Raný Husserl a filosofie jazyka. K Husserlově filosofii a myšlení jazyka v období 1891–1914
Petr Urban
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/221440/mid_rany-husserl-a-filosofie-jazyka-k-h-221440.jpg
5
1
1
Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu. Podává historicko-filosofický výklad Husserlova myšlení a jeho pojetí jazyka v období od Filosofie aritmetiky (1891) přes Logická zkoumání (1900/01), Přednášky o teorii významu (1908), Ideje I (1913) až po Rukopisy k fenomenologii výrazu (1913/14), které byly poprvé uveřejněny teprve nedávno. Kniha může čtenáři sloužit rovněž jako úvod do myšlenkového světa Husserlovy fenomenologie ve fázi jejího zrodu na přelomu 19. a 20. století.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
fenomenologie filozofie jazyka
Autorovy další knížky
| 2014 |  Raný Husserl a filosofie jazyka. K Husserlově filosofii a myšlení jazyka v období 1891–1914 |
| 2020 |  Donald Winnicott a politická teorie |
| 2016 | Jak rozumíme druhým?: Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka |
| 2011 | Fenomenologie tělesnosti |
Tematicky značně specializované pojednání pozoruhodné oblasti výzkumů slavného myslitele.
Nemá smysl cokoli vytýkat - takovou knihu jsme si, myslím, přáli všichni, kdo o danou poblematiku máme zájem.
Snad jenom zmíním jedno riziko, které kniha na sebe bere:
Myslím, že je trochu ošidné používat pro výklad velké množství přímých citací, zvlášť pokud se názor Husserla na danou problematiku značně obměňoval. Historický a věcný výklad mají svoje specifické problémy a přímé odkazy je ještě navíc kombinují:
- nikdo přesně neví, jakým způsobem by Husserl dál rozvíjel své myšlenky a do jaké míry jsou citace z rukopisů relevantní pro historický výklad (a to i když jsou věcně oprávněné)
- časové vodítko je problematické (a to i když známe přesné datování)
- případné objevené kontroverze v textech dopadají až příliš snadno buď na hlavu Husserla, nebo jeho nebohého interpreta (místo aby přispívaly k rozvíjení myšlenek)
Tolik k tomu, co čtenář musí tolerovat...