Bílá nemoc
Karel Čapek
Drama Bílá nemoc napsal Karel Čapek v předvečer druhé světové války. Bylo varováním před nastupujícím nacismem. Stejně jako ostatní jeho romány a hry je neskutečně současné a alarmující.
Přidat komentář
Musím se přiznat, že ačkoliv hodně lidí upřednostňuje Čapka jakožto prozaika, já ho mám ráda především jako dramatika. Jeho dramata se čtou lehce a vždy jsou v nich hluboké myšlenky. Krásné, nadčasové dílo!
Za mě snad asi první kniha z povinné četby, o které bych dokázala něco říct, a kterou jsem pochopila a rozuměla jí. Dokonce mě i bavila a to asi ze všeho nejvíc. A konec mě rozhodně hodně překvapil.
MASAKR! Pan Čapek zde vystihl vlastnosti lidské povahy, které se nikdy nezmění. Dnes to platí stejně, jako před 100 lety.
Jeden citát z knihy:
DR. GALÉN: Jenže kdyby nebylo vás,... tak by váš národ do žádné výbojné války nešel, že ano. MARŠÁL: Nešel. Nemohl by. Nebyl by tak dobře připraven. Nebyl by si tak vědom své síly - a svých šancí. Dnes o nich bohudík ví; a já plním jen jeho vůli - DR. GALÉN: - kterou jste vy sám vyvolal. MARŠÁL: Ano. Vzbudil jsem v něm vůli žít. Vy věříte, že mír je lepší než válka. Já věřím, že vítězná válka je lepší než mír.
Karel Čapek již tenkrát napsal velmi nadčasové dílo odrážející atmosféru tehdejší doby. Kniha je o smyslu všedního života - je to výprava, která objevuje i v nejobyčejnějším lidském životě nekonečnou krásu a veliké možnosti. Najdeme v něm ponaučení a zamyšlení nad problematikou válek a smyslu lékařství.
Naprosto skvostné dílo!
Pro mě je Čapek česká inkarnace Orwella. Nedám na něj dopustit a Bílá nemoc je pro mě top zásek...i když pak se objeví R.U.R, Válka s mloky, Matka, Krakatit, Továrna na absolutno a já najednou dostanu pocit, že těm ostatním křivdím, ale ne, nedá se...Bílá nemoc je pro mě na piedestalu. Kdo nečetl, a pozor, v tomhle případě i neviděl, se připravuje o neskutečný zážitek.
Dalších slov není třeba.
Je až děsivé, jak přesně dokázal Čapek vystihnout předválečnou atmosféru, myšlení lidí a jednání davu. Přesto je téma aktuální pro každou dobu a pro tu dnešní obzvlášť. Všichni by si měli Bílou nemoc alespoň jednou za život přečíst (možná proto je v četbě k maturitě :-)).
Velice pěkné drama. Obdivuji že Čapek, i když se nedožil druhé světové války uměl hodně věcí předvídat.
Knihy, které Čapek napsal jsem mi velmi líbí. Myslím si, že Karel Čapek patřil mezi nejlepší české autory. Jeho díla jsou velmi nadčasová a poukazuje na problémy, které se dějí i dnes.
Myslím, že Bílá nemoc nikoho nezklame.
Matku i Bílou nemoc jsem přečetla po doporučení. Po jejich přečtení jsem si ale jistá, že na přečtení další Čapkovy knížky už žádné další doporučení potřebovat nebudu. Jeho díla jsou nadčasová, neuvěřitelně lehce se čtou a přitom v sobě mají neuvěřitelná poselství. Autor se každopádně šplhá v žebříčku mých oblíbených autorů na úplný vrchol.
Knížku Bílá nemoc jsem přečetla k maturitě a vůbec toho nelituji. Jak už je u Karla Čapka zvykem, je to dílo velice čtivé, zábavné a děsivě nadčasové. Do teď mě fascinuje, jak každé Čapkovo dílo odráží budoucnost. Příběh mě hodně zasáhl a místy mě opravdu až mrazilo. Je to útlé dílečko, které máte přečteno za chvíli, ale v mysli vám zůstane ještě hodně dlouho. Je dobře, že díla jako tato ve své době vznikala, a že se i tehdy našli autoři, kteří neměli strach něco takového vydat.
Tak útlá knížečka a tolik v ní najdeme. Na pár stránkách vykresleny příběhy a povahy lidí na pozadí války a strachu z nemoci.
Ale ani strach nezastaví mocné před touhou poručit dešti větru a chtít víc, víc, víc, peněz a slávy a uznání a... Vlastně všeho.
Nadčasový příběh.
Karel Čapek je a bude jeden z nejlepších českých autorů. To, že se to nebál napsat a vydat, můj obdiv k němu ještě stoupl. V dobách předválečných se nebál apelovat na nebezpečí hrozící ze strany fašistického Německa. I když kniha je krátká, najde se zde plno silných myšlenek a varování.
Bílou nemoc jsem viděla i zinscenovanou, hlavní roli maršála hrál pan Martin Štěpánek a na mě to udělalo velký dojem.
Překvapilo mě, když jsem zjistila, že jsem tuhle knížečku úplně zapomněla ohodnotit a přidat do přečtených... no, tak to ještě napravím.
Když si vzpomenu na dojmy, které po dočtení následovaly už to vlastně ani tak překvapivé není... Tohle je totiž skutečně Povinná četba s velkým P, je to kniha, která je ve škole omílána neustále dokola a dokola, až bych naprosto přesně dokázala zopakovat o čem je, aniž bych ji četla.... Díky tomu to byla nebetyčná nuda... Ale neházejme celou vinu jen na školu. Ono je totiž pravda, že ani Karel Čapek se tu tak docela nepředvedl. Je to drama tak simplicitně didaktické, že už se tu skoro ani nedá mluvit o alegorii (přečtěte si Gulliverovy cesty, to je alegorie...). A částečně jsem asi chybu udělala já, že jsem si od Čapka prvně přečetla Povětroň, který je napsaný tak nádherným jazykem, že Bílá nemoc proti tomu vypadá jako by ji napsal mentálně postižený. No... možná to trochu přeháním, ale vážně nechápu, co na té knize všichni vidí....
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Konec knihy vydal snad za celou knihu dohromady. Jak je ta lidská pýcha a touha po moci slepá...Ach jo, škoda že se lidská povaha bohužel nemění...Zpracování knihy na jedničku..