Pyžamo po mrtvém
Stanislav Rudolf
Román o manželských problémech. Hrdinkou příběhu je Jana Keplerová, které zemřel manžel, jehož milovala. Když probírá po pohřbu pozůstalost, zjistí, že ji podváděl s mladou půvabnou dívkou...
Přidat komentář
Žádná kniha Stanislava Rudolfa mne nikdy nezklamala, ovšem u Pyžama po mrtvém to zachránila až poslední kapitola. Hlavní hrdinka zasažená nečekaným úmrtím manžela a zároveň zjištěním jeho nevěry je mladší než já, nicméně mi připadá velice staromódní a v chování ke svým dospělým dětem na mne se svojí snahou jak o organizování jejich života, tak i o vytváření jakéhosi neposkvrněného "kultu otce" působí velice nesympaticky. A toto je vše co mi v knize vadilo, jinak se mi dobře četla, je to kniha ze života se zajímavým tématem.
Řečeno dnešním slovníkem, Jana byla hustá. Žena činu, která na mě působila mnohem starším dojmem.
Pěkný psychologický román. Hodně zajímavá je linka manželka – milenka/manželka – milenka.
KV: téma 8. - autor zemřel v r. 2022
Uff, konečně dočteno. Můžu si oddechnout , další téma do výzvy splněno.
V dětství jsem autorovi propadla, ale mám pocit, že tohle byla poslední knihy, kterou jsem od něho četla. Jeho styl psaní mi už asi přijde buď zvláštní nebo zastaralý řekla bych, ale tím samozřejmě nechci urazit čtenáře a čtenářky, kteří ho stále opěvují. Každý máme jiné chutě nejen v jídle, ale asi už i v jednotlivých žánrech :)
Ale dokážu se vcítit do postav hlavně Jany, které zemře manžel a náhodně přijde na to , že měl poměr s jinou. To s člověkem už zamává hodně, ale jak to celé utajit před zvědavými dětmi?
Příběh byl napsaný dobře, ale byly tam věci, na které už v dnešní době nahlíží člověk trochu jinak.
Knížka je z roku 1979, a proto se zde objeví občas nějaký soudruh a 18000 je obrovský balík peněz. No ale příběh je aktuální, takové osudy se odehrávají pořád a stále budou. Do Jany jsem se vcítila, musí to být složité vyrovnat se se smrtí manžela, zjistit, že měl milenku, vyřizovat pozůstalost, fungovat v práci a řešit napjaté rodinné vztahy. To jediné bych Janě vytkla - bránit čest nevěrného manžela před dospělými dětmi za každou cenu. Až jsem si myslela, že nakonec zůstane sama. Velmi uvěřitelný příběh.
Ke knize jsem se dostal díky Čtenářské výzvě. Autor, kterého mám spojeného s dívčími romány, udělal v tomto případě výjimku a napsal román pro dospělé.
Příběh Jany Keplerové, které náhle zemře starší manžel Vladimír, je velmi silný. Jana si musí poradit s nově získanou informací o Vladimírově milence, ne zrovna ideálními vztahy se svými dětmi a vnitřní nejistotou, jak si vlastně dál představuje svůj život.
Čtení je velmi svěží a lehké, ale postavy a jejich motivace jsou dobře vykreslené. Ocenil jsem i Janiny vnitřní monology, které čtenáře dovedou až do povedeného a srozumitelného finále. 8/10
Toto je za mě silný příběh ze života i když je napsán před léty.V tomto románu nahlédneme do duše stárnoucí ženy,které zemře náhle manžel a ona začne postupně objevovat,že jejich manželství nebylo tak dokonalé,jak si myslela. A tak se snaží utajit před svými dětmi, jaký byl ve skutečnosti jejich otec.Za mě dobře zpracovaný příběh-byla to asi jediná kniha od tohoto autora pro dospělé - psal hlavně dívčí romány.
Knížka mi nic nepřinesla. Autor byl však jasnou volbou. Jako náctiletá jsem jeho knížky četla, Nebreč Lucie byla skvělá. Takže taková upomínku na něj
(SPOILER)
Hrdinkou je pomalu stárnoucí žena, která si po náhlé smrti manžela začíná uvědomovat, že její manželství, které zahájila původně jako manželova milenka, nebyla ani tak první cena v soutěži o nejlepšího mužského pod sluncem, jako spíš putovní pohár, ve kterém ona sama byla vlastně jen další dočasnou epizodou. Co chápu je její rozčarování nad synem, který se mi jevil jako nezodpovědný, peněz chtivý floutek, naopak její tendenci, dělat si nepřátele z dospělých dcer, stejně jako její paličaté snaze tajit pravou tvář manžela před každým kdo nemíní být slepý nebo pokrytec, nerozumím ani trochu.
Na tenkou knihu slušně zpracované, prostě starý dobrý spolehlivý Rudolf.
Manželka, která se po smrti svého muže musí smířit s tím, že měl milenku? Realistický příběh denního života.
Ze života. Chvílemi se mi chtělo až plakat, jak mi bylo líto ženy která žila v přesvědčení,že jí muž miluje. Kniha je napsana tak zdařile, že jsem během čtení byla plně vcitěná do pocitu vdovy.
Kniha se četla sama, nicméně na knize podle reálií už poznáte jisté stáří, žena středního věku (dle vyprávění) je očividně hodně staromodní , je zajímavé že se tato žena musí vyrovnat jak se zradou muže tak i jeho smrtí ..
.. nemůžu si pomoct ale celkově zub času je hodně znát, dnes by kniha šla napsat asi lépe a více do hloubky ..
Už když jsem jako holka četla Metráčka a další Rudolfovy knížky pro mládež (dívky především), říkala jsem si, že umí dobře vystihnout duševní a citový život dospívajících dívek. U tohoto románu jsem si vlastně totéž řekla i o jeho schopnosti nahlédnout do duše ženy středního věku. Zajímavá otázka - s čím se žena vyrovná lépe: s náhlou manželovou smrtí, nebo s jeho zradou?
Lili2: Myslím, že knížka je o deset let starší a poprvé vyšla v roce 1979. A to vydání z roku 1993 prostě jen odsoudruhovali. Ale příběh je vcelku nadčasový, takže to ani nevadí.
Čtivý román, odehrávající se někdy okolo roku 1989 v Praze, takže čtenář se musí trochu vpravit do tohoto období, nicméně nevěra a dluhy po zesnulém manželovi jsou aktuální i dnes. Máme zde mj. možnost poznat prostředí metalurgické laboratoře.
Jedna z mála knih, které napsal S. Rudolf pro dospělé.
Ideální pro letní dny někde u vody.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1973 | Kopretiny pro zámeckou paní |
1977 | Nebreč, Lucie |
1989 | Pusinky |
1984 | Milionová holka |
1980 | Něžně háčkovaný čas |
(SPOILER) Příběh je zajímavý, ale nějak se nemůžu srovnat s chováním Jany, které je asi poplatné době napsání knížky. Kdybych nevěděla, že jí má být jen 46 let, klidně bych věřila, že je jí o dvacet víc. Takové upjaté chování, i se svými dětmi mluvila tak neosobně, strojeně. Navíc její snaha zachránit manželovu pověst za každou cenu, i za cenu rozložení rodiny. Nebylo to veselé čtení, nicméně jako celek se to četlo poměrně dobře.