Raný Husserl a filosofie jazyka. K Husserlově filosofii a myšlení jazyka v období 1891–1914 přehled
Petr Urban
Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu. Podává historicko-filosofický výklad Husserlova myšlení a jeho pojetí jazyka v období od Filosofie aritmetiky (1891) přes Logická zkoumání (1900/01), Přednášky o teorii významu (1908), Ideje I (1913) až po Rukopisy k fenomenologii výrazu (1913/14), které byly poprvé uveřejněny teprve nedávno. Kniha může čtenáři sloužit rovněž jako úvod do myšlenkového světa Husserlovy fenomenologie ve fázi jejího zrodu na přelomu 19. a 20. století.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Raný Husserl a filosofie jazyka. K Husserlově filosofii a myšlení jazyka v období 1891–1914. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Raný Husserl a filosofie jazyka. K Husserlově filosofii a myšlení jazyka v období 1891–1914 v seznamech
v Přečtených | 2x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 1x |
Štítky knihy
fenomenologie filozofie jazyka
Autorovy další knížky
2014 | Raný Husserl a filosofie jazyka. K Husserlově filosofii a myšlení jazyka v období 1891–1914 |
2020 | Donald Winnicott a politická teorie |
2016 | Jak rozumíme druhým?: Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka |
2011 | Fenomenologie tělesnosti |
Tematicky značně specializované pojednání pozoruhodné oblasti výzkumů slavného myslitele.
Nemá smysl cokoli vytýkat - takovou knihu jsme si, myslím, přáli všichni, kdo o danou poblematiku máme zájem.
Snad jenom zmíním jedno riziko, které kniha na sebe bere:
Myslím, že je trochu ošidné používat pro výklad velké množství přímých citací, zvlášť pokud se názor Husserla na danou problematiku značně obměňoval. Historický a věcný výklad mají svoje specifické problémy a přímé odkazy je ještě navíc kombinují:
- nikdo přesně neví, jakým způsobem by Husserl dál rozvíjel své myšlenky a do jaké míry jsou citace z rukopisů relevantní pro historický výklad (a to i když jsou věcně oprávněné)
- časové vodítko je problematické (a to i když známe přesné datování)
- případné objevené kontroverze v textech dopadají až příliš snadno buď na hlavu Husserla, nebo jeho nebohého interpreta (místo aby přispívaly k rozvíjení myšlenek)
Tolik k tomu, co čtenář musí tolerovat...