Ready Player One - Hra začíná
Ernest Cline
Ready Player série
1. díl >
Píše se rok 2045 a svět, utápějící se v energetické a ekonomické krizi, je velmi chmurným místem k životu. Není divu, že většina lidí utíká před realitou do uměle vytvořeného vesmíru videoherního systému OASIS, kde mohou zapomenout na běžné starosti, vytvořit si novou identitu...
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2012 , JotaOriginální název:
Ready Player One, 2011
více info...
Přidat komentář
Nic lepšího jsem v životě nečetla , i když jsem většinu videoher neznala , milovala jsem to , vžila jsem se do děje a četla jednu stránku za druhou . Styl psaní je mi neuvěřitelně sympatický , a i když kniha má přes 400 stránek , čte se tak rychle jako kdyby jste četli 200 stránkovou knihu. Nějaké části byli samozdřejmě nudnější takže jsem knihu nepřečetla na jeden zátah ale při posledních 150 stránek jsem se od knihy nedokázala odtrhnout.
"... tehdy mi došlo, že realita, i když může být děsivá a bolestná, je také jediným místem, kde najdeš skutečné štěstí. protože realita je reálná."
Moc hezké, pro čtyřicátníka narozeného v druhé polovině sedmdesátých let, v mládí hrajícího na počítačích, obdivujících sci-fi filmy a nyní tak nějak dospělého člověka prostě povinná četba. Beru to jako zábavný hold naší době. Zábavné, tak trochu mimo, plné fantazie a na konci poučné. Bravo.
Film je pěkný, líbil se mi, ale kniha je naštěstí úplně jinde. Hlavně je příběh dost jiný, takže žádná nuda, žádné že by člověk "jen" přečetl o něco podrobnější scénář. Základní myšlenka však zůstává, a to je moc dobře.
Kniha také není jen pro divnolidi, i když za sebe se taky nevidím úplně normálním. První čtvrtina je trošku zdlouhavá, ale je důležitá pro představu, jak OASIS funguje - což pokud jste neviděli film, je docela zásadní věc. A pak už to jede jako po másle.
Jedna z těch knih, u kterých budete smutní, že už to skončilo. Nelze než doporučit.
Vážení, tohle je bezpochyby jedna z nejlepších knih jakou jsem za svůj život četla. Možná dokonce úplně nejlepší! Dlouho jsem nezažila pocit, že jsem knihu nechtěla dočíst, protože se mi tak moc líbila a nechtěla jsem, aby to skončilo. Při čtení jsem několikrát měla slzy v očích a jakmile jsem dočetla poslední kapitolu rozplakala jsem se, jsem z toho úplně hotová a rozhodně doporučuji!
Nejprve jsem videl film.... V dnesni dobe je pro me tezke najit neco, co me zaujme, bavi, dokoukam to atd... A tady se mi to stalo.. Byl jsem vazne nadseny a kdyz jsem zjistil, ze je i kniha... Nadseni nepolevilo.
1.kniha je uplne jina nez film
2. vlastne je to dobre, nemusim cist neco, co jsem uz videl.
3.tezko rict, co je lepsi.. Oboje je bomba!
O Ready player one jsem slyšel už roky zpět, ale knihu jsem koupil až loni. Čas na ni jsem si udělal až teď, ale ještě před jejím čtením jsem si poprvé v životě pustil film, který mě hodně bavil.
Po dokoukání filmu jsem byl na sebe naštvaný, že mě teď kniha nebude bavit, nicméně jsem se v tomto mýlil a jsem za to nesmírně rád.
Film a kniha jsou vlastně ve všem rozdílné až na základní myšlenku.
A ač jsem zhruba tušil podle filmu, jak kniha skončí, tak mě neskutečně chytla uz od první stránky a nebýt toho, že jsem měl tento týden noční a nedostatek energie, tak bych knihu přečetl vyloženě za pár dnů.
Závěr knihy (posledních 150 stran) jsem přečetl víceméně na jeden zátah a neskutečně jsem se u toho bavil.
Svět OASIS bych si někdy chtěl vyzkoušet, ale taková úroveň VR je nejspíše ještě daleko před námi.
Hodnotím 9,5/10.
Musím přiznat, že tento žánr není můj šálek kávy a jako knihu bych to nečetla, ale jelikož jsem to poslouchala, navíc sympatickým hlasem se zamilovaným koncem...:-)
Uvažuji o tom, jak všechny ty hry kradou životy všem lidem. Už se neumí bavit osobně, v přírodě, nemají žádné zážitky a komunikují s lidmi, kteří vůbec nejsou takoví, jací jsou. Život Vám proteče mezi prsty a hry Vám nic nedají.
Ready player one jsem komentoval už několikrát, ale tak to už u některých knih bývá, že se Vám zapíší do paměti velmi hluboko, vracíte se ke knize jako takové, i později v myšlenkách. Při tom to ani není sci-fi, je to beletrie! Virtuální realita není nic nového a všechna ta hejblata zprostředkující lepší "herní" zážitek jsou jen otázka času, mnoho z nich už existuje (haptické rukavice), další jsou ve vývoji a budou brzy na trhu (všesměrový trenažér), vývoj softwaru VR je jedním z hlavních úkolů velkých firem posledních let (Facebook, Google..). I ta pistole z reálu knihy na otisk prstu existuje. Přesto, že knih a filmů operujících s virtuální realitou je mnoho (z těch nejznámějších třeba Matrix) Cline vytvořil virtuální univerzum doposud nevídaných rozměrů a zároveň velmi blízké realitě a postavený na popkultuře osmdesátých let, tím je příběh blízký a snadno vstřebatelný i pro čtenáře, kteří obvykle sci-fi neholdují a i právě proto, že kniha technicky vzato není sci-fi, ale dejme tomu herní beletrie.
Můj závěr je, Ready player one patří k tomu nejlepšímu, co jsem v životě četl (sedmkrát) a ještě se ke knize jistě mnohokrát vrátím. Doporučuji všem se špetkou fantasie nebo zálibou ve starých videohrách nebo třeba jen oblibou knih, filmů a hudby let osmdesátých.
Jako první jsem viděla film, pak až četla knihu.
Popravdě ani jsem nevěděla, že kniha existuje, jaká škoda.
Byl to úchvatný, skvěle propracovaný, poutavý příběh naprosto odlišný od filmu. V knize bylo spoustu jiných zápletek, úkolů, dějů a tím pro mě příběh představuje mnohem větší bombu.
Chce to velikou představivost, což autor splnil na víc než jedničku...pak už se jen čtenář doslova "zažere" do děje, který ho jen tak nepustí :)).
Mám ráda tenhle žánr a kniha se řadí mezi mé top, určitě doporučuji.
Musím uznat, že celý tenhle příběh je dokonale, ale vážně dokonale promyšlený. Neskutečně propracovaný svět a jeho fungování. Jak jsem psala, nejsem cílovka, ale klobouk dolu.
V knize je spousta odkazů na osmdesátá léta, pro které měl slabost Halliday, takže nejen počítačové hry, ale i filmy či hudba. Myslím, že některé mladší ročníky možná budou v tomto ztraceni, ale já si právě nejvíce užívala všechny ty odkazy na známé filmové scény či písničky.
Poslouchal jsem jako audio, z něhož mám trochu rozporuplné pocity. Na jednu stranu dost hrozný přednes Miloslava Königa, jehož jednotvárná interpretace člověka poněkud uspává, navíc spousta špatně přečtených slov, chyb, nemluvě o výslovnosti anglických slov. Na druhou stranu mě hodně bavilo, že kdykoli byla v knize zmíněna nějaká píse%n, skladba ze soundtracku apod., kus tam pustili. Za mě super dotváření atmosféry, ale dovedu si představit, že někomu by to mohlo vadit.
Ještě než se dostanu k obsahu, jedna připomínka k překladu. Ten je prostě hroznej. Tohle neměla překládat ženská, to měl překládat nějaký bývalý programátor nebo hráč z oné éry, např. Franta Fuka. Paní překladatelka možná umí dobře překládat běžnou literaturu, ale zde bohužel strašně čišela její neznalost reálií.
Co se týče děje a obsahu, první 4 hodiny z 18 byly trochu utrpení. Nekonečné popisy dystopického světa, bohužel spousta věcí 10x opakovaná. Hodněkrát jsem si říkal, že Lukjaněnkovo Bludiště odrazů je mnohem dál. Nicméně jakmile začal skutečný příběh (rozuměj Wada konečně napadlo je je měděný klíč, což mně bylo dávno jasné i bez nápovědy), děj se rozběhl a člověk měl problém se od něj odtrhnout. Všechny narážky na 80. léta i hry, filmy, hudbu z té doby mě náramně bavily, projevila se u mě nostalgie mládí. Pár filmů jsem si musel hodit do fronty na znovuzkouknutí.
Hodnocení za mě tak 3,7*, body strhávám za nedobře napsaný začátek a absenci zmínky o největších ikonách popkultuty 80. let, a to M. Jacksonovi a Madonně. Myslím, že kdybych v té době nevyrůstal, bylo by to o hvězdičku míň.
Souhlasím s hodnocením, které je napsáno na zadní straně knížky. Nejvíc se ztotožňuji s tím, že to bylo úchvatné - Willy Wonka a Matrix v jednom.
Příběh byl čtivý, nešlo se od něj odtrhnout a odpoutat.
Celý příběh byl hltací, plný napětí, akce, bez nudných částí, dokáže rozesmát, ale i rozplakat zároveň.
Hlavní postavy jsou velmi sympatické a líbí se mi, jak umí držet spolu.
Také se mi líbilo přirovnání přátelství mezi Anorakem a Ogem k Jobsovi a Wozniakovi.
Nechyběla zde ani láska, přátelství, smysl pro fair play.
Velmi povedená kniha, ke které se určitě někdy ještě vrátím.
Určitě doporučuji. Kniha se velmi dobře četla. Byla napínavá, svižná, bez hluchých míst a nudných pasáží. A ačkoliv nepatřím k herním nadšencům nedělalo mi problém držet krok s autorem a hlavními hrdiny.
Páni. Tohle byla jízda! Rozhodně pro mě zatím nejlepší kniha tohoto roku!
Příběh má spád, logiku, sympatické postavy, pobaví, dojme a hlavně alespoň mě tak chytla, že jsem nemohla ani spát.
Trochu jsem měla obavy, že se budu ztrácet, protože o retro hrách a v podstatě o videohrách obecně nevím vůbec nic, ale ani v nejmenším to nevadilo.
Pozn.: Film jsem viděla jako první a i když mě bavil, přišel mi překombinovaný; kniha působila mnohem uvěřitelněji.
Wow.. prostě wow.. Tato kniha mě donutila rozesmát se, místy mě dojala, vtáhla mě a nepustila. Byl podle ní natočen film a ten je kompletně překopaný. Nezůstalo tam moc událostí z knihy. Film jsem viděl nejdříve, a pak jsem byl velice potěšen, že kniha mi dala to, co mi v tom filmu chybělo. Po čtení této knihy se obávám, že už nic lepšího nenajdu. :D Už vyšel druhý díl, zatím jen v Angličtině, ale asi se do toho okamžitě pustím. :-)
Výborná knížka pro lidi, kteří mají rádi 80 léta a popkulturu. Náhled do budoucnosti, kdy 90% populace tvoří geekové, kteří rezignovali na život a před realitu utíkají do VR. Děj příjemně utíká, je čtivý, ale nic hlubšího v tom člověk hledat nemůže..
Na knihu jsem se těšil především díky filmu, kdy jsem očekával ten děj trošku více zamotanější, hlubší dějovou linku apod, což se bohužel nestalo. Když porovnám film a knihu, tak toto je jeden z těch vzácnějších případů, kdy film je lepší než kniha.
90%, kniha i film stojí za to
Hned po prvních stránkách jsem zalitovala, že jsem viděla nejprve film. Avšak díky tomu, že je v knize dost věcí jinak, převážně hledání klíčů, nakonec mi to vůbec nevadilo. A vlastně mohu dokonce říct, že filmové zpracování je stejně dobré, jako kniha. Alespoň to tak vnímám.
Trochu mě mrzí, že jsem tak mladá a spousta her a celkově pojmů z 80. let mi takřka nic neříkala, avšak s tím jsem do toho šla. A kolem a kolem to vlastně nevadí. Prostě jen přelétnete názvy a jedete dál.
Kniha se čte velmi dobře, fungování OASIS je dobře popsané a postavy se trochu vyvíjí. Občas tam jsou záhadné časové skoky, ale jelikož se čas celkově neřeší, je to taky dost jedno. A taky mě zamrzelo, že u pár událostí byl potom až zpětný pohled (jak k nim došlo), ale na druhou stranu je čtenář alespoň překvapen.
Štítky knihy
kyberpunk zfilmováno budoucnost hry virtuální realita pro dospívající mládež (young adult) LitRPG (herní svět + fantasy/sci-fi)Autorovy další knížky
2016 | Ready Player One: Hra začíná |
2016 | Armada |
2023 | Ready Player Two: Nová hra začíná |
Naprosto jsem si tento příběh zamilovala a v tomto odvětví tuto knihu překonala jen Armada. Příběh vás tu ovšem hodně rychle spoutá a pustí až na konci, do té doby nebudete mít klid. Kniha je další příklad toho, že je prostě lepší než její filmové zpracování a přes onen film jsem se překousla až potom, co jsem si namluvila, že je to vlastně něco úplně jinýho. Je to rozhodně kniha, kterou bych strčila do ruky nečtenářovi, abych ho dostale ke čtení.