Řbitov zviřátek
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407341/bmid_rbitov-zviratek-jQa-407341.jpg
4
5481
5481
Rodina Creedových se přestěhuje z Chicaga a usadí se v půvabném venkovském domě ve státě Maine. Otec – lékař, krásná manželka a dvě roztomilé děti. Zdálo by se, že jejich rodinné štěstí nemůže nic překazit, ale stačí smrt rodinného mazlíčka – a všechno je jinak. Nejděsivější sny ožívají a smrt není zdaleka to nejhorší…... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2019
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Pet Sematary, 1983
více info...
Přidat komentář
Na konci knihy - při úplně poslední scéně jsem měla opravdu husí kůži ! Jak touha dokáže zcela zatemnit mysl, i když mysl ví co se může přihodit.
Za sebe musím říct, že je to jeho nejlepší kniha!!!!
Další Kingovka za mnou. Stephenův rukopis je tu prostě znát a já už tak nějak vím, co mám od něj očekávat. Vesměs jsem dostal, co jsem chtěl, ale musím přiznat, že si SK vybral asi v polovině horší hluchou část, kde jakoby nevěděl kudy kam a jak pokračovat. Z téhle části se naštěstí vykopal neskutečně strhujícím závěrem, kdy opět nechal své hlavní postavy závodit s časem a dovedl Řbitov zvířátek do skvělého finále.
Budu hrubě neobjektivní, ale já i Stephen King jsme velkými fanoušky kapely Ramones a Řbitov zviřátek je prostě s touto punkovou grupou neodmyslitelně spjat. Zatímco knižní podoba je prošpikována částmi jejich písní, ta filmová (zprzněná, samozřejmě) se může pochlubit songem Pet Sematary při závěrečných titulcích, kterou Ramones napsali přímo v souvislosti s knihou. Kombinoval jsem tedy četbu a poslech a dojem je tím jednoznačně umocněn.
Odmyslíme-li však tento fetiš, Řbitov zviřátek je parádní i kompozičně. Děs a hrůza přichází po malých krůčcích, ale později se začíná stupňovat, až dospěje do velkého finále. Úžasné jsou také dialogy. Ty dlouhé rozpravy mezi Creedem a jeho postarším sousedem u plechovkového piva na verandě mě budou pronásledovat ještě hodně dlouho!
Klidně bych ještě přidala půl hvězdičky, ale na plný to není. Nicméně už jsem asi pochopila ten Kingovský styl. Je to napínavé od začátku do konce, celou dobu nádherná gradace. Při posledních 20 stranách už jsem měla v obličeji takový výraz, že přítel prostě nechápal :)
Dle mého názoru slabší dílo, než např. Osvícení. U Řbitova zvířátek jsem se tolik nebála, trochu zbytečně zdlouhavé, ale dočetla jsem do konce ...
Popravde, vždy som si myslela, že v češtine sa mi bude veľmi ťažko čítať. Nie je to vôbec pravda. Taktiež som si myslela, že preklady v slovenčine a češtine strácajú originálne vnímanie autorovho myslenia a citu pre opisy ľudských vlastností v rôznych životných situáciách.
Celkovo sa mi v slovenčine a češtine preukázalo, že tento vynikajúci "strach naháňajúci" spisovateľ žije v temnote a opisuje ju ako zábavný výlet Disneylandom.
Kniha sa krásne prelína z krásneho jesenného dňa po nočné vkrádanie sa na cintorínn, kde vám pod rukami smrdí telo nebožtíka.
Stephen King a naši prekladatelia tak krásne a zároveň nechutne až mi rovno došlo zle od žalúdka, preložili a zdôraznili každý jeden detail tohto zvláštneho zásahu mágie. Celkovo cititeľnej sile, ktorá vás priťahuje a ničí, kazí vám všetko čo je vám milé.
Veľmi mi bolo ľúto Rachel, ktorá si strachom prešla dlhé roky a skončila ako kráčajúca mátoha...
Napriek desivej atmosfére, nechutnému zápachu sa mi kniha veľmi páčila a stále ma Kingovo umenie zaujíma, som zvedavá po čom ďalšom siahnem na budúce :)
Jsou knížky, které si přečtete a za den už o nich nevíte. Mně se to stává a přitom mě příběhy, které obsahovaly, bavily. Takže nevím, čím to je, snad tím, že spousta čtivých knížek má ten příběh prostě slabší.
A pak jsou knížky jako Řbitov zvířátek, nad kterými přemýšlíte ještě dlouho po přečtení. Od Kinga jsem četla ještě TO a Zelenou míli a obě se mi líbily, i když TO se mi podivným způsobem vepsalo do srdce, kdežto Zelená míle nikoliv. Co se týče Řbitova zvířátek, příběh mnou velmi zamával a stále mi leží v hlavě, takže asi nemůžu jinak a dávám plný počet hvězd, i když jsem u konce na autora nadávala.
Klasické hororové hřbitovní téma, které vypráví král svého žánru, není pro mě nic jiného než dokonalost. Velmi mě zaujal už název knihy, napsaný syrově a dětsky zkomoleně. A jako u taktéž skvostné Holčičky, která měla ráda Toma Gordona, i zde to byl příslib velkého díla. A skutečně, ani Řbitov nezklamal, dostalo se mi velké porce napětí, strachu, soucitu, zjitřených nervů. Řbitov zviřátek se v mé mysli tak opravdově zhmotnil, jako bych jej navštívila i já. Jo a kočky moc ráda nemám, takže neživý nemrtvý, smradlavý a zlý Church mě děsil o to víc.
Tuto knihu jsem naposledy četla před čtyřma rokama, kdy jsem byla přehlcena tématem hororů, zmrtvýchvstání, hřbitovů a jiných. Dílo jsem proto označila za průměrné. Mimo to jsem čekala svého prvního syna a tak jsem nemohla tušit, co obnáší rodičovská láska. Za tu dobu kluk vyrostl, přidal se k němu i bratříček a moje pocity z knihy se také změnily. Více jsem se vžila do role zoufalých rodičů, kteří nade vše milují své děti a ztráta byť jediného z nich je obrovská rána. Představovala jsem si sama sebe, jak mi náš soused v nedalekém lesíku ukáže Řbitov a co vše se tam může stát. Brrr...
Přečteno po volných chvílích, kdy děti spokojeně spí, venku je tma a já se nedokážu odpoutat od čtení.
Moje zřejmě nejoblíbenější kniha z pera mistra Kinga. Poprvé jsem ji četla jako mladá mamka dvou malých kluků a tím víc jsem se dokázala vžít do myšlení otce postiženého ztrátou syna, do jeho bolesti a zoufalého odhodlání udělat cokoliv, jakkoliv nepředstavitelného. Od té doby jsem se k ní několikrát vrátila, a vlastně to prožívám vždycky stejně. Hrůzu, bolest, zoufalou naději.
Tenká, velmi tenká je hranice mezi láskou a šílenstvím, a tato mistrovsky napsaná kniha to ukazuje jako žádná jiná.
Mistrovsky napsaná kniha. Popis toho jak hlavní hrdina knihy vykopává na hřbitově tělíčko svého mrtvého synka mi natolik hnul žaludkem, že jsem si musel dát od knihy na pár dní pauzu, než jsem mohl zase pokračovat.
Děsivější než vlastní řbitov pro mě byla Zelda a její umírání a Racheliny děsy. Závěr mi přišel moc rychlý až useknutý.
Pro apelace na to, jak hnusná jsem, když jeho jako autora odmítám, jsem tomuto dala šanci.
Zkusila nesoudit předem a plně to prožít. Vnímat ten příběh. Ale ať jsem se snažila hledat děsivá místa a okamžiky, u kterých bych nedýchala, jaksi se nedařilo.
Což by MISTR HORORU umět měl na každé stránce.
Že od knihy o pohřbívání zvířat mám očekávat zombíky a oživení mrtvého syna by mne fakt nenapadlo.
Asi to na mne neudělalo dojem proto, že jsem tento příběh četla ve dvou odlišných verzích, ač jsem nevěděla, že jde o Kingův pův. námět.
No prostě nezaujalo.
Spousta stran o ničem.
Konec? divný.... Prostě zase podsunutá hysterie pro něco, co si toho megauznání a vynášení do nebes nezasluhuje.
Kdo čte před spaním De Sadeho, toho nevyděsí nějaký vraždící mimino v obleku a trošku smradlavější číča.
Ano, toto je zlatá Mistrova éra! Jedna z nejděsivějších knížek, kterou jsem kdy četla. A to nejstrašidelnější na ní nejsou popisy oživlých "zombíků" z mikmackého pohřebiště, ale představa - čeho všeho jsme schopni ze žalu a strachu před ztrátou toho, co milujeme... i když jsme byli předem varováni? Jak byste se zachovali vy... nebo já? Z toho mi běhá mráz po zádech a v tom je /byl/ pan King nedostižný.
Nerozumím, čím si tato kniha vydobyla srdce tolika čtenářů, pro mne naprosté fiasko, které mne už od začátku vůbec nebavilo. Stephen King je samozřejmě mistrem hororu- to naprosto bez pochyb, ale tento první počin, který jsem od něj měla poprvé v ruce, mě se vším všudy zklamal. Kniha mi nic nedala- jen vzala- určitý čas, který jsem u této knihy strávila. Bohužel...
Dlouho jsem knihy od tohoto autora odkládala s tím, že tento žánr já přece nečtu :-) Až jsem si bez nějakých velkých očekávání řekla, že to tedy zkusím. Styl psaní mi naprosto sednul a knížka se mi líbila tak, že určitě nebyla poslední.
Štítky knihy
kočky zfilmováno americká literatura tajemství horory hřbitovy příšery, monstra vzkříšení nemrtví Stephen King, 1947-
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Jeden z mála přečtených hororů. Hrůzné sny se mi zdály ještě měsíc.