Řbitov zviřátek
Stephen King
Rodina Creedových se usadí ve starém domě v půvabném prostředí venkova státu Maine. Otec - lékař, krásná žena, rozkošné děti. Zdálo by se, že nic nemůže překazit jejich štěstí....Avšak objevuje se Cosi, co mrazí krev v žilách, Cosi strašnějšího než sama smrt. Cosi nesrovnatelně příšernějšího a silnějšího....
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2008 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Pet Sematary, 1983
více info...
Přidat komentář
Příběh jsem už znala z filmové adaptace, z níž jsem měla pocit průměrný. Spousta lidí je názoru, že knížka je vždycky lepší, a tak jsem do toho šla.
King umí výborně naladit strašidelnou atmosféru a popsat každý detail. Děsivé scény jsem hltala stránku za stránkou. Příběh je napsán čtivě, ale... Přijde mi, že více prostoru je věnováno běžnému životu hlavních hrdinů, kteří měli velkou smůlu a prožili si mnoho smutku. Louise řeší pracovní povinnosti, zvědavost své starší dcery a psychickou nestabilitu manželky. K tomu stíhá prosedět spoustu večerů na verandě u svého nového kamaráda v důchodovém věku a popíjet pivo. Čekala jsem více hororu, ale příběh je postaven spíše na děsivé předtuše, která utkví jako nepříjemná pachuť na jazyku. Když už konečně dojde k vyvrcholení, všechno znenadání skončí a zůstává opět jen ta zlá předtucha..
I tak je Řbitov zvířátek povedené dílo. Jenom nepředčil má očekávání.
Podle % oblíbenosti této knihy jsem čekala podstatně více.
První vypravěčská část se mi líbila podstatně více, než hororová druhá část.
Celou knihu jsem vyslechla audio, poslech super. Líbilo se mi to tajemno.
Tohle bylo opravdu mrazivé a děsivé. King tyhle knihy vážně umí. Opět postupné budování napětí a ve výsledku nebyl potřeba ani žádný reálný a fyzický strašák, ale pouze nadpřirozená abstraktní síla a ke skvělé knize to stačilo. Nemohl jsem se od ní odtrhnout a napětí by se dalo krájet a to se mnoha autorům nepodaří ani za použití nejrůznějších hrozivě vypadajících monster. King je génius a touhle knihou to znovu dokázal.
No, tak tahle Kingovka mě dostala.
Četla jsem už od "Pana Kinga" pár knih, ale tahle je za mě zatím nejlepší. Tu temnou atmosféru, kterou dokáže spisovatel popsat tak dokonale, že ji doslova cítíte, to zlo, které je tam celou dobu někde skryté a číhá, než se dostane na povrch....a do konce knihy trnete a jste v napětí jak to vlastně všechno skončí. Úžasné, senzační, skvělé!!!
Ale teď si musím dát něco oddychového, protože tuhle knihu si budu dlouho pamatovat a věřím, že se k ní ještě někdy vrátím. A už teď vím, že si dojem z knihy nenechám zkazit filmovou verzí.
Není tolik knih, ke kterým se pravidelně vracím. Řbitov zviřátek má v sobě magickou přitažlivost, a pro mě představuje vrchol Kingovy tvorby. Komorní rodinné drama o zármutku po smrti blízkého člověka. Zármutku, který postupně přechází v šílenství. Kniha dýchá atmosférou pozdního léta, cítíte pach tlejícího listí a podmáčené, kyselé půdy. Před vašima očima se otevírá stezka nočním lesem, která je kamenitá jako mužské srdce, a vede k naplnění odvěké lidské touhy přelstít Smrt. Jen cena, která se za to platí, je příliš vysoká.
Rodina Creedových se přestěhuje z Chicaga a usadí se v půvabném venkovském domě ve státě Maine. Otec je lékař, má zajímavou práci, krásnou manželku a dvě roztomilé děti. Zdálo by se, že jejich rodinné štěstí nemůže nic překazit. Nedaleko od domu je však podivný hřbitov, kam místní obyvatelé pochovávají své zvířecí miláčky. Panuje tu zvláštní ponurá atmosféra temného tajemství, již nelze přesně definovat. To ale není nic proti indiánskému pohřebišti o pár kilometrů dál Poté, co Creedovým zemře kocour a oni se rozhodnou ho tady pohřbít, se začnou dít šílené, nepředstavitelné věci, které jsou horší než sama smrt.
Moje dojmy:Kniha krále lidské psychologie, která je už roky jednou z mých nej Kingovek. Kniha naprosto kultovní, která se dočkala filmových zpracování a neustále je čtenáři vyhledávána. Řbitov je narozdíl od jiných Kingovek poměrně dost svižná kniha, která Vás nenechá vydechnout. Příběh obyčejné rodiny, která si žije svůj sen a přestěhuje se na nové místo. Co na tom, že za domem má hřbitov domácích mazlíčků. Za ním se ale nachází místo mnohem zajemnější a mnohem starší, které kdysi patřilo indiánskému kmeni Mickmacků. Díky vyprávění souseda Juda se navíc hlavní hrdina dozvídá o legendě Wendiga, který údajně na území žil. Řbitov je horor vyladěný do posledního detailu, ale všichni Kingovci vědí, že je to klasicky kniha s obrovským přesahem, která je vlastně takovou sondou do lidské duše o vnímání smrti jako takové. Jak ji vidí děti a jak dospělí? A je smrt opravdu konec? Nutno zmínit, že knihu napsal Stephen v letech 1979-1982.
Moje hodnocení: 10/10
Skvělá záležitost, k tomu netřeba nic dodávat, prostě King. Akorát mám obavu, aby mě dnes ve snech nenavštívil Oz veuiký a stuašuivý.
ČV 2024 - Kniha, která naráz splňuje dvě témata loňské výzvy (King + štítek "tajemství")
Moje první přečtená kniha od Stephena Kinga a stoprocentně chápu, proč je nazýván mistrem hororu. Řbitov zviřátek je dokonalý horor, jakmile jsem začala číst, příběh se přede mnou odvíjel jako film. Ani jediné slovo, jediná věta, tu není navíc. Krásně se to četlo a rozhodně budu pokračovat v četbě dalších knih tohoto autora.
Asi tak 3/4 knížky vážně super čtení, ale ten konec je slátanina. Vůbec mi to tam nesedlo, je škoda že to tak dopadlo.
Na knihu papírovou jsem ani nesáh, ale nechal jsem si ji pouštět do ucha v podání Vasila Fridricha. A Vasil se dostal do mého top žebříčku interpretů audioknih, protože čte tak, že to skoro hraje a já v jeho podání ty postavy přímo vidím. Prostě to lahodí uchu.
Přicmrndávači Jan Vlasák a Klára Suchá se objevili téměř až na konci a moc jsem nepochopil, proč to celé nemohl číst Vasil. Ten smysl mi asi trochu unikl... bylo to docela zbytečné.
Co ale tentokrát vytvořil Stephen King, to je špičkové a náramně jsem si to užil. Tohle je přesně ten King, kvůli kterému chápu, že si zaslouží uznání. Děj je krásně srozumitelný od začátku do konce, postavy mají hloubku a opravdu se tomu dá říkat horor.
Je to jen můj dojem, nebo se tam potlouká snad stejné/podobné zlo, které jsme dostali už v To? Připadá mi to, že Wendigo je nějaká podobná entita jak Pennywise. Ale asi ne - nikde jsem si tuhle informaci nepotvrdil. A je to jedno, protože tohle je fakt dost dobrá knížka.
Tak mám za sebou prvního pořádného Kinga (zatím jsem měla na kontě jen jeho krátký Cyklus vlkodlaka)... Řbitov zviřátek jsem nakonec zcela neplánovaně přečetla díky své práci...
Příběh se odehrává v 80. letech minulého století a líčí, jak moc ovlivnil hřbitov s pohřbenými zvířaty rodinu univerzitního lékaře Louise... Knize se nedá upřít postupně budovaná tísnivá atmosféra, pro mě ale bohužel místy měla až příliš pomalé tempo a ukázalo se, že asi opravdu nebudu příznivcem hororů... Nějak nedokážu najít zalíbení v tom, co k hororu patří, v tomto případě především v krvelačných a pomstychtivých zombících, zvláště těch dětských, je to na mou povahu nějak příliš...
Hodnocení je tedy tentokrát velmi subjektivní, Kinga ještě ale úplně neopouštím, pořád bych si ráda přečetla něco z jeho novějších románů...
Hodnocení: 3,5 * z 5 *
I don't want to be buried in a pet sematary
I don't want to live my life again
Kniha se četla sama. Zatím patří společně s Christinou k tomu nejlepšímu, co jsem od Kinga četl.
Na t0hle knize velmi oceňuji tempo, kterým se děj ubírá. Z vlažného začátku velmi rychle vystřelí, aby se pak opět uklidnilo a na závěr mohlo vystřelit ještě výš. Většina knihy působí spíše jako rodinné/maloměstské drama, než jako horor. Všechny strašlivé věci přicházejí na scénu velmi plíživě a vlastně až přirozeně. Možná mi trochu více chybělo zpochybňování událostí i vlastního zdravého rozumu od materialisty Louise. Nicméně je možné, že tenhle můj pocit pramení z četby Lovecrafta, johož Spisy jsem dočetl před Řbitovem. Buď jak buď poslední čtvrtina knihy je jízda, kdy nechcete zastavit a nemůžete se dočkat rozuzlení. Jsem rád, že autor nechal závěr takový jaký byl a nesnažil se všechno za každou cenu uzavřít.
Teď použiji možná takový otřepaný instatrend...
Když tě nebaví King zkus... to znovu! a znovu!
King je láska, zosobněná hrůza, šílenec a genius v jednom. Řbitov zvířátek je toho důkazem.
Toto dílo bylo pro mě ještě víc než To a myslím tím To s velkým T. které je asi nejzvučnějším jménem díla, kterým je King znám.
Přesto má ale Řbitov ještě něco lepšího a to je uvěřitelný podklad. Pohřebiště původních obyvatel Ameriky (jak já ráda říkám - Indiánů) má prostě svůj vibe. Kniha byla děsivá, přesně tím způsobem, kdy prakticky přivíráte oči před další větou, protože z ní cítíte, slyšíte a vidíte každé slovo... Kdo má bujnou fantazii, už nikdy mu nebude hlína vonět stejně.
Chvíle, kdy chcete hlavního hrdinu přetáhnout lopatou po hlavě a říct mu "No to ses asi pos**l chlape!"
Na druhou stranu, jako matka malého chlapečka ne vzdáleného věku Gage, jsem určité pasáže musela opravdu rozdýchat, čtenáři nejspíš odhalí, kterou scénu mam na mysli... Protože to je tak strašně reálné, tak blízko nám všem a tak dokonale popsané, do nejmenšího detailu, že mi z toho bylo fyzicky zle...
Což mě dostává k jedné výtce, která ale v anglicky mluvících zemích ztrácí smysl. Jak jste proboha vyslovovali a skloňovali jméno "Gage". Jak??
Asi v polovině knihy jsem měla chuť udělat z něj Frantu. Nikdy mě žádné jméno tak neiritovalo, jako právě tohle.
Samotný příběh není nijak složitý ale Kingova přednost je udělat i z komára velblouda. Vygradovat předvídatelný děj takovým způsobem, že ani na chvilku nebudete mít čas vydechnout.
Kniha se mi nečetla lehce. Asi je to způsobeno tím, že autor je příliš skvělý vypravěč a ze stránek na mě padaly barvy i vůně (spíš mrtvolné smrady), šířil se pocit marné snahy změnit nezměnitelné. Prostě mám nejspíš příliš rozvinutou představivost (a snad i proto nejsem pro horory tou správnou cílovou skupinou). Nicméně kniha je řemeslně naprosto perfektně odvedená, snad mi tu chybí pořádný tah na branku, rychlejší tempo, překvapení a dějový zvrat. Spíš je akcentováno pomalé vyprávění, při kterém je předem jasné, jaký konec nejspíš nastane.
Četla jsem to už jako pubertak na doporučení mamky (která je posedlá horory) a moc mě to bavilo a byl to můj úvod do tvorby tohoto autora. Musím si ji zase po letech precist, protože filmy staly za starou backoru :-).
Štítky knihy
kočky zfilmováno americká literatura tajemství horory hřbitovy příšery, monstra vzkříšení nemrtví Stephen King, 1947-
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Vyprávění je mistrně rozehranou šachovou partií, která si čtenáře vodí přesně tak, jak potřebuje. Krásně buduje atmosféru, zlo nechá pomalu kroužit kolem, aby pak zatnulo drápky v momentě, kdy to hrdiny bude nejvíce bolet. Louis si dobře uvědomuje špatnost svého konání, přes to se snaží racionálně své jednání odůvodnit a ospravedlnit. Když už ne před okolím, tak alespoň před sebou samým. Ovšem jestli velké zlo dokážeme byť i jen trochu omluvit, stáváme se zlem částečně také.
Celé v recenzích.