Pýcha a předsudek
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484982/bmid_pycha-a-predsudek-2vg-484982.png
5
7498
7498
Není pochyb o tom, že hrdinkou románu Pýcha a předsudek, Lízinkou, je sama Jane Austenová (1775–1817). Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny odmítla), neodráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své pozice dcery bez věna, a tudíž dívky bez zvláštních šancí na lepší sňatek, spíš nesmírně bavila – asi jako člověk, který v divadle sleduje zábavnou komedii. Přidáním ironického podtextu posunula románovou tvorbu ze sfér naivního realismu o několik generací dopředu. Víc než půldruhého století je doba, která dovedla pohltit stovky literárních děl, jimž se při zrodu prorokovala nesmrtelnost; a byla to díla s daleko efektnějšími a vzrušivějšími náměty než Pýcha a předsudek. Jemné kouzlo Jane Austenové má svůj stálý vděčný okruh čtenářů a každá nová generace autorčin odkaz objevuje po svém, v nových barevných odstínech a v novém lesku.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , 1400Originální název:
Pride and Prejudice, 1813
více info...
Přidat komentář
K tomu, aby se mi kniha líbila na plný počet, mi chybí 2 základní předpoklady. Potřeboval bych a) být holka b) mít tak o 10 let méně :) Nejčastěji se řeší sňatky nebo to, kdo si co o kom myslí. Nevím, buď jsem na to už starej anebo čtu ve špatnou dobu.
Myšlenka, která se mi vryla nejvíce, byla vyřčena paradoxně až pár stránek před koncem:
"Ohlížej se nazpět jen tehdy, přináší-li ti to potěšení."
Přesto tam ty 4**** dám.
Tím, že film (2005) se mi líbil, jsem si potvrdila jednu věc, to jest že můj problém nebyl ani tolik s příběhem, jako se stylem psaní. Absolutní minimum popisů, tudíž ta opěvovaná atmosféra pro mě neexistující, mnohdy je těžké sledovat, kdo mluví, pokud čtenář vůbec dostane šanci si přečíst rozhovor a ne shrnutí obsahu konverzace. Pan ten a ten řekl něco vtipného? Krása, ráda bych to viděla. Někdy se to četlo spíše jako plán, kterému autorka pouze opomněla dát jasnou podobu. Často jsem se ztrácela v myšlenkách, pak se musela vracet, no jsem ráda, že už je to za mnou.
Historický román, který se věnuje vyšší a střední třídě tehdejší Anglie. Sňatky, peníze a nakonec snad i láska.. Autorka zajímavým psaním pohlédla na dobu plnou pokrytectví a falše v oné době a v určité společnosti. Chybělo mi, že to člověka nijak nechytne za srdce, ale tím stylem je to prostě psáno. Příště radši film z r. 2005, ale příjemné čtení to bylo.
Příjemné překvapení. Pokud existuje kniha, kterou mám na seznamu už možná pět let, ale vždy jsem se jí vyhýbal, pak je to právě tato. Vždycky jsem si ji chtěl přečíst, ale měl jsem strach, že budu zklamaný. Očekával jsem příliš přeslazený příběh, kýčovité rozhovory a vyumělkovaný konec. A ejhle, mě to moc bavilo! Příběh sám o sobě je velmi snový, věřím, že dívek s osudy Elizabeth po světě v té době opravdu moc nechodilo. Moc se mi líbí styl psaní, kladně hodnotím dialogy. Taky mě zaujalo, že všechny postavy mi připadají hluboké, byť jsou popsány a chovají se poněkud ironicky a tak, že jejich charakterové vlastnosti jsou dotáhnuty do extrému. Popis doby je taky skvělý, myšlenkové pochody matek vdávajících dcer mi připadají úsměvné. Trochu škoda, že jsem se knize tak dlouho vyhýbal, nicméně za sebe doporučuji dál!
U téhle knihy jsem se přesvědčila, jak důležitý je dobrý překlad, nejdříve jsem jí četla jako knihu, ale vůbec mi to nesedlo, hodně těžce čtivý text, pak jsem objevila audioknihu v jiném překladu a pak jsem si to náramně užila
Jsem zklamana, že mě to zklamalo, hold každý není na klasiku. U některých pasažích jsem se hodně pobavila, ale jinak se mi to nějak tahlo.
Nevím proč jsem si myslela, že se kniha bude těžko číst, že to nebude můj šálek a že to možná ani nedočtu. Předsudky, jedno jaké je století.
Začetla jsem se okamžitě, bavila mě ta čistota některých postav, sestry Jane, otce.. Rozhovory a problémy tehdejší společnosti. Bylo osvěžující si v dnešní době přečíst tuto klasiku.
Tak mám chuť narazit si na hlavu čepec a jít hledat manžela. Zábavný a sarkastický popis doby, kde hodnotu ženy určovalo věno a následně postavení jejího muže. Elisabeth má jen malé věno, všetečnou matku, chápavého otce a hromadu sester, které chtějí do sladkého svazku manželského. Děj asi není třeba připomínat, protože máme několik filmových zpracování (v jednom se bojuje se zombíky) a seriál. Takže dejme šanci lásce a všem postavám. Mě velmi pobavila příšerná lady Catherine.
Literární klasika, které jsem se dlouho obával, mě vcelku překvapila svou čtivostí. Ačkoliv se nejedná o žánr, jehož jsem cílovou skupinou, Jane Austenová mi svým stylem psaní četbu značně zpříjemnila. Laskavý humor, nadsázka a "vzletný" psaný projev dělají z této romantické knihy určené spíše ženám četbu, kterou nebudou opovrhovat ani muži. Jediné co bych knize vytknul je její délka, kdy jednotlivé námluvy hlavních postav trvají zbytečně dlouho a toto téma se nadbytečně opakuje. Celkově jsem však mile překvapen a rozhodně času stráveného s touto knihou nelituji.
Absolutně tohle není můj žánr, příběh znám z filmu. Zpočátku mi to prostě přišlo jako děsná snobárna, prostě jiná doba, cílem mladé ženy je hlavně se vdát, řeší se hlavně dobré postavení ve společnosti a peníze. Každopádně nakonec hodnotím pozitivně, prostě doják s happy endem. Naprosto chápu, že tohle nebude literatura pro chlapy.
Jedna z dalších knih, do kterých jsem se pustil především kvůli maturitě a hned na začátku řeknu, že tady nejsem cílová skupina.
Atmosféra luxusních panství, bohatých rodin a celkově historické doby z knihy přímo sálá. To se povedlo a bylo příjemné se do takového prostředí podívat.
Bohužel jsem však u čtení, jako takového, trpěl, protože se mi kniha četla hrozně pomalu. Nevím, zda mi nesedl autorčin styl, překlad nebo jsem nezvolil nejlepší vydání, ale i když jsem se dostal k zajímavým pasážím, tak jsem se přes ně nemohl prokousat dál.
S hlavní hrdinkou Elisabeth, druhou nejstarší z dcer Bennetových, to bylo také poměrně složité. Líbí se mi její vyobrazení jakožto dobové rebelky, která má plno vlastních názorů, nebojí se komukoliv cokoliv říct do očí a nedbá na tehdejší stereotypy jako ostatní. Z tohoto úhlu se povedla. Na druhou stranu se z ní za polovinou knihy stane zamilovaná puberťačka, a to byla pasáž, kterou jsem těžko rozdýchával.
Zároveň mi příběh přišel v pár okamžicích neplynulý. Párkrát se mi stalo, především v jednom okamžiku ke konci knihy, že jsem byl zabraný do jedné dějové linie, v tom přišel střih, který mě přenesl do úplně jiné situace a na předešlou linii se na dlouho zcela zapomnělo.
Jak říkám, nejsem tu cílová skupina a kniha se mi moc dobře nečetla, ale pokud hledáte prostě jen pomalý, příjemný, romantický příběh z historického prostředí, tak můžu Pýchu a předsudek určitě doporučit. Možná jí nám někdy v budoucnu druhou šanci s jiným vydáním.
Knížku jsem četla ještě ve škole v rámci povinné četby a tenkrát mě vůbec neoslovila a od té doby jsem se jí vyhýbala. Po 15 letech jsem se k ní vrátila a knížka mě kupodivu pobavila a zaujala, že jsem se od ní nemohla odtrhnout. Ještě jsem ji doplnila shlédnutím filmu a jsem z příběhu nadšená.
Doporučuji nenechat se otrávit knížkou jen proto, že je v povinné četbě a je škoda, že tento přístup dokáže čtení mnoha lidem vyloženě znechutit.
Za mě je knížka velmi čtivá a příběh romantický i komický. Nejvíc mě bavila jednoduchost matky Bennettové a pana Collinse.
Klasika, která nikdy neomrzí. Tato knížka je pro mě láska, mohla bych ji číst jedním dechem stále a stále dokola a přitom být neustále zvědavá, co se stane na další stránce.
Ke knize jsem se vrátila po 30 letech a vnímání knihy je úplně jiné než v pubertě. Kniha je čtivá a příběh krásně popisuji dobu v které se odehrál
Jsou příběhy, které nikdy nezevšední a toto dílo z počátků feminismu (žen-spisovatelek) na starém kontinentu je jednoznačně jedním z nich. I optikou dnešního čtenáře obsahuje příběh spoustu milých úsměvných momentů.
Moc pěkná klasika, nadčasové myšlenky, pěkný příběh.
Knihu jsem četla na škole, kdy mě úplně neoslovila, nyní je to velmi pěkné čtení.
Ráno jsem dočetla knihu, po obědě se podívala na film s Keirou Knightley. Obojí jsem si vrchovatě užila, film můžu vidět každých pár měsíců i díky skvělé hudbě.
První polovina kniha byla taková těžkopádnější a dialogy se mi hůře četly, druhá půlka pěkně odsypala. Prostě celoživotní láska.
Štítky knihy
pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty anglické romány
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Toto dílo (mnou už dlouho milované) mě po druhém čtení přesvědčilo, že za dva roky si ho určitě chci vzít k maturitě. Překlad obsahuje krásnou češtinu jednoduchou pro čtení. Příběh má spousty zauzlení, dějových prvků, ovšem především postavy se můžou chvástat bohatou charakteristikou. Nejvíce mě štval pan Collins svou nafoukaností nebo také Lydia její hloupostí. Jane mi přišla až příliš laskavá, neviděla totiž pravou stránku lidí. U Darcyho mě mrzelo, že nenechal ostatní spatřit jeho dobré vlastnosti. Myšlenkové pochody matek vdávajících dcer mi připadají úsměvné. Popis samotné doby nemá chybu, dokáže odpoutat od přetechnizované uspěchané současnosti. Občas jsem se ztrácela v dialogách, ale to je spíše mou nepozorností. Zakončení velmi přímé, vše bylo vyjasněno.
„Je rozdíl mezi pýchou a hrdostí, ač se obě tato slova často užívají. Hrdý člověk nemusí být ještě pyšný. Hrdost se týká spíš toho, co si sami o sobě myslíme, pýcha toho, co si přejeme, aby si o nás mysleli druzí.“