Putinovi trollové
Jessikka Aro
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456895/bmid_putinovi-trollove-doZ-456895.png
4
65
65
Finská novinářka Jessikka Aro popsala fungování petrohradské trollí továrny na dezinformace, kterou financoval ruský oligarcha blízký prezidentu Vladimiru Putinovi. Výsledky její žurnalistické práce vyústily v drsnou mstu. Aro se stala obětí pronásledování, šikany a rozsáhlé dezinformační kampaně. Trollové pronikli do jejího soukromí, zveřejňovali na internetu její skutečné i zmanipulované fotky, pomluvy a lži a vyhrožovali jí smrtí. Přesto se novinářka nevzdala a dál seznamuje svět s tím, jak daleko ruská informační agrese sahá a jak ničivá dokáže být. V knize Putinovi trollové líčí nejen svůj příběh, ale i známé případy kritiků dezinformačních aktivit, jako je finančník Bill Browder, který prosadil přijetí tzv. Magnitského zákona v různých zemích, či vyšetřovatel skupiny Bellingcat Eliot Higgins a mnoho dalších.... celý text
Literatura faktu Politologie, mezinárodní vztahy Žurnalistika, publicistika
Vydáno: 2020 , N mediaOriginální název:
Putins Troll Army, 2019
více info...
Přidat komentář
Odvážná žena to je.
- "Jednou z historicky nejúčinnějších metod válečné propagandy je dehumanizovat nepřítele, představit ho jako obludného ne-člověka. V okamžiku, kdy je nepřítel očerněný, válka proti němu se stává spravedlivou a vojáci jsou motivovaní bojovat za zdánlivě legitimní věc."
- "Jednou z ruských strategií je dostat aspoň jeden negativní článek do aspoň trochu uznávaného periodika. Jakmile je zveřejněný, mají technologii, díky které ho při vyhledávání na Googlu dostanou na první stranu a udrží ho tam."
Ke kapitole "Podnikatel" o Billu Browderovi
Browderovi vyšla v češtině knížka "Zmrazeno", je výborně napsaná, napínavá, dali si na ní záležet. Doporučuji k přečtení a dávám jako tip na dárek při nějaké příležitosti. https://www.databazeknih.cz/knihy/zmrazeno-502559
Fascinující, jak nás (celý západ) Rusko zpracovávalo už v době, kdy jsme je ještě zdaleka neviděli, čeho všeho jsou schopní. Mě osobně prokládání příběhu autorky a dalších statečných lidí, kteří se stali obětmi ruské propagandy, nevadilo. Podle mě to knize spíše pomohlo, že to není pouze autobiografické, ale ukazuje i na dalších příbězích, jak nenávistné kampaně fungují a jak jsou vlastně všechny podobné.
Souhlasím nicméně s posledním komentářem, také mi některé pasáže přišly rozvleklé a za mě mohla být kniha celkově kratší.
Všechna čest autorce, co musela na vlastní kůži podstoupit, aby mnohým otevřela oči, co se týče ruské hybridní války. Zpočátku mi vyhovovala i netradiční forma, kdy se střídají kapitoly týkající se investigativní práce samotné autorky s příběhy jiných světových osobností upozorňujících na ruské informační operace.
Bohužel, podle mého názoru se kniha až příliš málo věnuje samotnému fungování trollí farmy, na což jsem se speciálně těšil, ale naopak se ke konci nadměrně zaměřuje na vyjmenování počtu dehonestujících článků, které o autorce vyšly, a co bylo jejich součástí. Závěr tak působí trochu rozvlekle a oslabuje celkový dojem.
V dnešní době nesmyslné ruSSké války na Ukrajině dostává kniha ještě větší váhu. Všechno to do sebe pěkně zapadá, ruská dezinformační mašírka je hodně silná..ale nevyhraje.
Při čtení každé strany jsem se víc a víc utvrzoval ve svém obdivu k autorce. K tomu, co vše je ochotna obětovat pro své přesvědčení a svoji práci. A taky jsem se utvrdil v tom, co si myslím o současném vedení Ruska.
„Každý, na koho zaútočí nějaká pomlouvačná kampaň, by měl chápat, že rozumní lidé, kteří fenomén znají, dokážou rozlišit, co je házení špíny a co jsou fakta." (Martin Kragh)
Kniha je zcela jistě infomačně přínosná, nicméně na autorce je vidět, že je hlavně novinářka: rozsah nedokázala úplně utáhnout a také vlastně hlavmě popisuje, chybí nějaká celková analýza nebo úvahy k tématu. Zdálo se mi, že redakční práce na finské i na české straně mohla být pečlivější - konkrétně bych (v češtině) vytkla nepřehlednost: věty by se daly dělit na kratší souvětí, na místo tečky se někde očividně hodila čárka a naopak a na mnoha místech by k příjemnějšímu čtenářskému zážitku stačilo pozměnit slovosled. Taky mě trochu rozčilovaly četné anglicismy, které (mi přišlo) opravdu bily do očí. Navzdory těmto výhradám bych knihu každému doporučila, obsah je rozhodně zajímavý.
Příběh Jessiky Aro a nejen jejího boje proti Ruským trollům a dezinformačním kampaním je působivý. Kniha je rozdělena na dvě části. Vyprávění Jessiky o svých zkušenostech a představování dalších bojovníků proti Kremelské informační válce. Někdy z toho jde až mráz po zádech.
Povinné čítanie pre každého kto chce lepšie porozumieť dnešnému svetu. Je fakt smutné, že západné IT platformy ako napríklad Disqus, FB a podobne sú skôr schopné zablokovať niekoho čo napíše pár slov proti trollom ako toho, kto priamo vyzýva iných k násiliu.
Zajímavě a k tomu skvěle popsané vlastní autorčiny zkušenosti. Mechanismus ovlivňování lidí především prostřednictvím sociálních sítí jsem moc neznal, díky knize jsem nyní poučenější.
Naprosto zásadní kniha ohledně aktuálního dění.
Jsme ostřelováni ve válce která nebyla vyhlášena a je vedena zakeřnými prostředky. Tohle by si měli přečíst všichni!
Po dočtení se mi z toho udělalo až fyzicky špatně.
Putinovi trolové je kniha, která je nesmírně aktuální a svým tématem odhaluje problémy dnešní doby. Chtělo by se říct, že nepřináší nic nového, vždyť tohle už víme! Internet je plný anonymů a botů, kteři neváhají (snad jinak ani nemohou) překročit hranice věcné diskuze a zasypat vás hovny. Jenže kniha je mnohem hlubší a za tou nepěknou šedí plnou Backmanů, Janitskinů, populistických politiků a ruské propagandistické mašinerie se skrývá souboj o pravdu, respektive o její výklad. Zde se hodí ta známá věta není to pravda ale může být. Nejděsivější se mi však jeví fakt, který je v knize jen načrtnut a který autorka zmínila v několika rozhovorech. Lžím a pomluvám může uvěřit každý, možná i někdo, koho znáte a u koho jste si nedokázali představit, že se pod náporem lži obrátí proti vám. To, že se v knize nemluví jen o anonymních "přeběhlících," ale i o těch, kteří by měli disponovat vhledem, podržet vás a nedopustit, aby se po vás svezla vlna nevole, je děsivý nastupující aspekt současné společnosti.
Předně musím vyzdvihnout pěkné provedení i vazbu celé knihy. Jsem fanouškem Deníku N i této nové edice. Co se týče knihy samotné, tak se jedná v podstatě o příběhy lidí z oblasti médií, vědy nebo internetové tvorby, kteří přišli do styku s Ruskem řízenou pomlouvačnou kampaní proti všem, kteří píší proti zájmům Kremlu. Jednotlivé kapitoly jsou prokládané autorčinými popisy fungování ruské trollí farmy v Petrohradě a její soudní proces se dvěma ruskými agitátory. Ačkoliv bych spíše ocenil více detailů z petrohradské farmy, musím uznat, že i příběhy výše zmíněných lidí dokáží zaujmout. Je dobře, že všichni z nich pokračují ve své práci. Je nutné si uvědomit, že současný ruský režim není demokratický a pod jeho vedením bude Rusko nadále naším nepřítelem. Ruský režim dovedl k dokonalosti taktiku, kdy cíleně střídá opravdu agresivní útočnou strategii s ukřivděností, která někdy hraničí až v angličtině známým self victimization syndrome - my nic neděláme, to jenom vy poručujete svobodu slova. V knize mě osobně neděsily praktiky, které jsem víceméně tušil, ale spíše uvědomění, že v této i jiných evropských zemích žije spousta "užitečných idiotů", kteří jim v šíření tohoto svinstva pomáhají... a mnohdy zadarmo.
Jak zní jedno staré a moudré přísloví „z Východu nikdy nic dobrého nepřišlo". A člověk by to měl mít na paměti, když čte tuto knihu.
Člověk si může říct, že autorka píše o zahraničních událostech, takže se ho to nedotýká. Ale ono si stačí rozkliknout komentáře na českém fb pod nějakým kritickým příspěvkem/zprávou a uvědomí si: „hele o tom jsem četl...". Proto mě to i děsí, že se člověk může stát nevědomky šachovou figurkou na něčí hře. Myslím si, že nějaký schopný pedagog na ZŠ nebo SŠ by měl vzít tuhle knihu a zařadit ji do výuky, ať se z mladých nestanou jednou figurky...
Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na neobvyklou strukturu knihy, kdy sudé kapitoly ukazují příběhy jiných osob, které se dostaly do křížku s kremelskou propagandou a ty liché ukazují především používané metody demonstrované především na osobě autorky. Nutno říct, že popisované metody jsou dosti děsivé.
Putinovi trollové
Abych nebyl zbytečně vytrollen, tak se nebudu pouštět do jakéhokoliv subjektivního rozboru fungování propagandy ve světě. Je ovšem vcelku nasnadě, že je to již od doby Římské říše účinný nástroj vládnutí.
Z celé knihy je pro mne asi největším poselstvím to, jak jednoduché je v dnešní době tvořit veřejné mínění pomocí tweetů, krátkých poznámek či různě poskládaných a okomentovaných multimédií s neznámou historií. Názory se snadno ovlivňují pomocí 160-ti znakových textových výkřiků či vhodně publikovaných fotografií, přičemž míra pravdy je měřena počty shlédnutí, sdílení a lajků. A samozřejmě především tím, co chci jako pravdu vidět.
Emoční rychlodráha sdílených "fakt" od alespoň pokusu o kritické myšlení směrem k totální relativizaci všeho je v plném proudu a jízda na ní je čím dál tím rychlejší. Kde ovšem skončí?