R. U. R. / Bílá nemoc / Matka
Karel Čapek
Tři nejproslulejší autorova dramata, jimiž promlouval k nejpalčivějším problémům meziválečné doby. Drama R.U.R. z roku 1920 ukazuje na nebezpečí jednostranně intelektuálního vývoje člověka, který v nerovnováze s citovým vývojem spěje přes přebujelou technickou civilizaci k zániku. Drama Bílá nemoc z roku 1937, z doby narůstajícího nebezpečí světového ohrožení nacismem, předvádí konflikt pacifistického lékaře a diktátora usilujícího o uchvácení světové moci. Drama Matka z roku 1938, z doby bezprostředního ohrožení naší vlasti nacismem, rozvíjí vnitřní konflikt matky, jež obětovala pro čest, vědu a politickou ideu čtyři syny a jež v době ohrožení země musí dát a nakonec dobrovolně dává i syna posledního, nejmilejšího.... celý text
Přidat komentář
Karel Čapek je moje láska. Nemůžu nedat plný počet hvězdiček. Pořád mám dojem, že měl snad třetí oko a viděl věci, o jakých se nikomu ani nezdálo.
Rychlovka na cestu vlakem nebo autobusem. Ve dvou a půl hodinách poslechu (nebo 80 stránkách četby) je toho ukrytého strašně moc a přitom s sebou příběh doktora Galéna nese jednoduché poselství. Apel proti válčení a ve své době především proti fašismu je tu pro dospělého čtenáře podán srozumitelně a jasně. Obávám se, že pro dětského čtenáře na základní škole, se skutečný význam skryje za příběh a zůstane nepochopený. Já osobně neumím číst mezi řádky a před přečtením si negooglím historické pozadí knihy (to dělám až po přečtení, protože se bojím spoilerů), takže když příběh hodnotím jako srozumitelný, tak je to pro nenáročného čtenáře
Co dílo, to skvost. Co dílo, to horská dráha emocí. Čtěte během studií v rámci povinné četby, čtěte i po nich.
První setkání s Čapkem. Buď byla každá další hra byla ještě lepší než ta předchozí, nebo se postupně zamilovávám.
Smekám.
Nemám příliš rád tuto divadelní formu - vadí mi odkazy na osoby a nepřítomnost klasického popisu děje. Ale rychle jsem si zvykl, Čapek je skvělý a umí.
R.U.R., Bílá nemoc a Matka - tři Čapkova dramata - první s vidinou nástrah, které může přinášet nekontrolovaný či nekontrolovatelný technický pokrok, bez důrazu na jeho sociální a sociologické aspekty. Technika přerůstá člověku přes hlavu a nakonec ho zničí. To není protest proti technickému pokroku, jenom zdůraznění nutnosti udržet proporce a zodpovědnost. Čapkův výhled do budoucnosti je jasnozřivý - vývoj umělé inteligence není v žádném případě jenom otázka technická.
Bílá nemoc - silně protiválečné drama - ani nebezpečí smrtelné nákazy a výhled na vítězství nad touto nakažlivou nemocí podmíněné ukončením všech válečných konfliktů a uzavřením světového míru, nezastaví válečnou náladu a přípravy na válku. Snaha dr. Galéna donutit lidstvo k míru vyznívá v kontextu válečné hysterie téměř naivně. Tragický závěr je apelem na uskutečnění této jeho ideje.
Matka - podle mne nejsilnější z těchto tří dramat, právě díky akcentaci bolesti matky, která za různých okolností ztratí manžela a syny. Vší silou se snaží za občanské války uchránit od stejného osudu svého posledního, nejmladšího syna ("...připadám si jako vlčice! Nic na světě není tak zběsilého jako mateřství...")
Z knihy:
Matka rozmlouvá se svým mrtvým mužem a na jeho argument o čestné smrti říká:
"Čestnou, já vím! Vám připadá hrozně čestné za něco umřít; ale, že zemřete někomu, na to už nemyslíte!"
Hlas z amplionu: "Slyšte, slyšte, slyšte: bez odpovědění války, bez důvodu, beze slova jednání překročila cizí armáda hranice naší země. Nepřítel využil chvíle, kdy se náš národ sám smrtelně oslabil nešťastnou občanskou válkou, a přepadl naše území pod záminkou, že přichází obnovit pořádek. Kdo mu dal k tomu právo? Jaký má důvod k intervenci? Není důvodu, není práva. voláme celý svět: slyšte stal se zločin, stal se nevýslovný zločin!"
Viděl Čapek do budoucnosti, nebo "jenom" viděl do politiky a znal cesty lidského myšlení a uvažování?
Každopádně jeho myšlenky předložené v těchto dramatech neztrácejí ani
v současnosti nic na své naléhavosti. Spíše naopak!
Karel Čapek je génius!! :)) Matka mi přijde jako slabší odvar Bílé nemoci, neboť myšlenka je tatáž, ale jinak dobrý!!! :))
Skvělé, prostě skvělé! Zbožňuji tyto tři divadelní hry. Mám ráda styl jakým Čapek psal, využívá bohatou slovní zásobu, ale zároveň se neuzavírá veřejnosti. Je skvělý vypravěč a jeho příběhy mají spád. Dílo se mi velmi líbilo.
Co geniálního napsat k tak geniálním myšlenkám, které měl K. Čapek pěkně v hlavě poskládané? Všechny tři dramata se mi moc líbila. Skutečně jsem se při jejich čtení cítila jako v hledišti divadla. Nevím, zda to doporučovat jakou povinnou četbu na středních školách, protože já sama jsem si k tomu našla cestu až po 25ti letech odchodu z gymnázia.
Všechna tato tři díla po kupě vzdávají hold dle mého názoru nejlepšímu českému spisovateli - Karlu Čapkovi.
Matku jsem nečetla, ale R.U.R. a Bílá nemoc byly pro mě úžasné povídky. Měly v sobě jakousi nadčasovost a docela se i hodí k dnešní době. :)
Nikdy by mě nenapadlo, že mě zaujme kniha od Čapka a podobných spisovatelů. Musím uznat, že jsem se hodně spletla. DOPORUČUJI.
O Matce Čapek napsal: " Nechce umravňovat, nemůže řešit: chce jen podmínit v lidech svědomí. "
Matka nejlepší, Bílá nemoc v těsném závěsu, R.U.R. o něco slabší. Matka je působivá a na konci se člověku vážně sevře srdce. Opravdu nutí člověka se zamýšlet nad tím, kdo je hrdina a co tím působí ostatním. Bílá nemoc mi přišla opravdu děsivá a vyvolávala ve mně dost sugestivní představy celé té hrůzy.
Kniha mě překvapila. Čekala jsem, že to bude nudná klasika. Ale nakonec mě zaujala. RUR nic moc, ale ostatní 2 hry se mi opravdu líbily.
Abych pravdu řekl, od R.U.R. jsem čekal mnohem více a navzdory aureole celé hry (např. že dala světu slovo robot), jsem z ní byl dost zklamaný. Naproti domu dvě následující dramata jsou jedno lepší než druhé. Bílá nemoc má velmi zajímavou zápletku, skvělý závěr, ale na rozdíl od např. Matky, z ní čiší takový ten strnulý a neproduktivní (až by se mi chtělo napsat zpátečnický či reakční) idealistický humanismus. Nejzajímavější bezesporu je silně vnitřně pocitové drama Matka, odhalující vnitří běsy a trápení žen coby manželky/matky/ženy tváří v tvář dravému, nemilosrdnému a nepochopitelnému mužskému světu. Matka drtí silou pneumatického svěráku. Hry hodnotím vzestupně: R.U.R. - 60%, Bílá nemoc - 80% a Matka 100%.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie roboti druhá světová válka (1939–1945) nacismus vlastenectví česká literatura divadelní hry Československo antifašismus
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Začetl jsem se do R.U.R. - kvůli modernímu světa pojetí- umělá inteligence - co vše lze dělat za člověka. Kam až to může dovést: k tomu autor zaujímá jasné stanovisko. A obě další hry patří mezi to nejlepší, co autor napsal - Karel Čapek byl velký vizionář a skvělý spisovatel.