Radost ze života a umírání v pokoji přehled
Jeho Svatost Dalajlama XIV. (p)
Kniha přináší pohled na tradiční buddhistickou nauku v moderním pojetí autora, který je nejvyšším představitelem tibetského buddhismu. Dalajlama svou knihu označuje za pomůcku pro ty, kteří nemají dostatek času nebo příležitostí k rozsáhlejšímu studiu nauky. Proto je toto dílo zaměřeno velmi prakticky, s pochopením pro situaci dnešního - i západního - člověka, a obsahuje konkrétní meditační cvičení, jejichž úkolem je vést čtenáře, aby probudil svou mysl a tak vstoupil do koloběhu existence.... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 1998 , PragmaOriginální název:
The Joy of Living and Dying in Peace, 1994
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Radost ze života a umírání v pokoji. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
První dvě třetiny knihy jsou velmi inspirativní a k zamyšlení. Poslední třetina obsahuje návody, které nejsou úplně pro každého. Chybělo mi tam více aplikace pro normálního (západního) smrtelníka. Místy mi to přišlo až příliš přísné. Jiné knihy se mi četly v závěru lépe. Nicméně kniha je srozumitelná.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Radost ze života a umírání v pokoji v seznamech
v Přečtených | 27x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 17x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 3x |
Autorovy další knížky
1999 | Cesta ke štěstí |
2017 | Kniha radosti |
2010 | Jak vidět sebe samé tak, jací doopravdy jsme |
2002 | Čtyři vznešené pravdy |
1997 | Cesta ke svobodě |
Třetí díl je přístupnější než druhý. Výklad je vhodné brát s rezervou. Dalajlama místy uvádí, jak jsou ideální podmínky nutné pro praktikování buddhismu diametrálně odlišné od naší každodenní situace.
Výklad odpovídá stylu školy Gelug, která myšlenkově vychází z dnes již zaniklé školy Kadampa. Učení této školy obsahuje především sútru a té tantry tam moc není. Tibetský buddhismus je vlastně mahajána a jóga, ale zde na vadžrajánu dojde jen v případech, kdy se objevuje Milaräpa nebo další mistři.
Doporučuju každému, kdo se zajímá o duchovno nebo spiritualitu. I duchovní učení musí mít logický smysl. Přečtení je tak nesmírně užitečné, protože se předávané informace dají racionálně uchopit. Žádné tajemství, esoterika či „víra v něco“. Víra je zde sice vyžadována, ale jako metoda a ne víra v něčí názory. Výklad je prakticky úplně zbaven folklóru a je téměř sekulární.
Dalajlama se tak ukazuje jako velmi zdatný autor v přeměně tradičního tibetského buddhismu v učení moderního stylu. Díky jeho škole je však jasné, že výklad bude vyhovovat spíše asketicky zaměřeným jedincům.
Koho tibetský buddhismus oslovil, ale nesedí mu klášterní pojetí školy Gelug, měl by se zaměřit na školy Kagjü nebo Ňingma, které se lépe hodí pro laické praktikující. Učení tibetských škol se liší a je vhodné pro různé povahy. Škola Gelug se třeba doporučuje lidem, kteří mají jako hlavní rušivou emoci zmatek. Pro Kagjü je to připoutanost a touha a u Ňingmy pýcha a hněv.
Nějaká praxe je sice v knize popsána, ale kdo očekává nějaké konkrétní návody, bude asi zklamán. Je to spíš čtivě podaná teorie pro seznámení s tibetským buddhismem. 85%