dohromady. Stránka letěla za stránkou a celkový zážitek mi kazilo pouze to, že jsem dřív viděl film, který byl taky dobře zpracován, a proto mi jeho obsah uvízl v paměti. Proto pro mě případné zvraty už nebyly takovým překvapením. Méně než pět hvězdiček jsem dát nemohl.
Film i kniha splnily mé očekávání. Pravda , je třeba se dost soustředit na děj.
Dvd s J. Reno bylo kdysi velkým hitem
Nádherná kniha, která mně okamžitě vtáhla do děje. Má hodně stran a čtenář si musí napřed utřídit myšlenky a v knize se zorientovat, ale vyplatí se a čtenáři se nabídne jedinečný knižní zážitek. I film byl na velké úrovni. Co více si přát?
Štítky knihy
nacismus zfilmováno napětí sérioví vrazi tajemství hory a pohoří
Autorovy další knížky
2001 | Purpurové řeky |
2022 | Snoubenky smrti |
2020 | Poslední lov |
2018 | Černá linie |
2010 | Miserere |
Purpurové řeky znám velmi dobře jako film, viděla jsem ho několikrát a je jeden z mých oblíbených. Pouze nedávno jsem zjistila, že je natočen na základě knihy J. Ch. Grange, což znamenalo, že jsem knihu musela samozřejmě hned přečíst =) Prvním zásadním poznatkem je, že ačkoli základní motiv, důvod, proč se to všechno dělo, zůstává vesměs stejný, všechno ostatní je v knize úplně jinak, než ve filmu. Což je tak prakticky vždy u zfilmovaných knih, ale zde to bylo velmi markantní. Druhým poznatkem je, že přes velké rozdíly kniha/film, se kniha četla skvěle, měla spád a napětí i když jsem předem věděla rozuzlení. A vlastně nakonec, i díky těch rozdílům, mě kniha udržovala v napětí a očekávání, co ještě přijde. Maličkou výtku bych měla k překladu, kdy některé výrazy byly poněkud mimo nebo zastaralé, ale bylo to jen občas a zážitek ze čtení to rušilo jen velmi mírně.