Ready Player Two - Nová hra sa začíná
Ernest Cline
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508364/bmid_ready-player-two-vsV-508364.jpg
3
322
322
Ready Player série
< 2. díl
Hra sa nekončí. Niekoľko dní po víťazstve v súťaži Jamesa Hallidaya urobí Wade Watts objav, ktorý nanovo zmení celý svet. V trezore čaká na dediča miliardárovho majetku vynález snov, vďaka ktorému sa OASIS stane ešte tisíckrát úžasnejší a návykovejší, ako si Wade dokázal predstaviť. Zároveň sa dostane k novej hádanke a znova sa púšťa do pátrania, lebo Hallidayovo posledné zlaté vajce sľubuje tajuplnú odmenu. Proti Wadovi sa však postaví nebezpečný a nečakane silný rival, ktorý na dosiahnutie svojho cieľa neváha obetovať mi¬lióny ľudí. Wadovi ide o život a v hre nie je len budúcnosť OASIS-u, ale tentoraz na vlásku visí aj osud celého ľudstva. Láskyplne nostalgický a originálny príbeh stvorený jedinečnou fantáziou Ernesta Clina pozýva čitateľov na ďalšie nápadité a zábavné dobrodružstvo vo virtuálnom vesmíre nabité akciou, ktoré ich opäť vtiahne do strhujúceho sveta budúcnosti.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2023 , Ikar (SK)Originální název:
Ready Player Two, 2020
více info...
Přidat komentář
Po událostech první knihy by se mohlo zdát, že je čas na chvilku oddechu. Jenže to by Wade nemohl objevit další vejce, které v sobě skrývá něco, co by pro lidi mohlo být jak přínosné, tak zároveň nebezpečné. Nový způsob fungování a vnímání OASISu. A potom ještě ta druhá věc. No uf!
Kromě napínavé příběhu, který sice lehce kopíruje první knihu, Ready Player Two nadhazuje hned několik témat.
Pokud se budete ve virtuálním světě cítit tak, že nepoznáte rozdíl od skutečnosti, co vám zabrání neprahnout pouze po téhle jiné realitě? Světě, kde můžete navíc zažít jakoukoliv emoci, cítění a prožití, které ostatní nahrají do systému?
A taky především to, zda celá ta virtuální realita není nakonec lepší, protože se snižují nemoci a snižuje se přelidnění, protože spolu lidi nemají tolik fyzický kontakt a třeba i ta kriminalita je menší, když jsou všichny zalogovaní. Takže je všechno vlastně fajn.
A především to nejdůležitější. Jak jsme něčím zaslepení, když nechceme vidět i tu stinnou stránku.
("Měli jste poslouchat tady vaši kamarádku Samanthu. Měla pravdu. Viděli jste seriál Sword Art Online i všechny díly Matrixu, a stejně jste považovali za dobrý nápad přenechat kontrolu nad svým mozkem počítači? Tak teď alespoň vidíte, co se může stát!")
Velkou nevýhodou knihy je hodně pomalý rozjezd a nelineárně vyprávěný začátek, který zabírá první čtvrtinu knihy. A slouží k znovu představení postav, protože se někteří hodně změnili. A ještě napínavě shrnout, co se dělo poslední tři roky, proč došlo k rozdělení přátelství na věky a proč se Wade najednou chová jako tupoun a všechno mu dochází mnohem pomaleji než dřív. A vlastně až odhalením karet v polovině knihy příběh skutečně začíná. Tahla nevýhoda je částečně výhodou. Ready Player Two kvůli tomu působí jako kniha, kterou lze (pokud vám nejde o prožitek, ale jenom si chcete přečíst současnou knihu) číst samostatně bez znalosti Ready Player One. Tak jako tak se dozvíte všechno, co je třeba, aby jste se neztratili.
I Ready Player Two je opět plný milionem popkultulních odkazů chytře zakomponovaných nejen do textu, ale i děje. A je jenom na vás, které hádanky vám udělají větší radost, a které pochopíte hned, jak jsou nápovědy zmíněné, nebo až potom dál, když vám je auror skrz postavy vysvětlí. Prostě klasický Ernest Cline. A já mu moc děkuji za Třetí fragment. Moje oblíbené filmy.
Ready Player Two je kniha, která není jenom pro fandy. I když se nebudete chytat v nějakých odkazech (jako třeba já v čemkoliv ohledně her), všechno se vám vysvětlí. Přičemž je to čtivě napsané. A od druhé poloviny děj jede a ani na vteřinu se nezastaví. Stejně jako hrdinové omezení časem, během kterého musejí všechno stihnout. Prostě jako první díl. Pokud se vám nelíbil, zde nečekejte změnu.
Konec mi úplně nesedl. Ale to bylo jenom proto, že já bych asi udělala jednu věc jinak než Wade. Ale pokud to znamená, že by díky tomu mohlo být pokračování, jsem s tím v pohodě :)
Pokusím se krátce. Wau efekt, kterého se mi dostalo u prvního dílu s zde nekoná. Princip příběhu je podobný, ne že by mi to vadilo. Některé pasáže jsou otravné, některé by se daly hodně zkrátit. Opravdu mi vadí vysvětlování všeho.
Jako druhý díl dobrý.
Recyklace příběhu z jedničky. Je to předvídatelné jak španělská telenovela. Nicméně je to pořád zábavné a až na jednu nebo dvé pasáže, kdy jsem se vyloženě nudil, mě to bavilo.
Jak tu někdo zmiňoval, planeta Prince byla pro mne utrpení. Dávám 70 %
Ready Player One jsem četla těsně před tím, než se film dostal do kin a byla jsem nadšená! Je to doteď má obrovská srdcovka a to nejsem žádný velký fanoušek sci-fi.
Než jsem se pustila do novinky Ready Player Two, tak jsem lehce váhala... Přeci jen je to pokračování po několika letech a bála jsem se, aby mi to nezkazilo můj dojem z 1. dílu. Naštěstí se tak nestalo.
Jednička je sice stále jen jedna a dvojka měla nějaké mouchy, ale špatná rozhodně nebyla! Při čtení se u mě střídal pocit toho, že čtu zase tu skvělou akční jízdu s pocitem, že se v tom nějak ztrácím. Čtení jsem si ale užila, jen vzhledem ke všemu zmíněnému jsem zůstala v hodnocení u lehkého nadprůměru.
KNIHA: Vydejte se spolu s knihou na další podivuhodnou cestu, která rozšíří možnosti toho, co byste možná od budoucnosti očekávali. V tom dobrém, i v tom špatném smyslu. Zatímco skutečná země chátrá, OASIS se stává neuvěřitelným místem plným nečekaných možností. Kontrast těchto dvou aspektů je lákavý a děsivý zároveň jako celá kniha. Pomalejší tempo prvních 150 stran dokonale vykresluje nejen aktuální situaci, v níž se hrdinové a svět nachází, ale popisuje i změny jejich vzájemných vztahů a to, jak se zabydleli v nových rolích ve světovém řádu. To vše je následně doplněno rychlejším spádem následujících stránek plných nových herních úkolů, které vás vezmou na neuvěřitelný závod s časem... To pomalejší tempo prvních stran to ale trošku kazí zároveň, a tak jsem přemýšlela, jestli mám radši tenhle nebo 1. díl, k němuž jsem měla taky svoje výhrady. A došla jsem k závěru, že oba dva díly jsou kvalitativně vyrovnané. Takže pokud se vám líbil první díl a přijmete fakt, že tenhle je trošku ukecanější, bude se vám líbit i pokračování.
Čtenářská výzva 2023: č. 1 - kniha, jejíž autor nosí brýle
Dočteno. Dočteno s myšlenkami na nekonečný vesmír. Ze začátku mě docela štvala melancholie W.W., ale když vydržíte do strany 99, potom už se od knihy neodtrhnete a budete si připomínat, jak se dýchá, v té strhující rychlosti děje. Musím se přiznat, že jsem trochu přeskakovala ve čtení na planetě Prince, ale jinak vše dočteno až po anotaci. Strhující a doporučuji
Bál jsem se, aby pokračování kultovní knihy Ready player one nebyla taková vykradená slátanina jako Armada. Naštěstí se tak nestalo. Ale na druhou stranu autor nedokázal dosáhnout takové kvality jako u jedničky. A přitom tam ten potenciál je - zápletka druhé knihy je dobře vymyšlena, postavy jsou fajn a uvěčitelné. Jen to trochu zabil popisem těch jednotlivých questů. Proboha proč!!! To byly ty nejnudnější části a přitom stačilo jen ubrat - některé pasáže jsem až přeskakoval, protože mě ty souvislosti postav filmů / zpěváků / her fakt nezajímaly. Ale suma sumárum dobré to bylo. Jen doufám, že jestli budou dělat i film, tak to trochu seškrtají :)
Já jsem nadšená. Pokaždé když Ready Player čtu úplně mě pohltí. Jasný, první díl je jenom jeden a je to jedna z nejlepších knih co znám. Dvojka navazuje tam kde první díl končí a díky tomu se hned dostanete zase do sedla a jedete šílenou, zábavnou, upřímnou cestu rovnou za dalším cílem. Tak ráda jsem byla zase v tom světě a užívala si hlavních hrdinů, dozvídala se o nich zase víc a sledovala rozvoj jejich i OASIS. Některá místa byla trochu delší a mírně protivná ale ten konec se zase rozjel a hodil nás někam hodně daleko. Já si knihu užila se vším všudy.
Přestože kniha si vypůjčuje dost idejí z jiných děl (Matrix, Sword art online apod.), i když to naprosto otevřeně přiznává, protože tam ze sebe všichni sypou popkulturní narážky jako by na tom závisel jejich život (Což vlastně závisí), je to pořád skvělá kniha. I když ten exposition dump všech těch narážek, ze kterých jsem bez googlení rozuměl tak čtvrtině, je hlavně u konce, kdy musí už dost spěchat, dost zahlcující. Ale to je holt Clineův styl, za který ho máme tak rádi.
Na pokračování Ready Player One jsem se těšila jako malé dítě na vánoční dárečky, takže když se mi naskytla příležitost si knihu přečíst, okamžitě jsem po ní skočila.
Když jsem četla první díl, byla jsem jako přikovaná, byla jsem nucena číst a číst a číst, protože to prostě byla naprostá pecka. Druhý díl byl… jiný. Nebyl špatný, to ne, ale neměl v sobě to kouzlo, které v prvním díle na jeho stránkách ožilo. Zkrátka nedosahoval takových kvalit jako jeho předchůdce. Ale i tento příběh mě v mnohém zaujal (hlavně při získávání šestého úlomku). Co mě ale hodně vadilo, tak byly až časté odkazy na různé popkulturní záležitosti. Měla jsem v tom trochu guláš, protože jsem ty filmy, písničky či hry prostě neznala.
Za mě ale kvalitní pokračování, u kterého však doufám, že už žádné další nebude.
3,5 hvězdičky
Tohle byl moc prima návrat do známého kyber prostředí za kámošem Wadem a spol.))
První polovina mě bavila o něco víc, hned mě vtáhla do děje, trochu mě tam ale později rušilo zdlouhavé řešení úkolů a zbytečně moc odkazů na osmdesátky.
Jasný, nevyhneme se srovnávání s prvním dílem.
Ten je pro mě stále nepřekonatelný :)
Dvojky to mají holt vždycky těžký. Ale i tak jsem si čtení užila.
Tezko zastirat zklamani. Napad, ktery se tak skvele podarilo zpracovat v prvnim dilu uz se proste tak uspesne nedal nastavovat i ve druhem. Dej postrada napeti a spad, vse pusobi, ze je to tam dane tak z povinnosti, genialni mix popkulturnich odkazu z prvniho dilu se tu zvrhnul na otravny gulas nezajimavosti. Blok nekolika kapitol venovanych filmum Johna Hughese, byl tak otravny, ze jsem myslel, ze knihu odlozim. Pomerne caste woke agitace mi taky prisly zbytecne. Cele to byl takovy sprint bez spetky atmosfery se zaverem, ktery zanechal jen rozpaky a celkove by asi bylo lepsi, kdyby kniha ready player two nikdy nevznikla.
Ready player one je moje srdcovka, kterou jsem od vydání v češtině přečetl asi osmkrát (!) Stále mě baví a i když knihu znám skoro zpaměti, jistě si ji ještě několikrát přečtu. Logicky jsem se tak na ready player two velice těšil a Cline nezklamal, i jeho druhý počin je skvělý. Zvláště na druhý díl je kniha výrazně nadprůměrná. Samozřejmě nedosahuje kulervoucího spádu jako díl první, ale velmi se mu blíží. Zvláště bych vyzdvihl nečekaně hluboký závěr, který, podobně jako díl první může být dost přesnou predikcí vice či méně vzdálené budoucnosti. Popravdě jsem se ještě nerozhodl, jestli se na to těším, nebo se toho děsím.
Možná jsem čekal víc, ale i tak jsem tak nějak spokojený. U některých pasáži jsem se opravdu nudil, ale nepřeskakoval jsem. Jinak se kniha četla rychle a pohodově. Normálně bych dal 3*, ale jelikož mi je toto téma blízké tak dávám 4 a doufám, že další dil už nevyjde.
Za mě super pokračování, svižné vyprávění, zajímavý nápad, I když podobné předchozímu dílů, ale za mě to fungovalo, fakt jsem byla spokojená.
Tak jak jsme si zamilovala první díl, zamilovala jsem si i tento, možná chvílemi až moc zbytečně zdlouhavě popsané úkoly pro hledání úlomků ale závěr mě překvapil. První díl byl jedna z mála knížek kde bych si troufala tvrdit že by pokračování vůbec nepotřebovala ale jsem velmi ráda že toto pokračování bylo napsáno.
(SPOILER) Jsem moc ráda že se dostalo i na Tolkiena, protože bez něj by byl svět opravdu jiný. A ze všech Ard ( 1,2,3) by mě nejvíce potěšila návštěva Arda 0, protože Věk Stromů je svou povahou nejzásadnější.....
Jako obvykle u pokračování oblíbené knihy je trochu potíž v tom, že čtenář očekává minimálně stejné "zjevení" a dechberoucí příběh, ne-li ještě lepší. A většinou to nevyjde. Přesto je to pořád velmi dobrá kniha, Cline zkrátka umí popsat život geeků. Trochu mi vadily rozsáhlé pasáže věnované až příliš podrobně osmdesátkám, ale to je vlastně jediná podstatná chyba.
Nejdřív mě mírně zklamal i závěr, ale když se mi po čase rozležel ve vzpomínkách, vlastně je to docela slušný námět k filozofickým úvahám.
Suma sumárum – pokud překonáte obvyklé nešvary následných dílů a oprostíte se od nereálných očekávání, pak si i tuhle knížku oblíbíte.
I přes komentáře označující knihu za kopírku jedničky… co na to říct, dvojky to mají vždycky těžké. Nicméně i přesto si myslím, že autor neztrácí na kvalitě. Do knihy jsem ihned upadla stejně tak jako do té první a pustila mě až po jejím dočtení. Jedná se opět o dobrodružný sci-fi román, kde je jasné, že se bude jednat o hledání dalšího easter eggu, protože pořád se nacházíme v OASIS, kde je stále hlavním tvůrcem James Halliday. Kniha mě rozhodně nezklamala a opět mi dopřála zažít vesmírné dobrodružství, které nás ovšem na konci vyplivne úplně jinde. Knihu doporučuji a považuji ji za také za tak skvělou, jaká byla jednička.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Ready Player One: Hra začíná |
| 2016 |  Armada |
| 2023 | Ready Player Two: Nová hra začíná |
I v 80. letech platilo, že další díly bývají nastavovanou kaší. A taky platilo, že nám to bylo celkem jedno a vesele jsme hltali dvojky, trojky a čtyřky Rockyho, Ramba, Amerického ninji a kdovíčeho ještě. A proč? Protože se nám dostalo nové dávky vybuchujících šípů, boxerských rukavic a asijsky laděných kopů, které už jsme znali z jedničky.
A o druhém dílu slavného Ready player one to platí zrovna tak. Nepřináší vůbec nic nového a přesto jste od první stránky jako doma - pravda, hlavní hrdina už není takový sympaťák a trochu nám zpychl (to se ovšem stalo Rockymu Balboovi taky!) A poté, co se rozkoukáte, vám bude autor sázet další a další popkulturní odkazy.
Za sebe ovšem musím říct, že tentokrát jsem s autorem na stejné vlně nebyl, protože o Johnu Hughesovi jsem až do třetího levelu nikdy nic neslyšel a od Prince alias Symbola znám jenom pár písniček. A bylo sakra znát, že jakmile se kniha pohybovala v neznámých vodách, rázem pro mě ztratila na přitažlivosti. Woke věci mi celkem nevadily, to je pro současnou americkou produkci příznačné, ale přesto u mě dvojka vyvolala ještě o něco horší odezvu, než předešlá kniha Armada. Kdyby se aspoň Cline víc pustil do transhumanistického tématu nakousnutého na začátku, bylo by to o hodně lepší. Takhle je to jenom solidní průměr. 60%