Pusinka
Sophie Hannah
Jen na pár hodin si Alice Fancourtová odskočila od svého dvoutýdenního miminka. Starost o malou Florence svěřila svému manželovi. Jakmile však po návratu vstoupí do dětského pokoje, jako by se propadla do zlého snu. Trvá na tom, že dítě, které leží v postýlce, není její dcera. Její manžel David tvrdí, že Alice buď lže, nebo se zbláznila. Jenže Alice ví, že musí policii přesvědčit, než bude příliš pozdě… První román, ve kterém se čtenářům představují policisté Charlie Zailerová a Simon Waterhouse.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2018 , TympanumOriginální název:
Little Face, 2006
Interpreti: Jan Kolařík , Eva Novotná
více info...
Přidat komentář
Knize jsem dala šanci - podle obálky a anotace slibovala, že bude zajímavá, čtivá a dobrodružná - bohužel, opak je pravdou.
Pasáže ze strany seržantů mi přišly velmi nudné. Kniha mě neuchvátila a odložila jsem ji jako nedočtenou.
Díky obalu se na první pohled zdá, že kniha bude mít napínavý až hororový obsah. Vlastně kvůli tomu byla i předána jako dárek. Začátek i polovina knihy je opravdu čtivá. A možná je to kvůli zvědavosti jak celý příběh dopadne. Bohužel konec byl ...nečekaný, zvláštní, nezajímavý.
Téma mě zaujalo, obálka byla působivá a začátek sliboval, že by to mohlo být něco zajímavého.... Během čtení úroveň očekávání ovšem klesá a klesá, až skončí na nule. Celá ta promyšlenost absolutně nesedí na jednoduchost hlavní postavy, obzvláště vezmeme-li v potaz, že šlo o vyčerpanou ženu po těžkém porodu. To jak se chovala a co si nechala líbit fakt odpovídalo spíše hodně velkému psychickému narušení než nějakému promyšlenému plánu.... ne, tohle fakt nebylo dobré a ani trochu uvěřitelné. Divné a konec (ač překvapivý) tak "na facku" pro všechny zúčastněné... Připadám si, že se poslední dobou už hodně opakuji, ale nedá mi to: potenciál tu byl, leč bohužel zůstal nevyužit. A ani mě nelákají další knihy této autorky...
Kniha po 60ti stranach odlozena na dobu neurcitou.. Do toho se teda zatim fakt nutit nebudu. Vubec nicim me nezaujala..mozna tak prebalem..
Mě se tedy kniha líbila až na ten konec.To byla slátanina.Už jsem ani nevěděla,kdo jsem já.Mohlo se z toho vytřískat daleko víc.Škoda :-(
Tedy....horší knížku jsem letos v ruce nedržela. Strašná bramboračka. Nevím, co se mlelo v hlavě autorky, že sepsala něco tak pomateného a stvořila tak nemožné postavy. Jelikož je to nestravitelné, hážu do wc a dlouze spláchnu.
Pusinka se mi četla dobře, celou dobu jsem s napětím čekala co z toho vyleze... ale to, co vylezlo, mě trošku zklamalo.
No tak já bych tuto knihu rozhodně nezatracoval, ale po pravdě řečeno, první necelá polovina příběhu mě přiměla k téměř průměrnému hodnocení, avšak druhá přespolovina mě bavila už o něco více než fádně průměrná kriminálka. A to mě přimělo tomuto příběhu hvězdičku přidat, i když ten konec, se přiznávám, mě též zmátl, a to natolik, že jsem se musel vrátit na začátek, jestli to tak mohu nazvat, poslední kapitoly. Avšak nakonec jsem to pochopil, ale s koncem jsem příliš spokojen nebyl. Však děj před poslední kapitolou mě uspokojil.
Nejdriv me kniha vubec nicim nezaujala ale jsem rada ze jsem ji nakonec neodlozila a četla jsem dal.I kdyz na plny pocet hvězdiček to nevidím.Nesedí mi konec s vymyslenim únosu,čekala bych jiny konec ale budiz,i tak se krasne četla a jedno se musí nechat,jak celou dobu clovek nepredpovida takovy konec.
Kniha má zajímavé téma, proto jsem se do ní pustila. Musím říct, že jsem čekala víc a ten konec..prostě zvlaštní.
Páni,tak tahle kniha mi vůbec nešla číst a asi po týdnu a stech stránkach jsem se přestala nutit. Nevím proč,ale hlavní postava Alice mi byla hrozně nesympatická,děsně mi lezla na nervy a připadala mi hloupá. Tak asi hlavně kvůli ní jsem tenhle příběh vůbec nepobrala...
Nějak nechápu označení bestseller. To už je teď každá druhá knížka a přitom si to ani nezaslouží. Omlouvám se autorce, ale od ní už nic nepřečtu. Knížka mě bavila jen v určitých chvilkách. A ten konec jako, no comment.
Kniha mě zaujala tématem a byla jsem hodně zvědavá na konec....ale ten konec byl prostě nelogický. Jakože postrádal naprosto smysl...protiřečil si s celou knihou. Dokonce mi připadlo jakoby konec knihy napsal jiný spisovatel. Prostě konec mě zklamal a přišel mi nesmyslný.
Zajímalo mě, jak to vlastně všechno bylo, ale ten konec... postrádá logiku, jestliže část knihy vypráví sama Alice. Divné chování postav.Spíš nedoporučuji.
Pro tuto knihu mám jen jedno slovo - zvláštní. Dlouho jsem se nemohla začíst a konec byl.... prostě zvláštní.
Je to má druhá přečtená knížka této autorky a rozhodl jsem se, že zkusím další. Zatím mám stále problémy s knížkami, které jsou vydávány za bestsellery. Zřejmě je nějaká chyba ve mně, ale knížky většinou nevybočují z průměru. Rozumím, že dobrá reklama prodává, ale na úkor čtenářů.
Myslím, že tahle kniha si nezaslouží být Bestseller .. Neříkám, že je úplně špatná, chvílemi jsem nedokázala přestat číst, ale určitě jsem četla už lépe promyšlené knihy..
Kniha nebyla nejhorší ale ani nejlepší. Děj se občas táhnul a kapitoly o policajtovi Simonovi mě občas nudili. Na kapitoly o Alici jsem se zase těšila a nejradši bych děj i preskákala. Na konci knihy jsem měla spousty otazníků a ptala jsem se, proč to lépe nevysvětlili. Autor má skvělý nápad na příběh ale málo promyšlený. Celkem se mi to líbilo. Však víte jak, posuďte sami.
Štítky knihy
vraždy děti tajemství psychologické romány policie manipulace (psychologie) týrání mateřství únosy dětí rodinná tajemstvíAutorovy další knížky
2015 | Pusinka |
2014 | Vraždy s monogramem |
2022 | Dokonalé děti |
2015 | Bludná sdělení |
2008 | Ztráty a lži |
Ty jo...nevím jak hodnotit, chtěla bych dát tři hvězdičky, ale za co? Jen proto, abych byla hodná a autorce to nebylo líto? Přesně knihy psané tímto stylem nesnáším. Když se konečně dostanete k něčemu napínavému a konečně z nějaké postavy vypadne nějaká produktivní věta, tak autorka odbočí a začne vyprávět, kdy ten člověk potkal někoho, kdo vás vůbec nezajímá, nebo co dělal před deseti lety nepodstatného a než se dostanete opět k podstatě příběhu přečtete zbytečných deset stran o něčem, co do příběhu snad ani nepatří. Přeskakovala jsem co jsem mohla, někdy i přímou řeč, jen proto, že mě zajímalo, co se teda vlastně stalo tak hrozného. Závěr mě zklamal, a to hlavně tím, že vyústil v pravdu nepravdu - že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Blbost, u matek to zásadně neplatí ( poznt. normálních matek).