Pytel kostí
Stephen King
Ústřední postavou románu je slavný spisovatel Mike Noonan, který ztratil tragicky ženu a s ní i nenarozené dítě. O to urputněji se ujme mladé ženy Mattie, která ovdověla a jejíž movitý tchán jí chce připravit o dcerku. Po celou tu dobu je trýzněn nočními můrami a jeho dům se mění v čím dál tím záludnější past. Je na vině Noonanova žena, která mu zatajila, že čeká dítě, či někdo, kdo bydlel v domě kdysi dávno? Odpověď je skryta v umně provázaném ději, jenž spojuje horor a love story a nalézá přirozené řešení v propojeném osudu děvčátek, jejichž jména začínala, či měla začínat písmenem „K“…... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2012 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Bag of Bones, 1998
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Za sebe můžu říct, že na tom vidím už působení času - kdybych to četla tehdy, když to vyšlo, asi by se mi to líbilo víc, teď jsem už ten konec moc nedokázala prožít, přišlo mi to až jak z pohádky. Dramatické události ze závěru, všechny, které se týkaly nadpřirozena, na mne působily přesně naopak, než měly a tentokrát jsem to nečetla s pocitem, že to autorovi věřím. Jinak ale ten příběh se mi líbil, ten popis všedních dnů ovdovělého spisovatele s občasnými paranormálními prvky, to bylo fajn :-) Asi jsem nebyla úplně stoprocentně naladěná na ten závěr nebo jsem možná čekala něco trochu jiného, ale dá se říct, že jinak se všechny zápletky vyřešily a otázky byly zodpovězeny. A byl to King, takže jeho styl to držel od začátku do konce....
Skvelá ducharina, samozrejme, že film s Pierce Brosnanom v hlavnej úlohe tiež stál za to, ale na takú hrubú knihu plnú Kinovej fascinujúcej fantázie sa nikdy nič nebude ťahať.
No tuna sme sa s panom Kingom minuli. Popri Geraldovej hre najslabsia kniha, ktoru som od majstra cital. Pribeh roztahany, nezaujimavy, k ziadnej z postav som si nevedel vypestovat vztah a bolo mi uplne jedno, co sa s nimi udeje a kto umrie a kto nie. Romanticka linka o nicom, a pasaze s napatim a strasenim mi pripadali recyklovane, akoby autor urobil kompilat "strasidelnych tem" zo svojich ostatnych knih. Nemozem doporucit, a uz vobec nie ako uvod do Kinga. King ma mnoho neporovnatelne lepsich knih.
Btw nepochopil som, preco vlastne ta Mikova zena skryvala pred nim svoje tehotenstvo a vlastne vsetko to, po com patrala v tej osade, ale mozno to bolo aj tym, ze som poslednych cca 60 stran narychlo prelistoval a prebehol ocami, len aby som to uz mal z krku
Hlavní nosná myšlenka příběhu je naprosto excelentní a do detailu propracovaná tak, aby na konci vše do sebe pěkně zaklaplo. Přesto kniha má několik ale:
1) přes úvodní pasáž čítající cca 80 stran jsem se dostala až napodruhé; na první pokus jsem ji nepřekonala a knihu nedočetla (což ale byla škoda, jak potvrdil pokus č. 2)
2) výlety do hlubin duše hlavního hrdiny jsou fajn a dokreslují celkovou atmosféru, ale místy dost brzdí děj, který chvílemi opravdu přímo letí (možná to byl záměr)
3) projev násilí vůči Mattie byl očekávaný, nicméně jeho formu jsem doteď nerozdýchala - k románu tolik spjatému s historií mi střelba vůbec "nesedí"
4) ani závěr knihy neodhalí, jak dopadli ostatní účastníci oslavy u Mattie (krom Johna); myslím, že by si aspoň zmínku zasloužili.
Když to shrnu: pokud se člověk prokouše přes úvodních 80 stran, rozvine se před ním propracovaný duchařský příběh, s postupně gradujícím dějem vrcholícím pořádnou bouří (ve všech smyslech tohoto slova). Na plný počet hvězdiček to ale vzhledem k výše uvedenému prostě není.
Pytel kostí byl fajn, ale rozjezd byl mučivě pomalý. Asi se to nepřidá k mým TOP kingovkám, i když se mi to celkově líbilo, závěr dělal co proto, aby ten líný start dohnal. Zápletka byla fajn, postavy byly fajn, ale raději si znova přečtu Revival, který je hůře hodnocený, než Pytel kostí.
(SPOILER) Pytel kostí představuje mnoho skutečností. Zprvu hlubší, později povrchní. Nesouhlasím s těmi, kteří haní zdlouhavý děj. Celá kniha je de facto odrazem bouře, ta je v podstatě ústředním motivem. Zprvu čtenář vnímá ticho, klid, běžné zápletky a útrapy života, když v tom začne hřmět. Nejprve z povzdálí, ale peklo se nemilosrdně blíží, až v jeden jediný okamžik strhne vše, co před sebou najde. V některých situacích skáče do nespecifikovaných oblastí, ale snad nejsme Kinga neznalí, abychom potřebovali u každé věty návod k pochopení. Za mě fajn.
Utrpení. Takhle moc jsem čtení nenáviděl ani nepamatuji. Nevadí mi Kingovo dlouhé popisy okolí a nálad, protože vždycky krásně vykreslí tu emoci, kterou chce na čtenáře přenést. Tady ne. V Pytli kostí je půlka knížky nudná vata. Příběh je ve své podstatě naprosto banální. A rozhodně mu nepomáhá to, že ho vypráví takový nabubřelý rádoby chytrák jako Mike Noonan. (ale co čekat od někoho, kdo se reálně jmenuje Noonan?) A když na poslední stránce zaznělo, že když vám kysne děj, přiveďte si chlapíka s pistolí, nahlas jsem se zasmál (v tichém oddílu, a to nechceš). No, tady to sedí dokonale (tedy s tím, že děj kysnul někdy od padesáté strany). Strašně se mi ulevilo, když jsem knížku dočetl a hlasitě ji zaklapl - alespoň nějaké zadostiučinění.
Tato Kingovka mě nezaujala a i docela zklamala. Jak zde zmiňují i ostatní, začátek je hodně utahaný a skáče od jednoho ke druhému. Chybí mi nějaká ucelenost, rámec. Druhá polovina se již celkem rozjela, ale konec knihy byl strašně chaotický a přišlo mi, že to King psal buď podle snu, který se mu zdál a nebo pod vlivem. Děj sice smysl dává (víceméně..), je tu ale to "ale".
Vždycky jsem bral knihy od Kinga jako "toto je King, toto je Bachman". Zde mi přijde, že to psal někdo třetí, který chtěl unudit a nebo vyplnit mezeru mezi knihami. Knihu jsem dočetl skoro se sebezapřením.
Horor? Ne. Duchovno? Záleží na úhlu pohledu.
A letošní King je splněn. Pytel kostí je klasická Kingovka. Tedy delší text napěchovaný spoustou odboček od hlavního děje. To je to co King píše. A tady to naplnil vrchovatě. Za mě super čtení.
Po "pod kupolí" jsem si dal tohle a tak první dvě třetiny jsem si říkal jestli to vůbec psal stejnej člověk :D. Začátek je hrozně utahanej a spíš je to taková zpověď spisovatele, druhá třetina je docela napínavá a třetí třetina je taková trochu zmatená duchařina.
Nicméně kniha určitě není špatná a navíc vypravěčův suchý cynický smysl pro humor to celou dobu posouvá o level výše. Několikrát mě jeho hlášky rozesmály a to se mi u Kingovek (ani jiných knih) často nestává.
Jo a je tam úplně nejlepší duel se záporákem ever...
Můžu Vám říct, že tahle kniha mě ale neskutečně bavila. King jaký má být!
Jsou tam překvapivě prvky i “romantiky, takže jsem si pochopitelně i přála, aby to končilo pořádným romantickým happyendem
Ale teď od začátku
Máme tu spisovatele - Mike Noonan, který má takové “dvě sídla na žití jedno ve městě a druhé na takové spíše samotce, u jezeraMikeova manželka bohužel na prvních stránkách přijde o život a společně s ní i jejich nenarozené dítě, o kterém ale Mike nevěděl, zatím. No a pak už to má takový typický spád. Mike, jako spisovatel, po tomhle šoku ztrácí veškerou nit, která ho držela u psaní svých knih. Začne trávit více času na chatě u jezera, a postupně mu v tom vstoupí do života krásná Matti s malou dcerkou Kyru. Bohužel, tahle žena také ztratila manžela a teď se snaží dostat do péče malou Kyru Mattiin velice movitý tchán ( na toho jsem měla strašný nervy. Ale že jako fakt strašný) no a postupem času začne u Mika na chatě strašit a on začne rozklíčovávat, co se vlastně všechno stalo, plus, co s čím a jak ještě souvisí. Ale to Vám už prozrazovat nebudu, to si už musíte přečíst
Vrece kostí dobre pracuje s postavami a najlepšie funguje práve v medziľudskej rovine. Hororové a nadprirodzené prvky nie sú až tak rozvinuté, hoci atmosféra domu a jazera miestami majú svoje čaro. Negatívom je nepochybne aj rozťahanosť deja. Prvých 300 strán by sa pokojne mohlo skrátiť na polovicu, a dielu by to veľa neubralo. A potom záver sa snaží narýchlo dohnať zameškané, miestami chaotickým a neprehľadným opisom udalostí, v ktorých som strácal nielen sled udalostí, ale aj sústredenie. S výnimkou niekoľkých znepokojivých momentov (komunikácia na pivničných schodoch; boj o život v jazere; osud Sary a jej syna) je Vrece kostí čistým priemerom.
Kdysi dávno jsem četla a nyní poslouchala audioknihu.Kniha je neskutečně dlouhá to je jen jeden mínus..kdyby byla maličko kratší bylo by lepší..Jinak neskutečně poutavý příběh ..je to strašné jak lidé mohou být zlí...hnus..Dále se kniha i zabývá adobcí děti jak je to těžké..,(smutné)..Na.mne to bylo i moc duchovní,ale i tak 5 hvězdiček.Kniha i tak stojí za to@,prostě se opakuji pan Spisovatel....
Tahle Kniha od Mistra Kinga mě moc nesedla asi proto že mám u něj už moc nastaveno že má lepší knihy. Kniha je taková průměr tolik člověka nešokuje jako jiné.
Poslechnuto jako audiokniha při různých pracech na zahradě. Jako normální knihu bych to zřejmě nedočetl ani do poloviny, ale na poslech to šlo. Asi by to chtělo psát méně knih a trochu tomu přidat na ději.
Tato kniha bohužel patří za mě mezi slabší Kingovky, nicméně to ale neznamená, že nestojí za přečtení, to ani náhodou.
To, že se většinou děj vleče do půlky a pak příjde zlom a najednou má kniha spád, jsem u Kinga zvyklá a de facto už mě to vůbec neruší, ale tady, kdyby byla kniha o 200 stran kratší, tak by to bohužel asi nevadilo.
Nicméně! Opět originální téma i zápletka. Stephen King má vzácnou vlastnost, že dokáže psát i o ničem třeba na 100-200 stranách. Duchařiny z Kingova pera mám moc ráda, umí to zajímavě a dobře podat. Je to jeden z mála autorů, od kterého si přečtu opravdu vše, i když je to slabší kousek a v počtu jeho vydaných knih není divu, že některé jsou zkrátka slabší, tak to prostě je a je to tak správně.
Pokud vám nevadí vleklejší děj a máte rádi duchařiny, doporučuji, ale bohužel asi úplně nečekejte zázraky. Mohlo se taky samozřejmě stát, že mi to nesedlo do nálady, určitě si ji v budoucnu přečtu znovu a třeba budu mít jiný názor.
Tahle knížka mě bavila od začátku až do konce. :)
Mike mi byl velmi sympatický, jak prožíval smrt své ženy a zaháněl zármutek, jako bych to celé prožívala s ním. Byla jsem zároveň napjatá a zvědavá, co za tím vším stojí, jaká tajemství jeho zesnulá manželka měla.
Duchové a nadpřirozeno mě hrozně děsí, takže když se tam objevili už jen první náznaky, měla jsem husinu.
Mattie a její malý puclík jsem si zamilovala. A držela jsem jim pěsti do samotného konce.
Celou dobu jsem přemýšlela, co se v tom městečku stalo, co to Jo objevila a proč to před Mikem tajila. A King nám to vše odhalí, ale až úplně na konci. Měla jsem tušení a teorie a tak jsem byla ráda, že na konci knihy je vše vysvětleno a ukázáno. Dost zajímavý.
Zároveň konec ve mně probudil takový rozpor, jestli mi má být líto někoho, kdo zažil něco otřesného, ale pak se pomstil za mě naprosto nevhodným způsobem na nevinných.
Má první kniha od tohoto spisovatele, bohužel mne tento titul v podobě aknihy nenadchnul a souhlasím s předchozími komentáři. Autor umí psát o "ničem" , děj by se vešel na pár stránek. Hororové scény a duchovno? No - snad možná pro děti základní školy.
Vyřazuji ze své četby, nic mě nepotěšilo ani nenadchlo