Řbitov zviřátek
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407341/bmid_rbitov-zviratek-jQa-407341.jpg
4
5475
5475
Rodina Creedových se přestěhuje z Chicaga a usadí se v půvabném venkovském domě ve státě Maine. Otec – lékař, krásná manželka a dvě roztomilé děti. Zdálo by se, že jejich rodinné štěstí nemůže nic překazit, ale stačí smrt rodinného mazlíčka – a všechno je jinak. Nejděsivější sny ožívají a smrt není zdaleka to nejhorší…... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2019
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Pet Sematary, 1983
více info...
Přidat komentář
Za mě nejhorší kniha, kterou jsem zatím četla (v pozitivním smyslu). Ne že bych se vyloženě bála, ale příšlo mi to spiš hnusné a odporné (to od kingovky čekám), když jsem si některé scény představila (popis mrtvolky atd). Prostě to byl King se vším všudy. Musím mrknout na film. Měla jsem z ní takový hnusný pocit a to asi autor chtěl.
Počínání hlavní postavy na konci mi přišlo úplně šílené - i když věděl co bude následovat, stejně to udělal znovu. Ale zase na druhou stranu jeho zoufalství a bolest musely být obrovské, když byl schopný takových věcí (rodič to asi dokáží pochopit lépe). No prostě hrůza ...
Velmi předvídatelný děj, na můj vkus dost roztahané a text je pro vybudování napětí až příliš často repetitivní (opakování konkrétního důležitého slova několikrát za sebou, buď přímo nebo v následujících větách - v tomto románu je to nadužívané). Často mi hodně nesedla stylistika a přirovnávání (např. "na jazyku cítila měděnou chuť" jako vyjádření toho, že je postava vyčerpaná, "mlaskavé dunění mamutích kroků", pyramida popsaná jako "trojboká hrobka"). Celkově mi na knize chybělo očekávané napětí a strach vyvolaný ve čtenáři. Pasáží, při kterých se čtenář bojí nebo zatají dech bylo poměrně málo. V knize bylo naopak až přes příliš melancholických žvástů a scén, kdy si postavy představovali jaký by byl život za jiných okolností, které byly plné patosu. Osobně mě kniha neskutečně zklamala.
Tahle kniha je prostě klasika, nejde ji snad špatně hodnotit. Četla jsem ji jako děcko a v dospělosti si to zopakovala. Nějaké výhrady bych měla, ale je to jednoduše dobrá knížka, která stojí za přečtení.
Kingův průměr. Pěkně čtivé a pasáže od půlky byly dobře děsivé. Ale biblické myšlenky ke konci mě iritovaly.
Jóó, úplně jsem to prožívala. Sice jsem milovník koček, ale u Kinga prostě musíte počítat se vším. Tak že jsem čičinku oželela a příběh si s mrazením užívala. Je zvláštní, jak tento spisovatel dokáže vymýšlet originální příběhy.
Chtěla jsem dát těsně po docteni za 3,ale nebylo mi z toho příběhu úplně nejlépe a já si uvědomila, že se mi nenápadně dostal pod kůži. Nechala jsem tedy dojmy chvíli uzravat a po srovnání s filmem, kdy jsem si přiznala, že mě kniha oslovila daleko více a niterneji, musím dát plný počet.
Asi Kingův průměr, ale celkem spokojenost. Lehce předvídatelné některé pasáže. Určitě nelituji času, který jsem knize věnovala.
Popravdě jsem asi čekala od Kinga víc. Jako jeho fanynka jsem se na knihu těšila, ale zklamala mě. Děj mě za srdce moc nevzal. Ale musím uznat, že nad některými pasážemi jsem seděla s otevřenou pusou. Nebylo jich bohužel ale mnoho.
Knihu jsem poslouchala v Audiolibrix. Pokud bych jí měla číst sama, nevím zda bych došla až do konce. Od poloviny je pro mne příběh místy zmatený různými vsuvkami - bible apod. Závěr nedotažený. Chyběly mi některé informace. Je na čtenáři si je domyslet.
Moje první setkání s Kingem. Kniha byla čtivá, měla zajímavou myšlenku. Nevím proč, ale přišla mi hrozně předvídatelná. Možná jsem čekala trochu víc, možná že se budu i trochu bát. Každopádně je styl psaní Kinga zajímavý, i když dost popisný ale jeho úvahy se mi líbí. Možná zkusím po nějaké době něco dalšího.
I přes opravdovou snahu a vytrvalost se mi povedlo pročíst se k necelé polovině knihy. U Kinga, kterého mám už docela načteného a patří mezi mé oblíbence, se mi stalo poprvé, aby mě kniha tak zoufale nebavila. Skončila bych se čtením určitě dřív, snažila jsem se vytrvat kvůli doporučení své kamarádky a přítele.
Kniha je děsivá především kvůli pocitům, které ve vás vytváří během čtení. Dokonale opět popisuje každý detail, díky kterému se lépe vcítíte jak do postav, tak Vás i lépe vtáhne do děje.
Stephen King se zde zaměřil především na vnímání smrti, smrt je sice přirozený chod života, ale co když se objeví ve Vaši rodině. Poukazuje na to, co je člověk ochoten udělat, co s ním udělá smrt a kam až je ochoten zajít, rozum jde stranou.
Pro mě Řbitov zvířátek nejlepším dílem Stephena Kinga, stala se jí už po jejím přečtení a i nadále jí zůstává i po přečtení dalších knih
Mně se líbila moc. Nejlepší kingovka, jakou jsem kdy četla. Luxusně vylíčená atmosféra, děj plynul rychle. Vlastně jsem díky ní překonala svou čtecí krizi, protože jsem se o ní nemohla odtrhnout, jak napínavá byla. Některé Kingovy knihy se táhnou, zdlouhavě popisuje atmosféru a okolí hlavního hrdiny. Tato kniha však plyne jedna báseň. Jen jsem pak byla zklamaná z filmových zpracování. Tuto knihu asi budu číst vícekrát a budu se k ní vracet.
Ze začátku jsem si myslela, že budu patřit k těm co se jim kniha moc nebo vůbec nelíbila. Přišlo mi to rozvláčné a nudné, pořád se z mého pohledu nic nedělo, jenže pak jakoby mávnutím kouzelného proutku jsem byla vtažena do děje a už mě to nepustilo.
Jedním slovem - výborné.
*****
Řbitov je svým způsobem jedna z nejsilnějších kingovek. Četla jsem ji už mockrát pořád dokola a pořád mi neuvěřitelně trne ve chvílích, kdy se Louis s Juddem vydávají do hlubin lesa, kde jsou divná místa a divné věci, a kde se ozývají divné zvuky... "JSOU TO JEN POTÁPLICE TAM DOLE U PROSPERU. TY ZVUKY SE NESOU..."
Jo, nese se to, a nejen zvuky. Něco tam je, chce to ven a pak tomu stačí málo, aby to roztočilo víry šílenství, v němž je člověk schopen udělat cokoli. Já osobně děti nemám, ale máma, kterou jsem jednu dobu kingovkami slušně zásobovala, Řbitov považuje za nejděsivější Kingovu knihu.
Protože brnká na ty nejcitlivější struny u velké části populace. Když vaše dítě poprvé zažije bolest a trápí se, uděláte hodně, abyste mu ulevili. Ale když o to dítě přijdete, udělali byste cokoli, co vám dá naději, že to vaši bolest vymaže. Cokoli. Ať už to je třeba pomsta... nebo pokus dostat zpět to, co jste ztratili. Všecko ostatní je vám jedno. A člověk, kterýmu je všecko jedno, může rozjet příšerný věci. Milující člověk, kterej ztratil, co miluje, je snad nejnebezpečnější tvor na světě. Zranitelnej, zneužitelnej, šílenej bolestí, brána k čemukoli.
A z tohohle pohledu King napsal neuvěřitelně pravdivou a strašlivou knížku. Doteď vlastně nevím, jestli mě na Řbitově víc děsí to tajemno a příšerno, nebo to, čeho jsou zoufalí lidé schopni. Vždycky mě u toho napadá citát z jiné Kingovy knihy, kterej považuju za jeden z nejgeniálnějších výroků vůbec: "A myslím, že tak skončí svět, spíš jako oběť lásky než nenávisti. Protože láska je mnohem ničivější zbraň, jistě."
King je prostě král hrůzy a vhledu do lidskejch duší, a tady to opět dokázal.
Štítky knihy
kočky zfilmováno americká literatura tajemství horory hřbitovy příšery, monstra vzkříšení nemrtví Stephen King, 1947-
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Knihu jsem četl asi v roce 2014, dokonale napsaný a místy u toho člověk měl dost zvláštní pocity.. Filmové ztvárnění jsem si pustil až potom a dost mě mrzelo, že jsem to vůbec viděl.