Bílá nemoc
Karel Čapek
Drama Bílá nemoc napsal Karel Čapek v předvečer druhé světové války. Bylo varováním před nastupujícím nacismem. Stejně jako ostatní jeho romány a hry je neskutečně současné a alarmující.
Přidat komentář
Jednoduše perfektní. Galén jako podceňovaný, nicméně schopný lékař s naivní představou o celosvětovém míru. Zároveň ale extrémně silný ve svých zásadách, a to i za cenu smrti tisíců. Výstižně popsaný střet zásad a principů s morálkou. Na druhé straně v roli Maršála snaha o získání sebevědomí národa, ať to stojí, o to stojí. Oba hlavní protagonisté jsou tak doslova připraveni jít přes mrtvoly, oba ve jménu svých ideálů. Na konci se potom projevila slabost Maršálova postoje a snad i tím chtěl Čapek naznačit, jakou stranu by si vybral on.
Děsivé a nadčasové. Touha po válce, která vede ke zkáze. Pan Čapek to prostě uměl napsat. Chtěla bych Bílou nemoc vidět jako divadelní inscenaci, musí to být famózní.
Kniha, kterou jsem měla jako povinnou četbu a překvapivě jsem se do ní rychle začetla. Velice pokrokové téma, skvělé myšlenky. Určitě doporučuji přečíst :)
Jedna kniha z povinné četby, která svým rychlým spádem zaujmula. Chytrý spisovatel, chytré čtení.
OTEC: …To věřím, vám se to hodí!
SYN: No ovšem, tati. Nebýt toho malomocenství, tak já nevím, co by z nás bylo. Tadyhle holka se ani nemůže vdát, a já – No, já si teď musím pospíšit se státnicemi.
OTEC: Nejvyšší čas, holenku! Na to je příliš vážná doba, aby ses jenom flákal!
SYN: No co? Stejně se člověk ani se zkouškami nikam nedostal. Teď to snad bude lepší.
OTEC: Jen co vychcípají lidé kolem padesátky, viď?
SYN: Právě. Jen aby to chtělo ještě nějakou dobu trvat!
A za sebe jen podotýkám, jak skvěle Čapek pojal ústřední dvojici. Snad se mi Maršál líbil ještě více, než Galén, a to už je co říct. Humanista, který jménem míru vydírá nemocné, a válkychtivý otec národa, který mu chce v době malomocenství dopřát velikost a krásnou smrt. "Člověče, teprve krev padlých dělá z kusu země vlast. Jenom válka udělá z lidí národ a z mužů hrdiny. Nevíte, jaká to je samota, být… diktátorem."
Bílá nemoc je mým prvním přečteným dramatem (samozřejmě zadaným mou skvělou češtinářkou). A jo, určitě bych si to užila víc v divadle. Vlastně bych ráda viděla divadelní provedení. Četla jsem v noci a docela se mi už klížily oči, ale děj mě udržel vzhůru. A kvůli poselství dramatu jsem měla ty oči po dočtení ještě nějakou dobu otevřené. Bylo to úžasně napsané, nebyly tam zbytečné řečičky a četlo se to skvěle. Karel Čapek byl velice obdivuhodný člověk, kterého bychom si všichni měli vážit.
Jedna z nejlepších divadelních her, co jsem zatím četla. Není se čemu divit, protože nelze si nevšimnout, jakými Karel Čapek oplývá nádhernými literárními schopnostmi.
Bílá nemoc se čte sama, ono i to téma (a že je to díky té nadčasovosti oblíbené téma) je taková splašená rovnice, které nemá řešení... taková krásně děsivá utopie věčného míru, zatímco lidstvo své dějiny postavilo právě na válkách.
Čapek byl opravdu skvělý autor, jeho díla jsou naprosto nadčasová. Bílá nemoc je dokonalé a chytré drama, které má vše potřebné. Dílo má spád, jakmile se pustíte do čtení, tak se od něj nedokáže odtrhnout, navíc i bezvadně vykreslenou atmosféru, zároveň má potřebné koule, odvaha Čapkovi rozhodně v tomto směru nechyběla. Hlavně má ovšem geniální myšlenku.
Galéna a celou Bílou nemoc rozhodně nikdy nezapomenete, je to ta z knih, které se Vám naprosto vryjí do paměti. A to je setsakramentsky dobře, protože v sobě nese obrovské poučení. Upřímně ještě jsem nečetla od Čapka nic vyloženě blbého, nebo nečtivého, ať sáhnete po jakémkoliv dílu, tak se trefíte přímo do černého.
Přečteno jedním dechem. Pan Čapek byl opravdový génius. Doporučuji všem, a nejen tuhle knihu!
Nemám slov. Karel Čapek byl prostě geniální.
Dopodrobna,ale nenápadně v knize předpověděl druhou světovou válku.
Bílá nemoc mě prostě fascinuje.
Je to opravdu veledílo,které mi toho hodně dalo. Smekám.
Bílá nemoc je velmi silné a nadčasové dílo o morálních hodnotách, o strachu, o střetu dvou světů - jedna ze stran chce pomáhat, druhá strana zaslepeně touží po moci i přes hrozbu vlastní smrti. A v tom je kniha nadčasová, protože lidská povaha se vůbec nemění. Závěr knihy je pak velmi silný.
Bratři Čapkové jsou pro mě nejlepší čeští literární autoři vůbec. Jejich díla jsou stále aktuální a je až děsivé, jak moc jsou pravdivá. A tato hra není výjimkou. Myslím si, že jejich tvorbu, by měl znát každý a i já se snažím přečíst a sesbírat všechna jejich díla. Mou stále nejoblíbenější protiválečnou hrou ale stále zůstává Matka (také od K. Čapka)
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Četlo se to pěkně a rychle a docela mě to i bavilo. Můžu doporučit jako povinnou četbu, je to kraťoučké a děj je snadno zapamatovatelný. Ten konec mě zamrzel, ale jinak velmi povedené dílo.