Pýcha a předsudek
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484982/bmid_pycha-a-predsudek-2vg-484982.png
5
7498
7498
Není pochyb o tom, že hrdinkou románu Pýcha a předsudek, Lízinkou, je sama Jane Austenová (1775–1817). Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny odmítla), neodráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své pozice dcery bez věna, a tudíž dívky bez zvláštních šancí na lepší sňatek, spíš nesmírně bavila – asi jako člověk, který v divadle sleduje zábavnou komedii. Přidáním ironického podtextu posunula románovou tvorbu ze sfér naivního realismu o několik generací dopředu. Víc než půldruhého století je doba, která dovedla pohltit stovky literárních děl, jimž se při zrodu prorokovala nesmrtelnost; a byla to díla s daleko efektnějšími a vzrušivějšími náměty než Pýcha a předsudek. Jemné kouzlo Jane Austenové má svůj stálý vděčný okruh čtenářů a každá nová generace autorčin odkaz objevuje po svém, v nových barevných odstínech a v novém lesku.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , 1400Originální název:
Pride and Prejudice, 1813
více info...
Přidat komentář
Pýcha a předsudek je nezapomenutelnou klasikou historických romancí. Autorce se zde podařilo lehkou ironií představit život a společenské události anglického venkova na konci 18. století. Příběh má i mnoho filmových zpracování, za mě nejzdařilejší seriál odvysílaný BBC s Colinem Firthem. Postavy Darcyho a Elizabeth se staly velkou inspirací i dnešních romantických spisovatelů a jsou stále nesmrtelnými ikonami a to mluví za vše!
Historické romány nemám ráda. K této knize mě přivedla výzva a zároveň nějaké to doplnění literární znalosti, protože co si budeme, jako puberťáka mě to opravdu nebralo. A myslím, že bych to před maturitou stejně neocenila tak, jako dnes. Jsem z tohoto díla nadšená. Špatně se to četlo, co se týká jazyka, ale ten příběh! Nádhera
Čteno kvůli maturitě. A fííha už film byl nudnej, ale knížka? Ani jsem to nedočetla.. prostě to nešlo
Tak jsem si zase, už nevím po kolikáté, připomněla mojí oblíbenou knihu. A vychutnala si příběh Elizabeth a Darcyho.
Kniha z povinné četby na střední škole (aspoň v mých školních letech), Pro mě čtecí premiéra a výzva, jelikož tehdy jsem vypisky ke knize opsala od spolužačky.:o) Nevím které vydání kdo tady četl a zda překlad knih je stejný (četla jsem překlad knihy z roku 1967), ale nemohu napsat, že by to byla úžasná čtecí kniha. Nemohla jsem se do ní začíst , psaná formou "cukrovanými, podlezavými, aristokratickými slovy" postav, které se v knize nacházejí. Svými obrovskými monology podlézavosti a patolízalstvi, vynikal pan Collins. Snad jediná normální postava v této knize , byl otec, pan Bennet. "Červená knihovna" 18. století, klasický příběh lásky, na tu dobu, kdy kniha byla spisovatelkou napsána, asi bestseller. Můj šálek kávy to tedy není.
Knížky Jane Austenové mě jako náctiletou naprosto minuly, takže jsem si doplnila tuto literární mezeru v anglické literatuře až díky čtenářské výzvě. Dala jsem přednost audioknize v podání herečky Dany Černé, která má moc příjemný hlas. Začátek příběhu mi přišel trošku komplikovanější hlavně díky množství postav, ale postupem času jsem už věděla, kdo je s kým rodina a kdo je pouze návštěva. Někdy mi popisy situací dané rodiny přišly příliš zdlouhavé, ale některé momenty byly vtipné, takže se to hezky vyvážilo. Velmi mě překvapilo, jak je kniha snobská, ironická a hlavně i na dnešní dobu aktuální, ačkoliv ji autorka napsala ve druhé polovině 19. století, kdy byl feminismus a ženské hnutí teprve v plenkách. Konec byl dá se říct předvídatelný, ale to mi nevadilo. Vůbec se nedivím, že je Jane Austenová považována za zakladatelku moderního rodinného románu v anglické literatuře :-)
Musím říct, že jsem to čekala lepší. Prvních 150 stránek se mi táhlo a až později se to mi to začalo líbit. A nakonec jsem zjistila, že jsem nezaregistrovala, kdy se ti dva do sebe zamilovali :)
Jo, určitě se mi některé pasáže líbily, postavy měly skvělé povahy, ale celkově bych to ohodnotila průměrem.
Přemýšlela jsem, proč jsou pro mne knihy Jane Austen takovou oázou. Šťastný konec je samozřejmě moc fajn a vědomí, že nakonec vše dobře dopadne, určitě přispívá k pohodě čtení. Ale nejdůležitější pro mne je, že v příběhu za každým rohem nečíhá znásilnění, domácí násilí, vražda, deprese, těžká traumata z dětství a partnerských vztahů, drogy, prostituce, práva lidí s jinou sexuální orientací... No ano, je to prakticky pohádka, po které se dobře usíná. Ale kupodivu se mému životu podobá podstatně víc než většina současných příběhů, které jsem dosud četla.
Skvost, nejznámější dílo Jane Austenové, Pýcha a předsudek. Určitě zatím nejlepší dílo, které jsem od autorky četla. Historický a společenský román z prostředí Anglie, který vás opravdu nadchne. Začátek knihy mě moc nebavil, nedokázala jsem se sžít s postavami a nepřišlo mi to až tak zajímavé, ale jsem ráda, že jsem ji dočetla a neodložila. Elizabeth si získala mé srdce, stejně jako později pan Darcy. Avšak nejvíce mě štvali příbuzní slečny Elizabeth, podobně jako pana Darcyho :) Když už jsem se do děje více dostala a zvykla jsem si i třeba na popisy společenských akci atp., kniha mě už nepustila. Dočítala jsem ji s napětím a zvědavá, jaké gesto bude doprovázet velkolepý závěr, i když samotné finále už bylo předvídatelné. Pýchu a předsudek doporučuji všema deseti i ve zfilmované podobě!
Pan Darcy je prototyp mladého úspěšného sebestředného gentlemana, Elizabeth Bennetová je drzý žabec s nevhodnou rodinou a titěrným věnem. A před námi je spousta stran o tom jak se nejdřív nenávidí, pak se milují k zblaznění, ovšem každý zahoří v jiný čas a pak čekáme až se rozhoupou si to vyříkat. Protože co kdyby to bylo jednostranné a trapné. Sáhla jsem po knize v rámci výzvy a fakt to byla výzva a utrpení.
Čtení čehokoliv od Austenové mě vždy odpuzovalo, protože jsem měla vizi, že se bude jednat o přehnaně romantická dílka.
Jak příjemně překvapená jsem byla, když jsem začala číst tuto knihu. Připadala mi vtipná, nadčasová, nešlo v ní ani tolik o romantiku jako spíše o vykreslení tehdejší společnosti v Anglii (jejich "problémy", které jsou v dnešním světě komické). A nejvíc mě okouzlilo, kolika půvabnými způsoby se dá ponížit a zesměšnit člověk (líbí se mi to možná mnohem víc, než dnešní přímočarost, kdy vše vyjádříme jedním vulgárním slovem).
Mě se kniha nelíbila a už od Jane Austenové nic číst nechci. Červená knihovna je pro mně čtivější. Nicméně jsem se s vypětím svých sil prokousala těmi 399ti stránkami. A už ani nevím, o čem to bylo, protože příběh neměl žádný přitažlivý děj, stále dokola jedno a to samé. Kniha mě neoslovila, nic ve mně nezanechala, ničím mě nepobavila.
Moc rozkošné a milounké. Kdysi jsem viděla film, ale už si ho moc nepamatuji. Ještě si přečtu jiná díla od autorky.
Spokojenost. Normálně bych po ní nesáhla. Díky výzvě doplněn jeden rest. Ta lehká ironie se mi velmi líbila. Popis krajiny, postav a povahových rysů byl někdy zdlouhavý, ale jiné části ve mě vyvolávaly úsměv. Audiokniha v podání Dany Černé je parádní.
I já jsem se díky čtenářské výzvě dostala k této klasice a jsem moc spokojená. Krásně napsáno a vykresleno téma a prostředí, aniž by to celé působilo preslazeně. Zpočátku jsem měla problém zorientovat se v tom množství postav, ale postupem jsem si knihu moc užila.
Ač nemám tento žánr příliš v lásce, Pýcha a předsudek se mi četla skvěle. Tento román o ženění a vdávání není podán tak romanticky, jak bývalo zvykem v době, kdy vyšel. Na to mu chybí rozervaní hrdinové, kteří zde byli nahrazeni těmi racionálně uvažujícími. A autorka místo romantického patosu vnáší do příběhu prvky ironie. Knížka rozhodně není sentimentální vzpourou proti dobovým konvencím. Společenské tradice zde spíše s nadhledem ironizuje. A to je to, co se mi na knize nejvíce líbí, onen lehce ironický podtext, s nímž líčí poměry doby.
Láska, peníze, cit, pokrytectví, faleš jsou klasická témata literatury, ale v této knize jsou pojata tak nějak vážně nevážně.
Určitě mě oslovily také postavy díla. Do každé z nich vdechla autorka skutečnou duši. Nejsou to ploché struktury, mají svůj charakter, své touhy a přán. A všechny se nějak vypořádávají s dobovou konvencí. Líbí se mi také, že je autorka charakterizuje především v konverzacích. O každém si můžete vytvořit vlastní obrázek. Autorka nenapíše přímou charakteristiku postavy, ta totiž vyplyne především z toho, co v knize říká a dělá.
Nebylo to jednoduché čtení - přeci jen je užívaný jazyk trošku “nakadeřený” a pokud si v něm chcete užít ty jemné ironické narážky, musíte číst pozorně...
Ale stálo to za to a já opět nesmírně děkuji Čtenářské výzvě, protože bez jejího zásahu bych se k Austenové pravděpodobně nikdy nedostala - a to by byla škoda :-)
Ačkoli jsem po této romantické klasice sáhla hlavně z důvodu maturity, mile mě překvapila, že jsem si ji nakonec i sama do knihovny pořídila. Příběh Elisabeth a pana Darcyho je zkrátka úžasný a vždyť vás vtáhne do staré Anglie.
Štítky knihy
pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty anglické romány
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Čas od času si nějakou klasiku přečtu. A Pýchu a předsudek jsem měla na seznamu dlouho. Loni jsem četla kousek v angličtině do školy a říkala jsem si, proč si ji nepřečíst v češtině.
Kdysi jsem také viděla film s Keirou Knightly a Matthewem Macfadyenem a ten se mi také líbil.
Příběh jako takový je super. Postavy jsem si oblíbila. Elizabeth byla chytrá a prostořeká a Darcy byl takový tajemný a postupně jsme odhalovali, jaký vlastně je.
Měla jsem jen problém se stylem, jakým je to napsané. Jde vidět, že Jane Austen psala dvě století dozadu a styl tomu také odpovídá. Nečte se to úplně jednoduše a docela mi to trvalo. Nenastal ani moment, kdy bych se fakt začetla. Nicméně i tak si myslím, že stojí za přečtení.