Pytel kostí
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1137/mid_pytel-kosti-HsB-1137.jpg
4
1568
1568
Ústřední postavou tohoto románu je spisovatel Mike Noonan. Ztratil tragicky ženu a s ní i nenarozené dítě. O to urputněji se ujme mladé ženy Mattie, která ovdověla a jejíž movitý tchán jí chce připravit o dcerku. Po celou tu dobu je trýzněn nočními můrami a jeho dům se mění v čím dál tím záludnější past. Je na vině Noonanova žena, která mu zatajila, že čeká dítě, či někdo, kdo bydlel v domě kdysi dávno? Odpověď je skryta v umně provázaném ději, jenž spojuje horor s love story a nalézá přirozené řešení v propojeném osudu děvčátek, jejichž jména začínala, či měla začínat písmenem "K".... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2000 , Beta-Dobrovský , Ševčík (Plzeň)Originální název:
Bag of Bones, 1998
více info...
Přidat komentář
Pytel kostí obsahuje snad vše – smutek, beznaděj, lásku a očekávání, a také již zmíněná tajemství. Rozhodně tu nenajdete zběsilé tempo, ale pěkně klidně a rozvážně, s pár odbočkami, se blížíme k cílové pásce. Ano, tak to umí jen mistr King; jindy mě rozvláčnost textu rozčiluje, ale u něj ne. U něj si to vyloženě užívám, kochám se.
Duchové, musíte milovat příběh plný duchů.
Strašidelné čtení.....Trochu dlouhý, ale děj byl děsivě dobrý a velmi intenzivní.
King umí postavy vykreslit, sestavit výborný příběh, bohužel konec knihy, kdy je tam až příliš mnoho "tajemna" mě nesedl. Možná by měl někdy fantazii trochu omezit ...
Kdysi dávno jsem byla příšerně zabouchlá do kluka, co psal. Teda on píše asi dodneška, má vydaný nějaký knihy, ale já už do něj zamilovaná samozřejmě nejsem. O co mi ale jde je to, co ten kluk psal. Psal o přírodě a tiplicích a potáplicích a vodoměrkách a mně to v tu dobu přišlo děsně erotický, že kluk je takhle poetickej!
Když ale King skrz Noonana na padesáti prvních stranách ty potáplice a vůni lesa zmínil asi třicetkrát, trochu mě to znervóznilo. Ještěže mám pro strach uděláno a těch sto stran začátku nechápavě přetrpěla. Pak už to dělalo jen vžuuuuuum!
King, jak jen tak nikde a zrovna tady, vystihl absolutní bezmoc a beznaděj a rozpoložení Majka. Proto ty děsný přírodovědecký metafory. Chvílema jsem se i dost červenala, bylo tu používáno (pro mě) nadměrně erotična, haha. No a pak samozřejmě to, co by se dalo tušit - morální dilema hlavního hrdiny v tísíci situacích plus rasistickej kontext minulých amerických dob.
Krásný. Tahle knížka obsahovala fakt VŠECHNO.
Ale teda co mě brutálně mrzí, jsou chyby a překlepy v knize. Nevím, jestli na to nakladatelství tak chvátá nebo šetří, ale jak tohle mohlo projít přes korektury? Ostuda.
Najlepsia Kingovka, aku som cital - nazor moze byt zaujaty, lebo bola zaroven uplne prva ktoru som cital.
Téma super, nápad prima, duchařina super, ale omáčky mohl S.K. ubrat, místy mi některé pasáže docela pily krev a brzdily čtení. Pak zase, naštěstí, přišly zajímavé části, které se dobře četly, než to zapláclo další zbytečně dlouhé nudno. Každopádně nemůžu říct, že bych nedoporučila :).
Začínám rozumět občasným výtkám vůči 'ukecanosti" pana Kinga. V případě Pytle kostí jsem tento nedostatek pociťovala především na samém počátku, kdy se nedařilo mne přesvědčit, že se vůbec něco děje, nebo že je možné se na něco těšit... S otočením poslední stránky však veškeré mé připomínky mizí a zůstává jen hluboká spokojenost a chuť pustit se do dalších Kingových světů. Připouštím však, že hodnotím možná více nekriticky jen proto, že horory či duchoviny běžně nečtu, neb se hodně bojím a je pak vážně celkem snadné mě "dostat" :-)
Místy táhlé, což mají fanoušci Kinga tak rádi. Místy už trochu přehnané.
Četlo se mi to dobře, ale nevadilo mi se na chvilku odtrhnout.
Asi jsem čekala víc.
Kniha se mi po dočtení úplně rozpadla :-D, za což samozřejmě král hororů nemůže, ale ty vazby tedy stojí dnes za prd!
Zajímalo by mne, zda jsem jediná? :-)
Jeden z nejlepších Kingů. Výborně vybudovaná atmosféra chaty u jezera. Klasický Kingův smysl pro detail. Gradace děje skutečně stojí za to. I příběh samotný je velmi dobrý.
Jedna z mých nejoblíbenějších kingovek. Spousta lidí píše, že se jim příběh zdá pomalý a zbytečně natahovaný, ale já to mám ráda. Líbí se mi, když k postavám dostanu dost informací, abych pochopila jejich jednání, nebo abych ocenila, když vystoupí ze své konformity.
A musím říct, že u této knihy se mi i celkem líbí filmové zpracování, ale to bude asi Piercem Brosnanem :)
Miluju Kinga, ale tohle bohužel asi nezařadím mezi to nejlepší, co jsem od mistra hororů četla. Děj je často dosti táhlý, ale začínám chápat, že to je jeden ze znaků, co dělá Kinga Kingem. Často mi přišel celý děj hodně překombinovaný, ale na posledních stránkách to do sebe krásně zapadlo. Hrozně mě bavilo si představovat celé dějiství, především dům Usměvavou Sáru jeho okolí a jezero. Není to asi nic, z čeho bych si sedla na zadek, ale zároveň to není ani úplná slabota. Pokaždé cítím při čtení Kinga takovou zvláštní atmosféru, kterou s ostatními autory necítím.
Kniha se mi četla hodně špatně. Dá se říct, že jsem se pořádně začetla až ve chvíli, kdy se na scéně objevila Kyra a Mattie.
Jen díky Kyře knihu hodnotím 3,5 *.
Ač je pro mě Kingův knižní svět srdcovka, touhle knížkou jsem se velmi těžce prokousávala. Půjčovala jsem si ji na 3x, abych ji vůbec dočetla. Nakonec jsem se dostala zdárně do cíle, ale nedostavil se onen pocit potěšení. Určitě touto knihou se Stephenem nezačítejte, má v repertoáru jiné zázraky.
Začátek byl trochu pomalejší, ale potom děj pěkně ubíhal. Líbí se mi jakým stylem King píše. Nemusím se dívat ani na film, díky autorovi si umím vše představit.
Ach jo...prostě King láska! Hlavně ty starší klasiky. Pytel kostí jsem četla až teď a vyšplhal se v žebříčku ihned mezi moje topovky jako Osvícení, Misery nebo Řbitov zviřátek. Prostě PAN spisovatel!!!!!
První kniha, kterou jsem od pana Kinga četla. Dnes už vím, že to není ta nejlepší, ale vděčím jí za to, že mě k tomuto spisovateli přivedla.
King je král mnoha slov. To myslím jako rýpnutí, ale i jako poklonu, protože on dokáže to své mnohospřeží téměř vždycky ukočírovat. Vede ho, jak je mu libo. Tentokrát do zákrut, které já nevyhledávám, u jiných autorů nikdy. Spíš než duchové mě zajímají lidé nynější a žijící a zlo vyvěrající z nich (jenže jak to tak bývá, pokud máte v současnosti a realitě přímo tohle denně před očima, únik jinam je skoro žádoucí). Nakonec ale i v Pytli kostí je všechno zlé podmíněno činy těch živých a já to přijala a četla se zaujetím. Zážitek i radost z (mnoha) slov.
Zase jsem trochu rozmrzelá z uspěchaného překladu. Že překladatelka udělala muže z ženské literární postavy (Kinsey Millhone je vyšetřovatelka, hlavní postava v dlouhatánské sérii od Sue Grafton), budiž. Ale že udělala totéž i s nositelkou Pulitzerovy ceny Harper Lee, to už překonala jedině překladatelka Lehanova Nic není svaté, která tohle provedla nositelce Nobelovy ceny Toni Morrison. Abyste nemysleli, že na vás machruju; z filozofických citátů přijímám beze zbytku Sokratovo „Vím, že nic nevím“, proto neustále dohledávám fakta a jména. Takže jsem pro jistotu koukla i na toho Sokrata :-), což by překladatel měl činit automaticky, myslím si.