Radost ze života a umírání v pokoji

29.10.2019

Třetí díl je přístupnější než druhý. Výklad je vhodné brát s rezervou. Dalajlama místy uvádí, jak jsou ideální podmínky nutné pro praktikování buddhismu diametrálně odlišné od naší každodenní situace.
Výklad odpovídá stylu školy Gelug, která myšlenkově vychází z dnes již zaniklé školy Kadampa. Učení této školy obsahuje především sútru a té tantry tam moc není. Tibetský buddhismus je vlastně mahajána a jóga, ale zde na vadžrajánu dojde jen v případech, kdy se objevuje Milaräpa nebo další mistři.
Doporučuju každému, kdo se zajímá o duchovno nebo spiritualitu. I duchovní učení musí mít logický smysl. Přečtení je tak nesmírně užitečné, protože se předávané informace dají racionálně uchopit. Žádné tajemství, esoterika či „víra v něco“. Víra je zde sice vyžadována, ale jako metoda a ne víra v něčí názory. Výklad je prakticky úplně zbaven folklóru a je téměř sekulární.
Dalajlama se tak ukazuje jako velmi zdatný autor v přeměně tradičního tibetského buddhismu v učení moderního stylu. Díky jeho škole je však jasné, že výklad bude vyhovovat spíše asketicky zaměřeným jedincům.
Koho tibetský buddhismus oslovil, ale nesedí mu klášterní pojetí školy Gelug, měl by se zaměřit na školy Kagjü nebo Ňingma, které se lépe hodí pro laické praktikující. Učení tibetských škol se liší a je vhodné pro různé povahy. Škola Gelug se třeba doporučuje lidem, kteří mají jako hlavní rušivou emoci zmatek. Pro Kagjü je to připoutanost a touha a u Ňingmy pýcha a hněv.
Nějaká praxe je sice v knize popsána, ale kdo očekává nějaké konkrétní návody, bude asi zklamán. Je to spíš čtivě podaná teorie pro seznámení s tibetským buddhismem. 85%