Ratajský les
Aleš Palán
Román, odehrávající se střídavě ve třech časových rovinách, vychází především ze skutečné události z počátku padesátých let, kdy byla na kutnohorském okrese zavražděna vesnická komunistická funkcionářka. Aktivní funkcionářka Anna Felbabová prosazovala na počátku padesátých let zemědělskou linii vládnoucí strany tak nekompromisně, že se stala postrachem téměř všech rolníků v obci. Několik jedinců se snažilo agresivní ženě postavit, původně ji chtěli pouze zastrašit, ale akce se vymkla. Felbabová zemřela ranou z pistole a tato událost se stala rozbuškou pomstychtivého řádění příslušníků StB. Vedle usvědčených vrahů, dopadených až šest let po činu, smetla řadu nevinných osob, jež donutila existovat na samém dně společenské hierarchie. Pelán domýšlí důsledky nepromyšleného skutku, který poznamenal osudy lidí i v dalších generacích. Mnozí nezapomněli na nezasloužené křivdy a ti nejmladší se pak na počátku jedenadvacátého století, roztrpčeni z toho, že komunistická zlovůle nebyla potrestána, rozhodnou vzít spravedlnost do svých rukou...... celý text
Přidat komentář
Zajímavě zvolená forma - prolínání jednotlivých příběhů v první, druhé i třetí osobě bylo fajn, osvěžující a zároveň dynamické. Nicméně tím, jak do původního tria ke konci vstupovaly další a další vypravěči, začalo být vše mírně chaotické.
První dva příběhy mě celkem bavily (za vším hledej jednoduchý motiv) a možná i vzdáleně připomínaly Hájíčkovo Selský baroko. Příběh ze současnosti však bohužel hodnotím jako nejslabší. Jazykově se autor snažil přiblížit dnešní mládeži, což se mu vcelku i povedlo, ale jinak na mě příběh působil jaksi naivně. Xnáctiletá dívka, mstící se jak česká Lisbeth Salanderová všem dosud žijícím komančům a všechno jí navíc tak skvěle vychází (i ty vzorky DNA má téměř na počkání jak Horatio Caine). Konec knihy je tak nějak očekávaný spíše než "nečekaný" a závěrečná pointa proto bohužel příliš nevyzní, škoda.
Tato kniha je důkazem toho, jak důležitá je literatura. A ještě více – dobře napsaná literatura. Už dlouho jsem se tak netetelil blahem nad úžasným jazykem, originálními obraty, nad celkovou koncepcí, nad vtipem, sarkasmem, důrazným nasráním i hlubokým pochopením. Skvělá kniha. Nejen z hlediska literárního...
Dělat zlé věci pro dobrou věc, s dobrým úmyslem, z dobrých důvodů… to je nitka, která se vine desítkami příběhů. V knize Ratajský les pak především v části ze současnosti. Samozřejmě. Člověk to bere s nadsázkou. A z tohoto pohledu je to vlastně až zábavné. Groteskní. Ovšem v celkovém kontextu kniha rozhodně humorná není.
S kolegou vedeme dlouhé hovory o tom, co je legitimní odboj, jaké násilí se dá ještě ospravedlnit třídním bojem, a které je už za hranou. Co je ještě revoluce, a co už jen bezbřehý chaos. Z mého pohledu je špatné jakékoliv násilí. Že je to zbabělé? A že ne každý se chce stát mučedníkem? Nevím. Má generace (zatím) nemusela řešit složitá dilemata na hraně života a smrti. A sám v sobě si nenesu hluboké křivdy. Dokážu ale vést vášnivé řeči. V kavárně. V teple a v bezpečí. Třeba nad podobnými knihami…
Vyprávění ze tři stran se mi líbilo, téma a zpracování super. Ale ubrala jsem hvězdu za ten závěr! Rok 2015 a dovysvětlování všeho a ze všech pohledů už klidně mohlo být vynecháno.
Styl vyprávění mi úplně nesedl, občas hned nebylo jasné, kdo zrovna vypráví. Bohatě to však vynahradil příběh samotný. Soudruzi se v 50. letech opravdu činili.
Části odehrávající se v 50. letech se mi líbily, současná linie se samozvanými mstiteli už mnohem méně. Ale co mi vadilo nejvíc, je použitý jazyk, hovorová čeština promísená rádoby odvazovými výrazy i vulgaritami. Kniha se proto v mých očích odsunula mezi spotřební zboží, všední, netřeba ukládat do paměti.
Už jsem patrně této tématiky přejezená. Kniha mi proto nepřipadá tak zajímavá jako těm, co v té době nežili a znají ji jen zprostředkovaně. Taky se mi nelíbí vulgarismy, to knize úroveň nezvedne. Takže bohužel, nezaujalo mně to.
Výborně napsaný příběh zasazený do padesátých let s jednou navazující současnou linkou. Obě časové roviny z padesátých let perfektně vystihují tehdejší atmosféru ve společnosti: strach, udavačství, zatýkání, vězení, potrestání viníků i nevinných, "dobrovolné" vstupy do kolchozu, konfiskace majetku......
Moc se mi líbilo pojetí příběhu z několika úhlů pohledu - Pták, Melichárek, kněz Jonáš, Dítě, Helena Felbabová... Popsané pocity a motivace každého z nich..... Opravdu dobré... Akorát mi trochu neseděla ta současná linka - víc mě bavily obě dvě linky historické - ty byly opravdu boží (= výborně napsané :-)
"Ves si oddechla. Žádná utržená fuchtle už nebude lidi rozeštvávat, ničit a popouzet. Místní hrozba je pryč, na druhou stranu se přiblížilo něco děsivějšího. A že vzdálenějšího? Co znamená dálka pro neštěstí, které má opravdu přijít?
(...)
Smrk dobře ví, že jednou kulkou a jedním provazem tohle neskončí, za katr pomaže nejen vrah, ale i ti, co něco měli, ti, kteří se nedali, kdo se namane.... Lidi, co se znali od kolíbky, po sobě začali koukat po očku, kterej z nich má v tom mordu prsty? Nikdo nevěděl. Zato všichni vědí, proč to ten chlap vyved."
Aleš Palán mě velmi mile překvapil. Knížka je o vážném tématu, ale je výborně napsaná. Autor dokáže dobře používat slovník osob různého věku a postavení. Knihu jsem zhltla. Překvapilo mě, že existují skupiny mstitelů, které berou právo a pomstu do vlastních rukou.
Tři časové linie příběhu, v němž téměř nikdo není bez viny. Tři linie, z nichž ty dvě starší na mě působily věrohodněji. Současnost je z většiny vyprávěná pohledem radikálky, která je s historickými událostmi osobně propojená … Autor její myšlenky vyjadřuje možná zbytečně drsně a vulgárně.
Oceňuji, že autor v doslovu doplnil informace o tom, co je skutečné a co už ne … Dobrá kniha, rozhodně vede k zamyšlení.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány terorismus historické detektivky poválečná doba komunistický režim podle skutečných událostí Magnesia LiteraAutorovy další knížky
2018 | Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři |
2019 | Jako v nebi, jenže jinak |
2016 | Ratajský les |
2021 | Nevidím ani tmu: Rozhovory o naději |
2016 | Brnox. Průvodce brněnským Bronxem |
Poslouchám jako audio knihu. Hrozná padesátá léta. Příběh je napínavý, proplétá se několik časových linek.Ta současná linka mě nebavila, spíš překážela.