Queen
Peter Hince
Další kniha o Queenech? Ano! A tentokrát opravdu zasvěcená. Její autor Peter Hince byl totiž v letech 1973 až 1986 bedňákem a později šéfem bedňáků této kapely. Byl tedy u všeho důležitého, co se Queenům přihodilo. Dočteme se tedy nejen o tom, jak vznikaly jejich písně a pódiová show, ale také kdo kde s kým.
Literatura naučná Biografie a memoáry Hudba a zpěv
Vydáno: 2019 , Volvox GlobatorOriginální název:
Queen Unseen, 2011
více info...
Přidat komentář
Nenadchne, neurazí, nic nového se nedozvíte. Příjemné povídání od bedňáka Queen, což je v pohodě, ale platí co jsem napsal v první větě. Spíš mi to přijde jako zbytečná kniha, než že by to mělo nějakou věcnou hodnotu. O Queen je mnoho knih lépe zpracovaných.
Špatné to není. Ale taky to není žádný skvost.
O kapele The Queen se nedozvíte nic nového. Ani žádné pikantnosti o členech kapely.
Uděláte si tak trochu představu o tom, jak velký cirkus je rocková show.
Co, nebo, kdo je to bedňák? Osobní sluha, poskok, děvečka pro všechno. Tak přesně o tom je tato kniha. Peter Hince musel být obrovským fanouškem, když tak dlouho vydržel tuto práci vykonávat. Dozvíme se mnohé o zákulisí a přípravě koncertů, o různých možnostech cestování a ubytování na koncertních šňurách. Ale především se dozvíme, že každodenním mottem bedňáků jsou drogy, sex, chlast a dělat bordel všude a za každých okolností. O samotné skupině se toho dozvíme hodně málo, skoro nic. Audiokniha se opravdu povedla. Jednak je velice dobře hudebně podkreslená, ale především mne mile překvapilo, jak dobře jí pan Jiří Korn načetl. Snad to nebyla jeho poslední audiokniha.
Kniha je víceméně průměrná, ale musím vyzdvihnout zpracování audioknihy - ta mě naopak velmi zaujala! Fanoušky Queen celkově nejspíš "neurazí, nenadchne" a nepřekvapí, ale k poslechu doporučuji.
Příjemně oddechové čtení (v mém případě poslech audioknižní verze) poskládané ze vzpomínek bedňáka. Nejsem sice kdovíjak velký fanoušek Queen, ale knížka je příjemným relaxem. Dozvíte se nebulvárním způsobem o vztazích v kapele, o zážitcích z cest během turné a ochuzeni nebudete ani o Rettyho vzpomínky na různé úsměvné trapasy. Vše sdělené tak, jako by si s vámi povídal v hospodě u pivka se zachováním respektu ke kapele.
Perfektní návod jak chlastat, zvracet a dostat kapavku. Bedňák zpeněžil své vzpomínky. K dobru mu lze přičíst, že pokud v knize někoho shazoval, tak pouze sám sebe. Asi to bylo tím, že kromě přípravy před vystoupením a úklidu aparatury po vystoupení, moc dalších osobních zážitků s členy skupiny Queen nemá. Ale asi si taky určitě užil se skupinou svoje, takže budiž mu přáno. Co se mi líbilo, byl způsob vyprávění. Je vidět, že byl obrovským fanouškem skupiny a koncerty si užíval. Navíc myslím, že své práci rozuměl, proto vydržel u Queen tak dlouho. Naštěstí jsem poslouchala audioknihu, která je doplněna občas úryvkem písniček a načtena Jiřím Kornem s obrovskou pokorou. Takže jsem doposlouchala do konce, i když to byly úplně jiné vzpomínky, než jsem čekala.
Pokud čekáte, že se dozvíte nějaké neznámé / zajímavé / doplňující informace o kapele Queen, tak knihu rovnou zahoďte!
Snad poprvé se mi stalo, že jsem dočetla knihu a zapomněla na to. Takže teď mě čeká hodnocení této knihy a já to nazvu jedním slovem: Zklamání. Já jsem opravdu čekala něco víc než sebestředné vyprávění jistého bedňáka, který má na Google dvě fotky. O Queen jsem se zde nedozvěděla vůbec nic nového. I když jedno ano: Freddie měl rád horkou vodu s medem a citronem. To mám také ráda.
Queen patří dlouhá léta do mé hudební svaté trojice, takže jsem se na knihu moc těšil. Brzy však převládly nad jednotlivými odstavci rozpaky, které se mě, až na pár výjimek, držely téměř po celou dobu čtení. Nedozvěděl jsem se téměř nic nového, nějak zvlášť zajímavého, navíc, vadilo mi a rušilo, že se nepostupuje ve vyprávění chronologicky, přehledně rok za rokem. Jsem možná puntičkář, ale snažil jsem se sledovat a kontrolovat popisovaná období s informacemi, které se ke mně dostaly už v minulosti.
Pozvracení, věčně nalití a sjetí bedňáci mě nezajímali. Uvědomil jsem si někde za polovinou, že mimo koncertní pódia, přípravy vystoupení, vlastní práce, se blíž k osobním životům členů skupiny ve skutečnosti nedostali, ani nemohli. To byla úplně jiná liga...
Tohle je učebnicový příklad snahy vytřískat prachy z dojné krávy, která je zrovna v laufu díky velkému úspěchu filmu Bohemian Rhapsody. Totálně zbytečná kniha, která nepřidá nic zajímavého do informační mozaiky dokonce ani nejzarytějším fandům kapely, kteří jsou zároveň jedinou cílovkou, kterou by tato kniha vlastně teoreticky mohla zaujmout. Spisovatel zde velebí všední a otravně nudné zážitky, které nedokáží upoutat naprosto ničím. Nepotřebuji nutně skandály a šťavnaté drogové historky, ale tahle kniha neplní účel ani jako biografie, ani jako zajímavý příběh a dokonce ani jako zajímavé doplnění života za scénou. Jedna hvězdička je za vcelku čtivou formu, která alespoň nebyla přímo otravná.
Jsou to vzpomínky bedňáka u kapely Queen. Jinou knihu o této kapele jsem zatím nečetla. Kdysi jsem tuto kapelu dost poslouchala, tak jsem si i zavzpomínala a něco nového se dozvěděla.
Úprimne podľa názvu som čakal niečo iné, ak by sa to volalo "Robil som bedňáka u Queen" nepoviem ani pol slova a dám o hviezdu viac. Bolo to celkom vtipné, i keď miestami dosť "jednoduché".
Kdo čeká biografickou knížku o Queen, bude zklamaný. Neznámá historie je spíš pro starší a pokročilé fanouškovské hierarchie, taková kompilace poznámek pod čarou k všeobecně známým faktům. Autenticky popsaná doba, vztahy v rámci kapely, všednodenní problémy rockových hvězd i zákulisní historky. Zkrátka od každého něco. Já jsem si užila každou stránku. Jen škoda toho překladu…
Ještě jsem o Queen žádnou knihu nečetla, takže nemůžu porovnat. Táto se mi líbila.
Peter Hince je u mě králem satiry a nadsázky - jeho vyprávění o Queen je zajímavé, poutavé a hlavně k popukání zábavné ! Knihu jsem hltala po stranách a byla moc smutné, když tato jízda skončila. Určitě bych zařadila mezi první 3 TOPY o Queen.
Audiokniha. Načtení od Jiřího Korna perfektní, spolu s podkresy královské hudby moc pěkné. Obsahově žádný zázrak, místy strašná nuda. Kdyby to tak autor pořádně proškrtal ... nebo jako záležitost pro osobní blog. Jsou to především bedňácké historky a vzpomínky.
Tak si říkám - ježkovy zraky, jak to ti hoši od aparatury a spol. vůbec všechno přežili :-) Asi jako když kouknete na Keitha Richardse ze Rolling Stones a přemýšlíte, jestli to náhodou není jen fata morgana.
Hned ze startu je třeba upozornit, že Peter Hince píše primárně o svých osobních zážitcích a Queen jako takoví jsou víceméně v pozadí. Není to ale o nic méně zajímavé čtení a jsou tam momenty, kdy se člověk od srdce zasměje stejně tak jako pozastaví a uvědomí si, že je na tom celém něco smutného.
Poslouchala jsem jako audioknihu a jsem velmi mile překvapena výkonem Jiřího Korna.
Poslouchala jsem audio, musím říct, že je velmi pěkně zpracované s úryvky písniček, což je moc fajn. Něco nového jsem se dozvěděla spíše asi o pozadí koncertů. Zatím jsem o skupině nic nečetla nemůžu porovnávat. Za mě zajímavá oddechovka.