Ohavná pila
Daniel Handler
Řada nešťastných příhod série
< 4. díl >
Ve čtvrtém příběhu kultovní série se sourozenci Baudelairovi dostanou do města Mizerova ke svému dalšímu opatrovníkovi. Ani zde se vška nedočkají klidu, protože jsou nuceni pracovat na pile a navíc se opět objeví známý zlosyn, který touží po jejich dědictví.
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
The Miserable Mill, 2000
více info...
Přidat komentář
Jako dítě jsem tuhle sérii měla moc ráda, byla taková jiná, než ostatní knížky pro děcka. líbilo se mi, že se všechny vědecké vynálezy tváří, že by to fakt mohlo fungovat. Nicméně musím doporučit také film a seriál, obojí se mega povedlo.
Opět fajn čtení, ty děti mají opravdu děsnou smůlu. Jsem zvědavá, co se jim příště přihodí.
Člověk by si řekl, že autor pojede stále stejnou písničku a čtenář se začne nudit. Opak je pravdou a do začátku jsem si mylně domníval, že jsem po 50 stránkách rozuzloval celou záhadu... jak krásné je mýlit se.
Na knížce zbožňuji to nenásilné rozšiřování slovní zásoby. Všechno čtu v angličtině a (i když mám angličtinu vystudovanou) stále si rozšiřuji slovník o nové obraty.
Znovu jsem se odhodlala k rereadingu celé této série. Zatímco první tři díly jsem četla už asi třikrát nebo čtyřikrát, po šestý díl dvakrát, další díly pak jenom jednou a to už docela dávno.
Miluju tuhle sérii, všechno mi na ní dokonalé hraje. Pokud se na to podíváme jako na dětskou knihu, pak je skvěle napsaná, krátká, ale nepodceňuje mladé čtenáře. Velmi obohacující jsou dle mého vysvětlivky cizích slov.
Ale i jako dospělý čtenář si přijdete na své. Postava vypravěče a jeho tajemný příběh je úchvatný. Tolik otázek a záhad, které jsou vtisknuty do poměrně jednoduchého příběhu sirotků. Jeho humorné vstupy do děje jsou úžasné.
V neposlední řadě musím říct, že zbožňuji ilustrace knihy!
Tento díl patří ještě do fáze, kdy mají sirotci pěstouny, což jsou mé o kapku oblíbenější knihy. Opět je tu pitoreskně vykreslena temná atmosféra mizerova. Oceňuji fórek s Georgii Orwellovou, která má ordinaci ve tvaru oka.
Tahle série je prostě skvost!
Všichni se shodneme na tom, že sourozenci Baudelairovi doposud neměli moc snadný život. Během krátké chvíle ztratili domov i rodiče a v následujících týdnech stihli vystřídat již několik různých opatrovníků. Tentokrát je pan Poe zavede do malé vesničky, kde se sourozenci mají zabydlet na místní pile.
Za mě mohu říct, že se mi tahle knížka líbila zatím nejméně. Autor se i počtvrté neochvějně drží zajetého vzoru a za mě už to tedy není dostatečné, když totiž něco někdo opakuje pořád dokola, trošku to ztrácí na nápaditosti. I tady tedy najdeme nové místo, nového opatrovníka, nový převlek a nový plán. Sourozenci se tu, na rozdíl od ostatních dílů, setkají i s jinými padouchy, což je sice milé zpestření, ale nestačí to. Pořád čekám v nějaký dějový posun.
Další skvělý díl, stejně jako ty předchozí ♥ Vážně obdivuju " Snicketův" pohled na svět a to jeho vysvětlování ponaučení :D Jediné, co mi začíná připadat docela trapné, je to, jak Olaf na konci vždycky jednoduše uteče, Violet, Klaus a Sunny jen stojí a koukají a pan Poe kašle a křičí: "Jste zatčen!" - doufám, že to v dalších dílech bude jiné :D
Příběh je, stejně jako v předchozích dílech, poutavý a velice čtivý. Doplňkové ilustrace umocní celkový "ponurý" pocit, který čtenář má a na což upozorňuje autor hned na první stránce. Avšak jak série pokračuje, nemohu se zbavit pocitu, že je v podstatě každá kniha o tom stejném, jen se odehrává v jiném prostředí.
Ohavná pila je vůbec první díl, u kterého, pokud jste viděli filmové zpracování, vůbec nevíte, co se bude dít. Děj je stále podobný, opět se nedozvídáme nic nového, což si myslím, že je u čtvrtého dílu už trochu na škodu. Ale nevzdávám to, určitě si přečtu další díly. Jsem zvědavá na osudy sirotků...
Řada Nešťastných Příhod (4)/Ohavná Pila
Hodnocení od thg-queen
04.03.2016
Mně se tahle kniha docela líbila. Ráda čtu knihy které nemají tak dobré konce a taky které jsou v serie a tahle serie má 13 knih. Ta kniha byla velmi nevyzpytatelná a záhadná. Klaus se mi líbí nejlíp protože rád čte a já taky ráda čtu knihy. Nevíš jestli Shirley je hrabě Olaf nebo ne až do konce. Líbí se mi že taky dal do tí knihy smrt, protože smrt je část života které hodně spisovatelé pro mladé lidi o nedávají do knih. Docela tahle kniha byla dobrá a uplně nejlepší na konci. Já bych jí dala 8/10 nebo 4/5.
Aluze:
doktorka Georgina Orwellová (George Orwell, spisovatel, tvůrce antiutopií)
Vsuvky, které možná něco znamenají (ale spíš asi ne:)):
- LS miloval Beatrice, ale ta se za něj z nejrůznějších příčin nemohla provdat. Místo aby mu to řekla, napsala o tom dvouset stránkovou knihu s poslala mu ji po poštovním holubovi.
- Když LS jednou někdo podrazil nohy,omylem rozbil kouli jisté věštkyně, kterou nesl.
- LS strávil noc na stromě obklopeném masožravými krokodýly
- LS podnikl šermířský souboj s opravářem TV
- Beatrice si těsně před smrtí kladla otázku, kde je hrabě Olaf – ale kladla si ji moc pozdě.
Lemonyho Snicketa jsem začal číst kvůli filmu. Ten mě bavil už napoprvé, nesčetným opakováním se ale zařadil mezi moje nejoblíbenější stálice. Kdo ho viděl, ví, že děj se skládá z prvních tří knížek poslepovaných dohromady a sem tam přepsaných. Tím pádem taky víte, že čtyřka je vůbec první díl, u kterého jsem neměl sebemenší tušení, kudy se bude ubírat, a o to víc jsem se těšil.
Na konci třetího dílu se sirotci zase jednou těsně vymanili ze spárů Olafa, bohužel se jim ani tentokrát nepodařilo zachránit svého opatrovníka, trhlou tetu Josephine. A tak se začátkem čtyřky opětovně ocitají na cestě vstříc novému, který žije uprostřed ničeho. I čtvrtá knížka se tedy drží zaběhlého schématu - nové místo - potíže - zabydlování - tajemství - další potíže - všudypřítomná hrozba vyčkávajícího Olafa - dramatické finále.
Tuhle zaběhlou formulku ale (naštěstí) narušuje novým prvkem, a sice vůbec poprvé se Baudelairovi konfrontují s faktem, že Olaf a jeho herecká sestava nejsou jediní zlí lidé, kteří existují. Počínaje jejich novým opatrovníkem, který se nechává oslovovat výhradně Sir nebo The Boss, a který je nutí do neuvěřitelně těžké práce na jeho pile. Ani předák Flacutono není zrovna nejvlídnější, a tajemná doktorka Georgina Orwell (jistě Vám neunikne narážka na George Orwella), která žije v domku připomínajícím oční bulvu, jejich duši taky na klidu nepřidá. Navrch je celá díky tomu trochu míň předvídatelná. A do toho všeho je bankéř Poe snad natvrdlejší než kdy dřív. Naštěstí i v takovém ponurém místě se najde několik vlídných tváří, věčný optimista Phil a uťáplý společník Sira Charles. No a samozřejmě Baudelairovi mají především jeden druhého.
Navíc díl potěšuje tím, že nutí sourozence Baudelairovy vyměnit si role. Vynálezkyně Violet je v zájmu záchrany svojí i sourozenců nucená porozumět komplikovanému psanému textu plnému cizích slov, sečtělý Klaus je zase nucený vynalézat. Jinak se ale jedná o velice podobné dílo plné absurdních pravidel i zákonů. Dojem je pozitivní, ale už by to vážně chtělo výraznější posun.
Kniha se mi líbila, i přestože se děj omývá stále dokola. Akorát mě rozčilují věty typu: Milí čtenáři,
pevně doufám, že jste si tuto knížku nevybrali jako příjemné oddychové čtení před spaním. Jestliže ano, radím vám ze srdce, abyste na ni okamžitě zapomněli. Přijde mi to spíše komické, protože přesně proto jsem si tuto knihu přečetla. Jako oddychovou knihu před spaním.
Autor mele to samé pořád dokola.Až mě to přestává bavit.Ale musím tuto sérii dočíst , protože je nesmírně zajímavá.
Další díl seriálu Řady nešťastných příhod podle mě dopadl vlastně tak jako předešlé díly. Za dvě hodiny to je přečtené, budete se bavit, ale celkově celá série přešlapuje stále na místě a vůbec nikam se neposouvá, což by už u čtvrtého dílu měla. V každém případě palec nahoru za optimistu Phila a na betoně namalovaná okna propisovací tužkou.
Autorovy další knížky
2001 | Zlý začátek |
2016 | Proč jsme se rozešli |
2002 | Strohá akademie |
2007 | Konec |
2001 | Temné terárium |
Štvrtá časť o súrodencoch Baudelairových, ktorých nešťastný osud privedie tentokrát k novému opatrovníkovi na pílu do Mizerova, kde musia bývať a pracovať. Znášajú všetky nespravodlivosti a dúfajú, že aspoň takto ostanú skrytí pred Olafom. Tak, ako to ale býva vo väčšine nešťastných príbehoch, neostanú deti v bezpečí na dlho.
Milujem čítať tieto krátke príbehy cestou do práce, nevyžaduje to extrémnu pozornosť a rýchlo ubiehajú. Plus na toto obdobie je táto atmosféra ideálna.