Ratajský les
Aleš Palán
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286820/bmid_ratajsky-les-VUY-286820.jpg
4
177
177
Staré zločiny jsou dávno promlčeny. Zapomněli na ně snad i jejich dřívější aktéři z padesátých. Už nechtějí převrátit svět jako kdysi, stačí jim dožít stranou a v klidu. Jsou tu ale také ti, kteří jsou přesvědčeni, že pachatelé zločinů by v klidu žít neměli, že na zaplacení viny není nikdy dost pozdě. Ratajský les v Posázaví se stal v lednu 1952 místem vraždy. Na hromadě klestí zde byla nalezena komunistická funkcionářka Anna Felbabová s prostřelenou hlavou. Rudá justice odpověděla na její smrt nekompromisně a propaganda jí propůjčila vlastní interpretaci. Znovu tekla krev, vinných i nevinných, na starou křivdu se navršily křivdy nové… Prošlo víc než půl století, a spravedlnost se nedostala ke slovu. Na její místo tak nastupuje msta a kolo násilí se znovu roztáčí. Ratajský les čeká na svou poslední oběť. Román vychází ze skutečných událostí, dotváří je a fabuluje. Dvě linie příběhu z let 1952 a 1958 prolíná třetí dějová osa – ta současná. Brzy se ukáže, jak osudově spolu všechny tři souvisejí. Neboť minulost stále ještě není pohřbena.... celý text
Přidat komentář
Zajímavě zvolená forma - prolínání jednotlivých příběhů v první, druhé i třetí osobě bylo fajn, osvěžující a zároveň dynamické. Nicméně tím, jak do původního tria ke konci vstupovaly další a další vypravěči, začalo být vše mírně chaotické.
První dva příběhy mě celkem bavily (za vším hledej jednoduchý motiv) a možná i vzdáleně připomínaly Hájíčkovo Selský baroko. Příběh ze současnosti však bohužel hodnotím jako nejslabší. Jazykově se autor snažil přiblížit dnešní mládeži, což se mu vcelku i povedlo, ale jinak na mě příběh působil jaksi naivně. Xnáctiletá dívka, mstící se jak česká Lisbeth Salanderová všem dosud žijícím komančům a všechno jí navíc tak skvěle vychází (i ty vzorky DNA má téměř na počkání jak Horatio Caine). Konec knihy je tak nějak očekávaný spíše než "nečekaný" a závěrečná pointa proto bohužel příliš nevyzní, škoda.
Tato kniha je důkazem toho, jak důležitá je literatura. A ještě více – dobře napsaná literatura. Už dlouho jsem se tak netetelil blahem nad úžasným jazykem, originálními obraty, nad celkovou koncepcí, nad vtipem, sarkasmem, důrazným nasráním i hlubokým pochopením. Skvělá kniha. Nejen z hlediska literárního...
Dělat zlé věci pro dobrou věc, s dobrým úmyslem, z dobrých důvodů… to je nitka, která se vine desítkami příběhů. V knize Ratajský les pak především v části ze současnosti. Samozřejmě. Člověk to bere s nadsázkou. A z tohoto pohledu je to vlastně až zábavné. Groteskní. Ovšem v celkovém kontextu kniha rozhodně humorná není.
S kolegou vedeme dlouhé hovory o tom, co je legitimní odboj, jaké násilí se dá ještě ospravedlnit třídním bojem, a které je už za hranou. Co je ještě revoluce, a co už jen bezbřehý chaos. Z mého pohledu je špatné jakékoliv násilí. Že je to zbabělé? A že ne každý se chce stát mučedníkem? Nevím. Má generace (zatím) nemusela řešit složitá dilemata na hraně života a smrti. A sám v sobě si nenesu hluboké křivdy. Dokážu ale vést vášnivé řeči. V kavárně. V teple a v bezpečí. Třeba nad podobnými knihami…
Vyprávění ze tři stran se mi líbilo, téma a zpracování super. Ale ubrala jsem hvězdu za ten závěr! Rok 2015 a dovysvětlování všeho a ze všech pohledů už klidně mohlo být vynecháno.
Styl vyprávění mi úplně nesedl, občas hned nebylo jasné, kdo zrovna vypráví. Bohatě to však vynahradil příběh samotný. Soudruzi se v 50. letech opravdu činili.
Části odehrávající se v 50. letech se mi líbily, současná linie se samozvanými mstiteli už mnohem méně. Ale co mi vadilo nejvíc, je použitý jazyk, hovorová čeština promísená rádoby odvazovými výrazy i vulgaritami. Kniha se proto v mých očích odsunula mezi spotřební zboží, všední, netřeba ukládat do paměti.
Už jsem patrně této tématiky přejezená. Kniha mi proto nepřipadá tak zajímavá jako těm, co v té době nežili a znají ji jen zprostředkovaně. Taky se mi nelíbí vulgarismy, to knize úroveň nezvedne. Takže bohužel, nezaujalo mně to.
Výborně napsaný příběh zasazený do padesátých let s jednou navazující současnou linkou. Obě časové roviny z padesátých let perfektně vystihují tehdejší atmosféru ve společnosti: strach, udavačství, zatýkání, vězení, potrestání viníků i nevinných, "dobrovolné" vstupy do kolchozu, konfiskace majetku......
Moc se mi líbilo pojetí příběhu z několika úhlů pohledu - Pták, Melichárek, kněz Jonáš, Dítě, Helena Felbabová... Popsané pocity a motivace každého z nich..... Opravdu dobré... Akorát mi trochu neseděla ta současná linka - víc mě bavily obě dvě linky historické - ty byly opravdu boží (= výborně napsané :-)
"Ves si oddechla. Žádná utržená fuchtle už nebude lidi rozeštvávat, ničit a popouzet. Místní hrozba je pryč, na druhou stranu se přiblížilo něco děsivějšího. A že vzdálenějšího? Co znamená dálka pro neštěstí, které má opravdu přijít?
(...)
Smrk dobře ví, že jednou kulkou a jedním provazem tohle neskončí, za katr pomaže nejen vrah, ale i ti, co něco měli, ti, kteří se nedali, kdo se namane.... Lidi, co se znali od kolíbky, po sobě začali koukat po očku, kterej z nich má v tom mordu prsty? Nikdo nevěděl. Zato všichni vědí, proč to ten chlap vyved."
Aleš Palán mě velmi mile překvapil. Knížka je o vážném tématu, ale je výborně napsaná. Autor dokáže dobře používat slovník osob různého věku a postavení. Knihu jsem zhltla. Překvapilo mě, že existují skupiny mstitelů, které berou právo a pomstu do vlastních rukou.
Tři časové linie příběhu, v němž téměř nikdo není bez viny. Tři linie, z nichž ty dvě starší na mě působily věrohodněji. Současnost je z většiny vyprávěná pohledem radikálky, která je s historickými událostmi osobně propojená … Autor její myšlenky vyjadřuje možná zbytečně drsně a vulgárně.
Oceňuji, že autor v doslovu doplnil informace o tom, co je skutečné a co už ne … Dobrá kniha, rozhodně vede k zamyšlení.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány terorismus historické detektivky poválečná doba komunistický režim podle skutečných událostí Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2018 |  Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři |
| 2019 | Jako v nebi, jenže jinak |
| 2016 |  Ratajský les |
| 2021 | Nevidím ani tmu: Rozhovory o naději |
| 2016 | Brnox. Průvodce brněnským Bronxem |
Poslouchám jako audio knihu. Hrozná padesátá léta. Příběh je napínavý, proplétá se několik časových linek.Ta současná linka mě nebavila, spíš překážela.