Ready Player One - Hra začíná
Ernest Cline
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/119273/bmid_ready-player-one-AXq-119273.jpg
5
2667
2667
Ready Player série
1. díl >
Píše se rok 2045 a svět, utápějící se v energetické a ekonomické krizi, je velmi chmurným místem k životu. Není divu, že většina lidí utíká před realitou do uměle vytvořeného vesmíru videoherního systému OASIS, kde mohou zapomenout na běžné starosti, vytvořit si novou identitu a jejím prostřednictvím se pak pohybovat po tisícovkách virtuálních planet, pracovat, studovat, bavit se a prožívat své sny. Navíc se tam někde skrývá i dědictví po tvůrci této videohry, miliardáři Jamesi Hallidayovi, který před svou smrtí zanechal ve skrytých koutech OASIS několik klíčů, jež mají hráčům ukázat cestu k pokladu. Trvá však dlouhých pět let, než se středoškolákovi Wadu Wattsovi podaří objevit první z nich. A potom vypukne hotové peklo, protože zájemců o dědictví, které nálezci zajistí doživotní bohatství a obrovskou moc, je nespočet a v cestě za svým cílem se neštítí žádných prostředků. Když se pak soupeření přenese z virtuálního světa do toho skutečného, končí veškerá legrace - tady už jde o život.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2012 , JotaOriginální název:
Ready Player One, 2011
více info...
Přidat komentář
Ready player one je pro mě zhruba stejně výjimečný jako Harry Potter. Jedna z mála knížek, kde se mi líbí filmové a knižní zpracování zhruba stejně. Nejspíš proto, že kromě jmen postav toho spolu nemají zas tak moc společného. Knihu jsem četla už dvakrát, i poprvé to bylo až po zhlédnutí filmu. A byla jsem v šoku, jaký svět dokázal autor vystavět. Tak rozsáhlý a obsažný, že absolutně nebylo v ničích silách ho přivést k životu na stříbrném plátně.
Teď, když píšu recenzi, mám za sebou už i druhý díl. Což mi umožňuje vypíchnout několik věcí, kterých si na téhle knize velice vážím. Hrdina není kladný, ale zároveň ani záporný. Ve filmu je to typický klaďas, hrdina každým coulem, člověk, co dokáže snad až nemožné. V knize ne, v knize prakticky nezvládá ani existovat. Líbí se mi, jak nenásilně autor pracuje s tématem psychických nemocí, sexuálních diverzit, fyzických odlišností a handicapů a podobně.
První díl má navíc tu výhodu, že si autor dal spoustu práce s tím, aby reálie, se kterými se čtenář setká, přiblížil i neznalému člověku. Jistě, každý čtenář určitě zná aspoň něco, protože kdyby ne, vůbec by pro něj tahle kniha nebyla zajímavá. Ale autor mu zároveň poskytuje i dost materiálů a prostoru k tomu, aby se chytil i tam, kde by jinak bez Googlu tápal (což se o druhém dílu rozhodně říct nedá).
Poslední věc, za kterou jsem opravdu nesmírně ráda, je to, že se jedná o uzavřený příběh, který vůbec pokračování nepotřeboval. Protože hodlám předstírat, že žádné nemá.
Žádná sláva, skoro nuda.
Moc nechápu tu téměř všeobecnou adoraci.
Kdyby se scénky s coming-outem Aecha/y/e odehrály někde na začátku,
asi bych ani nedočetl.
Chudák Aech. Matka ji vyhodila z domu, protože přiznala, že chodí s holkou.
Obhajoba bílýho kluka ve slovním souboji
"tlustá černá pipka" vs "mladá Afroameričanka".
Tohle bylo rozhodně něco. Žádnou podobnou knihu jsem doposud nečetla, ať už budu mluvit o stylu vyprávění, zápletce či originálnímu nápadu.
Nejsem hráč, ani odborník na filmy, seriály či hudbu z osmdesátek. Přesto mi záhadným způsobem moje nedostatečná znalost těchto věcí nebránila v napínavém čtení od začátku do konce.
Hlavní postava mě naopak rozčilovala nepřeberným množstvím informací, kterým se chlubila prakticky na každé stránce. A romantická linka té otravnosti ještě přidávala na nesnesitelnosti několika kapitol.
Přesto mě celé dobrodružství skvěle vtáhlo do děje a jsem ráda, že tento geekovský hit můžu řadit do seznamu přečtených knih.
Bavilo. Neskutečně bavilo a i když ne všude jsem se chytal a všechny odkazy jsem zvládl, tak přeci jen jsem se občas zasnil na dny mládí a na poctivé a těžké PC hry...4*
Film mám moc ráda, viděla jsem ho několikrát. Když jsem se dozvěděla, že má knižní předlohu, hned jsem si ji musela přečíst. Jak už tady někteří psali, kniha se od filmu dost liší - zejména kvůli tomu, že sledovat film přesně podle této knihy by příliš zajímavé nebylo.
Každopádně knížka mě moc bavila, ale za mě film stále číslo 1 :)
Knihu jsem poprvé četl krátce po shlédnutí filmu, když jsem se dozvěděl, že se zápletka liší. A ono je to možná i dobře, protože původní knižní podoba je v podstatě nezfilmovatelná, protože bychom v dlouhých pasážích sledovali pouze, jak někdo hraje videohru nebo zastává roli filmové postavy. Takhle tu teď máme víceméně dvě samostatná díla, kdy si člověk může užít tutéž příběhovou kostru ve dvou odlišných zážitcích. Ready Player One můžeme určitě označit jako "Bibli" osmdesátkové popkultury, protože odkazů na hry, knihy, filmy a hudbu na vás skáčou z každé stránky a pokud nemáte potřebné znalosti, tolik si to neužijete. Chvíli jsem zvažoval, že bych knize dal vyšší hodnocení, ale poslední čtvrtina je o něco slabší než zbytek knihy a pouze směřuje k nevyhnutelnému závěru.
Dopustil jsem se té taktické chyby, že jsem se jako první podíval na film, než jsem si přečetl knižní předlohu. Film musí z podstaty věci zredukovat knihu na záživné pasáže a vypíchnout to nejlepší z knihy. A jelikož a protože se jedná o rodinný snímek, nejenom, že vybral ty asi nejfamiliérnější pasáže, ale některé aspekty knihy zcela změnil. To není výčitka, chápu zásahy do scénáře, ale bylo by chybou očekávat od knihy stejný zážitek jako od filmu.
Kniha je totiž na rozdíl od filmu doslova protkána referencemi na staré hry, bijáky a hudbu. Na každé straně, mnohdy až v každé větě jde znát Clineovo zapálení pro osmdesátky a to nadšení dokáže přenést na čtenáře. Ačkoliv věřím, že snad nemůže být s to poznat všechny easter eggy, ve finále to není na škodu - každý pozná to svoje.
Stylisticky volí jednoduchý jazyk, což mi principiálně nevadí. Nahlížíme na virtuální budoucnost očima adolescenta Wadea, takže použitá forma a styl má svoje opodstatnění. A hlavně díky ní se kniha čte lehce.
Za mě jednoznačně jedna z nejlepších knih pro nadšence do videoher, starých filmů nebo muziky.
Jedna z nejlepších knih vůbec, dokonale vtáhne do děje a pro ročníky 70-90 to má ještě bonus :-) Miluju a jdu na druhý díl.
Poslouchal jsem jako audioknihu, která je načtená opravdu faktasticky. Nejdřív jsem v tomto případě viděl film. A řekněme si to upřímně film je tady prakticky něco úplně jiného. Základní kostra příběhu a jména jsou stejné, ale tím podobnost končí. Ono to co funguje tady na papíře by dost dobře nefungovalo na plátně a naopak. Poslech jsem si neskutečně užil. Jestli bych si to užil úplně stejně kdybych knihu jen četl si nemyslím. Podle mě by neškodilo určité části zkrátit (hlavně opravdu dlouhý úvod). Je to pocta všem geekům a popkultuře 80. let. Já jsem trošku mladší, takže to co pro autora jsou 80. pro mě jsou 90., ale pocit z hraní a z filmů mám dost podobný. Takže jsem si to opravdu užil.
Jen taková poznámka. Už jako dítě jsem v družině když jsme se dívali na nějaký film naprosto nesnášel když někdo předříkával dialogy společně s filmem. Takže tenhle hon za "vejcem" bych projel :-)
(SPOILER)
Nejsem uchvácena. Kniha nadchne úzce specializované fajnšmekry, které baví dvacet hodin v kuse hrát Pacmana a slovo od slova přeříkávat oblíbené filmy Halliday by byl jen o dva roky starší než já, také jsem strávila nějaké ty dny hraním textovek i arkádovek, zmiňované filmy, muzika a podobně mi nejsou cizí, ale nedokážu prostě obdivovat někoho, kdo bezezbytku zahodí celý svůj život a jen se dokola šťourá v každém Hallidayově prdu, co měl ten den k večeři, co u toho poslouchal a na co myslel Pro mě je kniha rozvleklá a zařadila se mezi těch pár, u kterých mám radši filmové zpracování.
Film milosrdně osekal zdlouhavé pasáže, a tím nemyslím jen ubíjející dobu mezi prolomením první brány a objevem druhého klíče zatímco ve filmu je první úkol jízda, v knize nůďo, druhý klíč a brána, třetí klíč jakž takž napínavé snad bylo, jestli Parzival stihne vypadnout dřív, než ho čapne ioi. Taktéž postapo svět, ve filmu dostatečně vykreslený, živořící lidé, přesto s jakousi nadějí, aspoň minimálními lidskými vztahy, rodinami v knize zubožené smažky bez budoucnosti, závislí na Oasis, ti lépe situovaní navíc zavření v paranoidních izolacích vlastních bytečků, myjící se odchlupujícím gelem, aby byli dokonale připraveni na to jediné, co je zajímá, další dávku:(
Ve filmu fungují mezilidské vztahy, kamarádství, i ta láska, spojenectví proti padouchům zato v knize hraje každý sám na sebe, pro mě zklamání. Navíc - a uznávám, že to možná bylo způsobeno tím, že jsem knihu nečetla, ale poslouchala (chápete někdo, že v dnešní době, s tímto tématem, nevyšla e-kniha?), Art3mis vyznívá jako zakomplexovaná blbka, výsměšný, pištivý hlásek, kterým ji namluvil, mě prudil až do konce a až do konce jsem neuvěřila, že by snad měla Wada ráda. Helen tímto problémem netrpěla, sice také pištěla, ale nebyla nafrněná, přezíravá ani nic podobného.
V poslední pětině konečně Wade nakopl svůj mozek, konečně zrealizoval smělý plán, konečně se sešel s ostatními, konečně se domluvili na spolupráci a konečně... aha, co teď? Partička je od sebe přes půl světa, na útěku, bez prostředků, vybavení, slušného připojení - jak to vyřešit, milý autore?
Ve škole jsme se vždycky smáli, když v antickém divadle nevěděli kudy a kam a kde se vzal, tu se vzal - deus ex machina:) I tady se najednou vyloupl, posbíral děti, vzal je k sobě domů, poskytl jim nejlepší vybavení a připojení a mě se to prostě nelíbilo. Oceňuji film, že tam se tohle nedostalo, museli si poradit sami, v knize nebýt zásahu shůry, tak mají smolíka a vyhraje Sorrento!
Za mě jednoznačně vede film, včetně výrazných zásahů do děje, které přinesl.
PS: Po té, co Halliday donutí všechny trochu schopné hráče obětovat soutěži šest let života... jim zanechá čudlík k vypnutí a vzkaz, ať nezapomenou žít v reálu. ;) Já bych jim to vypla z fleku!
Začnu negativama. Nejsem mega velkej geek, takže kapitoly, které popisují zdlouhavě všechny přístroje, které si Wade pořídil mě nudila. Občas opravdu bylo zbytečné to takhle všechno popisovat. To pro mě kazilo knihu. Občas i chování Wade mě štvalo, ale najednu stranu je to ještě kluk, takže se dalo pochopit proč se tak choval.
Positiva ? Epický konec. Ano opravdu to tak je. Krásné popisy některých věcí. Wadova odvážnost. Jeho vztah mezi přáteli. Příběh mě sám o sobě bavil. Nechyběl sarkasmus, humor a hlavně se mi líbilo, že to bylo zasazené do 80 let. Člověk mohl vidět, jak lidé dokázali být posedlí kvůli výhře, co pro ni dokázali udělat.
Děj je jinak čtivý, zajímavý. Hlavně, že se skoro vše odehrává v OASIS. Opravdu originalita.
Za mě je film top. A vyšel druhý díl série.
Knihu jsem přecetl jedním dechem a padl na mě smutek, že dnešní VR se ani omylem neblíží tomu, co je v knize. Chtěl bych to zažít! Film kupodivu také slušný.
Poměrně výrazný kontrast k rovněž povedenému filmu, který je více akční, mainstreamový a ne tak ponurý. Ale možná právě proto mě kniha chytla a nepustila až do konce. Přečteno v originále.
Tak pro tuhle knížku nejsem zrovna cílová skupina.
Sice 80-tá léta pamatuji dost dobře, i některé z her mi nejsou neznámé, ale rozhodně tyto roky nejsou pro mě stejnou modlou jako pro autora.
Psané je to místy až naivním stylem a nejvíc mě unavovalo věčné vysvětlování a opisování každého detailu, myšlenky ..... na základě méně či více nám známých aspektů z právě zmiňovaných let.
Knížka mi opravdu nic nedala.
Jedna hvězda za zdařile popsaný virtuální svět (nikoliv ale pohyb a chování postav v něm).
Kdybych byl fanouškem počítačových her, asi bych dal této knize plný počet bodů. Tento druh zábavy mě ovšem vždycky míjel. Přesto to i pro mě byla četba zajímavá. Autorovi se nedá upřít schopnost poutavého, napínavého vyprávění, a není to ani kniha bez hlubší myšlenky. Docela povedeným způsobem se v ní řeší nejen problematika lidí, kteří virtuální realitě v PC hrách propadli natolik, že ji upřednostňují před skutečným životem, ale třeba i otázka moci nadnárodních společností (tady v oblasti informačních technologií) nebo otázka rasy či odlišné sexuální orientace. Psychologie postav není autorovou nejsilnější stránkou, navíc z hlavního hrdiny udělal (trochu nevěrohodně) v podstatě počítačového a herního supermana, ale pro ty kladné stránky knihy bych mu to odpustil.
Štítky knihy
kyberpunk zfilmováno budoucnost hry virtuální realita pro dospívající mládež (young adult) LitRPG (herní svět + fantasy/sci-fi)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Ready Player One: Hra začíná |
| 2016 |  Armada |
| 2023 | Ready Player Two: Nová hra začíná |
O počítačových hrách ani virtuální realitě nevím zhola nic, přesto mě kniha bavila. Nenudila, dobře se četla.
Ale ten konec... za ten hvězda dolů.