Purpurové řeky
Jean Christophe Grangé
Komisař Niémans série
1. díl >
V prostředí skal a ledovců jsou postupně nalezena tři zmučená těla – všechna ve stejné, zvláštní pozici. Rituální vraždy, nebo dílo šílence? Na druhém konci Francie dojde k nevysvětlitelné krádeži dvacet let staré školní kartotéky a podivnému vniknutí do místní hrobky. Vyšetřování vedou nezávisle na sobě dva policisté, maximálně rozdílní, ovšem jen zjevem. Jednotlivé střípky mozaiky do sebe postupně zapadají, napětí nejen neochabuje, ale stále narůstá.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , XYZ (ČR)Originální název:
Les rivières pourpres, 1997
více info...
Přidat komentář
Jednou větou úžasná a propracovaná kniha a pořád se nemůžu rozhodnout, jestli se mi víc líbí kniha, nebo film. Zatím se lehce kloním k filmu, neb mám ráda happyendy:)
Jako první jsem (bohužel) viděla film a až poté četla knihu.... Jsem nadšená, přečetla jsem jí jedním dechem a tomu, kdo má rád napětí, ji vřele doporučuji!!
Tuhle knihu jsem přečetla za jeden den, ačkoliv není úplně útlá. Nebyla jsem ale schopná se odtrhnout. Paráda. Film jsem viděla až poté a musím říci, že až na potřetí jsem ho dokoukala do konce a teď už mi "nevadí", ale kniha je o 100% lepší.
První polovina knihy je zajímavá a docela nadějná, ale závěr je překombinovaný, naivní, přitažený za vlasy. Snad kdyby autor děj zasadil do středověku, nepůsobilo by to až tak nevěrohodně a možná bych zamhouřil oči.
Tak tohle byla bomba... Tak skvělá knížka a pak obrovské zklamání z filmového zpracování.. A přitom miluju ty herce... Ale kdo to přečetl, nemůže nikdy vzít film na milost :)
Štítky knihy
nacismus zfilmováno napětí sérioví vrazi tajemství hory a pohoří
Autorovy další knížky
2001 | Purpurové řeky |
2022 | Snoubenky smrti |
2020 | Poslední lov |
2018 | Černá linie |
2010 | Miserere |
Zpočátku celkem slušně napsaná drsnější detektivka, která ale bohužel dospěje do slabého, nelogického a za vlasy přitaženého konce ... Číst se to dá, ale žádná velká literatura (ani v kontextu detektivního žánru) to není. Překlad ujde, jen je občas kostrbatější a paní překladatelka si neohlídala drobné excesy - např. Leni Riefenstahl skutečně nebyl muž. Nebo obraty, že "budík quartz ukazoval 7:00" nebo "Hřmění vrtule (vrtulníku)" ...