Ready Player One - Hra začíná
Ernest Cline
Ready Player série
1. díl >
Píše se rok 2045 a svět, utápějící se v energetické a ekonomické krizi, je velmi chmurným místem k životu. Není divu, že většina lidí utíká před realitou do uměle vytvořeného vesmíru videoherního systému OASIS, kde mohou zapomenout na běžné starosti, vytvořit si novou identitu...
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2012 , JotaOriginální název:
Ready Player One, 2011
více info...
Přidat komentář
Geniální nápad, čtivé zpracování a trochu strach, zda takhle lidstvo opravdu jednou dopadne....MUST READ.
Absolutně mě to pohltilo. Přiznám se, že téma je mi velmi blízké a určitě jsem díky tomu mírně nestranný, ale co už. I přes slabší pasáže jsem se prokousával světem 80. let v moderním pojetí s nadšením malého dítěte a to se mi dlouho nestalo (zapojil jsem do procesu i youtube). Práce musela jít stranou. Doufejme, že filmové podání zachová duch předlohy a neudělá z ní jen rozmáchlou akci...
Na knihu mě upozornil trailer k chystanému filmu dle předlohy. Přečetl jsem si anotaci a ta mě zaujala natolik, že jsem knihu zakoupil. Příběh sice není zvlášť ohromující, přesto je velmi zábavný, zejména pro člověka se vztahem ke geekovské subkultuře. Za takového se považuji, sám jsem strávil spoustu hodin u PC her (filmů a seriálů :)). A i nyní se k tomu občas vracím. Nevím, zda autor má podobnou zkušenost, jeho hrdinové jsou nicméně popsáni velmi uvěřitelně, je to radost když potvora dropne legendárku :) … V množství odkazů na dnes již kultovní filmy/hry/hudbu je asi největší kouzlo knihy – vyvolávají vlastní vzpomínky. Plný počet nedávám z důvodu naprosto zbytečné SJW vložky na konci knihy, povinné diverzity. Vůbec to do takové knihy nepatři a je to tam jak pěst na oko.
Dobrá kniha o tom, jak celý svět pomalu zaniká, proto se všichni chtějí nalogovat do virtuáního světa. Podle mě je hlavní myšlenkou autora, že lidé za svými problémy utíkají do hry, místo aby se snažili v něčem zlepšit v klasickém neherním světě a že ve virtuální realitě lze najít víc nebezpečí, než si myslíme. Nevím nic o autorovi, ale myslím si to. Zaujala mě i honba za vejcem v té hře protože se pak z knihy stalo kromě sci-fi taky trochu fantazy iteratura, i když logicky fantastická nebyla.
Erebos mě kdysi hrozně bavil, takže na tuto knihu jsem se taky hodně těšila. Zajímavé je, že nejsem vůbec nadšenec PC her apod., ale číst o tom mě dost baví.
Příběh je poměrně jednoduchý, snad i předvídatelný, ale má spád. Navíc mě bavily odkazy na jiná díla z různých oblastí, oživilo mi to děj, můžete si podle toho třeba vytvořit playlist.
Co se týče mého hodnocení, zásadní dílo to pro mě nebude, ale zklamaná jsem nebyla, přínesla mi přesně to, co jsem od ní očekávala - zábavu.
Čekala jsem od této knihy daleko víc. Myslím, že je přeceňovaná. Mnohem lepší z tohoto žánru mi přišel erebos :)
Osmdesátky… No jasně, v těch jsem přeci vyrostl. Ty mě formovaly. Iniciovaly. Ale proč mluvím o osmdesátkách, když se jedná o příběh z roku 2045? Protože jsou pro celý příběh zásadní. Úryvek z recenze praví: […] Nostalgickými odkazy se román jen hemží. Je doslova napěchovaný narážkami na literaturu, komiksy, hudbu, filmy a hlavně videohry. To vše samozřejmě datováno mezi léta 1980 až 1989. Čtenář, který tyto časy zažil, tím pádem bude nad textem skákat nadšením[…] Jenomže já vyrostl za drátama. V komunistické kleci. Ve světě cenzury. Něco se trhlinami skrze zdi postavené proletáři všeho světa protlačilo. Ale nebylo toho dost…
[...] Pamatujete se, jak kdysi dávno vždy jednou do roka přijely kolotoče a vy jste vždy neomylně zamířili do zšeřelé maringotky plné blikajících a kakofonicky pípajících automatů s videohrami, do kterých jste naházeli veškeré pracně ušetřené kapesné? [...] Naprosto přesně! Pamatuji si, jak jsem byl unešený ze hry Fénix. Nábožně jsem postával v maringotce a sledoval hráče, když už mi došlo těch pár drobných od mámy. Nebo jsem se lepil na repráky a ujížděl na Floydech, které světští tu a tam pustili do kakofonie Davidů a podobných (tehdy ještě mladých) zombíků. Nevěděl jsem pořádně, kdo to jsou Flojdi, neznal jsem Zeď, nevěděl, o čem zpívají (to všechno jsem si zjistil později), ale věděl jsem, že se mi ta písnička (Another Brick In The Wall) kurva líbí. Jo… západní kulturu nám v těch dobách přiváželi kolotočáři. A dnes si navíc uvědomuji tu ironii, že kolotoče v Mostě většinou stály na louce za Okresním výborem KSČ. Možná to komančové chtěli mít pod kontrolou… Cha.
Někteří recenzenti si stěžují, že odkazů na hudbu, filmy atd. je příliš. Že knize škodí. Já byl naopak spokojen. Jednou z důležitých iniciačních věcí pro čtenáře jsou tipeři. To jsou ti, kteří vás upozorní na dobrou knihu, film, písničku. Někdo, s kým sdílíte své zážitky a vzájemně se posouváte dál. Pokud jich okolo sebe máte málo, nebo nedej bože nikoho (no to je asi v době internetu vlastně nemožné), může se takovým tiperem stát i právě čtená kniha. Já si díky tipům z Ready Player One připomněl, co jsem znal a pokusil se najít – a mrknout na to, co jsem kvůli rudý bariéře (na kterou bohužel neustále spousta nešťastníků nostalgicky vzpomíná jako na časy, kdy bylo líp…) neměl možnost poznat.
Ale také něco o knize, že ano… Skvělé. Šlape to. Sviští to. Bliká to. Vrní to. Chvilku odpočinku a pak hupky dupky znovu do haptického oblečku, nasadil VR brýle, nalogovat a… číst.
tak toto bylo těžké.. nejsem žádný pc maniak, ani pc her, ale dle anotace mě to celkem uchvátilo, a těsila jsem se na čtení.. nicméně zprvu jsem to chtěla vzdát, nebavilo mě to, dlouhé popisování nějakých her a jejich zakladatelů je pro mě úplně bezcenné a dost jsem stránky přeskakovala.. nicméně když jsem se prokousala k samotnému ději a honu na H. vejce, bylo to prima.. takže takový průměr, za mě 3*..
Nejlepší kniha co jsem za poslední dobu četl. Jakožto milovníkovi video her, komiksů, anime, fantasy/sci-fi literatury a filmů, se mi dostalo toho nejlepšího zážitku, a to všechny tyhle věci naservírovány na jednom talíři. Pořádná akční jízda v herním stylu, obohacena o nespočet odkazů na 80-90.léta (I přesto že jsem vyrůstal o dekádu později, tak velkou část všech těch referencí a děl co jsou v knize zmíněny znám nebo se s nimi alespoň setkal a tím si je i znovu připomněl. To co šlo mimo mě a nikdy se s tím nestřetl tak se dalo jednoduše vygooglit a hned jsem byl v obraze) a krásné narážky na tuhle komunitu geeků/gamerů apod. a jejich životní styl mimo realitu. Úplně jsem se v knize našel, teď jen vyčkat na film a doufat že to na plátně bude podobná jízda jako v knize.
Normálně se skrz knížky prokousávám nějaký ten pátek a čtu je spíš ve volných chvilkách, tahle mě ale už od samotného začátku vtáhla do sebe a nedovolila mi se od ní odtrhnout. Po 4 večerech jsem jí s nadšením přečetl aniž bych se do čtení musel nutit.
Kniha se nemusí zalíbit každému, ten kdo se v herním světě moc nepohybuje tak z knížky moc zážitek asi mít nebude, nebo právě naopak a zjistí že celou tu dobu hledal pravě tohle :)
Rád se připojím ke zdejším nadšeným recenzím. V 80 letech jsem začínal koketovat s počítači, byť za totáče ve velmi omezených možnostech. Každopádně jsem většinu titulů dohnal v letech devadesátých, samozřejmě včetně filmů a muziky. Takže tato kniha mi opravdu připomněla mé mládí. Čte se perfektně, těžko se od ní odtrhává. A byť v sobě nenese žádnou velkou myšlenku, tak dokáže skvěle pobavit. A to není málo.
Opět jsem se nechal nachytat zdejším vysokým hodnocením , utratil jsem celých 400,- Kč za tuto naivní knihu. Po přečtení 4 kapitol lituji, i když jsem pubertu prožil také v 80. letech, jako guru hlavního hrdiny. Bohužel to byly osmdesátky v socialismu, nikoliv v USA a tak na mě spousta popkulturních odkazů ani fungovat nemůže. Byť je znám, tak jsem na nich nevyrůstal. To by mi ale nevadilo tolik, jako jazyk , kterým je kniha napsána. Infantilní, dětský, naivní. Snad taková nebude celá kniha.
Jen ve zkratce: Tahle kniha byla jako stvořená přímo pro mě, ani jediný moment jsem se nenudil, nenašel jsem jediné slabé místo. Do četby jsem byl tak zažranej že jsem knihu měl po necelých 4 večerech přečtenou. Všechny kulturní reference mě potěšily. Příběh měl pěkný spád a výbornou gradaci, pěkně pracoval s postavami. Akce zde byla pěkně divoká, hravá a dravá. Prostě a jednoduše: Ready Player One je jedna velká jízda, totální nářez. To vše ze mě mluví asi můj vnitřní geek, ale je to tak, jsem nehorázně nadšen. Kniha se nemusí líbit každému, ale já si ji neuvěřitelně užil. Jedna z nejlepších knih, co jsem v poslední době četl, a od teď i jedna z mých nejoblíbenějších. Jsem zvědav, jaká bude adaptace Stevena Spielberga, už se moc těším. A hlavně, díky Ernestu Clineovi za jednu z nejoriginálnějších knih jaká byla kdy napsána. Jen a jen doporučuji!
"Vypadalo to tam jako v osmdesátých letech" je s absolutní převahou nejčastější větou příběhu, čtenář se s ní setká bezmála na každé stránce téhle lehce infantilní a naivní knihy. Trochu je to Harry Potter, včetně vševědoucí Hermiony, trochu Clancyho Net Force.
Děj ubíhá rychle a stránky přímo mizí před očima. Ale když zmizí i ta poslední, nijak zvlášť vás to mrzet nebude.
Štítky knihy
kyberpunk zfilmováno budoucnost hry virtuální realita pro dospívající mládež (young adult) LitRPG (herní svět + fantasy/sci-fi)Autorovy další knížky
2016 | Ready Player One: Hra začíná |
2016 | Armada |
2023 | Ready Player Two: Nová hra začíná |
Pro někoho možná trochu povrchní záležitost, ale nesmírně zábavná :) Samozřejmě je dobré, když se člověk trochu vyzná a ví o čem je řeč (rozhodně si to pak víc užijete), ale internet kdyžtak pomůže :)
Snad se do této fáze bytí nedopracujeme, ač to tak bohužel pomalu vypadá....a jestli jo, nezbývá než doufat, že všechno dobře dopadne :) Třeba i ten film dobře dopadne... I když co se týče filmových zpracování, schválila bych toho zatím jen velmi málo :D