Pýcha a předsudek
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483055/bmid_pycha-a-predsudek-93j-483055.jpg
5
7352
7352
Slavný román Jane Austenové vykresluje, jak může nový mladý soused převrátit vzhůru nohama život v rodině s pěti dcerami. V ovzduší se vznáší pýcha, láska, předsudky, společenské konvence, zlomená srdce i společenský skandál, ale také sebepoznání a pochopení. Příběh lásky a hodnot odkrývá vztahy mezi společenskými vrstvami Anglie na přelomu 18. a 19. století a s jemnou, avšak nepřehlédnutelnou ironií líčí prostředí anglického venkova, tamní rodinné vztahy a snahy matek najít svým dcerám vhodné ženichy. Autorka se pohybuje na hraně odlehčeného a vážného tónu, její vtipné postřehy prozrazují bystrou a nemilosrdnou pozorovatelku. Nový překlad Kateřiny Hilské dává vyprávění svěží tempo, přičemž nic neubírá na zmíněné ironičnosti, a svět Elizabeth Bennetové a pana Darcyho je v jejím podání barevnější a jasnější, než jak jsme ho znali doposud.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Slovart (ČR)Originální název:
Pride and Prejudice , 1813
více info...
Přidat komentář
Přečteno po několikáté, tentokrát v rámci čtenářské výzvy. Tahle kniha i film nikdy neomrzí.
Nadčasový román od talentovanej spisovateľky. Dielo samotné alebo postavy asi ani nemusím komentovať, keďže ho už čítali, videli alebo počuli mnohí v rôznych spracovaniach, a nie len od samotnej Jane Austenovej.
Mojou úplne najobľúbenejšou postavou je rozhodne pán Bennet. On si aj napriek svojím chybám a extravagantnosti (podľa svojich súčasníkov) získal obdiv a malý kúsok môjho dievčenského srdca (nič freudovské v tom nehľadajte).
Před lety tento druh čtení byl pro mně skoro na denním pořádku. Prostě jsem se odpoutala od mých hororů a thrillerů a začetla jsem se do jiného žánru, který mně mile překvapil a na nějako dobu mu byla věrná. Příjemné čtení i když ne každý propadne tomuto žánru.
Film jsem neviděla a knihu četla jen díky ČV - Kniha vydaná před sto a více lety. A bylo to parádní! Je možné, že bych nehodnotila 5* nebýt ovlivněna/roztoužena/naladěna právě dokoukaným Bridgertonovi na Netflixu :) Nicméně, kniha má nepopiratelný šmrnc, drzost a vtip. Skvělá práce paní Austenová
Kniha mě úplně neuchvátila, ale 4 * si zaslouží, to zase jo. Nejdříve jsem se nemohla začíst. Vadila mi trochu ta mluva, ale po chvíli jsem se do díla ponořila, představila si tu dobu a byla to nádhera.
Nakonec jsem tedy byla spokojená. A bylo to moc milé čtení mezi thrillery. Díky za Čtenářskou výzvu. :-)
Pýcha a předsudek, nebuďte pyšní, neohrnujte nos nad touto klasikou, nemějte předsudky k této knize, nebudete zpytovat!
Krásné, prosté, nadčasové. I kdyby se (opravdu velkou) náhodou našel někdo, kdo nezná příběh pana Darcyho a Elizabeth, od samého začátku by jistě poznal kam to směřuje a jak to končí. Ale i přesto si Austenová dokáže pohrát se slovy a city tak bravurně, že jste napjatí do poslední stránky.
Jedním slovem krása. V zásadě poměrně jednoduchý milostný příběh, myslím, že ale právě tento je ten původní, který poskytl inspiraci pro mnoho budoucích variací na všemožné způsoby. Musím vyzdvihnout nádherný jazyk, který člověka skutečně přenese do tehdejší doby, zároveň se ale četl lehce, bez jakýchkoliv obtíží. Je zajímavé uvědomit si, jak moc se společnost a vnímání toho, co je přijatelné a "normální" za ta dvě století proměnily a jakým posunem prošlo i postavení žen. Některé věci jsou přesto stále aktuální - otázka předsudků, opravdovosti citů, upřímnosti a lidské důstojnosti rozhodně rezonuje i dnes a snad vždycky bude.
Během četby se vám ani nechce věřit, že kniha byla napsána před 225 lety (v roce 1795/1796), tedy dávno před naší Boženou Němcovou nebo třeba před královnou Viktorií.
Pýcha a předsudek je idylicko-ironický, romantický román o penězích, lásce, hlubokých citech, společenském pokrytectví a falši. Vše, co je v knize, je i dnes aktuální.
JA dala svým dílem základ pro moderní romantickou literaturu: On - bohatý, nafoukaný krasavec s dobrým srdcem. Ona - cílevědomá a sebevědomá mladá žena.
Knihu jsem četla dvakrát. Před 16ti lety k maturitě a nyní. Během povinné četby, mi přišlo čtení hrozně táhlé (díky staršímu stylu psaní) a místy nudné. Ale příběh jako takový byl fajn. Při četbě dnes jsem si naopak pomalejší četbu této anglické klasiky vychutnávala plnými doušky - mohla jsem na každé stránce obdivovat elegantní mluvu starých časů, a hloubka citů hlavních hrdinů mne zasáhla mnohem více...
Prostě nejen do Chanelu No.5 se musí dozrát :-)
Tímto dílem si mě Jane Austenová nějakým způsobem získala. Samozřejmě znám Pýchu a předsudek z televize, ale číst to bylo něco úplně jiného. Sice jsem knihu četla trochu pomaleji, protože jazyk je někdy trochu složitější na přelouskání (hlavně ve chvílích, kdy je kniha relativně bez děje). Přesto si myslím, že je tato kniha (a ostatní autorčiny knihy) do klasiky zařazena oprávněně. Myslím, že milovníkům klasiky (jako jsem já) se kniha bude hodně líbit.
Na tuto knihu jsem měla velké očekávání a možná proto mě čekal velký pád. Většina monologů mně osobně nevyhovovala a přišla zbytečná.
Nicméně se mi příběh nesmírně moc líbí a myslím si, že dám knize i druhou šanci.
Z tohoto díla nejsem tolik nadšená jako mnozí ostatní, ale má svoje zvláštní kouzlo. Pýcha, předsudky a další nedokonalosti lidské povahy, které jsou zde vykreslené, provází lidstvo napříč historickými epochami. V tomto směru by člověk ani nepoznal rozdíl 200 let.
Během čtení jsem zhlédla i film. Zpočátku mě knížka moc nebavila, děj se oproti filmu dost vlekl a já jsem téhle rozvláčnosti nemohla přijít na chuť. Za polovinou knihy, no spíš skoro v jejích 2/3, se ale děj docela rozhýbe a tady musím říct, že byla zase knížka mnohem lepší než film.
Nelituji, že jsem si tuhle klasiku přečetla. Vracet se k ní pravděpodobně nebudu, ale má něco do sebe.
Potřebuju k tomuhle vůbec něco psát? Darcyho a Elizabeth zná každý. Myslím, že tahle kniha je klasikou zaslouženě. Občas se čte trochu pomaleji, ale zrovna u této knihy mi to vyhovuje a vychutnala jsem si tak každou stránku více, než kdybych knihu zhltla za dva dny.
Tak tohle byla moje první Austenová. Musím říct že se mi neskutečně moc líbila.
Moji spolužáci nečtou vůbec a do klasiky by se nepustili ani náhodou!
Já jsem ale v tomhle ohledu úplně jiná než oni, čtení je pro mě vším a klasiku jsem si strašně moc přála vyzkoušet. A protože miluju romantiku, Austenová byla ta nejlepší volba. Styl psaní Jane Austenové je jedinečný. Je takový lehký, milý a kouzelný. Není to kniha napínavá u které byste si nehty kousali, ale i přesto čtete dál. Jane Austenová mě svým psaním úplně paralizovala. Nechala jsem se unášet, bylo mi jedno co se děje, chtěla jsem jen být v Longbournu, Pemberlei nebo na plese. Protože byla škola tak jsem si knihu kouskovala ale to vůbec nevadilo. Odpoledne a před spaním jsem si četla, v noci jsem usínala s nádhernými pocity z knihy. Na konci knihy jsem hodně pištěla nadšením a měla spoustu motýlů v břiše. Pýcha a předsudek je nádherná klasika kterou si musíte přečíst!!!! ♥️♥️♥️♥️♥️
Nadčasová kniha vystihuje svůj název "pýcha a předsudek", ve které jde hlavně o neustálé tvarování vlastního názoru a chování.
Nádherná kniha! Je to ten typ knihy, která Vás nutí k pomalé četbě, protože nechcete, aby skončila.
U téhle knihy jsem se hned zamilovala do její autorky, Austenové. Její styl psaní a vyprávění je na dobu, ve které žila, prostě geniální!
Hodnocení: rozhodla jsem se tedy začít filmovou adaptací Pýchy a předsudku,tu jsem si moc užila ,poté jsem navázala samotnou knihou ,jenž mě velice příjemně překvapila kromě pár drobností.
Začnu dle mého velice podstatným bodem,což je styl psaní autorky. Styl psaní se mi moc zamlouval, já osobně vždy ocením,pokud je kniha napsána spisovným a vznešeným jazykem ,tato kniha moje očekávání co se jazyka týče maximálně naplnila a až na pár zastaralejších výrazů bych jazyku nic nevytknula ,ke knize se mi strašně moc hodil- spisovnou ,vznešenou a zdvořilou češtinu mám moc ráda a upřednostňuji ji před tou hovorovou a nespisovnou.
Děj ze začátku nebyl tolik napínavý a plný zvratů,ale to mi vůbec nevadilo ,protože mě strašně bavilo pročítat hovory mezi postavami,je pro mě strašně zajímavé se dozvědět,o čem lidé v té době rozmlouvali a musím též vyzdvihnout velice zajímavé a inspirativní myšlenky ,jenž někdy postavy pronesly. Ke 2.půlce už byl děj o poznání akčnější a zvratů zde bylo na můj vkus dost .
Pro mě byla kniha čtivá již od začátku a i přes méně počáteční akce jsem si užívala všechny myšlenky obsažené v knize.
Co se postav týče ,tak jako skoro každá dívka,která si tuto knihu přečte jsem si oblíbila a zamilovala pana Darcyho a našla jsem mezi ním a mnou celkem dost podobností . Poté mi byla sympatická Elizabeth ,která uvažovala velice logicky a byla chytrá ,bystrá a takové postavy já prostě mohu ,poté jsem si ještě oblíbila Jane a pana Benetta . Celkově postavy byly moc pěkně vykresleny a jsem ráda,že se v každém díle od autorky vyskytují velice rozumné a inteligentní postavy ,které mám o poznání raději.
Jediné v čem jsem měla chaos byly rodinné vztahy v knize ,někdy jsem nevěděla kdo ke komu patří.
Štítky knihy
Anglie láska pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány historické romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
V rámci vlastního literárního vývoje a vícepoznání duše mé ženy jsem se pokusil Pýchu a předsudek přečíst. Opravdu jsem se snažil, ale selhal jsem. V životě jsem zatím přečetl něco kolem čtyř set knih a opravdu jsem držel jen několik málo kusů, které by se daly označit za nudnější, bezobsažnější a protivnější, než toto. Ano, nejsem ani cílová skupina a ani se Pýcha a předsudek nepodobá ničemu z mých oblíbených žánrů, takže by nebylo fér hodnotit, nicméně pro představu knihy v této skupině čtivosti, které jsem četl, běžně hodnotím jako odpad. Styl psaní mi působí jen s velmi malou nadsázkou vyrážku v sedací části, "příběh' je naprosto nudný a nezajímavý a celá kniha by se dala bez jakékoli ztráty shrnout do čtyř nebo pěti rozvitých vět, spád má kniha takový, že se nehýbe vůbec nic. A to jsem si kdysi řekl, že se hecnu a přečtu dvě takové knihy, kromě P a p ještě Rozum a cit. To byla ode mě velmi hloupá myšlenka. Raději se příště podobným literárním experimentům zdaleka vyhnu a zůstanu u svých oblíbených a osvědčených žánrů.