Ready Player One - Hra začíná
Ernest Cline
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/119273/bmid_ready-player-one-AXq-119273.jpg
5
2667
2667
Ready Player série
1. díl >
Píše se rok 2045 a svět, utápějící se v energetické a ekonomické krizi, je velmi chmurným místem k životu. Není divu, že většina lidí utíká před realitou do uměle vytvořeného vesmíru videoherního systému OASIS, kde mohou zapomenout na běžné starosti, vytvořit si novou identitu a jejím prostřednictvím se pak pohybovat po tisícovkách virtuálních planet, pracovat, studovat, bavit se a prožívat své sny. Navíc se tam někde skrývá i dědictví po tvůrci této videohry, miliardáři Jamesi Hallidayovi, který před svou smrtí zanechal ve skrytých koutech OASIS několik klíčů, jež mají hráčům ukázat cestu k pokladu. Trvá však dlouhých pět let, než se středoškolákovi Wadu Wattsovi podaří objevit první z nich. A potom vypukne hotové peklo, protože zájemců o dědictví, které nálezci zajistí doživotní bohatství a obrovskou moc, je nespočet a v cestě za svým cílem se neštítí žádných prostředků. Když se pak soupeření přenese z virtuálního světa do toho skutečného, končí veškerá legrace - tady už jde o život.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2012 , JotaOriginální název:
Ready Player One, 2011
více info...
Přidat komentář
Páni, musím říct, že tak dobrou a čtivou scifi knížku už jsem dlouho neměla v ruce. Stránky ubíhaly samy a nemohla jsem od knížky odtrhnout oči. Wade mi přišel příjemný a hned jsem si ho oblíbila. To stejné u Aech, Art3mis a dalších. Film také nebyl špatný, ale knížka o 100% lepší.
Sdílím v podstatě stejný názor jako uživatel VA_Krtek (až na to, že Armadu jsem nečetl, od tohoto autora je to moje prvotina a druhý díl už čtu) . Jen za sebe doplním, že prvně jsem viděl film a až pak jsem se dostal ke knize (v té době byla tato kniha trochu těžce sehnatelný artikl). Film a knihu nelze ani v tomto případě vůbec srovnávat, jak je to hodně odlišné, nicméně oboje mě docela slušně zaujalo - teda až na ten brutální "nedomyšlený" kontrast reality, v jakém to má vše fungovat.
Opravdu perfektní knížka ze světa virtuální reality, která pohltila celý svět. Autor si dal záležet na dobrodružné stránce, ale i na detailních popisech co vše virtuální realita přinesla včetně těch špatných stránek. Mohu jen doporučit.
Tak jsem se konečně po letech vrhl na Ready player one a za mne naprostá pecka. Sice jsem viděl prvně film, což je úplně něco jiného krom hlavní kostry, ale kniha je dle mne 1000x lepší :) autor vše krásné popisuje a vše se v hlavě přetváří v krásné obrazy. Děj je nabitý a ani jedinou stránku jsem se nenudil. Za mne prostě fantastický počin
Tady, vzhledem k hodnocení, půjdu opět mimo hlavní proud. Četl jsem tohle až po Armadě, která má sice horší příběh, ale téměř stejnou zápletku. Teenager, který je spíš chodící encyklopedie her než skutečný člověk. Já mám z téhle knihy rozporuplné pocity. Na jedné straně je nutné ocenit promyšlenost příběhu a rébusů v něm obsažených. Na druhé straně příběh místy do děje vtáhne, ale místy neskutečně nudí. Upřímně, už mi vyloženě lezlo krkem to neustálé odkazování na retro hry a hudební alba. Borec přesně věděl o každé hře kdo byl autorem, na čem vyšla, kdy vyšla. To samé s alby, filmy atd. atd... V osmnácti letech!!! Všechny filmy, seriály zkouknuté 150x. To neee. Celou knihu jsem nedokázal dosáhnout toho, aby mi byly postavy sympatické a aby mi na nich záleželo - možná to způsobuje fakt, že většinu děje vidíte z pohledu jejich virtuálních postav. Logický rozpor jsem viděl vlastně v celém představeném reálném světě. Na jedné straně extrémní chudoba, hlad, rozvrat... Na druhé straně všichni frčí na nejmodernějších kouscích výpočetní techniky, nikdo nemá nouzi o elektrickou energii (které to množství techniky musí polykat kvanta) a pokud máte peníze můžete si jídlo nechat dovážet. Pokud by byla všude taková bída, tak by kurýr s pizzou musel jet v tanku, aby uspěl. Dávám 2,5* a byť se mi válí na stole i Ready Player Two, nemám sebemenší chuť do toho jít. Clineovy knihy jsou zřejmě odrazem svého autora a bohužel mám pocit, že ať napíše cokoli, tak to bude pořád podle stejné šablony.
(SPOILER) Kniha mi byla doporučena od kamaráda. Vlastně jsem před ní viděl i film, který mě z velké části moc nezaujal, ale tuto knihu jsem nemohl spustit z očí. Neskutečně napínavý příběh, který se prokládá i romantickým příběhem dvou gunterů. Hlavní postavy mě pořád ohromovaly svými znalostmi, jak si dokázaly zapamatovat celé filmy nazpaměť, protože je viděli už stokrát a odříkat veškeré podrobnosti, které ostatní lehce přehlédnou.
Já teda nejsem žádnej hráč videoher, ale Ready Player One mě tak moc bavil, že mám chuť ty videohry začít hrát. Tenhle retro trip plnej odkazů na animáky, filmy, hudbu, seriály a vůbec celou popkulturu 80tek jsem si nesmírně užila a za mě rozhodně doporučuju. Audio zpracování se taky povedlo.
Velice sympatičtí hrdinové
Moc moc zábavné čtení, doufám, že dvojka bude stejně skvělá.
(SPOILER) Nemyslím si, že bych četl lepší knihu, hrozně by se mi líbilo kdyby vyšel v samostatném výtisku i Anorakův Almanach, protože bych se jím řídil, jako svojí biblí. Sám jsem mnohé hry zmíněné v této knize hrál a musím uznat že všechny easter eggy (především narážka na edici swordquest) mě velmi pobavily. Kniha měla velice dobře vyvážený příběh, zvraty a napínavost, a tak jsem ji přečetl téměr okamžitě. Je to opravdu výborná kniha, a proto ji dávám 5,5 hvězdiček z pěti ;-)
Kniha je napsaná velmi čtivé. Určitě zaujme nejednoho milovníka počítačových her a možná i toho kdo hry nehraje. Přečetla jsem to téměř na jeden zátah. Film se mi taky libil.
Paráda... sice jsem hry nikdy nehrála v obavě, že by mne pohltily, osmdesátky jsem zažila. A to hlavně proto, že ty americké se v Čechách protáhly do devadesátek. Takže kniha mne naprosto uchvátila a po po přečtení komentářů ke dvojce tímto končím s tím přenádherným herním světě. Jen by mne zajímalo, jak naložili s tím šíleným reálným světem...
Kniha je čtivá, příběh má spád.
Atmosféra distopického světa, ve kterém většina lidí raději tráví čas v on-line hře, protože realita jim nemá co nabídnout, je vykreslená dobře. Mnozí doufají, že právě oni najdou poklad, který ve hře OASIS zanechal její výstřední zakladatel a hlavní programátor.
Podobnost organizace IOI, která se snaží všemi prostředky síť OASIS ovládnout - a neštítí se přitom ničeho - s nějakou korporací v tom našem současném světě je určitě čistě náhodná.
Kniha je plná odkazů na staré počítače a hry (výstřední miliardář totiž do své hry o poklad zakomponoval spoustu úkolů, které se týkají herní kultury z 80.let), navzpomínal jsem tak na své vlastní dětství.
Konec je takový dost netflixový, ale nebudu to víc rozebírat, abych nespoiloval.
Kniha je to velmi zajímavá a dá se předpokládat, že jednou by takhle svět mohl vypadat. Já sice stavím distopický svět trochu jinak, ale to je vždy na autorovi. Chvilku trvá, než se člověk do knihy začte, a konec je zase dle mě rychle utnut bez nějakého dalšího vyústění. To jsou moje výtky, který ale celkově pozitvní dojem zase tolik nemění.
80% - Zvláštní mix - vzhledem k věku hlavního hrdiny Wadea - Parzifala je to takové young adult sci-fi, čemuž odpovídá i jeho nehynoucí virtuální láska k Art3mis, kterou by rád přetavil ve skutečný vztah (pokud je to teda fakt holka a ne chlupatý pupkáč). A přitom je to tak nabité popkulturními odkazy zejména z 80. let, až si neumím představit, že by to fakt mohlo bavit někoho, kdo nikdy nehrál žádnou starou videohru, nesjížděl tehdejší filmy a seriály a neposlouchal příslušnou hudbu - tudíž spíš generaci, která je dnes už ve středním věku a nad vyholeným Wadem experimentujícím s virtuální nafukovačkou bude nevěřícně kroutit očima.
Spielberg z toho fakt dokázal vyloupnout skvělý film a při čtení bylo fajn vybavovat si třeba ty scény s Wadeovým bydlením na vršku na sebe poskládaných karavanů.
Motiv mladých nadšených mimoňů, kteří bojují o odkaz svého idolu s mocnou korporací neštítící se ani těch nejšpinavějších praktik, funguje dobře - to napětí, zda se k dalšímu klíči a bráně dostane jeden z mladých lovců Hallidayova velikonočního vejce, kteří tomu obětovali doslova celý reálný život, anebo někdo z party IOI, která se bez skrupulí žene za ovládnutím Hallidayova virtuálního světa OASIS a jeho bohatství, nenechá čtenáře v rozhodujících pasážích chvíli vydechnout. A vykreslení temné budoucnosti, kdy lidé hledají únik z reality ve virtuálním světě, kde mohou pobývat v jednom z tisíců rozličných světů nebo si třeba zahrát hlavní roli v oblíbeném filmu, to zní jako sen.
Jenže mezi těmito úseky se z knihy stává jen jakási antologie her, filmů a hudby přelomu 20. a 21. století - kdy kusy, které neznám, zas tak neocením, ale tam, kde vím, tak najednou vidím, že to je opravdu jenom převyprávěné (byť speciálně zapojení filmů jako Blade runner a Monty Python a Svatý grál do děje mě vysloveně bavilo) - jenže pak si říkám, kolik procent knihy je skutečně původních a kolik stránek textu padlo na autorův hold jeho oblíbeným uměleckým a herním kouskům. O to úsměvněji ale pak ve vyčerpávajících výčtech vypravěče z roku 2045 působí to, že po roce 2011, kdy kniha vyšla, jako by se už nikdy nic nového nenatočilo (asi už ty nové Star trek seriály a Star wars filmy v době fungování OASIS nebyly potřeba:-)).
Pokračování si určitě přečtu, snad bude dobré alespoň tak, jako tenhle díl.
Tuhle knihu jsem četla již před lety a je to jedna z těch, ke kterým se moc ráda vracím. Kombinace futuristického světa, kde se žije mnohem víc ve virtuálním světě než v tom reálném a kultury 80. let, funguje prostě skvěle. Kniha je plná referencí na staré videohry, filmy, seriály a hudbu. Příběh má trošku pomalejší rozjezd, ale konec stojí za to.
Po skvělém filmu jsem knižní předlohu vlastně ani číst neplánovala, ale když jsem zjistila, že existuje i audiokniha, řekla jsem si, že by bylo fajn se do světa Ready Player One vrátit a dozvědět se, jestli se kniha od filmu v něčem liší.
Poslech jsem si moc užila. Díky tomu, že jsem příběh znala, jsem se neztrácela v postavách ani v herním prostředí, což by se mi jinak určitě stávalo, protože těch jmen a zvláštních výrazů tu bylo nespočet. Ale musím říct, že přestože byla knížka výborná, film na mě prostě zapůsobil o něco více. Možná je to i tím, že virtuální realita a počítačové bitvy zkrátka vypadají líp na obrazovce. I tak jsem ale ráda, že jsem se do audioknihy pustila. Druhý díl ale zatím číst neplánuju, recenze nejsou nijak oslnivé a ani příběh mě popravdě neláká.
Vím. Spravedlivější by asi byly tři hvězdičky. Jakkoliv je kniha opravdu hodně čtivá a napínavá až pohlcující, tak je z druhé strany i mělká. Jestli chcete detailně prokreslené psychologie postav, nadčasové úvahy nebo jazykové klenoty, tak hledejte jinde. Ale, je fakt relax tuhle knížku číst. Navíc já jsem jasná cílovka. V roce 89 jsem začal chodit do školy, takže osmibitovou éru a éru hracích automatů celkem pamatuju. Několik kamarádů mělo Atari a nad automaty s osmdesátkovými pařbami jsem slintal na poutích. Valnou většinu zmiňovaných her a filmů jsem alespoň podle názvu znal a některé i hrál. Takže za takové to "jasně, já vím", přidávám hvězdičku.
Holka, do které jsem se
virtuálně zamiloval by klidně mohla
být ve skutečnosti nějaký blb
středního věku jménem Chuck
s chlupatými zády a plešatou palicí.
Této knize jsem se velmi dlouho vyhýbal. Viděl jsem totiž dvakrát stejnojmenný film, který natočil Steven Spielberg. A nutno dodat, že tento úžasný režisér dokázal z knihy vyždímat to nejlepší, a to nejhorší si předělal k obrazu svému. Příkladem tak může být Chucky. V knize je to úplně něco jiného, než geniálně pojatý Spielbergův Chucky. A takových věcí je tu víc. Prostě filmové zpracování přináší víc popkulturních odkazů, než tato kniha, která by o nich měla pojednávat. A na můj vkus je příběh zbytečně prodlužovaný. 500 stran na jejichž obsah vlastně skoro určitě zapomenu.
Citát: Posouvej se levou rukou, střílej pravou a snaž se zůstat naživu, jak dlouho to jenom půjde.
V tomto příběhu je moc věcí, které se spíš opakují (počítačové souboje), než aby bylo přidáváno víc a víc věcí, které čtenáře zaujmou. V knize jsou pasáže, které mě vysloveně nebavily. Například to neustálé zamilování do Art3mis. Pasáže, kdy nad ní Perzival doslova onanuje (kapitola 0017), byly příšerný. UberBetty by mohla vykládat. Tak že monotónnost, absence napětí, nevhodný sex a jednoduchost pozadí udělali z tohoto příběhu jen průměrné dobrodružství. Jediné, co jsem tak na příběhu vítal je poslech skupiny Def Leppard a jejich alba Hysteria (Epic Records, 1987)
Citát: Není po všem, dokud není opravdu po všem. A zatím ještě není po všem.
Pro mě jako fanouška videoher byla tahle kniha skvělým nostalgickým zážitkem. Příběh, který vypráví, není nějak překvapivý nebo novátorský, neboť dobrodružství z různých online světů už nám přinesla třeba spousta anime seriálů, ale navzdory tomu jsem se skoro vůbec nenudil a mohu knihu s klidem doporučit.
Osloví ty, kterým videohry nic neříkají? Asi ne. Ale pokud jste videohrám a alternativním světům alespoň trošku nakloněni, tak možná v ruce budete držet knihu, díky které se vžijete do zbrusu nového dobrodružství a po jejímž přečtení budete mít dobrý pocit. A to je možná přesně ten důvod, proč knížky čteme, ne?
Existuje i pokračování, na které jsem zvědavý, ale moc od něj neočekávám. Tak snad budu pozitivně překvapen.
Konečně kniha. kde i po zhlédnutí filmu, nic nečekáte a všechno je trochu jinak. Jak zde již bylo zmíněno kniha s filmem má společná jména, ale tím to končí. Film a kniha jsou dvě různé věci a každou si můžete užít odlišně. Kniha je skvělá a určitě stojí za přečtení, děj se netáhne a je napínavý.
Štítky knihy
kyberpunk zfilmováno budoucnost hry virtuální realita pro dospívající mládež (young adult) LitRPG (herní svět + fantasy/sci-fi)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Ready Player One: Hra začíná |
| 2016 |  Armada |
| 2023 | Ready Player Two: Nová hra začíná |
Rozhodně je to čtivé a napínavé. Ze začátku mě až unavovalo to nekonečné vysvětlování veškerých maličkostí, ale uznávám , že pro pochopení světa, ve kterém se nacházíme to bylo důležité. Fanatičtí hráči OASIS mi přišli jako dost velcí zoufalci, kteří nemají koule na to postavit skutečnému životu a místo toho, aby něco skutečného riskli ve skutečném světě, tak si raději budou hrát na to, jak cool dokážou být, ale to jenom bokem. Nezměrné znalosti Parcivala v retru byly už časem otravné. Celkový dojem mám z knihy ale pozitivní. Až na ten konec. Takový patos a hlavně romantika mě dost zklamaly. Prostě mi to do příběhu nesedělo.